KOMENTÁŘ | Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad

Průměrná cena benzínu Natural 95 na čerpacích stanicích v tuzemsku se nyní pohybuje okolo 37,40 korun za litr a u nafty kolem 37,98 korun za litr. Vezmeme-li v úvahu lednová čísla cen pohonných hmot v Evropě, dá se říct, že Česká republika patří k zemím s levnějšími pohonnými hmotami. Naše ceny se totiž nejen u benzinu, ale i nafty pohybují pod evropským průměrem. Nelze v této souvislosti ale nepřipomenout, že na rozdíl od řady zemí, které tu s výraznými, tu jemnějšími státními zásahy intervenovaly na trhu s palivy, jsme se k podobnému stavu dostali bez zásahů a narušování samoregulace trhu v podobě třeba fixace cen nebo nějakých přídělů či omezování dávek. 

A to i přesto, že po něčem podobném drahnou dobu volali opoziční politici v čele s Andrejem Babišem. Dávali navíc za ideální příklad Maďarsko, které regulaci pomocí cenových stropů zavedlo, a protože to česká vláda odmítala, označovali ji za asociální.

Jen pro připomínku, v prosinci loňského roku se maďarský trh s palivy doslova zhroutil a tamní kabinet stropy zrušil. Co na tom, že více než rok sloužilo Maďarsko řadě tuzemských politiků k tomu, aby i z pohledu dneška, na nesmyslné regulaci tržních principů, sbírali ty nejodpornější politické body. Ty se přece hodí vždy, aby mohli pánové Havlíček a další zpět k rozhodovacím korýtkům a ukazovat všeumění všeho. No ne? A znovu jen pro připomenutí: Na začátku to bylo neustálé poukazování na to, že úspěšný boj se zdražováním pohonných hmot vede, podobně jako v Maďarsku na zafixování cen a dokazuje, že boj s inflací se prý tím dá vyhrát. Na konci je pak jen prázdné omílání argumentů o tom, že systém měl být jiný, ve skutečnosti je nakonec inflace v Maďarsku o poznání vyšší než v ČR a problémy se zásobováním palivy přetrvaly.

Co se týká cenového výhledu, dají se už dnes nalézt názory, které reflektují mírné lednové zdražování cen pohonných hmot, že i když tento trend může nějakou dobru pokračovat, nemáme se bát nějakého dramatického navýšení ceny. Důvodem je nejen to, že svět a hlavně Evropská unie nezadržitelně míří do recese, což by se mělo odrazit i v pomalejším tempu zdražování, ne-li přímo „zlevňování“ cen paliv, ale i to, že podle Mezinárodní energetické agentury (EIA) zásoby ropy rostou. Řada ekonomů navíc upozorňuje, že příznivému vývoji ceny paliv v Česku nahrává i kurz české měny. Česká koruna v posledních dnech totiž trhá jeden cenový rekord za druhým, a dá se snadno dohledat, že takové hodnoty vůči euru, jaké se dají na forexovém trhu vidět nyní, tu naposledy byly v roce 2008. 

Možná, že vás nebaví, milí čtenáři, neustále sledovat, kdo a co může za růst nebo pokles ceny benzínu. A máte pravdu. Kdo se v tom má sakra vyznat, že? Jednou je to zdražení benzínu na burze v Rotterdamu, jindy zase růst marží na našich čerpacích stanicích nebo koruna. A pak zase do kola. Pravdou ale je, že nyní se dá s největší pravděpodobností čekat, že rychleji půjdou vzhůru ceny nafty. A to kvůli tomu, že od 5. února vejde v platnost embargo na dovoz ruských pohonných hmot do Evropské unie. A to je právě u dieselu velký problém. Nafty se totiž z Ruska dováží přibližně 40 %. Nehledě na to, jak upozorňují analytici, že evropské rafinérie nemají dostatečnou kapacitu na to, aby vyprodukovaly potřebný objem nafty místo té z Ruska dovážené, nyní „pod embargem“. Přesto se prý nemáme bát nedostatku nafty. No… vyprávějte to tady lidičkám. Kauza Nurofen či antibiotika taky začala upozorněním na to, že nedostatek nehrozí. A jak to dopadlo, že?

Jak se říká v ekonomických kruzích, budování dodavatelských řetězců není legrace. A že bude potřeba najít rychle i ty s naftou, není snad těžké uhodnout. Může se taky stát, že nakonec se tu stejně tak nebo onak objeví ta nechtěná ruská nafta, i když třeba pod značkou nějakého zpracovatele z Číny, nebo chcete-li odněkud z Asie, z USA či Blízkého východu. Snad proto cena ropy Brent, nacházející se stejně jako na konci ledna loňského roku pod hodnotou 90 dolarů za barel, vydrží co nejdéle.

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář pohonné hmoty Čerpací stanice Benzín Nafta Andrej Babiš Maďarsko

Aktuálně se děje

včera

Princ Andrew

Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce

Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC. 

včera

včera

včera

Martin Kupka

ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura

Více než 300 delegátů z celé České republiky se v sobotu 13. června 2026 osobně zapojilo do ideové konference ODS. Dalších téměř 700 lidí sledovalo její průběh prostřednictvím online přenosu na webu strany a sociálních sítích. Konference se stala vyvrcholením několikaměsíční programové a ideové práce, do které se zapojily stovky členů, komunálních politiků, odborníků i podporovatelů strany.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

včera

včera

včera

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

včera

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

včera

včera

včera

12. června 2026 21:08

12. června 2026 19:52

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy