KOMENTÁŘ | Co přinese nový prezident Pavel a jak se změní politická kultura a pohled na Česko v zahraničí?

Do poslední lednové neděle jsme se probudili s nově zvoleným prezidentem republiky Petrem Pavlem. Volilo ho přes 58 procent oprávněných voličů, kteří se rozhodli vhodit svůj lístek do urny. Demokratická a svobodná přímá volba prezidenta vyslala do vedení České republiky další osobnost schopnou vést stát slušně a racionálně.

Změny v politické kultuře avizoval například analytik Dalibor Roháč v rozhovoru pro ČT24. Připomněl právě pozitivní vztah stávajícího prezidenta Miloše Zemana k Washingtonu nalomený směřováním jeho zahraniční politiky směrem k Číně a Rusku.

Petr Pavel podle něj může znamenat změnu už díky svým zkušenostem z nejvyšších struktur Severoatlantické aliance – záruky naší bezpečnosti, jejíž důležitost si nejvíce uvědomoval první prezident samostatné České republiky Václav Havel.

V mezinárodních vztazích se role ČR brzy změní

Česká republika minimálně v poslední dekádě před válkou na Ukrajině ubývala na relevanci pro zahraniční partnery. Zejména Evropská unie nás mohla vnímat spíše jako přítěž než pomoc, s níž se dá počítat v případě krize.

Změnila to až vládní koalice v čele s Petrem Fialou. Založila svou diplomacii na principu solidarity a reciprocity s ostatními zeměmi. Právě Fialův kabinet čelí bezprecedentní krizi vyvolané Ruskem na Ukrajině.

Všichni politici i diplomaté museli činit rychlá rozhodnutí – směřovat spíše k appeasementu nebo pomoct napadené zemi? Fiala a spol. se úkolu zhostili profesionálně. Dali jasně najevo svůj postoj vůči Putinovskému Rusku a asistenci bránící se Ukrajině.

Bylo to při cestě do Kyjeva Petra Fialy s jeho polským a slovinským kolegou, kdy nás svět uviděl. Viděl v České republice odkaz Václava Havla, který v nás stále zůstal – ochota činit věci dobré i za cenu vlastního pohodlí či bezpečí.

Od června ČR předsedala Radě Evropské unie a nejedna osobnost evropské politiky české vedení této instituce popsala jako cílevědomé a profesionální.

Takových hodnocení se České republice v poslední dekádě příliš často nedostávalo – zvlášť po neúspěchu minulého předsednictví z roku 2009 a demisi vládního kabinetu Mirka Topolánka.

Pro demokracii a svobodu slova a projevu je zcela logické, že mé hodnocení vlády Petra Fialy nedojde pochopení a zaslouží si kritiku.

Nicméně bychom se měli snažit nahlédnout pod pokličku a přijmout vnímání České republiky v zahraničí. Za Miloše Zemana a Andreje Babiš nebylo nic moc, za poslední rok se ledy lámou.

Ve vládě nyní máme kompetentní profesionály, kteří se ve svých oborech pohybují léta a dělají to nejlepší, co umí a znají.

To samé nabídne od začátku března také úřad prezidenta republiky. Slova o Petru Pavlovi coby nezkušeném diplomatovi a politikovi nedotčeném politikou jsou nepravdivá. Bývalý generál dokáže komunikovat na nejvyšších diplomatických úrovních – pro české zahraniční vztahy je to k nezaplacení.

Jistou míru logiky dává kritika zvoleného prezidenta za fotografii s nynějším náčelníkem generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace Valerijem Gerasimovem z roku 2017. Faktem zůstává, že tehdy Pavel musel dovést nejvyšší vojenské funkcionáře NATO ke konsenzu, aby se s Ruskem vůbec mohlo o situaci na Krymském poloostrově jednat.

Jsou to hlavně plusové body pro naši diplomacii. Nutné je také pochopit nevinu nejen Petra Pavla, ale také Miloše Zemana či Andreje Babiše – nikdo z nich nevěděl, čeho Rusové budou zanedlouho schopni.

Zeman svým přístupem ke Kremlu bohužel pokazil naši zahraniční reputaci jako takovou a nový prezident bude mít co napravovat.

Důležité je dělat rozdíl mezi přátelským jednáním a jednáním z povinnosti. Petr Pavel s Rusy jednal, protože musel – hovořit s Moskvou je nutné pro zajištění bezpečí Evropanů. Podlézat jim a vycházet jim vstříc už není – je to spíše „zločin“ proti evropské bezpečnosti. A my, Češi, jsme Evropané a potřebujeme mít v bezpečí celý kontinent.

Můžeme si být jisti, že Petr Pavel nebude prezident, který jako první na každém summitu půjde na schůzku s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Andrej Babiš se například chlubí konexemi s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Mužem, jemuž dodržování lidských práv zrovna moc neříká. Turecká strana navíc po kritice svých kroků ze strany ČR několikrát sdělila, že na názoru českých politiků nezáleží. Otázkou je – budeme pro Turecko relevantními diplomatickými partnery, pokud nás nerespektují?

To samé platí i o Emmanuelu Macronovi. Francouzská zahraniční politika je vedená ve smyslu jediné jaderné mocnosti na evropském kontinentu a prostřednictvím stále doznívajícího stigmatu imperiální velmoci – toho se Francouzi nikdy nedokázali úplně vzdát. Nejen Babiš, ale jakýkoliv politik ze státu menšího než Německo či Polsko, bude pro Macrona užitečný pouze pro udržení celistvosti kontinentu. K jednání o míru a dalších podstatných věcech bude francouzská diplomacie potřebovat opravdu velké hráče.

Proto věřím, že právě Petr Pavel už začal prokazovat svou zkušenost a základní diplomatickou inteligenci. Jeho první zahraniční cesta povede samozřejmě za Zuzanou Čaputovou do Bratislavy. Připomněl možné tripartitní jednání s jeho polským protějškem Andrzejem Dudou a litevským Gitanem Nausedem.

Bude tedy jednat se politiky, kteří jsou zásadní pro udržování bezpečnosti východní evropské hranice – včetně Volodymyra Zelenského. Bez něj se už evropská bezpečnost vůbec neobejde.

Vedení České republiky – ve smyslu premiéra a prezidenta – bude od 9. března zkušené, slušné a rozumné. Měli bychom si toho vážit, jelikož ve stávající krizi je oligarchický populismus nebo neaktivita na Hradě pro Českou republiku velké nebezpečí.

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Petr Pavel

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy