KOMENTÁŘ | Firmy hlásí propouštění, ČEZ rekordní zisky. Proč tedy opět šroubuje ceny?

Hned zkraje tohoto komentáře musím říct, že Česko se vskutku stává zemí, tak říkajíc po Coenovsku, která není nejen pro starý, ale brzy asi pro nikoho. Proč? Dějí se tu prapodivné věci. Eufemisticky řečeno, protože v textu nebudu používat expresívní výrazy. Kdo je na vině tentokrát? Největší energetická společnost v zemi, tedy ČEZ. Ta totiž, aniž by to bylo zatím reálně vidět třeba změnou dodavatele, zvedla pořádně ze židlí zástupy lidí. Soudě tak alespoň pode reakcí na sociálních sítích.

Důvodem je to, že ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku zvýšil čistý zisk meziročně z 6,7 miliardy na 52,3 miliardy korun, tedy téměř osminásobně, číslem je to pro pořádek navýšení čistého zisku o 681 % (wow). Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Jenže to, co naštvalo obyvatelstvo není „masivní“ nárůst zisku, ale to, že firma jedním dechem dodala, že i přes tu skvělou ziskovost zvedne ceny elektřiny pro konečně spotřebitele, měsíčně si lidi prý připlatí až tři stovky.

Bylo by vskutku obyčejným nošením dříví do lesa připomínat tu důvody, které k enormnímu růstu zisku energetické skupiny vedly. To se ví. A je férové říct, že to nebylo ani tak šikovností prodejců ČEZ, ani výrazně lepší elektrikou v drátech od tohoto producenta, ani třeba výkonnějšími a rychlejšími auty, která přijela zapojit například fotovoltaické panely na střeše spotřebitelů.

Bylo to hlavně kvůli růstu cen elektřiny. A i když se to určitě lidem nebude líbit, vždyť všichni uvažují tak, že proč musí polostátní firma při ohlášení rekordního zisku rázem rekordně zdražit, když už i velké průmyslové firmy začínají hlásit kvůli vysokým cenám energií potíže, jsou ony vysoké ceny i za rozhodnutím zdražovat. Proč? Vysvětlení nemusí být zvlášť komplikované a není to objev žádné Ameriky.

Platí totiž, že energetické firmy, včetně ČEZ, kupují a prodávají energetické „kontrakty“ na (nejen) elektřiny na burzách. Jednoduše řečeno – ČEZ proto musel kupovat energie pro své zákazníky i v době, kdy jen elektřina stála kolem tisíc eur za MWh. A protože jde o obchodní společnost, navíc akciovou, která musí všechno své podnikání dělat s ohledem na nejlepší výsledech právě pro držitele akcií, nemůže vysoké náklady jen tak odepsat a nepromítnou to i podle vedení společnosti do konečných cen.

Malou náplastí i podle managementu může být ale to, že u cen elektřiny je prý už vidět světlo na konci tunelu. A to v podobě toho, že se energetické kontrakty elektřiny na roky 2024 a dál cenově vyvíjejí pro konečné zákazníky příznivým směrem. Tedy, že elektřina bude s největší pravděpodobností oproti dnešku levnější. Další, i když pro mnohé čtenáře asi ne úplně příznivou zprávou může být to, že z extrémního zisku ČEZ budou mít možná ještě více extrémní radost sami akcionáři. A hádejte milí čtenáři, který z nich ve firmě drží největší podíl? Ti, co uvedli, že je to český stát, se zjevně v problematice vyznají. 

Má se totiž za to, jak třeba zjistil Český rozhlas, že konkrétně by mohla dividenda ČEZu dosáhnout až 112 korun na akcii. Pro srovnání, letos majitelé akcií dostali na akcii 48 korun. Takže znovu pro milovníky rychlého a jasného srovnání, jde o meziroční nárůst dividendy o 133 %. Faktem sice je, že ono číslo musí projít schválením valné hromady, ale opět platí, že klíčovým akcionářem je český stát. Takže?

Stát by si měl pohlídat, jaká konečná výše dividendy bude. Analytici proto soudí, že by erár na dividendách ČEZu mohl vydělat až 55 miliard korun. Když k tomu v příštím roce ještě připočteme výnos z „windfall tax“, střídmým odhadem v řádu desítek miliard korun, který schválila vláda, zas tak černě se zmiňovaný fakt o zdražení elektřiny i přes rekordní zisky, vidět nemusí. On by totiž ten nyní proklínaný ČEZ mohl příští rok celkem státu poslat, dle výpočtů Českého rozhlasu, až 150 miliard korun.

Ale k úplné pohodě pořád něco chybí. Možná, že čert vem´ to, že se zdražením účtů za elektřinu nechávají inspirovat i další hráči energetického trhu, ale pořád tu ještě máme hrozbu skutečného propouštění lidí z práce kvůli komplikacím firem právě s placením extrémně drahých účtů s energiemi. A přiznejme si, jak jsem tu nedávno psal o historických rozhodnutích tuzemských vlád při řešení různých krizových situací, že zatím současné platné plány na pomoc firmám v energetické krizi připomínají spíše tu chybnou cestu.

Mám proto za to, že ty plány o pomoci firmám a podnikatelům se budou muset dozajista ještě hodně doladit A to i přesto, že řada věcí byla pro firmy už schválena a nastavena, a taky i přesto, že kvůli politikům, kteří tu před současnou vládou vyhazovali zbytečně peníze jako z helikoptéry, má domácí erár jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A bude to muset být uděláno nejen kvůli tomu, že až 57 procent zaměstnavatelů se dle veřejných zdrojů chystá na to, že od nového roku začne ze svých stavů lidí výrazně ubírat. 

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ Energetika Elektřina komentář

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Velká Británie

Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou

Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 2 hodinami

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 7 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy