KOMENTÁŘ | Babiš si už taktiku na druhé kolo zvolil. Ví, že jeho jedinou šancí je odradit voliče

První kolo letošní volby přineslo mimořádně vysokou účast přes 68 %. Od voleb do poslanecké sněmovny v roce 1998 se v tuzemsku k urnám nikdy nedostavil větší počet oprávněných voličů. Některého z kandidátů zjevně podpořili i ti, kteří se jinak hlasování neúčastní. Pro Andreje Babiše to před druhým kolem znamená velký problém a značně se snižuje jeho šance stát se hlavou České republiky.

Volby se proměnily v jednoznačnou záležitost dvou mužů. Babiš a Pavel získali podobný počet hlasů, rozdíl mezi nimi činí nižší desítky tisíc. Oba si vedli lépe, než naznačovaly průzkumy. Povolební situace v jednom ohledu kopíruje dění před pěti lety – do druhého kola postoupivšímu kandidátovi, který je označován jako „demokratický“ (i když mnohem výstižnější charakteristika by patrně zněla kandidát městských a sociálně lépe situovaných voličů), rychle vyjadřují podporu jeho podobně orientovaní uchazeči o prezidentský úřad, kteří do druhého kola nepostoupili. Prostá matematika – součet jejich hlasů – naznačuje, že tento kandidát, v aktuálním případě Pavel, by měl v příštích pěti letech zasednout na Pražském hradě.

Nakolik jsou takové zjednodušené počty zrádné, se dobře ukázalo v lednu 2018. O Miloši Zemanovi se tehdy soudilo, že nemá šanci oslovit větší část voličů, kteří podpořili některého z kandidátů, pro něž prezidentské ambice skončily v prvním kole. Zemanovi a jeho týmu se však i díky vyhrocené kampani plné lží a jitření nejprimitivnějších emocí podařilo zvýšit účast a k urnám dostat ty, kteří běžně nevolí. Díky těmto hlasům Zeman těsně porazil Jiřího Drahoše, kterého mohutně podporovali i někteří z těch, kteří se o prezidentský úřad ucházeli i v letošním roce a v prvním kole opět neuspěli.

S ohledem na letošní volební účast v prvním kole, která překonala i úctyhodnou účast ve druhém kole volby před pěti lety, zopakuje Babiš tento Zemanův recept stěží. Rezervoár oprávněných voličů, které je možné dodatečně mobilizovat, je nyní zkrátka výrazně menší. Zeman měl také na rozdíl od Babiše před druhým kolem náskok na protikandidáta téměř 12 %, tudíž mu k urnám stačilo dovést menší množství svátečních voličů.

Babiš a jeho tým čtou situaci velmi dobře. Proto se patrně uchýlí k opačné taktice než Zeman před pěti lety a sobotní projev šéfa hnutí ANO to zřetelně naznačil. Aby Babiš ve druhém kole uspěl, musí účast naopak snížit. Přesněji řečeno, musí odradit od hlasování část voličů, kteří v prvním kole podpořili některého z kandidátů, kteří se v kampani proti Babišovi tvrdě vymezovali a následně promptně vyzvali své příznivce k volbě Pavla. Patrně neexistuje lepší způsob, jak toho dosáhnout, než akcentováním Pavlovy předlistopadové minulosti.

Pavel se kvůli svému členství v KSČ, kariéře v armádě socialistického Československa i účasti v kurzu Zpravodajské správy generálního štábu – jehož absolventi mohli v budoucnu vykonávat i práci vojenských zpravodajců ve prospěch Varšavské smlouvy – dostával již před prvním kolem voleb pod palbu kritiky. Část ryze antikomunisticky smýšlejících voličů, pro něž by patrně dlouholetý funkcionář post-studenoválečné Severoatlantické aliance a dnes striktně prozápadní Pavel představoval přirozeného favorita, nedokázala jeho předlistopadový životopis ignorovat a podpořili jiného z uchazečů.

Babiš, taktéž předlistopadový člen KSČ a evidovaný spolupracovník Státní bezpečnosti, je pro tyto lidi pochopitelně taktéž nevolitelný. Jelikož se může sotva úspěšně ucházet o jejich hlasy ve druhém kole, jeho největší šancí je, aby zůstali doma. Nejsnazší cestou je pro něj vytvořit dojem, že o prezidentský úřad se ucházejí „estébák Bureš“ a „komunistický rozvědčík Pávek“, z nichž ani jednoho nemůže morálně zásadový, případně pravicový volič podpořit. Tento narativ, který již před prvním kolem šířila část novinářů a aktivistů (v některých případech se navenek zaštiťujících odbornou autoritou), pochopitelně neodradí ty voliče, kteří již Babiše podpořili. Předlistopadová minulost kandidátů pro ně totiž není téma.

Dá se tedy předpokládat, že nadcházející dva týdny bude veřejná debata za přispění Babišova týmu silně zaměřena na kariéru obou uchazečů o Hrad před rokem 1989. Povede to mimo jiné k tomu, že uvedená otázka upozadí daleko důležitější diskuzi o aktuálních názorech, politické a hodnotové orientaci i pozadí Andreje Babiše a Petra Pavla. Navíc bude probírána agresivní, emotivní a faktograficky pokřivenou formou, tudíž nikterak nepřispěje k pochopení v mnohém rozporuplné předlistopadové diktatury a formování jejích elit, ale naopak posílí stereotypní černobílé výklady.

V současném rozložení sil Andrej Babiš ve druhém kole nemůže Petra Pavla porazit. Výsledek klání „estébák Bureš“ versus „komunistický rozvědčík Pávek“ by ale bylo těžké takto jednoznačně předjímat.

Autor je historik.