KOMENTÁŘ | Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad

Průměrná cena benzínu Natural 95 na čerpacích stanicích v tuzemsku se nyní pohybuje okolo 37,40 korun za litr a u nafty kolem 37,98 korun za litr. Vezmeme-li v úvahu lednová čísla cen pohonných hmot v Evropě, dá se říct, že Česká republika patří k zemím s levnějšími pohonnými hmotami. Naše ceny se totiž nejen u benzinu, ale i nafty pohybují pod evropským průměrem. Nelze v této souvislosti ale nepřipomenout, že na rozdíl od řady zemí, které tu s výraznými, tu jemnějšími státními zásahy intervenovaly na trhu s palivy, jsme se k podobnému stavu dostali bez zásahů a narušování samoregulace trhu v podobě třeba fixace cen nebo nějakých přídělů či omezování dávek. 

A to i přesto, že po něčem podobném drahnou dobu volali opoziční politici v čele s Andrejem Babišem. Dávali navíc za ideální příklad Maďarsko, které regulaci pomocí cenových stropů zavedlo, a protože to česká vláda odmítala, označovali ji za asociální.

Jen pro připomínku, v prosinci loňského roku se maďarský trh s palivy doslova zhroutil a tamní kabinet stropy zrušil. Co na tom, že více než rok sloužilo Maďarsko řadě tuzemských politiků k tomu, aby i z pohledu dneška, na nesmyslné regulaci tržních principů, sbírali ty nejodpornější politické body. Ty se přece hodí vždy, aby mohli pánové Havlíček a další zpět k rozhodovacím korýtkům a ukazovat všeumění všeho. No ne? A znovu jen pro připomenutí: Na začátku to bylo neustálé poukazování na to, že úspěšný boj se zdražováním pohonných hmot vede, podobně jako v Maďarsku na zafixování cen a dokazuje, že boj s inflací se prý tím dá vyhrát. Na konci je pak jen prázdné omílání argumentů o tom, že systém měl být jiný, ve skutečnosti je nakonec inflace v Maďarsku o poznání vyšší než v ČR a problémy se zásobováním palivy přetrvaly.

Co se týká cenového výhledu, dají se už dnes nalézt názory, které reflektují mírné lednové zdražování cen pohonných hmot, že i když tento trend může nějakou dobru pokračovat, nemáme se bát nějakého dramatického navýšení ceny. Důvodem je nejen to, že svět a hlavně Evropská unie nezadržitelně míří do recese, což by se mělo odrazit i v pomalejším tempu zdražování, ne-li přímo „zlevňování“ cen paliv, ale i to, že podle Mezinárodní energetické agentury (EIA) zásoby ropy rostou. Řada ekonomů navíc upozorňuje, že příznivému vývoji ceny paliv v Česku nahrává i kurz české měny. Česká koruna v posledních dnech totiž trhá jeden cenový rekord za druhým, a dá se snadno dohledat, že takové hodnoty vůči euru, jaké se dají na forexovém trhu vidět nyní, tu naposledy byly v roce 2008. 

Možná, že vás nebaví, milí čtenáři, neustále sledovat, kdo a co může za růst nebo pokles ceny benzínu. A máte pravdu. Kdo se v tom má sakra vyznat, že? Jednou je to zdražení benzínu na burze v Rotterdamu, jindy zase růst marží na našich čerpacích stanicích nebo koruna. A pak zase do kola. Pravdou ale je, že nyní se dá s největší pravděpodobností čekat, že rychleji půjdou vzhůru ceny nafty. A to kvůli tomu, že od 5. února vejde v platnost embargo na dovoz ruských pohonných hmot do Evropské unie. A to je právě u dieselu velký problém. Nafty se totiž z Ruska dováží přibližně 40 %. Nehledě na to, jak upozorňují analytici, že evropské rafinérie nemají dostatečnou kapacitu na to, aby vyprodukovaly potřebný objem nafty místo té z Ruska dovážené, nyní „pod embargem“. Přesto se prý nemáme bát nedostatku nafty. No… vyprávějte to tady lidičkám. Kauza Nurofen či antibiotika taky začala upozorněním na to, že nedostatek nehrozí. A jak to dopadlo, že?

Jak se říká v ekonomických kruzích, budování dodavatelských řetězců není legrace. A že bude potřeba najít rychle i ty s naftou, není snad těžké uhodnout. Může se taky stát, že nakonec se tu stejně tak nebo onak objeví ta nechtěná ruská nafta, i když třeba pod značkou nějakého zpracovatele z Číny, nebo chcete-li odněkud z Asie, z USA či Blízkého východu. Snad proto cena ropy Brent, nacházející se stejně jako na konci ledna loňského roku pod hodnotou 90 dolarů za barel, vydrží co nejdéle.

Související

Vladimir Putin Komentář

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?
NATO Komentář

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Více souvisejících

komentář pohonné hmoty Čerpací stanice Benzín Nafta Andrej Babiš Maďarsko

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 29 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pokud Arménie odmítne ustoupit v jednáních s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která kontroluje od 90. let minulého století, hrozí vypuknutí války. Uvedl to arménský premiér Nikol Pašinjan během setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš na severovýchodě země poblíž hranic s Ázerbájdžánem.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu

Americký deník Wall Street Journal po vlně příspěvků na sociálních sítích upravil titulek článku, v němž se věnuje české iniciativě, jejímž cílem je získání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která už přes dva roky čelí ruské agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy