KOMENTÁŘ | Cena elektřiny jen tak neklesne, nikdo ji za nás nesníží. Co pro to můžeme udělat sami?

Podle tuzemského agenturního zpravodajství bylo v České republice loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent (!). Jistě vás taky napadne, že by tedy mohla cena elektrické energie, jak přece říká ekonomická teorie, s rostoucí výrobní kapacitou, tak nějak klesnout, že? Jenže výhledy na rok 2023 bohužel naznačují, že dodavatelé energií budou letos ceny nejen elektřiny spíše zvedat. Vláda ale i přes rostoucí výrobní kapacity elektřiny právě domácnostem a firmám zajistila, že budou za elektřinu platily méně, než by jim určoval aktuální ceník. 

Data říkají, že v tuzemsku se postupně zvyšuje i průměrná velikost solárních elektráren. Média uvádějí, že rostoucí počet instalací ovšem naráží na limity v podobě nedostatečných kapacit instalačních firem nebo na kvalitu jejich práce. Dobře, řeknete si, proč si mám na střechu domu, byť i s pomocí dotace od státu, za velké peníze instalovat něco, co mi stejně tu výslednou cenu elektřiny hned nesníží? A to slovo hned je hodně důležité. Lze se ale s jistou mírou sarkasmu sám sebe zeptat, i s ohledem na další argumenty energetických odborníků, zda se místo toho vyplatí podporovat třeba lidi, kteří místo starosti, jak splatit vlastní milionové dluhy, organizují protesty na odstoupení či přímo svržení vlády právě kvůli cenám energií. A budou tihle „zachránci“ stejně tak připravovat protesty proti tomu, že slunce nesvítí víc, aby solární energie konečně do výsledné ceny promluvila víc? 

Teď vážně. Bez ohledu na aktuální cenu elektřiny je všeobecně dobrou zprávou to, že zájem o fotovoltaiku je podporován státem, i když zájem o ní vybudilo spíše dramatické zdražení energií. Ale samozřejmě právě i investiční dotace. Firmy je mohou čerpat z modernizačního fondu, majitelé rodinných domů z programu Nová zelená úsporám. V něm se loni sešlo 53 tisíc žádostí, pětkrát více než v roce 2021. I díky tomu lze říct, že tahounem instalací byly elektrárny s výkonem do deseti kilowattpeaků (kWp), tedy primárně domácí instalace. Bylo jich 32 909 s celkovým výkonem 237,3 MWp. Nejvíce elektráren technici připojili ve Středočeském kraji (6079), nejméně naopak v Karlovarském kraji (682). A solární boom bude v Česku pokračovat. 

Kromě instalací na střechách rodinných domů přibudou i nové velké solární parky. Lze tak s jistou nadsázkou říct, že za několik let oceníme snížení závislosti výroby elektřiny na všeobecně známé dostupné zdroje a tím budeme moci ovlivňovat více i cenu elektřiny u nás. Bez ohledu na bláboly o tom, že máme hlavně vystoupit z propojeného systému dodávek elektřiny v Evropě, tedy z energetické burzy v Lipsku. Zatím ale bohužel platí to, jak uvedla i řada tuzemských médií, že i když cena energií na burzách aktuálně klesá, například cena elektřiny za 1 MWh na pražské komoditní burze Power Exchange Central Europe se blíží hodnotám před spuštěním ruské agrese na Ukrajině, je stále těžké říct, kam se bude dále cena vyvíjet. Jasné je jen tak to, že vláda Petra Fialy zastropovala cenu elektřiny na 6 050 korunách za MWh a cenu zemního plynu na 3 025 korunách za MWh, a to včetně DPH.

Jenže, každá zdánlivě dobrá zpráva má právě v Česku své ale. K hlavním v tomto tématu patří to, že hlavně firmy, úřady ale i lidé, ignorovali dlouhodobá doporučení odborníků k instalacím solárních elektráren a nechali vše až na časy krize. A nemusím snad dodávat, co to znamená. K dalšímu ale patří i to, že I přes rekordní počet loňských instalací solárních elektráren, Česko podle expertů stále výrazně zaostává za některými okolními státy. Například v Polsku loni zprovoznili přes 4900 MW výkonu solárních elektráren, v Nizozemsku to bylo kolem 4000 MW. A je jen špatnou třešničkou na dortu, že tyto země zaznamenávaly podobná čísla instalací výrobních kapacit i v předchozích letech. My jsme hlavně v minulých letech místo toho v Česku téměř tleskali žvástům o tom, že cokoliv „obnovitelného“ ve výrobě elektrické energie, což mohlo i snížit závislost domácí ekonomiky na dodávkách zemního plynu, je čirým nesmyslem. Co na to říct, že?

Nezbývá než dělat všechno proto, aby se mohla naplnit třeba i očekávání Světové banky, která ve svém výhledu n rok 2023 uvedla, že očekává pokles cen energií v roce 2023 o 11 % po jejich loňském šedesáti procentním nárůstu, který byl způsoben ruskou invazí na Ukrajinu. Možná ale, že nárůst covidových čísel v Číně, a hrozící světová ekonomická recese nakonec čísla i u ceny elektrické energie ještě sníží. A k tomu mohou přispět třeba i podle analýzy S&P Global Platts Analytics také i rostoucí výrobní kapacity obnovitelných zdrojů. A to nejen v ČR, ale i v Západní Evropě. Lze tak říct, že bychom se měli místo tleskání nesmyslům, které chrlí hlavně lidé, kteří o tom často nic nevědí, zamyslet nad tím, jak bychom mohli sami cenu elektřiny snížit. Vyplatí se to.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  Energetika ,  Elektřina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy