Komentáře

Související články:

Ilustrační fotografie.

Dvojí kvalita potravin: Proč šidí výrobci právě nás Čechy?

Někdy se říká, že i když máme novou realitu, pořád se potýkáme se starými problémy. A dvojí kvalita potravin nebo výrobků je toho zářným důkazem. Určitě si budete pamatovat vlnu řešení tohoto problému, který se objevil poté, co už ani domácí politici nemohli snášet rozdíly, hlavně mezi kvalitou potravin prodávaných na západě a na východě Evropy. Chvilku to trvalo, než se našlo nějaké řešení a pak se problém - alespoň zdánlivě - uklidnil. Hlavně asi po slibech výrobců a producentů, že tohle už se dít nebude. Ale chyba lávky. 
Michail Gorbačov a Ronald Reagan

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Daně, ilustrační fotografie

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.
Ilustrační fotografie.

Budou letos české Vánoce jiné? I cenovky u stromků se změní

Je zajímavé, že právě probíhající výprodeje z akcí „Černého pátku“ se dějí snad ve všech částech obchodních menu, jen ty vánoční stromky žádné Black Friday nemají. A bylo by to potřeba. Vždyť tuzemští pěstitelé říkají, že cena tradiční vánoční ikony českých domácností půjde letos zřejmě s cenou nahoru prý o deset až patnáct procent oproti loňsku. A když připočteme dennodenní zprávy, reportáže a titulky o tom, že stále více lidí nemá kvůli rostoucím cenám třeba ani na základní potraviny, bude to znamenat, že letos budou Vánoce v Čechách bez stromků? Problém totiž je, jak zjistila agentura ČTK, že ani možné náhrady živého jehličí, totiž umělé stromky, nebudou se zvýšením ceny otálet. 
Ivan Bartoš

Česko zase v něčem zaostává. Bartoš dělá reklamu pro Metu, ale lidé stále čekají ve frontách

Taky jste si mysleli, že zdigitalizovat v české ekonomice minimálně ty služby, které poskytují úřady či stát, nebo vůbec komunikaci s nimi, je výborný nápad? Bodejť by ne. Nikdo přece nechce brzy ráno vstávat, zvlášť když je třeba z okresů Praha-východ nebo Praha-západ a musí být už na osmou osobně přítomen na Úřadu práce, byť přijde na řadu třeba až v poledne, kvůli žádosti třeba o podporu v nezaměstnanosti. Naivky, kteří si myslí, že by tohle mělo fungovat kliknutím na políčko v nějaké mobilní aplikaci, se rozhodně se zlou potážou. Slib neslib. 
Jurij Andropov

Andropov se ujal moci před 40 lety. Obávaný šéf KGB chtěl změnit SSSR

Před čtyřiceti lety stanul v čele Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Jurij Andropov. Muž, jehož kariéra byla dlouho spojena s obávaným Výborem státní bezpečnosti (KGB) a který sehrál výraznou roli ve vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956 i pražského jara 1968, byl v době svého nástupu do čela země paradoxně připraven provést výrazné, byť striktně shora řízené reformy. 
Elektřina

Firmy hlásí propouštění, ČEZ rekordní zisky. Proč tedy opět šroubuje ceny?

Hned zkraje tohoto komentáře musím říct, že Česko se vskutku stává zemí, tak říkajíc po Coenovsku, která není nejen pro starý, ale brzy asi pro nikoho. Proč? Dějí se tu prapodivné věci. Eufemisticky řečeno, protože v textu nebudu používat expresívní výrazy. Kdo je na vině tentokrát? Největší energetická společnost v zemi, tedy ČEZ. Ta totiž, aniž by to bylo zatím reálně vidět třeba změnou dodavatele, zvedla pořádně ze židlí zástupy lidí. Soudě tak alespoň pode reakcí na sociálních sítích.
Leonid Iljič Brežněv byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

Brežněv zemřel před 40 lety. Češi si ho pojí se srpnem 1968, jeho éru si rozhodně nelze idealizovat

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, se završil životní příběh Leonida Brežněva, sovětského komunistického politika, jehož jméno si drtivá většina české populace pojí především s rozhodnutím vojensky intervenovat proti reformnímu procesu v Československu v srpnu 1968. Brežněvova vláda byla ovšem o poznání mnohovrstevnatější a plná rozporů. To je ostatně jeden z důvodů, proč z průzkumu v Rusku provedeného v roce 2013 nezávislým Levadovým centrem vyšel Brežněv jako nejoblíbenější sovětský, potažmo ruský vládce minulého století.
Ilustrační foto

Black Friday opět klepe na dveře. Fronty na "Černý pátek" v Česku střídají pokusy o podvod

Snad všichni koupěchtiví spotřebitelé, a to nejen v tuzemsku, už jsou teď nesví. Jejich den „D“ se totiž blíží mílovými kroky. Řeč je o Black Friday, jak se říká dni, kdy si s výraznými slevami můžete koupit, s trochou nadsázky, doslova co hrdlo ráčí. Faktem sice je, že zejména v českých poměrech se kvůli „permanentnímu“ Black Friday, v mnoha případech avizovanému nejen nyní v listopadu, stala z události „běžná věc“, ale s těmi slevami to tu možná i právě kvůli popsanému není vždy až zas tak horké. Navíc zřejmě ani letos nebudeme svědky scén, kdy davy fanoušků a fanynek, čekajících už od předešlých dní před dveřmi nákupního centra, vtrhnou úderem otvírací hodiny dovnitř a svádí v přímém přenosu televizních kamer doslova lítý boj o jakékoliv zboží. Jen aby to mělo slevu. My na tohle máme jiné obory. Třeba, když si chcete koupit laciný stavební pozemek.
Elektřina

Česko má nejdražší elektřinu v Evropě. Může si za to ale bohužel samo

Česká republika, bohužel, má nejdražší elektřina v celé Evropské unii. Podle Evropského statistického úřadu byl totiž v tuzemsku růst této nyní hodně sledované komodity z celé sedmadvacítky vůbec největší, když za první polovinu letošního roku dosáhl 62 procent. Malou náplastí na tohle číslo snad jen může být to, že za domácí ekonomikou následuje Lotyšsko, kde elektřina zdražila o 59 procent a Dánsko, ve kterém si lidé připlatili za spotřebu elektřiny 57 procent. Elektřina se nyní na komoditní burze Power Exchange Central Europe v Praze prodává za 362,40 eur za 1 MWh. Ještě na konci srpna to ale bylo téměř tisíc eur za stejnou měrnou jednotku.
CZK

Rekordní zadlužení českých domácností se před Vánoci ještě prohloubí. Zbytečně

Když si člověk dá tu práci a projde si ve „virtuálním prostoru“ informace o tom, jak se Češi chovají v nejrůznějších situacích zjistí, že: Češi chtějí od státu co nejvyšší důchod, nebo ‒ Češi nemají na vlastní bydlení, chtějí, aby jim stát pomohl. Konec konců ani události z posledních týdnů neukazují jinou společnost. Ale tím se neříká, že by „stát“ neměl lidem pomáhat. Jenže možná i kvůli přístupu lidí ke všem těm potížím zřejmě nikoho nepřekvapí zpráva o tom, jak místní obyvatelé přistupují k vlastním dluhům.
Automobilová doprava, ilustrační fotografie.

Soumrak nad auty v Evropě? Konec motorismu, jak ho známe, nebude tak jednoduchý

Prý se rychle blíží konec aut v Evropě. Možná, že jste v tuzemském mediálním prostoru tuhle zprávu v různých variantách také zaznamenali. Po letošním Mondial de l'automobile de Paris, tedy Světové výstavě automobilů v Paříži, se tohle poselství tak nějak rozletělo domácím informačním světem. Podle některých komentářů totiž byla přehlídka posledních výdobytků automobilového segmentu po čtyřech letech útrap a potíží, způsobených hlavně koronavirovými restrikcemi, „tragická“ a jasně ukázala „absolutní úpadek evropského motorismu“. 
Ilustrační fotografie.

Cena plynu klesá. Nejistota ohledně budoucnosti je ale velká

Proruským trollům, dezinformátorům a všem obskurním antisystémovým postavám, které vychvalují totalitní režimy, jako například Putinovo Rusko, a dosud se jim hodily nepříznivé zprávy o tom, že cena zemního plynu neustále roste, nebude z této novinky dobře. Cena zemního plynu pro evropský trh totiž dál (chce se říct neustále už několik týdnů) klesá. A dá se i říct, byť v Evropě pořád zuří kvůli agresorovi z Ruska válka na Ukrajině, že je to nejen díky plným zásobníkům, ale i dobrému počasí a velkému množství tankerů, které do Evropy přivážejí zkapalněný zemní plyn (LNG). Bohužel to ale neznamená, že už bychom měli úplně vyhráno a cenová hladina velmi důležité komodity zůstane v klidu.
Ilustrační fotografie.

Benzin ani nafta v Česku nezlevní, i když by mohly. Jaké jsou důvody?

Statistiky průměrných cen benzinu a nafty, jak je eviduje společnost CCS, ukazují, že za rok se tahle čísla posunula z loňských 32,74 koruny za litr v září na letošních 43,25 koruny za litr. To je celkem výrazné zdražení. Člověka hned napadne, proč tedy, když víme, že v případě růstu cen pohonných hmot zdraží v ekonomice rychle ihned všechno, neplatí pořád třeba nižší daně nebo nějaké jiné nástroje, které tu měly jen omezenou platnost. A není nutné dlouho rozebírat proč.
Mléko, ilustrační fotografie.

Potraviny v Česku jen tak nezlevní. Některá odvětví čekají těžké časy

World Food Index, tedy Světový potravinový souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, setrvale klesá už půl roku. Organizace OSN pro výživu a zemědělství uvedla, že i v září letošního roku se jeho hodnota snížila na 136,3 bodu ze zpřesněné hodnoty 137,9 bodu, kterou index vykázal v srpnu. To situace v Česku je úplně jiná. Faktem totiž je, že ceny potravin v tuzemsku podle mnoha analytiků rostou výrazně rychleji než jinde v Evropě. A navíc výhledy do příštího roku nejsou vůbec optimistické.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

včera

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

včera

včera

18. prosince 2025 22:04

Princ Andrew unikl dalšímu policejnímu vyšetřování. Není prý důvod ho obnovit

Bývalý britský princ Andrew si může oddechnout. Metropolitní policie oznámila, že nehodlá podniknout žádné další kroky ohledně nařčení, že bratr krále Karla III. žádal členy vlastní policejní ochranky o informace o Virginii Giuffreové. Informovala o tom BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy