KOMENTÁŘ | Cena elektřiny jen tak neklesne, nikdo ji za nás nesníží. Co pro to můžeme udělat sami?

Podle tuzemského agenturního zpravodajství bylo v České republice loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent (!). Jistě vás taky napadne, že by tedy mohla cena elektrické energie, jak přece říká ekonomická teorie, s rostoucí výrobní kapacitou, tak nějak klesnout, že? Jenže výhledy na rok 2023 bohužel naznačují, že dodavatelé energií budou letos ceny nejen elektřiny spíše zvedat. Vláda ale i přes rostoucí výrobní kapacity elektřiny právě domácnostem a firmám zajistila, že budou za elektřinu platily méně, než by jim určoval aktuální ceník. 

Data říkají, že v tuzemsku se postupně zvyšuje i průměrná velikost solárních elektráren. Média uvádějí, že rostoucí počet instalací ovšem naráží na limity v podobě nedostatečných kapacit instalačních firem nebo na kvalitu jejich práce. Dobře, řeknete si, proč si mám na střechu domu, byť i s pomocí dotace od státu, za velké peníze instalovat něco, co mi stejně tu výslednou cenu elektřiny hned nesníží? A to slovo hned je hodně důležité. Lze se ale s jistou mírou sarkasmu sám sebe zeptat, i s ohledem na další argumenty energetických odborníků, zda se místo toho vyplatí podporovat třeba lidi, kteří místo starosti, jak splatit vlastní milionové dluhy, organizují protesty na odstoupení či přímo svržení vlády právě kvůli cenám energií. A budou tihle „zachránci“ stejně tak připravovat protesty proti tomu, že slunce nesvítí víc, aby solární energie konečně do výsledné ceny promluvila víc? 

Teď vážně. Bez ohledu na aktuální cenu elektřiny je všeobecně dobrou zprávou to, že zájem o fotovoltaiku je podporován státem, i když zájem o ní vybudilo spíše dramatické zdražení energií. Ale samozřejmě právě i investiční dotace. Firmy je mohou čerpat z modernizačního fondu, majitelé rodinných domů z programu Nová zelená úsporám. V něm se loni sešlo 53 tisíc žádostí, pětkrát více než v roce 2021. I díky tomu lze říct, že tahounem instalací byly elektrárny s výkonem do deseti kilowattpeaků (kWp), tedy primárně domácí instalace. Bylo jich 32 909 s celkovým výkonem 237,3 MWp. Nejvíce elektráren technici připojili ve Středočeském kraji (6079), nejméně naopak v Karlovarském kraji (682). A solární boom bude v Česku pokračovat. 

Kromě instalací na střechách rodinných domů přibudou i nové velké solární parky. Lze tak s jistou nadsázkou říct, že za několik let oceníme snížení závislosti výroby elektřiny na všeobecně známé dostupné zdroje a tím budeme moci ovlivňovat více i cenu elektřiny u nás. Bez ohledu na bláboly o tom, že máme hlavně vystoupit z propojeného systému dodávek elektřiny v Evropě, tedy z energetické burzy v Lipsku. Zatím ale bohužel platí to, jak uvedla i řada tuzemských médií, že i když cena energií na burzách aktuálně klesá, například cena elektřiny za 1 MWh na pražské komoditní burze Power Exchange Central Europe se blíží hodnotám před spuštěním ruské agrese na Ukrajině, je stále těžké říct, kam se bude dále cena vyvíjet. Jasné je jen tak to, že vláda Petra Fialy zastropovala cenu elektřiny na 6 050 korunách za MWh a cenu zemního plynu na 3 025 korunách za MWh, a to včetně DPH.

Jenže, každá zdánlivě dobrá zpráva má právě v Česku své ale. K hlavním v tomto tématu patří to, že hlavně firmy, úřady ale i lidé, ignorovali dlouhodobá doporučení odborníků k instalacím solárních elektráren a nechali vše až na časy krize. A nemusím snad dodávat, co to znamená. K dalšímu ale patří i to, že I přes rekordní počet loňských instalací solárních elektráren, Česko podle expertů stále výrazně zaostává za některými okolními státy. Například v Polsku loni zprovoznili přes 4900 MW výkonu solárních elektráren, v Nizozemsku to bylo kolem 4000 MW. A je jen špatnou třešničkou na dortu, že tyto země zaznamenávaly podobná čísla instalací výrobních kapacit i v předchozích letech. My jsme hlavně v minulých letech místo toho v Česku téměř tleskali žvástům o tom, že cokoliv „obnovitelného“ ve výrobě elektrické energie, což mohlo i snížit závislost domácí ekonomiky na dodávkách zemního plynu, je čirým nesmyslem. Co na to říct, že?

Nezbývá než dělat všechno proto, aby se mohla naplnit třeba i očekávání Světové banky, která ve svém výhledu n rok 2023 uvedla, že očekává pokles cen energií v roce 2023 o 11 % po jejich loňském šedesáti procentním nárůstu, který byl způsoben ruskou invazí na Ukrajinu. Možná ale, že nárůst covidových čísel v Číně, a hrozící světová ekonomická recese nakonec čísla i u ceny elektrické energie ještě sníží. A k tomu mohou přispět třeba i podle analýzy S&P Global Platts Analytics také i rostoucí výrobní kapacity obnovitelných zdrojů. A to nejen v ČR, ale i v Západní Evropě. Lze tak říct, že bychom se měli místo tleskání nesmyslům, které chrlí hlavně lidé, kteří o tom často nic nevědí, zamyslet nad tím, jak bychom mohli sami cenu elektřiny snížit. Vyplatí se to.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Letní počasí

Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko

Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

včera

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

včera

7. srpna 2026 22:04

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

7. srpna 2026 20:55

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

7. srpna 2026 19:37

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

7. srpna 2026 18:26

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

7. srpna 2026 17:09

Jak Ukrajinci přichází o bydlení? Pokud odejdou z okupovaných oblastí, Rusové jim dům zabaví

Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy