Komentáře

Související články:

Levný svět, jak jsme ho znali, prý opravdu končí. Přinese to jen drahotu?

Babišovo zoufalství: Aby získal voliče, obětuje jméno celého Česka

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si moc dobře uvědomuje, v jaké situaci se nachází. Zatímco voliči pravicového spektra se kloní k Petru Pavlovi, expremiér musí voliče lovit ve vodách levice. A jeho dosavadní kampaň ukazuje, že mu není cizí sáhnout ani po lidech s radikálnějšími názory, a to doslova za každou cenu.

Legendární viróza je zpět. Babiš jde mlžením a agresivitou ve stopách Zemana. Stal se z něj „komunistický kandidát“?

Nalijme si čistého vína. Hlasování o nedůvěře vládě nebylo ze strany opozice nic jiného, než fraška. Předem bylo jasné, že bude spojováno s volbami budoucí hlavy státu, stejně jako předem bylo jasné, že menšina ve Sněmovně nedůvěru odhlasovat nedokáže. Někdejší premiér Andrej Babiš a jeho hnutí ANO se pokusily vystoupit s „opakovaným vtipem“, který už není vtipný.

Ceny zatím nepřestaly růst, přesto přichází další špatné zprávy. České ekonomice hrozí nové riziko

Zdá se, že České ekonomice, hrozí, snad kromě již známých rizik, i další. Totiž to, že kvůli „napjatému“ trhu práce v Německu, je centrální banka Evropy, tedy Evropská centrální banka (ECB) pod velkým tlakem. Jak totiž upozorňují analytici finanční skupiny ČSOB, je pro celou Evropu zatím velkou neznámou, jak se podle Německa budou měnit základní úrokové sazby v Evropě. „Jak výrazně bude muset ECB v tomto roce ještě zpřísnit měnovou politiku, záleží do značné míry na napětí na trhu práce. Pokud by v reakci na vysokou inflaci a další problémy spadla Evropa do hlubší recese vedoucí k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti, bylo by pravděpodobně o vysokou inflaci „postaráno” a ECB by si nemusela dělat velké starosti,“ uvedli analytici ČSOB.

Cena elektřiny jen tak neklesne, nikdo ji za nás nesníží. Co pro to můžeme udělat sami?

Podle tuzemského agenturního zpravodajství bylo v České republice loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent (!). Jistě vás taky napadne, že by tedy mohla cena elektrické energie, jak přece říká ekonomická teorie, s rostoucí výrobní kapacitou, tak nějak klesnout, že? Jenže výhledy na rok 2023 bohužel naznačují, že dodavatelé energií budou letos ceny nejen elektřiny spíše zvedat. Vláda ale i přes rostoucí výrobní kapacity elektřiny právě domácnostem a firmám zajistila, že budou za elektřinu platily méně, než by jim určoval aktuální ceník. 

Babiš si už taktiku na druhé kolo zvolil. Ví, že jeho jedinou šancí je odradit voliče

První kolo prezidentské volby přineslo hladký postup dvou kandidátů, Andreje Babiše a Petra Pavla, mezi nimiž voliči za dva týdny vyberou nástupce Miloše Zemana. Volby přinesly několik dílčích překvapení. Jako jedno z nich se může jevit i rétorika, kterou Babiš bezprostředně po skončení prvního kola zaútočil na svého soupeře. Předseda hnutí ANO, který je ve veřejné debatě opakovaně napadán za své předlistopadové členství v  komunistické straně a spolupráci se Státní bezpečností, totiž zahrál na stejnou strunu a Pavla nazval „komunistickým rozvědčíkem“. Ve skutečnosti není Babišův postup tak bizarní, jak se na první pohled může zdát. 

Výsledky voleb se oproti průzkumům opět liší. Déjà vu, z něhož plyne poučení

Říká se, že po bitvě je každý generál. Nemyslím teď vítěze prvního kola Petra Pavla, u prezidentských voleb a jejich výsledků se ale chvíli pozastavme. Oproti průzkumům se totiž v jedné věci hodně liší, takže prostor pro kritiku se nabízí. Daleko lepší ale bude, když zdůrazníme, v čem jsou průzkumy přínosem. 

Kauza Mendelu nebo nezkušenost? Nerudová u voleb oproti průzkumům ztratila, stojí za tím více faktorů

Někoho překvapil neúspěch Danuše Nerudové více, jiného až tak moc ne. Bývalou rektorku Mendelovy univerzity nejvíce potopila právě kauza, která se její alma mater týká. Nerudová nedokázala porazit Andreje Babiše a Petra Pavla dokonce ani v Brně, kde působí. Dokázala zde sice překonat svůj celorepublikový průměr a získala přes 15 procent, ale ani zdaleka to nestačilo. Co způsobilo úbytek voličů, se kterým žádný předvolební průzkum nepočítal?

Přestanou domácnosti zvládat zdražování? Lidé se umí přizpůsobit, a bude to třeba

Většinou během každého začátku nového roku si řada mediálních titulů všímá toho, jaká slova byla v předchozích dvanácti měsících na internetu nejvyhledávanější. Už jsme tu měli covid a jiné náměty, které rozkližovaly společnost, a určitě mi dáte za pravdu, že za loňský rok by nebyl žebříček těchto výrazů kompletní bez slova „inflace“. Zdražování, chcete-li. Podle lidí, kteří mohou s problémem vysokých cen něco udělat, jako je třeba předsedy vlády Petra Fialy, se má tempo zdražování letos snižovat. Podobně to vidí nejen sám guvernér centrální banky, která má cenovou stabilitu v popisu práce, Aleš Michl, ale také ekonomové, oslovení serverem EuroZprávy.cz. 

Nenecháme nikoho padnout, slibuje vláda a činí se. Navzdory inflaci může už letos zavládnout optimismus

Jistě mi dáte za pravdu, laskaví čtenáři, že je snad všeobecně známo, že mezi nejohroženější sociální skupiny v tuzemsku patří kvůli vývoji inflace především senioři, samoživitelé nebo mladé rodiny s dětmi. Ale to neznamená, že by si většina ostatních sociálních skupin v zemi jen bezstarostně pískala o tom, že se jich přetrvávající krize netýká. Poslední odhad Ministerstva financí naznačuje, že meziroční inflace by měla ve 4. čtvrtletí za rok 2022 díky energetickému úspornému balíčku výrazně poklesnout. A za celý rok 2022 tak průměrná míra inflace má podle odborníků z resortu financí dosáhnout 15 %. 

Dobře fungujícímu státu je jedno, jestli je malý nebo velký. Češi si to musí uvědomit

Za éry vlád, ve kterých měl hlavní slovo téměř vždy Andrej Babiš, vzrostl počet státních zaměstnanců o 40 tisíc. A ač se to zdá být na tuzemské poměry neuvěřitelné, veřejnost i přes zdánlivě líbivé sliby levicově-populistických politických uskupení, že se o veřejnost postarají právě nárůstem počtu státních zaměstnanců, tedy možná pro někoho zjednodušeně „velkým“ státem, rozhodla o vítězství volební koalice Spolu a PirStan a ukázala, že to tak být nemusí. Otázkou však pořád zůstává, zda bude stát, na který se spoléhá stále více lidí v tuzemsku, méně rozhodovat jako vrchnost o životech lidí, nebo naopak více.

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Před 55 lety, 5. ledna 1968, se funkce prvního tajemníka ÚV KSČ ujal Alexander Dubček. Výměna nejvyššího představitele strany, která v té době držela již téměř dvě desetiletí mocenský monopol v zemi, umožnila zahájení pokusu o reformu československé státně-socialistické diktatury, jež se do historie zapsal jako pražské jaro. Dubček se pro mnohé stal jeho hlavní tváří, přestože ve skutečnosti nebyl hlavním iniciátorem liberalizačních změn.

30 let od START II. Pokus o hlubší spolupráci USA a Ruska zkrachoval, Kreml dál rachotí jadernými zbraněmi

Mělo se jednat o další milník na cestě k bezpečnějšímu světu a ukázku spolupráce někdejších studenoválečných supervelmocí. Před 30 lety, 3. ledna 1993, podepsali prezidenti Spojených států George H. W. Bush a Ruska Boris Jelcin smlouvu START II, která dále výrazně omezovala strategické jaderné arzenály obou zemí. Následující vývoj však zamezil jejímu uvedení do praxe a učinil z ní jeden ze symbolů pozvolného krachu pokusů budovat korektní vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.

Končí rok, v němž si Češi sáhli hluboko do kapsy. I kvůli agresivnímu Rusku

I jen pár chvil před koncem roku 2022 možná také uvažujete nad tím, jak by se vlastně dalo charakterizovat uplynulých dvanáct měsíců finančního života v České republice. Jistě, většinu z nás napadne hned na první dobrou hlavně zdražování, rekordní úrokové sazby nebo opozicí obehraná písnička, ve které se volá po nejrůznějším zastropování cen, které se v mnoha ohledech nakonec ukázalo jako, když ne problémové, tak přímo ekonomice škodící. Pro důkaz netřeba jezdit daleko. 

Inflace bude dál znehodnocovat naše úspory, trumfy má v rukou ČNB. Zázraky ale nečekejte

Určitě mi dáte za pravdu, že řada z vás, ať už chtěně či nechtěně vyslechla třeba cestou do práce zasvěcené rozhovory lidí, kteří kritizovali „hloupost“ ostatních spoluobčanů. Tu kvůli volbám, tu kvůli financím, jindy zas kvůli něčemu jinému. Na druhou stranu a s trochou vážnosti, Češi si ve všeobecném měřítku a s jistou dávkou zjednodušení moc s tzv. finanční gramotností nezadají. Tak třeba pravidelné analýzy bankovní asociace právě ohledně finanční vzdělanosti domácí populace ukazují na to, že v zemi stále žije velké procento lidí, kteří se hůře orientují ve finančních záležitostech. Třeba v loňském roce každý třetí obyvatel země považoval řadu informací z finančního světa za zbytečnou. Co na to říct, že? 

Rok 2022 přinesl válku a prudké zdražování. Co nás čeká v roce 2023?

Už za několik dní se začne psát rok 2023 a jistě nejednoho z nás napadají při bilancování letošního roku vážné otázky. Tak třeba přinese nový rok konec krizím? Zastaví se výrazně všeobecné zdražování nebo ne? A hlavně, skončí nesmyslná válka na Ukrajině, kterou vyvolal agresor Vladimir Putin? A může to všechno zlepšit náladu lidí?

Zeman v projevu stavěl sobě samému pomník. Nejlepší na něm bylo, že byl poslední

Vezměme to nejdřív stručně a jasně. Nejlepší na posledním vánočním poselství Miloše Zemana bylo to, že bylo poslední. A že už žádné další nebude. A komu ze ctěných čtenářů tohle shrnutí nestačí, ať klidně pokračuje ve čtení.

Češi platí za potraviny nejvyšší daň v Evropě. Co by udělalo její snížení?

Z pohledu finančních trhů by to byla jistě tzv. kurzotvorná informace, kdyby se na veřejnost dostala zpráva o tom, jak konkrétně by se mohla změnit sazba Daně z přidané hodnoty (DPH) v Česku. Jde totiž o to, bráno širším úhlem pohledu, že Češi platí třeba za opozicí tolik zmiňovanými potravinami (v současné době nejvyšších hodnot inflace za poslední dekádu) 15 procent, což je vskutku hodně vysoko, zatímco ve velké většině Evropy jsou potraviny zdaněny DPH většinou do deseti procent. 

Vánoční nákupní horečka: Proč lidé žádají na náměstích demise politiků, když v obchodech utrácí stále více?

Tržby českých obchodníků o třetím adventním víkendu meziročně stouply o deset až 20 procent. A co víc, některé obchody i přes letošní zdražování hlásí stejný nárůst počtu zákazníků. Říkáte si možná, jak pak jdou s těmito zprávami dohromady často opravdu smutné scény z barvitě líčených reportáží o tom, jak některé rodiny trápí to, jak zaplatí faktury za energie nebo ceny potravin. A protože veřejnost má prý ráda jednoduché a jasné poselství, pak je nasnadě otázka, proč si lidé žádají na náměstích demise politiků, když jsou pak (jak se říká v globále) ochotni a schopni utrácet v obchodech meziročně víc? Znamená to, že drahé Vánoce, jak jsou líčeny, jsou vymyšlené? Anebo nedokážeme rozlišit mezi obecným a individuálním?

Chudoba i hazard jako problémy současného Česka. Jak to může jít ruku v ruce?

Říkat o Češích, že si nevidí kvůli své chamtivosti na špičku nosu, by bylo asi nošením dříví do lesa. Anebo nepokrytou urážkou. Doslova. Proč se ten člověk hned tak zpočátku textu čílí, řeknete si. No posuďte sami: Zatímco den co den můžeme v přímém přenosu sledovat jistě opravdové srdceryvné příběhy o tom, jak rodiny v Česku nemají na faktury za drahé energie nebo čím nakrmit své nejbližší kvůli inflaci, s o to větším klidem pak vyjde už jen psaným slovem zpráva o tom, že Češi prosázeli na právě finišujícím mistrovství světa ve fotbale už dvě miliardy korun. A to prosím tu dosud nebyly započítány výsledky ze semifinále a finále, které jistě přinesou další nuly ve statistikách navíc.