KOMENTÁŘ | Cena elektřiny jen tak neklesne, nikdo ji za nás nesníží. Co pro to můžeme udělat sami?

Podle tuzemského agenturního zpravodajství bylo v České republice loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent (!). Jistě vás taky napadne, že by tedy mohla cena elektrické energie, jak přece říká ekonomická teorie, s rostoucí výrobní kapacitou, tak nějak klesnout, že? Jenže výhledy na rok 2023 bohužel naznačují, že dodavatelé energií budou letos ceny nejen elektřiny spíše zvedat. Vláda ale i přes rostoucí výrobní kapacity elektřiny právě domácnostem a firmám zajistila, že budou za elektřinu platily méně, než by jim určoval aktuální ceník. 

Data říkají, že v tuzemsku se postupně zvyšuje i průměrná velikost solárních elektráren. Média uvádějí, že rostoucí počet instalací ovšem naráží na limity v podobě nedostatečných kapacit instalačních firem nebo na kvalitu jejich práce. Dobře, řeknete si, proč si mám na střechu domu, byť i s pomocí dotace od státu, za velké peníze instalovat něco, co mi stejně tu výslednou cenu elektřiny hned nesníží? A to slovo hned je hodně důležité. Lze se ale s jistou mírou sarkasmu sám sebe zeptat, i s ohledem na další argumenty energetických odborníků, zda se místo toho vyplatí podporovat třeba lidi, kteří místo starosti, jak splatit vlastní milionové dluhy, organizují protesty na odstoupení či přímo svržení vlády právě kvůli cenám energií. A budou tihle „zachránci“ stejně tak připravovat protesty proti tomu, že slunce nesvítí víc, aby solární energie konečně do výsledné ceny promluvila víc? 

Teď vážně. Bez ohledu na aktuální cenu elektřiny je všeobecně dobrou zprávou to, že zájem o fotovoltaiku je podporován státem, i když zájem o ní vybudilo spíše dramatické zdražení energií. Ale samozřejmě právě i investiční dotace. Firmy je mohou čerpat z modernizačního fondu, majitelé rodinných domů z programu Nová zelená úsporám. V něm se loni sešlo 53 tisíc žádostí, pětkrát více než v roce 2021. I díky tomu lze říct, že tahounem instalací byly elektrárny s výkonem do deseti kilowattpeaků (kWp), tedy primárně domácí instalace. Bylo jich 32 909 s celkovým výkonem 237,3 MWp. Nejvíce elektráren technici připojili ve Středočeském kraji (6079), nejméně naopak v Karlovarském kraji (682). A solární boom bude v Česku pokračovat. 

Kromě instalací na střechách rodinných domů přibudou i nové velké solární parky. Lze tak s jistou nadsázkou říct, že za několik let oceníme snížení závislosti výroby elektřiny na všeobecně známé dostupné zdroje a tím budeme moci ovlivňovat více i cenu elektřiny u nás. Bez ohledu na bláboly o tom, že máme hlavně vystoupit z propojeného systému dodávek elektřiny v Evropě, tedy z energetické burzy v Lipsku. Zatím ale bohužel platí to, jak uvedla i řada tuzemských médií, že i když cena energií na burzách aktuálně klesá, například cena elektřiny za 1 MWh na pražské komoditní burze Power Exchange Central Europe se blíží hodnotám před spuštěním ruské agrese na Ukrajině, je stále těžké říct, kam se bude dále cena vyvíjet. Jasné je jen tak to, že vláda Petra Fialy zastropovala cenu elektřiny na 6 050 korunách za MWh a cenu zemního plynu na 3 025 korunách za MWh, a to včetně DPH.

Jenže, každá zdánlivě dobrá zpráva má právě v Česku své ale. K hlavním v tomto tématu patří to, že hlavně firmy, úřady ale i lidé, ignorovali dlouhodobá doporučení odborníků k instalacím solárních elektráren a nechali vše až na časy krize. A nemusím snad dodávat, co to znamená. K dalšímu ale patří i to, že I přes rekordní počet loňských instalací solárních elektráren, Česko podle expertů stále výrazně zaostává za některými okolními státy. Například v Polsku loni zprovoznili přes 4900 MW výkonu solárních elektráren, v Nizozemsku to bylo kolem 4000 MW. A je jen špatnou třešničkou na dortu, že tyto země zaznamenávaly podobná čísla instalací výrobních kapacit i v předchozích letech. My jsme hlavně v minulých letech místo toho v Česku téměř tleskali žvástům o tom, že cokoliv „obnovitelného“ ve výrobě elektrické energie, což mohlo i snížit závislost domácí ekonomiky na dodávkách zemního plynu, je čirým nesmyslem. Co na to říct, že?

Nezbývá než dělat všechno proto, aby se mohla naplnit třeba i očekávání Světové banky, která ve svém výhledu n rok 2023 uvedla, že očekává pokles cen energií v roce 2023 o 11 % po jejich loňském šedesáti procentním nárůstu, který byl způsoben ruskou invazí na Ukrajinu. Možná ale, že nárůst covidových čísel v Číně, a hrozící světová ekonomická recese nakonec čísla i u ceny elektrické energie ještě sníží. A k tomu mohou přispět třeba i podle analýzy S&P Global Platts Analytics také i rostoucí výrobní kapacity obnovitelných zdrojů. A to nejen v ČR, ale i v Západní Evropě. Lze tak říct, že bychom se měli místo tleskání nesmyslům, které chrlí hlavně lidé, kteří o tom často nic nevědí, zamyslet nad tím, jak bychom mohli sami cenu elektřiny snížit. Vyplatí se to.

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy