KOMENTÁŘ | Nenecháme nikoho padnout, slibuje vláda a činí se. Navzdory inflaci může už letos zavládnout optimismus

Na druhou stranu důchody, ale i třeba i přídavky na děti vzrostly, a ještě budou i růst, ovšem palčivá otázka o tom, zda tyto valorizace pokryjí zdražování potravin, energií a dalších komodit, je pořád na stole. Lidé se tak mohou ptát, pomůže nám zvýšení dávek a vyřeší se tím něco?

Není těžké zjistit, jak by si české důchody měly v roce 2023 stát. Například odborářské analýzy tvrdí, že průměrný důchod se v roce 2023 bude pohybovat okolo dvaceti tisíc korun. Podle České správy sociálního zabezpečení mají čeští senioři poměrně rovnostářské starobní důchody. Data z podzimu roku 2022 ukazují, že nejčastěji od státu pobírají každý měsíc 14 až 19 tisíc korun. A dobrou zprávou je, že podle těchto dat významně klesl počet velmi nízkých důchodů pod deset tisíc korun. Další analýzy nejen domácích ekonomických médií ukazují, že i díky vládním zásahům rostly penze v loňském roce doslova nevídaným tempem. Deník E15 třeba konstatoval, že kdo bral loni průměrný důchod, ten si během jediného roku polepšil přibližně o 2500 korun. 

Penzisté se navíc mohou těšit na další vlnu valorizace svých dávek, která by měla proběhnout už nyní, tedy v lednu 2023. Není snad ale třeba říkat, že to, co je plusem pro jedny, musí být minusem pro druhé. A v tomto případě tím minusem je další obrovské zatížení státní pokladny. Možná, že se hodí připomenout, že zásadní reforma, týkající se nejen důchodů, ale celkového stavu mandatorních výdajů, je více než nutná. Pořád jsem ale nenapsal to, zda bude navýšení všemožných dávek stačit v letošním roce na pokrytí nejen životních nákladů.

Ani rodiny s malými dětmi nepřijdou zkrátka. Od ledna totiž vzrostou přídavky na dítě o 200 korun na 830 až 1 580 korun měsíčně. Vláda navýšení přídavků schválila v polovině listopadu. Reagovala tak na rychle rostoucí životní náklady. Nárok na přídavek na dítě mají domácnosti s čistým příjmem do zhruba trojnásobku životního minima – i to se od ledna zvýší a díky tomu bude mít na dávku nárok víc lidí. Dávku teď v Česku pobírá asi 300 tisíc dětí.

Když se zeptáte ekonomů, jak vidí vývoj základních ekonomických veličin, které jsou pro odpověď na otázky typu „Budou všemožné valorizace stačit na pokrytí životních nákladů?“ nutné, zjistíte, že Česko by už snad mělo letos překonat ty nejhorší scénáře. „Pokud jde o hrubý domácí produkt, patřím spíše mezi optimisty, když čekám růst poblíž jednoho procenta,“ řekla serveru EuroZprávy.cz Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Podle něj nezaměstnanost mírně stoupne, vrcholit by mohla poblíž hodnoty 4,5 % a v průměru za celý rok dosáhnout zhruba 4 %. „A inflace? Ta dosáhne zhruba 9 % a podobnou hodnotu čekám i od nominálních mezd, což znamená, že reálné příjmy budou stagnovat. Průmyslová produkce vykáže nepatrný pokles v řádu nízkých jednotek procent,“ doplnil Vít Hradil.

Ptáte-li se na to, zda se i po navýšení dávek, důchodů a dalších sociálních příspěvků konečně zlepší statistiky „chudoby", neexistuje na to ale univerzální odpověď. „Jak jsem uvedl výše, reálné mzdy podle mého názoru vykáží přibližnou stagnaci. Úspory budou spíše čerpány, nežli vytvářeny, a to jak z důvodu nutnosti – u nižších příjmových skupin – tak z obav o další zdražování,“ upřesnil pro server EuroZprávy.cz Vít Hradil. Podle něj základní úroková sazba České národní banky již nad stávajících 7 % nezamíří, a naopak ve druhém čtvrtletí roku 2023 lze podle Víta Hradila čekat její první snížení. Rok by mohla zakončit poblíž 5,50 %. „Úměrně klesajícím očekáváním na budoucí politiku ČNB předpokládám pokles i u delších tržních úrokových sazeb, které budou pozvolna klesat v průběhu celého roku,“ dodal hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Sami dobře víte, milí čtenáři, že průměrná čísla o všem jsou vždy sestavena i z nejrůznějších extrémů. V našem případě tu máme bohaté důchodce či rodiny s nadprůměrnými příjmy, a na druhé straně ty, které jsou opravdu rády, že vyjdou s rozpočtem aspoň na nákup základních potravin. Příkladů stran těch, které trápí zvyšující se ceny všeho možného a kteří mají velké potíže to finančně ustát, jistě najdete několik. Je proto dobré si uvědomit, že musíme při odpovědích na to, zda bude český stát nejen schopen navyšovat sociální dávky pro ohrožené skupiny lidí, myslet na to, zda si bude moci nějaké zvyšování dávek dovolit. 

„Většina západního světa si letos projde mělkou recesí vyvolanou zpřísňováním měnové politiky v rámci boje proti inflaci,“ řekl třeba serveru EuroZprávy.cz Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrusu. Přesto on očekává, že právě inflace, která tlačí řadu lidí ke zdi zdražování všeho možného, v roce 2023 překvapí spíše posunem směrem dolů, což nakonec povede k dřívějšímu uvolnění měnových podmínek, a tedy i lepšímu ekonomickému výkonu, než s jakým trh aktuálně počítá. „Podobně předpokládám, že i odklon Evropy od ruských fosilních paliv směrem k alternativním zdrojům proběhne snáze, než jsme se původně obávali a závěr roku se již ponese ve znamení optimistických očekávání na opětovné nastartování ekonomického růstu,“ doplnil Vít Hradil. A to není opravdu zase tak málo po všech krizových útrapách z minulých let.