KOMENTÁŘ | Firmy hlásí propouštění, ČEZ rekordní zisky. Proč tedy opět šroubuje ceny?

Hned zkraje tohoto komentáře musím říct, že Česko se vskutku stává zemí, tak říkajíc po Coenovsku, která není nejen pro starý, ale brzy asi pro nikoho. Proč? Dějí se tu prapodivné věci. Eufemisticky řečeno, protože v textu nebudu používat expresívní výrazy. Kdo je na vině tentokrát? Největší energetická společnost v zemi, tedy ČEZ. Ta totiž, aniž by to bylo zatím reálně vidět třeba změnou dodavatele, zvedla pořádně ze židlí zástupy lidí. Soudě tak alespoň pode reakcí na sociálních sítích.

Důvodem je to, že ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku zvýšil čistý zisk meziročně z 6,7 miliardy na 52,3 miliardy korun, tedy téměř osminásobně, číslem je to pro pořádek navýšení čistého zisku o 681 % (wow). Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Jenže to, co naštvalo obyvatelstvo není „masivní“ nárůst zisku, ale to, že firma jedním dechem dodala, že i přes tu skvělou ziskovost zvedne ceny elektřiny pro konečně spotřebitele, měsíčně si lidi prý připlatí až tři stovky.

Bylo by vskutku obyčejným nošením dříví do lesa připomínat tu důvody, které k enormnímu růstu zisku energetické skupiny vedly. To se ví. A je férové říct, že to nebylo ani tak šikovností prodejců ČEZ, ani výrazně lepší elektrikou v drátech od tohoto producenta, ani třeba výkonnějšími a rychlejšími auty, která přijela zapojit například fotovoltaické panely na střeše spotřebitelů.

Bylo to hlavně kvůli růstu cen elektřiny. A i když se to určitě lidem nebude líbit, vždyť všichni uvažují tak, že proč musí polostátní firma při ohlášení rekordního zisku rázem rekordně zdražit, když už i velké průmyslové firmy začínají hlásit kvůli vysokým cenám energií potíže, jsou ony vysoké ceny i za rozhodnutím zdražovat. Proč? Vysvětlení nemusí být zvlášť komplikované a není to objev žádné Ameriky.

Platí totiž, že energetické firmy, včetně ČEZ, kupují a prodávají energetické „kontrakty“ na (nejen) elektřiny na burzách. Jednoduše řečeno – ČEZ proto musel kupovat energie pro své zákazníky i v době, kdy jen elektřina stála kolem tisíc eur za MWh. A protože jde o obchodní společnost, navíc akciovou, která musí všechno své podnikání dělat s ohledem na nejlepší výsledech právě pro držitele akcií, nemůže vysoké náklady jen tak odepsat a nepromítnou to i podle vedení společnosti do konečných cen.

Malou náplastí i podle managementu může být ale to, že u cen elektřiny je prý už vidět světlo na konci tunelu. A to v podobě toho, že se energetické kontrakty elektřiny na roky 2024 a dál cenově vyvíjejí pro konečné zákazníky příznivým směrem. Tedy, že elektřina bude s největší pravděpodobností oproti dnešku levnější. Další, i když pro mnohé čtenáře asi ne úplně příznivou zprávou může být to, že z extrémního zisku ČEZ budou mít možná ještě více extrémní radost sami akcionáři. A hádejte milí čtenáři, který z nich ve firmě drží největší podíl? Ti, co uvedli, že je to český stát, se zjevně v problematice vyznají. 

Má se totiž za to, jak třeba zjistil Český rozhlas, že konkrétně by mohla dividenda ČEZu dosáhnout až 112 korun na akcii. Pro srovnání, letos majitelé akcií dostali na akcii 48 korun. Takže znovu pro milovníky rychlého a jasného srovnání, jde o meziroční nárůst dividendy o 133 %. Faktem sice je, že ono číslo musí projít schválením valné hromady, ale opět platí, že klíčovým akcionářem je český stát. Takže?

Stát by si měl pohlídat, jaká konečná výše dividendy bude. Analytici proto soudí, že by erár na dividendách ČEZu mohl vydělat až 55 miliard korun. Když k tomu v příštím roce ještě připočteme výnos z „windfall tax“, střídmým odhadem v řádu desítek miliard korun, který schválila vláda, zas tak černě se zmiňovaný fakt o zdražení elektřiny i přes rekordní zisky, vidět nemusí. On by totiž ten nyní proklínaný ČEZ mohl příští rok celkem státu poslat, dle výpočtů Českého rozhlasu, až 150 miliard korun.

Ale k úplné pohodě pořád něco chybí. Možná, že čert vem´ to, že se zdražením účtů za elektřinu nechávají inspirovat i další hráči energetického trhu, ale pořád tu ještě máme hrozbu skutečného propouštění lidí z práce kvůli komplikacím firem právě s placením extrémně drahých účtů s energiemi. A přiznejme si, jak jsem tu nedávno psal o historických rozhodnutích tuzemských vlád při řešení různých krizových situací, že zatím současné platné plány na pomoc firmám v energetické krizi připomínají spíše tu chybnou cestu.

Mám proto za to, že ty plány o pomoci firmám a podnikatelům se budou muset dozajista ještě hodně doladit A to i přesto, že řada věcí byla pro firmy už schválena a nastavena, a taky i přesto, že kvůli politikům, kteří tu před současnou vládou vyhazovali zbytečně peníze jako z helikoptéry, má domácí erár jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A bude to muset být uděláno nejen kvůli tomu, že až 57 procent zaměstnavatelů se dle veřejných zdrojů chystá na to, že od nového roku začne ze svých stavů lidí výrazně ubírat. 

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ Energetika Elektřina komentář

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy