Do poslední lednové neděle jsme se probudili s nově zvoleným prezidentem republiky Petrem Pavlem. Volilo ho přes 58 procent oprávněných voličů, kteří se rozhodli vhodit svůj lístek do urny. Demokratická a svobodná přímá volba prezidenta vyslala do vedení České republiky další osobnost schopnou vést stát slušně a racionálně.
Změny v politické kultuře avizoval například analytik Dalibor Roháč v rozhovoru pro ČT24. Připomněl právě pozitivní vztah stávajícího prezidenta Miloše Zemana k Washingtonu nalomený směřováním jeho zahraniční politiky směrem k Číně a Rusku.
Petr Pavel podle něj může znamenat změnu už díky svým zkušenostem z nejvyšších struktur Severoatlantické aliance – záruky naší bezpečnosti, jejíž důležitost si nejvíce uvědomoval první prezident samostatné České republiky Václav Havel.
V mezinárodních vztazích se role ČR brzy změní
Česká republika minimálně v poslední dekádě před válkou na Ukrajině ubývala na relevanci pro zahraniční partnery. Zejména Evropská unie nás mohla vnímat spíše jako přítěž než pomoc, s níž se dá počítat v případě krize.
Změnila to až vládní koalice v čele s Petrem Fialou. Založila svou diplomacii na principu solidarity a reciprocity s ostatními zeměmi. Právě Fialův kabinet čelí bezprecedentní krizi vyvolané Ruskem na Ukrajině.
Všichni politici i diplomaté museli činit rychlá rozhodnutí – směřovat spíše k appeasementu nebo pomoct napadené zemi? Fiala a spol. se úkolu zhostili profesionálně. Dali jasně najevo svůj postoj vůči Putinovskému Rusku a asistenci bránící se Ukrajině.
Bylo to při cestě do Kyjeva Petra Fialy s jeho polským a slovinským kolegou, kdy nás svět uviděl. Viděl v České republice odkaz Václava Havla, který v nás stále zůstal – ochota činit věci dobré i za cenu vlastního pohodlí či bezpečí.
Od června ČR předsedala Radě Evropské unie a nejedna osobnost evropské politiky české vedení této instituce popsala jako cílevědomé a profesionální.
Takových hodnocení se České republice v poslední dekádě příliš často nedostávalo – zvlášť po neúspěchu minulého předsednictví z roku 2009 a demisi vládního kabinetu Mirka Topolánka.
Pro demokracii a svobodu slova a projevu je zcela logické, že mé hodnocení vlády Petra Fialy nedojde pochopení a zaslouží si kritiku.
Nicméně bychom se měli snažit nahlédnout pod pokličku a přijmout vnímání České republiky v zahraničí. Za Miloše Zemana a Andreje Babiš nebylo nic moc, za poslední rok se ledy lámou.
Ve vládě nyní máme kompetentní profesionály, kteří se ve svých oborech pohybují léta a dělají to nejlepší, co umí a znají.
To samé nabídne od začátku března také úřad prezidenta republiky. Slova o Petru Pavlovi coby nezkušeném diplomatovi a politikovi nedotčeném politikou jsou nepravdivá. Bývalý generál dokáže komunikovat na nejvyšších diplomatických úrovních – pro české zahraniční vztahy je to k nezaplacení.
Jistou míru logiky dává kritika zvoleného prezidenta za fotografii s nynějším náčelníkem generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace Valerijem Gerasimovem z roku 2017. Faktem zůstává, že tehdy Pavel musel dovést nejvyšší vojenské funkcionáře NATO ke konsenzu, aby se s Ruskem vůbec mohlo o situaci na Krymském poloostrově jednat.
Jsou to hlavně plusové body pro naši diplomacii. Nutné je také pochopit nevinu nejen Petra Pavla, ale také Miloše Zemana či Andreje Babiše – nikdo z nich nevěděl, čeho Rusové budou zanedlouho schopni.
Zeman svým přístupem ke Kremlu bohužel pokazil naši zahraniční reputaci jako takovou a nový prezident bude mít co napravovat.
Důležité je dělat rozdíl mezi přátelským jednáním a jednáním z povinnosti. Petr Pavel s Rusy jednal, protože musel – hovořit s Moskvou je nutné pro zajištění bezpečí Evropanů. Podlézat jim a vycházet jim vstříc už není – je to spíše „zločin“ proti evropské bezpečnosti. A my, Češi, jsme Evropané a potřebujeme mít v bezpečí celý kontinent.
Můžeme si být jisti, že Petr Pavel nebude prezident, který jako první na každém summitu půjde na schůzku s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
Andrej Babiš se například chlubí konexemi s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Mužem, jemuž dodržování lidských práv zrovna moc neříká. Turecká strana navíc po kritice svých kroků ze strany ČR několikrát sdělila, že na názoru českých politiků nezáleží. Otázkou je – budeme pro Turecko relevantními diplomatickými partnery, pokud nás nerespektují?
To samé platí i o Emmanuelu Macronovi. Francouzská zahraniční politika je vedená ve smyslu jediné jaderné mocnosti na evropském kontinentu a prostřednictvím stále doznívajícího stigmatu imperiální velmoci – toho se Francouzi nikdy nedokázali úplně vzdát. Nejen Babiš, ale jakýkoliv politik ze státu menšího než Německo či Polsko, bude pro Macrona užitečný pouze pro udržení celistvosti kontinentu. K jednání o míru a dalších podstatných věcech bude francouzská diplomacie potřebovat opravdu velké hráče.
Proto věřím, že právě Petr Pavel už začal prokazovat svou zkušenost a základní diplomatickou inteligenci. Jeho první zahraniční cesta povede samozřejmě za Zuzanou Čaputovou do Bratislavy. Připomněl možné tripartitní jednání s jeho polským protějškem Andrzejem Dudou a litevským Gitanem Nausedem.
Bude tedy jednat se politiky, kteří jsou zásadní pro udržování bezpečnosti východní evropské hranice – včetně Volodymyra Zelenského. Bez něj se už evropská bezpečnost vůbec neobejde.
Vedení České republiky – ve smyslu premiéra a prezidenta – bude od 9. března zkušené, slušné a rozumné. Měli bychom si toho vážit, jelikož ve stávající krizi je oligarchický populismus nebo neaktivita na Hradě pro Českou republiku velké nebezpečí.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Aktuálně se děje
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
včera
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
24. srpna 2026 22:00
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
24. srpna 2026 20:49
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
24. srpna 2026 19:36
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
24. srpna 2026 18:19
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
24. srpna 2026 17:06
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
24. srpna 2026 15:45
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Zdroj: Libor Novák