KOMENTÁŘ | Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad

Průměrná cena benzínu Natural 95 na čerpacích stanicích v tuzemsku se nyní pohybuje okolo 37,40 korun za litr a u nafty kolem 37,98 korun za litr. Vezmeme-li v úvahu lednová čísla cen pohonných hmot v Evropě, dá se říct, že Česká republika patří k zemím s levnějšími pohonnými hmotami. Naše ceny se totiž nejen u benzinu, ale i nafty pohybují pod evropským průměrem. Nelze v této souvislosti ale nepřipomenout, že na rozdíl od řady zemí, které tu s výraznými, tu jemnějšími státními zásahy intervenovaly na trhu s palivy, jsme se k podobnému stavu dostali bez zásahů a narušování samoregulace trhu v podobě třeba fixace cen nebo nějakých přídělů či omezování dávek. 

A to i přesto, že po něčem podobném drahnou dobu volali opoziční politici v čele s Andrejem Babišem. Dávali navíc za ideální příklad Maďarsko, které regulaci pomocí cenových stropů zavedlo, a protože to česká vláda odmítala, označovali ji za asociální.

Jen pro připomínku, v prosinci loňského roku se maďarský trh s palivy doslova zhroutil a tamní kabinet stropy zrušil. Co na tom, že více než rok sloužilo Maďarsko řadě tuzemských politiků k tomu, aby i z pohledu dneška, na nesmyslné regulaci tržních principů, sbírali ty nejodpornější politické body. Ty se přece hodí vždy, aby mohli pánové Havlíček a další zpět k rozhodovacím korýtkům a ukazovat všeumění všeho. No ne? A znovu jen pro připomenutí: Na začátku to bylo neustálé poukazování na to, že úspěšný boj se zdražováním pohonných hmot vede, podobně jako v Maďarsku na zafixování cen a dokazuje, že boj s inflací se prý tím dá vyhrát. Na konci je pak jen prázdné omílání argumentů o tom, že systém měl být jiný, ve skutečnosti je nakonec inflace v Maďarsku o poznání vyšší než v ČR a problémy se zásobováním palivy přetrvaly.

Co se týká cenového výhledu, dají se už dnes nalézt názory, které reflektují mírné lednové zdražování cen pohonných hmot, že i když tento trend může nějakou dobru pokračovat, nemáme se bát nějakého dramatického navýšení ceny. Důvodem je nejen to, že svět a hlavně Evropská unie nezadržitelně míří do recese, což by se mělo odrazit i v pomalejším tempu zdražování, ne-li přímo „zlevňování“ cen paliv, ale i to, že podle Mezinárodní energetické agentury (EIA) zásoby ropy rostou. Řada ekonomů navíc upozorňuje, že příznivému vývoji ceny paliv v Česku nahrává i kurz české měny. Česká koruna v posledních dnech totiž trhá jeden cenový rekord za druhým, a dá se snadno dohledat, že takové hodnoty vůči euru, jaké se dají na forexovém trhu vidět nyní, tu naposledy byly v roce 2008. 

Možná, že vás nebaví, milí čtenáři, neustále sledovat, kdo a co může za růst nebo pokles ceny benzínu. A máte pravdu. Kdo se v tom má sakra vyznat, že? Jednou je to zdražení benzínu na burze v Rotterdamu, jindy zase růst marží na našich čerpacích stanicích nebo koruna. A pak zase do kola. Pravdou ale je, že nyní se dá s největší pravděpodobností čekat, že rychleji půjdou vzhůru ceny nafty. A to kvůli tomu, že od 5. února vejde v platnost embargo na dovoz ruských pohonných hmot do Evropské unie. A to je právě u dieselu velký problém. Nafty se totiž z Ruska dováží přibližně 40 %. Nehledě na to, jak upozorňují analytici, že evropské rafinérie nemají dostatečnou kapacitu na to, aby vyprodukovaly potřebný objem nafty místo té z Ruska dovážené, nyní „pod embargem“. Přesto se prý nemáme bát nedostatku nafty. No… vyprávějte to tady lidičkám. Kauza Nurofen či antibiotika taky začala upozorněním na to, že nedostatek nehrozí. A jak to dopadlo, že?

Jak se říká v ekonomických kruzích, budování dodavatelských řetězců není legrace. A že bude potřeba najít rychle i ty s naftou, není snad těžké uhodnout. Může se taky stát, že nakonec se tu stejně tak nebo onak objeví ta nechtěná ruská nafta, i když třeba pod značkou nějakého zpracovatele z Číny, nebo chcete-li odněkud z Asie, z USA či Blízkého východu. Snad proto cena ropy Brent, nacházející se stejně jako na konci ledna loňského roku pod hodnotou 90 dolarů za barel, vydrží co nejdéle.

Související

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu Komentář

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

Více souvisejících

komentář pohonné hmoty Čerpací stanice Benzín Nafta Andrej Babiš Maďarsko

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 45 minutami

před 54 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy