První kolo prezidentské volby přineslo hladký postup dvou kandidátů, Andreje Babiše a Petra Pavla, mezi nimiž voliči za dva týdny vyberou nástupce Miloše Zemana. Volby přinesly několik dílčích překvapení. Jako jedno z nich se může jevit i rétorika, kterou Babiš bezprostředně po skončení prvního kola zaútočil na svého soupeře. Předseda hnutí ANO, který je ve veřejné debatě opakovaně napadán za své předlistopadové členství v komunistické straně a spolupráci se Státní bezpečností, totiž zahrál na stejnou strunu a Pavla nazval „komunistickým rozvědčíkem“. Ve skutečnosti není Babišův postup tak bizarní, jak se na první pohled může zdát.
První kolo letošní volby přineslo mimořádně vysokou účast přes 68 %. Od voleb do poslanecké sněmovny v roce 1998 se v tuzemsku k urnám nikdy nedostavil větší počet oprávněných voličů. Některého z kandidátů zjevně podpořili i ti, kteří se jinak hlasování neúčastní. Pro Andreje Babiše to před druhým kolem znamená velký problém a značně se snižuje jeho šance stát se hlavou České republiky.
Volby se proměnily v jednoznačnou záležitost dvou mužů. Babiš a Pavel získali podobný počet hlasů, rozdíl mezi nimi činí nižší desítky tisíc. Oba si vedli lépe, než naznačovaly průzkumy. Povolební situace v jednom ohledu kopíruje dění před pěti lety – do druhého kola postoupivšímu kandidátovi, který je označován jako „demokratický“ (i když mnohem výstižnější charakteristika by patrně zněla kandidát městských a sociálně lépe situovaných voličů), rychle vyjadřují podporu jeho podobně orientovaní uchazeči o prezidentský úřad, kteří do druhého kola nepostoupili. Prostá matematika – součet jejich hlasů – naznačuje, že tento kandidát, v aktuálním případě Pavel, by měl v příštích pěti letech zasednout na Pražském hradě.
Nakolik jsou takové zjednodušené počty zrádné, se dobře ukázalo v lednu 2018. O Miloši Zemanovi se tehdy soudilo, že nemá šanci oslovit větší část voličů, kteří podpořili některého z kandidátů, pro něž prezidentské ambice skončily v prvním kole. Zemanovi a jeho týmu se však i díky vyhrocené kampani plné lží a jitření nejprimitivnějších emocí podařilo zvýšit účast a k urnám dostat ty, kteří běžně nevolí. Díky těmto hlasům Zeman těsně porazil Jiřího Drahoše, kterého mohutně podporovali i někteří z těch, kteří se o prezidentský úřad ucházeli i v letošním roce a v prvním kole opět neuspěli.
S ohledem na letošní volební účast v prvním kole, která překonala i úctyhodnou účast ve druhém kole volby před pěti lety, zopakuje Babiš tento Zemanův recept stěží. Rezervoár oprávněných voličů, které je možné dodatečně mobilizovat, je nyní zkrátka výrazně menší. Zeman měl také na rozdíl od Babiše před druhým kolem náskok na protikandidáta téměř 12 %, tudíž mu k urnám stačilo dovést menší množství svátečních voličů.
Babiš a jeho tým čtou situaci velmi dobře. Proto se patrně uchýlí k opačné taktice než Zeman před pěti lety a sobotní projev šéfa hnutí ANO to zřetelně naznačil. Aby Babiš ve druhém kole uspěl, musí účast naopak snížit. Přesněji řečeno, musí odradit od hlasování část voličů, kteří v prvním kole podpořili některého z kandidátů, kteří se v kampani proti Babišovi tvrdě vymezovali a následně promptně vyzvali své příznivce k volbě Pavla. Patrně neexistuje lepší způsob, jak toho dosáhnout, než akcentováním Pavlovy předlistopadové minulosti.
Pavel se kvůli svému členství v KSČ, kariéře v armádě socialistického Československa i účasti v kurzu Zpravodajské správy generálního štábu – jehož absolventi mohli v budoucnu vykonávat i práci vojenských zpravodajců ve prospěch Varšavské smlouvy – dostával již před prvním kolem voleb pod palbu kritiky. Část ryze antikomunisticky smýšlejících voličů, pro něž by patrně dlouholetý funkcionář post-studenoválečné Severoatlantické aliance a dnes striktně prozápadní Pavel představoval přirozeného favorita, nedokázala jeho předlistopadový životopis ignorovat a podpořili jiného z uchazečů.
Babiš, taktéž předlistopadový člen KSČ a evidovaný spolupracovník Státní bezpečnosti, je pro tyto lidi pochopitelně taktéž nevolitelný. Jelikož se může sotva úspěšně ucházet o jejich hlasy ve druhém kole, jeho největší šancí je, aby zůstali doma. Nejsnazší cestou je pro něj vytvořit dojem, že o prezidentský úřad se ucházejí „estébák Bureš“ a „komunistický rozvědčík Pávek“, z nichž ani jednoho nemůže morálně zásadový, případně pravicový volič podpořit. Tento narativ, který již před prvním kolem šířila část novinářů a aktivistů (v některých případech se navenek zaštiťujících odbornou autoritou), pochopitelně neodradí ty voliče, kteří již Babiše podpořili. Předlistopadová minulost kandidátů pro ně totiž není téma.
Dá se tedy předpokládat, že nadcházející dva týdny bude veřejná debata za přispění Babišova týmu silně zaměřena na kariéru obou uchazečů o Hrad před rokem 1989. Povede to mimo jiné k tomu, že uvedená otázka upozadí daleko důležitější diskuzi o aktuálních názorech, politické a hodnotové orientaci i pozadí Andreje Babiše a Petra Pavla. Navíc bude probírána agresivní, emotivní a faktograficky pokřivenou formou, tudíž nikterak nepřispěje k pochopení v mnohém rozporuplné předlistopadové diktatury a formování jejích elit, ale naopak posílí stereotypní černobílé výklady.
V současném rozložení sil Andrej Babiš ve druhém kole nemůže Petra Pavla porazit. Výsledek klání „estébák Bureš“ versus „komunistický rozvědčík Pávek“ by ale bylo těžké takto jednoznačně předjímat.
Autor je historik.
Související
Neuspěl Karel Janeček ani jiní stěžovatelé. ÚS ukončil přezkum prezidentských voleb
Senátor Fischer zaplatil pokutu za chyby v prezidentské kampani
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Pražanům se v příštím roce zdraží MHD, naznačil nový primátor
před 9 minutami
Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce
před 55 minutami
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
před 2 hodinami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 2 hodinami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 2 hodinami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 3 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 4 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 4 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 5 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 6 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 7 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 7 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 9 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.
Zdroj: Libor Novák