KOMENTÁŘ | Firmy hlásí propouštění, ČEZ rekordní zisky. Proč tedy opět šroubuje ceny?

Hned zkraje tohoto komentáře musím říct, že Česko se vskutku stává zemí, tak říkajíc po Coenovsku, která není nejen pro starý, ale brzy asi pro nikoho. Proč? Dějí se tu prapodivné věci. Eufemisticky řečeno, protože v textu nebudu používat expresívní výrazy. Kdo je na vině tentokrát? Největší energetická společnost v zemi, tedy ČEZ. Ta totiž, aniž by to bylo zatím reálně vidět třeba změnou dodavatele, zvedla pořádně ze židlí zástupy lidí. Soudě tak alespoň pode reakcí na sociálních sítích.

Deník Shopaholičky

Důvodem je to, že ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku zvýšil čistý zisk meziročně z 6,7 miliardy na 52,3 miliardy korun, tedy téměř osminásobně, číslem je to pro pořádek navýšení čistého zisku o 681 % (wow). Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Jenže to, co naštvalo obyvatelstvo není „masivní“ nárůst zisku, ale to, že firma jedním dechem dodala, že i přes tu skvělou ziskovost zvedne ceny elektřiny pro konečně spotřebitele, měsíčně si lidi prý připlatí až tři stovky.

Bylo by vskutku obyčejným nošením dříví do lesa připomínat tu důvody, které k enormnímu růstu zisku energetické skupiny vedly. To se ví. A je férové říct, že to nebylo ani tak šikovností prodejců ČEZ, ani výrazně lepší elektrikou v drátech od tohoto producenta, ani třeba výkonnějšími a rychlejšími auty, která přijela zapojit například fotovoltaické panely na střeše spotřebitelů.

Bylo to hlavně kvůli růstu cen elektřiny. A i když se to určitě lidem nebude líbit, vždyť všichni uvažují tak, že proč musí polostátní firma při ohlášení rekordního zisku rázem rekordně zdražit, když už i velké průmyslové firmy začínají hlásit kvůli vysokým cenám energií potíže, jsou ony vysoké ceny i za rozhodnutím zdražovat. Proč? Vysvětlení nemusí být zvlášť komplikované a není to objev žádné Ameriky.

Platí totiž, že energetické firmy, včetně ČEZ, kupují a prodávají energetické „kontrakty“ na (nejen) elektřiny na burzách. Jednoduše řečeno – ČEZ proto musel kupovat energie pro své zákazníky i v době, kdy jen elektřina stála kolem tisíc eur za MWh. A protože jde o obchodní společnost, navíc akciovou, která musí všechno své podnikání dělat s ohledem na nejlepší výsledech právě pro držitele akcií, nemůže vysoké náklady jen tak odepsat a nepromítnou to i podle vedení společnosti do konečných cen.

Malou náplastí i podle managementu může být ale to, že u cen elektřiny je prý už vidět světlo na konci tunelu. A to v podobě toho, že se energetické kontrakty elektřiny na roky 2024 a dál cenově vyvíjejí pro konečné zákazníky příznivým směrem. Tedy, že elektřina bude s největší pravděpodobností oproti dnešku levnější. Další, i když pro mnohé čtenáře asi ne úplně příznivou zprávou může být to, že z extrémního zisku ČEZ budou mít možná ještě více extrémní radost sami akcionáři. A hádejte milí čtenáři, který z nich ve firmě drží největší podíl? Ti, co uvedli, že je to český stát, se zjevně v problematice vyznají. 

Má se totiž za to, jak třeba zjistil Český rozhlas, že konkrétně by mohla dividenda ČEZu dosáhnout až 112 korun na akcii. Pro srovnání, letos majitelé akcií dostali na akcii 48 korun. Takže znovu pro milovníky rychlého a jasného srovnání, jde o meziroční nárůst dividendy o 133 %. Faktem sice je, že ono číslo musí projít schválením valné hromady, ale opět platí, že klíčovým akcionářem je český stát. Takže?

Stát by si měl pohlídat, jaká konečná výše dividendy bude. Analytici proto soudí, že by erár na dividendách ČEZu mohl vydělat až 55 miliard korun. Když k tomu v příštím roce ještě připočteme výnos z „windfall tax“, střídmým odhadem v řádu desítek miliard korun, který schválila vláda, zas tak černě se zmiňovaný fakt o zdražení elektřiny i přes rekordní zisky, vidět nemusí. On by totiž ten nyní proklínaný ČEZ mohl příští rok celkem státu poslat, dle výpočtů Českého rozhlasu, až 150 miliard korun.

Ale k úplné pohodě pořád něco chybí. Možná, že čert vem´ to, že se zdražením účtů za elektřinu nechávají inspirovat i další hráči energetického trhu, ale pořád tu ještě máme hrozbu skutečného propouštění lidí z práce kvůli komplikacím firem právě s placením extrémně drahých účtů s energiemi. A přiznejme si, jak jsem tu nedávno psal o historických rozhodnutích tuzemských vlád při řešení různých krizových situací, že zatím současné platné plány na pomoc firmám v energetické krizi připomínají spíše tu chybnou cestu.

Mám proto za to, že ty plány o pomoci firmám a podnikatelům se budou muset dozajista ještě hodně doladit A to i přesto, že řada věcí byla pro firmy už schválena a nastavena, a taky i přesto, že kvůli politikům, kteří tu před současnou vládou vyhazovali zbytečně peníze jako z helikoptéry, má domácí erár jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A bude to muset být uděláno nejen kvůli tomu, že až 57 procent zaměstnavatelů se dle veřejných zdrojů chystá na to, že od nového roku začne ze svých stavů lidí výrazně ubírat. 

Deník Shopaholičky

Související

ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ Energetika Elektřina komentář

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 48 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy