KOMENTÁŘ | Inflace bude dál znehodnocovat naše úspory, trumfy má v rukou ČNB. Zázraky ale nečekejte

Jak potom po řvounech z náměstí chtít, aby věděli, jaké instituce a jaké nástroje mohou používat na to, aby se třeba tak kritizovaná inflace začala snižovat?

Otázkou - jak se říká - za všechny peníze je proto ta, jak se budou vyvíjet úrokové sazby v zemi, které nastavuje Česká národní banka (a kterými samozřejmě ovlivňuje nejen poptávku po úvěrech, ale i investičních záměrech, spotřebě vůbec a utrácení), změní se v boji s inflací nějak výrazně a jak to je vlastně s tím, že nyní se kolegium centrální banky spíše přiklání na stranu toho, aby se úrokové sazby nezvedaly, zřejmě i kvůli tomu, aby se ekonomika nedostala do nějaké vážné recese. Jenže na druhé straně je ČNB často kritizovaná za to, že s inflací prý nebojuje, jak by mohla.

Nutno ale říct, alespoň podle dat statistiků, že využívání úrokové sazby jako jednoho z hlavních nástrojů v boji s vysokou inflací není marné. Tak třeba právě podle dat Českého statistického úřadu je velmi zřetelně ochlazení hypotečního trhu právě po důrazném zvýšení základní úrokové sazby v zemi patrné na objemu nových hypotečních úvěrů na bydlení. Objem nových hypotečních úvěrů na nákup bytové nemovitosti ve 3. čtvrtletí 2022 totiž dosáhl 13,4 miliardy korun, zatímco ve stejném období roku 2021 to bylo 46 miliard korun. 

Když není člověk líný a chce se dozvědět o možnostech řízení nejen inflace a vůbec nástrojů na boj se zdražováním, není nic lehčího než vypsat adresu centrální banky do internetového prohlížeče. A na těchto stránkách se mimo jiné dozví, že hlavním nástrojem měnové politiky ČNB jsou úrokové sazby. O jejich nastavení rozhoduje bankovní rada na svých pravidelných jednáních. Nastavení sazeb centrální banky se promítá do tržních úrokových sazeb a ekonomických veličin, jakými jsou například měnový kurz, výdaje na spotřebu a investice, úspory, objem výroby, ceny zboží a služeb či ceny aktiv. Různé setrvačnosti na trzích způsobují, že maximálního účinku změny sazeb na inflaci je dosaženo s delším než ročním zpožděním. 

Aby bylo jasno, když centrální bankéři vidí nejen ze statistik, ale i různých analýz, že rychle rostou ceny v zemi a že řada oborů se kvůli tomu dostává do nějakých potíží, měli by - zjednodušeně řečeno - zvednout úrokové sazby, aby zastavili nejen poptávku po daném zboží, ale i spotřebu úvěrů. Co by pak mělo ideálně následovat, dokládá třeba vývoj domácího hypotečního trhu. Jistě, neznamená to, že to vždy funguje ideálně a že jakákoliv výše změny úrokových sazeb přinese kýžené efekty. Je to ale zásadní nástroj, kterým může centrální banka ovlivnit inflaci. Ale co je důležité, žádné rozhodnutí o změně sazeb se neprojeví za týden, natož za měsíc, ale zkrátka trvá.

Možná si říkáte, jak se tedy budou ty proklaté sazby vyvíjet v příštím roce a co se od toho dá čekat. Ti, kdo se těší na to, že už si konečně v příštím roce zase začnou kupovat to, co hrdlo ráčí, asi z následujících řádků velkou radost mít nebudou. Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky to totiž řekla v přepsaném rozhovoru na stránkách centrální banky jasně: „Nemáme kouzelný drátek, za který bychom zatáhli a inflace se automaticky vrátila na dvojku, takhle to nefunguje. Vzhledem k tomu, že měnová politika působí se zpožděním, tak my nyní vidíme reakci na to, když byly sazby někde mezi 4-5 procenty. Já neříkám, že nebudeme zvyšovat úrokové sazby, to rozhodně ne. Uvidíme, jak se budou vyvíjet makroekonomické ukazatele dál. Zatím se vyvíjejí spíše hůře, tedy spíše ve směru ještě silnějšího působení úrokových sazeb, než se původně myslelo. ČNB čekala pád spotřeby domácností jenom o 4 procenta a on byl o šest – historicky největší propad. Takže my se musíme vyvarovat přestřelení.“ Co se týká budoucí výše úrokových sazeb, platí podle ní jednoduchá úvaha. „Kdybychom zvýšili úrokové sazby o 0,75 p.b., podle modelu bychom měli za 12 měsíců inflaci cca o tři desetiny procentního bodu nižší. V tento moment já otevřeně říkám, že takto nepatrný, a ještě navíc hypotetický pokles inflace mi za zvýšení sazeb nestojí. V této situaci je opravdu lepší vyčkat,“ vysvětlila Zamrazilová.

Vyplývá z toho následující. U hypoték, tedy úvěrů na bydlení to budou mít v roce 2023 jejich poskytovatele dost těžké. Úrokové sazby hypoték zůstanou vysoko a nemovitosti budou nejen podle analytiků, ale i realitních specialistů zlevňovat. Dobrou zprávou snad tak může být, že i díky výše popsaným ekonomickým veličinám si oproti předchozím rokům budou podmínky nákupu nemovitostí diktovat spíše kupující. Relativně vysoké úrokové sazby se podle analýz zaměstnavatelských svazů promítnou také do toho, že česká ekonomika bude v příštím roce spíše stagnovat. Tuzemské podniky budou podle těchto veřejně dostupných dokumentů reagovat úspornými opatřeními, jako například omezením investic, výraznější propouštění však zatím neočekávají.