KOMENTÁŘ | Firmy hlásí propouštění, ČEZ rekordní zisky. Proč tedy opět šroubuje ceny?

Hned zkraje tohoto komentáře musím říct, že Česko se vskutku stává zemí, tak říkajíc po Coenovsku, která není nejen pro starý, ale brzy asi pro nikoho. Proč? Dějí se tu prapodivné věci. Eufemisticky řečeno, protože v textu nebudu používat expresívní výrazy. Kdo je na vině tentokrát? Největší energetická společnost v zemi, tedy ČEZ. Ta totiž, aniž by to bylo zatím reálně vidět třeba změnou dodavatele, zvedla pořádně ze židlí zástupy lidí. Soudě tak alespoň pode reakcí na sociálních sítích.

Důvodem je to, že ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku zvýšil čistý zisk meziročně z 6,7 miliardy na 52,3 miliardy korun, tedy téměř osminásobně, číslem je to pro pořádek navýšení čistého zisku o 681 % (wow). Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Jenže to, co naštvalo obyvatelstvo není „masivní“ nárůst zisku, ale to, že firma jedním dechem dodala, že i přes tu skvělou ziskovost zvedne ceny elektřiny pro konečně spotřebitele, měsíčně si lidi prý připlatí až tři stovky.

Bylo by vskutku obyčejným nošením dříví do lesa připomínat tu důvody, které k enormnímu růstu zisku energetické skupiny vedly. To se ví. A je férové říct, že to nebylo ani tak šikovností prodejců ČEZ, ani výrazně lepší elektrikou v drátech od tohoto producenta, ani třeba výkonnějšími a rychlejšími auty, která přijela zapojit například fotovoltaické panely na střeše spotřebitelů.

Bylo to hlavně kvůli růstu cen elektřiny. A i když se to určitě lidem nebude líbit, vždyť všichni uvažují tak, že proč musí polostátní firma při ohlášení rekordního zisku rázem rekordně zdražit, když už i velké průmyslové firmy začínají hlásit kvůli vysokým cenám energií potíže, jsou ony vysoké ceny i za rozhodnutím zdražovat. Proč? Vysvětlení nemusí být zvlášť komplikované a není to objev žádné Ameriky.

Platí totiž, že energetické firmy, včetně ČEZ, kupují a prodávají energetické „kontrakty“ na (nejen) elektřiny na burzách. Jednoduše řečeno – ČEZ proto musel kupovat energie pro své zákazníky i v době, kdy jen elektřina stála kolem tisíc eur za MWh. A protože jde o obchodní společnost, navíc akciovou, která musí všechno své podnikání dělat s ohledem na nejlepší výsledech právě pro držitele akcií, nemůže vysoké náklady jen tak odepsat a nepromítnou to i podle vedení společnosti do konečných cen.

Malou náplastí i podle managementu může být ale to, že u cen elektřiny je prý už vidět světlo na konci tunelu. A to v podobě toho, že se energetické kontrakty elektřiny na roky 2024 a dál cenově vyvíjejí pro konečné zákazníky příznivým směrem. Tedy, že elektřina bude s největší pravděpodobností oproti dnešku levnější. Další, i když pro mnohé čtenáře asi ne úplně příznivou zprávou může být to, že z extrémního zisku ČEZ budou mít možná ještě více extrémní radost sami akcionáři. A hádejte milí čtenáři, který z nich ve firmě drží největší podíl? Ti, co uvedli, že je to český stát, se zjevně v problematice vyznají. 

Má se totiž za to, jak třeba zjistil Český rozhlas, že konkrétně by mohla dividenda ČEZu dosáhnout až 112 korun na akcii. Pro srovnání, letos majitelé akcií dostali na akcii 48 korun. Takže znovu pro milovníky rychlého a jasného srovnání, jde o meziroční nárůst dividendy o 133 %. Faktem sice je, že ono číslo musí projít schválením valné hromady, ale opět platí, že klíčovým akcionářem je český stát. Takže?

Stát by si měl pohlídat, jaká konečná výše dividendy bude. Analytici proto soudí, že by erár na dividendách ČEZu mohl vydělat až 55 miliard korun. Když k tomu v příštím roce ještě připočteme výnos z „windfall tax“, střídmým odhadem v řádu desítek miliard korun, který schválila vláda, zas tak černě se zmiňovaný fakt o zdražení elektřiny i přes rekordní zisky, vidět nemusí. On by totiž ten nyní proklínaný ČEZ mohl příští rok celkem státu poslat, dle výpočtů Českého rozhlasu, až 150 miliard korun.

Ale k úplné pohodě pořád něco chybí. Možná, že čert vem´ to, že se zdražením účtů za elektřinu nechávají inspirovat i další hráči energetického trhu, ale pořád tu ještě máme hrozbu skutečného propouštění lidí z práce kvůli komplikacím firem právě s placením extrémně drahých účtů s energiemi. A přiznejme si, jak jsem tu nedávno psal o historických rozhodnutích tuzemských vlád při řešení různých krizových situací, že zatím současné platné plány na pomoc firmám v energetické krizi připomínají spíše tu chybnou cestu.

Mám proto za to, že ty plány o pomoci firmám a podnikatelům se budou muset dozajista ještě hodně doladit A to i přesto, že řada věcí byla pro firmy už schválena a nastavena, a taky i přesto, že kvůli politikům, kteří tu před současnou vládou vyhazovali zbytečně peníze jako z helikoptéry, má domácí erár jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A bude to muset být uděláno nejen kvůli tomu, že až 57 procent zaměstnavatelů se dle veřejných zdrojů chystá na to, že od nového roku začne ze svých stavů lidí výrazně ubírat. 

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ Energetika Elektřina komentář

Aktuálně se děje

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.

včera

Čerpací stanice

Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat

Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.

včera

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas

Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.

včera

Prezident Trump

Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil

Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

včera

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

včera

Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

včera

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

včera

22. března 2026 21:51

22. března 2026 21:02

22. března 2026 19:54

22. března 2026 19:19

Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku

Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.

Zdroj: David Holub

Další zprávy