Podle tuzemského agenturního zpravodajství bylo v České republice loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent (!). Jistě vás taky napadne, že by tedy mohla cena elektrické energie, jak přece říká ekonomická teorie, s rostoucí výrobní kapacitou, tak nějak klesnout, že? Jenže výhledy na rok 2023 bohužel naznačují, že dodavatelé energií budou letos ceny nejen elektřiny spíše zvedat. Vláda ale i přes rostoucí výrobní kapacity elektřiny právě domácnostem a firmám zajistila, že budou za elektřinu platily méně, než by jim určoval aktuální ceník.
Data říkají, že v tuzemsku se postupně zvyšuje i průměrná velikost solárních elektráren. Média uvádějí, že rostoucí počet instalací ovšem naráží na limity v podobě nedostatečných kapacit instalačních firem nebo na kvalitu jejich práce. Dobře, řeknete si, proč si mám na střechu domu, byť i s pomocí dotace od státu, za velké peníze instalovat něco, co mi stejně tu výslednou cenu elektřiny hned nesníží? A to slovo hned je hodně důležité. Lze se ale s jistou mírou sarkasmu sám sebe zeptat, i s ohledem na další argumenty energetických odborníků, zda se místo toho vyplatí podporovat třeba lidi, kteří místo starosti, jak splatit vlastní milionové dluhy, organizují protesty na odstoupení či přímo svržení vlády právě kvůli cenám energií. A budou tihle „zachránci“ stejně tak připravovat protesty proti tomu, že slunce nesvítí víc, aby solární energie konečně do výsledné ceny promluvila víc?
Teď vážně. Bez ohledu na aktuální cenu elektřiny je všeobecně dobrou zprávou to, že zájem o fotovoltaiku je podporován státem, i když zájem o ní vybudilo spíše dramatické zdražení energií. Ale samozřejmě právě i investiční dotace. Firmy je mohou čerpat z modernizačního fondu, majitelé rodinných domů z programu Nová zelená úsporám. V něm se loni sešlo 53 tisíc žádostí, pětkrát více než v roce 2021. I díky tomu lze říct, že tahounem instalací byly elektrárny s výkonem do deseti kilowattpeaků (kWp), tedy primárně domácí instalace. Bylo jich 32 909 s celkovým výkonem 237,3 MWp. Nejvíce elektráren technici připojili ve Středočeském kraji (6079), nejméně naopak v Karlovarském kraji (682). A solární boom bude v Česku pokračovat.
Kromě instalací na střechách rodinných domů přibudou i nové velké solární parky. Lze tak s jistou nadsázkou říct, že za několik let oceníme snížení závislosti výroby elektřiny na všeobecně známé dostupné zdroje a tím budeme moci ovlivňovat více i cenu elektřiny u nás. Bez ohledu na bláboly o tom, že máme hlavně vystoupit z propojeného systému dodávek elektřiny v Evropě, tedy z energetické burzy v Lipsku. Zatím ale bohužel platí to, jak uvedla i řada tuzemských médií, že i když cena energií na burzách aktuálně klesá, například cena elektřiny za 1 MWh na pražské komoditní burze Power Exchange Central Europe se blíží hodnotám před spuštěním ruské agrese na Ukrajině, je stále těžké říct, kam se bude dále cena vyvíjet. Jasné je jen tak to, že vláda Petra Fialy zastropovala cenu elektřiny na 6 050 korunách za MWh a cenu zemního plynu na 3 025 korunách za MWh, a to včetně DPH.
Jenže, každá zdánlivě dobrá zpráva má právě v Česku své ale. K hlavním v tomto tématu patří to, že hlavně firmy, úřady ale i lidé, ignorovali dlouhodobá doporučení odborníků k instalacím solárních elektráren a nechali vše až na časy krize. A nemusím snad dodávat, co to znamená. K dalšímu ale patří i to, že I přes rekordní počet loňských instalací solárních elektráren, Česko podle expertů stále výrazně zaostává za některými okolními státy. Například v Polsku loni zprovoznili přes 4900 MW výkonu solárních elektráren, v Nizozemsku to bylo kolem 4000 MW. A je jen špatnou třešničkou na dortu, že tyto země zaznamenávaly podobná čísla instalací výrobních kapacit i v předchozích letech. My jsme hlavně v minulých letech místo toho v Česku téměř tleskali žvástům o tom, že cokoliv „obnovitelného“ ve výrobě elektrické energie, což mohlo i snížit závislost domácí ekonomiky na dodávkách zemního plynu, je čirým nesmyslem. Co na to říct, že?
Nezbývá než dělat všechno proto, aby se mohla naplnit třeba i očekávání Světové banky, která ve svém výhledu n rok 2023 uvedla, že očekává pokles cen energií v roce 2023 o 11 % po jejich loňském šedesáti procentním nárůstu, který byl způsoben ruskou invazí na Ukrajinu. Možná ale, že nárůst covidových čísel v Číně, a hrozící světová ekonomická recese nakonec čísla i u ceny elektrické energie ještě sníží. A k tomu mohou přispět třeba i podle analýzy S&P Global Platts Analytics také i rostoucí výrobní kapacity obnovitelných zdrojů. A to nejen v ČR, ale i v Západní Evropě. Lze tak říct, že bychom se měli místo tleskání nesmyslům, které chrlí hlavně lidé, kteří o tom často nic nevědí, zamyslet nad tím, jak bychom mohli sami cenu elektřiny snížit. Vyplatí se to.
Související
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
komentář , Energetika , Elektřina
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.
Zdroj: Libor Novák