KOMENTÁŘ | 30 let od START II. Pokus o hlubší spolupráci USA a Ruska zkrachoval, Kreml dál rachotí jadernými zbraněmi

Mělo se jednat o další milník na cestě k bezpečnějšímu světu a ukázku spolupráce někdejších studenoválečných supervelmocí. Před 30 lety, 3. ledna 1993, podepsali prezidenti Spojených států George H. W. Bush a Ruska Boris Jelcin smlouvu START II, která dále výrazně omezovala strategické jaderné arzenály obou zemí. Následující vývoj však zamezil jejímu uvedení do praxe a učinil z ní jeden ze symbolů pozvolného krachu pokusů budovat korektní vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.

V ruské metropoli podepsaná smlouva navazovala na úmluvu START, kterou o sedmnáct měsíců dříve uzavřely Spojené státy ještě se Sovětským svazem. Neměnila její principy, přicházela pouze s přísnějšími limity. Zaměřovala se na těžké mezikontinentální balistické rakety využívající technologii MIRV. Ta, stručně řečeno, umožňuje na jednu střelu instalovat více jaderných hlavic, případně i klamných cílů znesnadňujících jejich zničení nepřátelskou protivzdušnou obranu. Každá z nich dokáže zasáhnout jinou lokalitu, což výrazně posiluje ničivý potenciál tohoto typu zbraní.

Zdánlivě se jednalo o úspěch, který vzbuzoval naději, že po skončení studené války budou Washington s Moskvou posilovat vzájemnou spolupráci v klíčových bezpečnostních a strategických oblastech. Bolestivý ratifikační proces v následujících letech ale ukázal, že se jednalo o iluzi. Americká strana smlouvu ratifikovala s tříletým odstupem, Rusko dokonce až v dubnu 2000; navíc s podmínkou, že bude zachována americko-sovětská smlouva o protiraketové obraně z roku 1972. Jelikož Washington od této smlouvy omezující vývoj protiraketových systémů v polovině roku 2002 odstoupil, Moskva pouhý den poté, tedy 14. června, START II vypověděla. Dohoda se tedy nikdy příliš nepřenesla do praxe.

Po rozpadu Sovětského svazu přitom alespoň zdánlivě existovaly mimořádně příhodné podmínky pro průlomové dohody na poli jaderného odzbrojení mezi Washingtonem a Moskvou, které mohly stavět na rámci vytvořeném smlouvou START. Nezapomínejme, že vládnoucí elita v mladém ruském státu soustředěná okolo prezidenta Jelcina byla touto dobou spolupráci se Západem – a Spojenými státy obzvlášť – značně nakloněna.

Ve skutečnosti, viděno zpětnou optikou, již příprava smlouvy START II odhalila výrazné posuny, ke kterým v první polovině 90. let při formování poststudenoválečného řádu v mezinárodní politice docházelo. Omezování strategických jaderných zbraní – tradičnímu studenoválečnému tématu, který počítal s dialogem sobě rovných supervelmocí – Rusko nadále přikládalo velký význam. Proti tomu ve Spojených státech otázka ztrácela na naléhavosti spolu s tím, jak se ukazovalo, že vztahy mezi Washingtonem a Moskvou nabírají stále více asymetrický charakter.

Navíc ekonomické problémy spojené se snahou o rychlý přechod k tržnímu hospodářství byly v Rusku postupně stále častěji spojovány s údajně nedostatečnou pomocí ze strany Západu. Na ruské politické scéně zakořenil narativ, že Západ nemá na vyřešení ruských potíží zájem, ale naopak se jich snaží využít ve svůj prospěch. Právě START II se za této situace pro mnohé v Rusku stával příkladem prohlubujícího se nerovného postavení Washingtonu a Moskvy. Nechuť k ratifikaci smlouvy posilovalo poznání, že strategické jaderné zbraně zůstávají jednou z posledních oblastí (ne-li tou vůbec poslední), kde si Rusko nadále může nárokovat statut supervelmoci.

Ratifikace na ruské straně tak byla odkládána do značné míry z manifestačních důvodů, například na protest proti americkému postupu na Blízkém východě či v kosovské krizi, stejně jako rozšíření NATO o tři bývalé členy varšavského paktu v roce 1999. Osud smlouvy, která se měla stát ukázkou poststudenoválečné americko-ruské spolupráce, se změnil v indikátor stupňující pachuti ve vzájemných vztazích, především pak zhrzenosti Moskvy, která nedokázala účinně vzdorovat etablování a prohlubování unilaterálního mezinárodního řádu. 

Podcenit nelze ani výraznou proměnu v ruském vojenském uvažování. Během studené války spoléhal Sovětský svaz dlouhou dobu na kvantitativní převahu a vydržoval početně rozsáhlé konvenční síly. Spojené státy, a především jejich západoevropští spojenci proti tomu stavěli nukleární arzenál, který měl početní výhodu potenciálního nepřítele eliminovat. V 80. letech se situace začala dramaticky měnit. Moskevské vedení si uvědomilo, že nemá ekonomickou sílu, která by nadále umožňovala udržet konvenční paritu, neřkuli převahu nad Západem. Roli klíčové bezpečnostní záruky již za vlády Michaila Gorbačova začaly zaujímat strategické jaderné zbraně a tento princip se během éry Borise Jelcina dále prohluboval. 

Důvod do značné míry vidíme dnes na Ukrajině, kde ruská armáda nedokázala konvenčními prostředky dosáhnout vytýčených cílů proti početně výrazně slabšímu nepříteli, který za pomoci západních zbraní dokázal postup agresora zastavit a přivodit ruským ozbrojeným silám i dílčí potupné porážky. Občasné verbální rachocení jaderným arzenálem ze strany ruských politiků a dalších aktérů veřejné debaty, k němuž na pozadí ukrajinské války dochází, pouze odráží fakt, že bez těchto zbraní hromadného ničení představuje Rusko z vojenského hlediska maximálně regionální mocnost.

Třicáté výročí podpisu smlouvy START II zároveň připomíná, že kontrola nejničivějších prostředků hromadného ničení zůstává imperativem bez ohledu na to, že vztahy mezi Moskvou a Západem jsou od února loňského roku kvůli ruskému vojenskému útoku na Ukrajinu na bodě mrazu. Vypovězení klíčových smluv, které omezují stavy strategických jaderných arzenálů, by mohlo vyvolat opětovný závod ve zbrojení a vést k marnotratné investici enormních prostředků do zbraní, jejichž apokalyptický charakter vylučuje jejich smysluplné nasazení. 

Svého času si to uvědomoval i kremelský autoritář Vladimir Putin, který krátce před tím, než Rusko pod jeho prezidentstvím vypovědělo START II, neváhal podepsat smlouvu SORT, která počty amerických a ruských jaderných hlavic omezila ještě výraznějším způsobem. Tím potvrdil, že za krachem START II stály především symbolické důvody. Dohody o kontrole strategických zbraní by se ovšem v budoucnu mohly stát symbolem opačným, symbolem obnoveného dialogu Moskvy a Washingtonu, podobně jako v dobách studené války. Těžko hledat příhodnější oblast.

Autor je historik.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Komentář

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Komentář

Konec v nedohlednu. Ohlédnutí za dvěma roky války na Ukrajině

Uplynuly dva roky od zahájení otevřené vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Konflikt si za tu dobu vyžádal téměř jistě šestimístný počet životů. Zahynuly také tisíce, v drtivé většině případů ukrajinských civilistů. Více než 3,5 milionu lidí před boji uprchlo z domovů. Válka, jejíž konec není v dohledu, nadále představuje jeden z hlavních zdrojů mezinárodního napětí. Během 24 měsíců o ní bylo v tuzemském veřejném prostoru napsáno a řečeno mnohé. Potvrdila se přitom jen malá část predikcí a interpretací. Pochmurné výročí tak může komentátorům a analytikům nabídnout dobrý moment pro kritické zhodnocení svých slov. 

Více souvisejících

komentář Smlouva START Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) Rusko George H. W. Bush (sr.) Boris Jelcin Vladimír Putin válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

Alexej Navalnyj

Moskva vydala Navalného tělo. Není však jasné, jak bude vypadat pohřeb

Ruský stát v sobotu předal tělo zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného jeho matce Ljudmile, oznámila to mluvčí Kira Jarmyšová. Vdova Julija Navalná předtím vyzvala Moskvu, aby rodině vydala tělo za účelem uspořádání pohřbu. Obvinila také prezidenta Vladimira Putina z toho, že mučí Navalného mrtvolu. Označila to za pohanství a satanismus. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 

Aktualizováno včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta postoupila do osmifinále Evropské ligy. Galatasaray porazila i díky přesilovce jasně 4:1

O velkém úspěchu může mluvit český klubový fotbal poté, co ve čtvrtek Sparta doma na Letné nakonec celkem jasně porazila turecký Galatasaray Istanbul 4:1 a v součtu s předešlým venkovním výsledkem (3:2 pro Galatasaray) tak postoupila do osmifinále Evropské ligy. V osmifinále dvou evropských soutěží (Evropská liga a Konferenční liga) se tak nacházejí hned tři čeští zástupci. Kromě Sparty se v osmifinále EL představí také Slavia, v osmifinále EKL pak Plzeň.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Španělská chřipka

Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.

včera

Policie ČR

Muž z Plzeňska vyhrožoval střelbou. Doma měl granátomet

Policie po tragickém prosincovém útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy poměrně často zasahuje proti lidem, kteří vyhrožují tím, že se stane něco podobného. Strážci zákona v tomto týdnu zadrželi muže, který hrozil střelbou a zároveň měl doma protitankový granátomet.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

František Straka se vrací k trenérskému kormidlu. Míří na Slovensko zachraňovat další klub

Bývalý trenér Sparty, Slavie i české fotbalové reprezentace František Straka byl po čase opět povolán do služby a opět na Slovensko. Tam se vrací po roce, kdy ho povolal Trenčín nacházející se tehdy na předposledním místě tabulky slovenské ligy, aby ho zachránil. To se povedlo, když Trenčín nakonec skončil devátý a to poté, co Straka se svými svěřenci dokázal uhrát 14 bodů během osmi duelů. Nyní ho čeká podobná záchranářská mise, přičemž bude pro změnu trénovat Michalovce.

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Konec v nedohlednu. Ohlédnutí za dvěma roky války na Ukrajině

Uplynuly dva roky od zahájení otevřené vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Konflikt si za tu dobu vyžádal téměř jistě šestimístný počet životů. Zahynuly také tisíce, v drtivé většině případů ukrajinských civilistů. Více než 3,5 milionu lidí před boji uprchlo z domovů. Válka, jejíž konec není v dohledu, nadále představuje jeden z hlavních zdrojů mezinárodního napětí. Během 24 měsíců o ní bylo v tuzemském veřejném prostoru napsáno a řečeno mnohé. Potvrdila se přitom jen malá část predikcí a interpretací. Pochmurné výročí tak může komentátorům a analytikům nabídnout dobrý moment pro kritické zhodnocení svých slov. 

včera

Počasí se o víkendu mírně oteplí. V neděli naměříme 13 stupňů

V sobotu ráno postoupí zvlněná studená fronta dále k severovýchodu. Počasí u nás bude nadále ovlivňovat brázda nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou. Uvedl to ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy