Komentáře

Související články:

Češi stále více spoléhají na někoho jiného než na sebe. Nemusí se to vyplatit

Dvojí kvalita potravin: Proč šidí výrobci právě nás Čechy?

Někdy se říká, že i když máme novou realitu, pořád se potýkáme se starými problémy. A dvojí kvalita potravin nebo výrobků je toho zářným důkazem. Určitě si budete pamatovat vlnu řešení tohoto problému, který se objevil poté, co už ani domácí politici nemohli snášet rozdíly, hlavně mezi kvalitou potravin prodávaných na západě a na východě Evropy. Chvilku to trvalo, než se našlo nějaké řešení a pak se problém - alespoň zdánlivě - uklidnil. Hlavně asi po slibech výrobců a producentů, že tohle už se dít nebude. Ale chyba lávky. 

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.

Budou letos české Vánoce jiné? I cenovky u stromků se změní

Je zajímavé, že právě probíhající výprodeje z akcí „Černého pátku“ se dějí snad ve všech částech obchodních menu, jen ty vánoční stromky žádné Black Friday nemají. A bylo by to potřeba. Vždyť tuzemští pěstitelé říkají, že cena tradiční vánoční ikony českých domácností půjde letos zřejmě s cenou nahoru prý o deset až patnáct procent oproti loňsku. A když připočteme dennodenní zprávy, reportáže a titulky o tom, že stále více lidí nemá kvůli rostoucím cenám třeba ani na základní potraviny, bude to znamenat, že letos budou Vánoce v Čechách bez stromků? Problém totiž je, jak zjistila agentura ČTK, že ani možné náhrady živého jehličí, totiž umělé stromky, nebudou se zvýšením ceny otálet. 

Česko zase v něčem zaostává. Bartoš dělá reklamu pro Metu, ale lidé stále čekají ve frontách

Taky jste si mysleli, že zdigitalizovat v české ekonomice minimálně ty služby, které poskytují úřady či stát, nebo vůbec komunikaci s nimi, je výborný nápad? Bodejť by ne. Nikdo přece nechce brzy ráno vstávat, zvlášť když je třeba z okresů Praha-východ nebo Praha-západ a musí být už na osmou osobně přítomen na Úřadu práce, byť přijde na řadu třeba až v poledne, kvůli žádosti třeba o podporu v nezaměstnanosti. Naivky, kteří si myslí, že by tohle mělo fungovat kliknutím na políčko v nějaké mobilní aplikaci, se rozhodně se zlou potážou. Slib neslib. 

Andropov se ujal moci před 40 lety. Obávaný šéf KGB chtěl změnit SSSR

Před čtyřiceti lety stanul v čele Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Jurij Andropov. Muž, jehož kariéra byla dlouho spojena s obávaným Výborem státní bezpečnosti (KGB) a který sehrál výraznou roli ve vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956 i pražského jara 1968, byl v době svého nástupu do čela země paradoxně připraven provést výrazné, byť striktně shora řízené reformy. 

Firmy hlásí propouštění, ČEZ rekordní zisky. Proč tedy opět šroubuje ceny?

Hned zkraje tohoto komentáře musím říct, že Česko se vskutku stává zemí, tak říkajíc po Coenovsku, která není nejen pro starý, ale brzy asi pro nikoho. Proč? Dějí se tu prapodivné věci. Eufemisticky řečeno, protože v textu nebudu používat expresívní výrazy. Kdo je na vině tentokrát? Největší energetická společnost v zemi, tedy ČEZ. Ta totiž, aniž by to bylo zatím reálně vidět třeba změnou dodavatele, zvedla pořádně ze židlí zástupy lidí. Soudě tak alespoň pode reakcí na sociálních sítích.

Brežněv zemřel před 40 lety. Češi si ho pojí se srpnem 1968, jeho éru si rozhodně nelze idealizovat

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, se završil životní příběh Leonida Brežněva, sovětského komunistického politika, jehož jméno si drtivá většina české populace pojí především s rozhodnutím vojensky intervenovat proti reformnímu procesu v Československu v srpnu 1968. Brežněvova vláda byla ovšem o poznání mnohovrstevnatější a plná rozporů. To je ostatně jeden z důvodů, proč z průzkumu v Rusku provedeného v roce 2013 nezávislým Levadovým centrem vyšel Brežněv jako nejoblíbenější sovětský, potažmo ruský vládce minulého století.

Black Friday opět klepe na dveře. Fronty na "Černý pátek" v Česku střídají pokusy o podvod

Snad všichni koupěchtiví spotřebitelé, a to nejen v tuzemsku, už jsou teď nesví. Jejich den „D“ se totiž blíží mílovými kroky. Řeč je o Black Friday, jak se říká dni, kdy si s výraznými slevami můžete koupit, s trochou nadsázky, doslova co hrdlo ráčí. Faktem sice je, že zejména v českých poměrech se kvůli „permanentnímu“ Black Friday, v mnoha případech avizovanému nejen nyní v listopadu, stala z události „běžná věc“, ale s těmi slevami to tu možná i právě kvůli popsanému není vždy až zas tak horké. Navíc zřejmě ani letos nebudeme svědky scén, kdy davy fanoušků a fanynek, čekajících už od předešlých dní před dveřmi nákupního centra, vtrhnou úderem otvírací hodiny dovnitř a svádí v přímém přenosu televizních kamer doslova lítý boj o jakékoliv zboží. Jen aby to mělo slevu. My na tohle máme jiné obory. Třeba, když si chcete koupit laciný stavební pozemek.

Česko má nejdražší elektřinu v Evropě. Může si za to ale bohužel samo

Česká republika, bohužel, má nejdražší elektřina v celé Evropské unii. Podle Evropského statistického úřadu byl totiž v tuzemsku růst této nyní hodně sledované komodity z celé sedmadvacítky vůbec největší, když za první polovinu letošního roku dosáhl 62 procent. Malou náplastí na tohle číslo snad jen může být to, že za domácí ekonomikou následuje Lotyšsko, kde elektřina zdražila o 59 procent a Dánsko, ve kterém si lidé připlatili za spotřebu elektřiny 57 procent. Elektřina se nyní na komoditní burze Power Exchange Central Europe v Praze prodává za 362,40 eur za 1 MWh. Ještě na konci srpna to ale bylo téměř tisíc eur za stejnou měrnou jednotku.

Rekordní zadlužení českých domácností se před Vánoci ještě prohloubí. Zbytečně

Když si člověk dá tu práci a projde si ve „virtuálním prostoru“ informace o tom, jak se Češi chovají v nejrůznějších situacích zjistí, že: Češi chtějí od státu co nejvyšší důchod, nebo ‒ Češi nemají na vlastní bydlení, chtějí, aby jim stát pomohl. Konec konců ani události z posledních týdnů neukazují jinou společnost. Ale tím se neříká, že by „stát“ neměl lidem pomáhat. Jenže možná i kvůli přístupu lidí ke všem těm potížím zřejmě nikoho nepřekvapí zpráva o tom, jak místní obyvatelé přistupují k vlastním dluhům.

Soumrak nad auty v Evropě? Konec motorismu, jak ho známe, nebude tak jednoduchý

Prý se rychle blíží konec aut v Evropě. Možná, že jste v tuzemském mediálním prostoru tuhle zprávu v různých variantách také zaznamenali. Po letošním Mondial de l'automobile de Paris, tedy Světové výstavě automobilů v Paříži, se tohle poselství tak nějak rozletělo domácím informačním světem. Podle některých komentářů totiž byla přehlídka posledních výdobytků automobilového segmentu po čtyřech letech útrap a potíží, způsobených hlavně koronavirovými restrikcemi, „tragická“ a jasně ukázala „absolutní úpadek evropského motorismu“. 

Očima Petra Nutila: Babiš jde do prohraných prezidentských voleb. A ví proč

Tak je to potvrzené. Všichni jsme to tak nějak čekali. Každému, kdo jen trochu sleduje českou politiku, nemohla uniknout hybridní prezidentská kampaň, kterou Babiš vedl.

Události Petra Nutila: Dopis Ježíškovi, polévání obrazů a past na Babiše

Týden se s týdnem sešel a je tu další vydání dokonale absurdních zpráv, které jsou ale zaručeně pravdivé. Jak se tak říká - život by byl tragédií, kdyby nebyl vtipný. Tak pojďme na to.

Cena plynu klesá. Nejistota ohledně budoucnosti je ale velká

Proruským trollům, dezinformátorům a všem obskurním antisystémovým postavám, které vychvalují totalitní režimy, jako například Putinovo Rusko, a dosud se jim hodily nepříznivé zprávy o tom, že cena zemního plynu neustále roste, nebude z této novinky dobře. Cena zemního plynu pro evropský trh totiž dál (chce se říct neustále už několik týdnů) klesá. A dá se i říct, byť v Evropě pořád zuří kvůli agresorovi z Ruska válka na Ukrajině, že je to nejen díky plným zásobníkům, ale i dobrému počasí a velkému množství tankerů, které do Evropy přivážejí zkapalněný zemní plyn (LNG). Bohužel to ale neznamená, že už bychom měli úplně vyhráno a cenová hladina velmi důležité komodity zůstane v klidu.

Zeman je prezident k zapomenutí. Jeho éra definitivně končí

Pojďme se u příležitosti významného státního svátku ohlédnout za životem a dílem prezidenta, pro kterého je tento 28. říjen poslední tečkou nejen za výkonem prezidentské funkce, ale také více než 30 lety v politice.

Benzin ani nafta v Česku nezlevní, i když by mohly. Jaké jsou důvody?

Statistiky průměrných cen benzinu a nafty, jak je eviduje společnost CCS, ukazují, že za rok se tahle čísla posunula z loňských 32,74 koruny za litr v září na letošních 43,25 koruny za litr. To je celkem výrazné zdražení. Člověka hned napadne, proč tedy, když víme, že v případě růstu cen pohonných hmot zdraží v ekonomice rychle ihned všechno, neplatí pořád třeba nižší daně nebo nějaké jiné nástroje, které tu měly jen omezenou platnost. A není nutné dlouho rozebírat proč.

Potraviny v Česku jen tak nezlevní. Některá odvětví čekají těžké časy

World Food Index, tedy Světový potravinový souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, setrvale klesá už půl roku. Organizace OSN pro výživu a zemědělství uvedla, že i v září letošního roku se jeho hodnota snížila na 136,3 bodu ze zpřesněné hodnoty 137,9 bodu, kterou index vykázal v srpnu. To situace v Česku je úplně jiná. Faktem totiž je, že ceny potravin v tuzemsku podle mnoha analytiků rostou výrazně rychleji než jinde v Evropě. A navíc výhledy do příštího roku nejsou vůbec optimistické.

Události Petra Nutila: Jan Žižka, schrödingerův Babiš a deprese

Milí čtenáři, milé čtenářky, chlapci a děvčata, vítáme vás u znovuobnoveného shrnutí těch nejpodstatnějších událostí, které by neměly uniknout vaší pozornosti ani v téhle absurdní době. Tak pojďme na to.