KOMENTÁŘ | Co přinese nový prezident Pavel a jak se změní politická kultura a pohled na Česko v zahraničí?

Do poslední lednové neděle jsme se probudili s nově zvoleným prezidentem republiky Petrem Pavlem. Volilo ho přes 58 procent oprávněných voličů, kteří se rozhodli vhodit svůj lístek do urny. Demokratická a svobodná přímá volba prezidenta vyslala do vedení České republiky další osobnost schopnou vést stát slušně a racionálně.

Změny v politické kultuře avizoval například analytik Dalibor Roháč v rozhovoru pro ČT24. Připomněl právě pozitivní vztah stávajícího prezidenta Miloše Zemana k Washingtonu nalomený směřováním jeho zahraniční politiky směrem k Číně a Rusku.

Petr Pavel podle něj může znamenat změnu už díky svým zkušenostem z nejvyšších struktur Severoatlantické aliance – záruky naší bezpečnosti, jejíž důležitost si nejvíce uvědomoval první prezident samostatné České republiky Václav Havel.

V mezinárodních vztazích se role ČR brzy změní

Česká republika minimálně v poslední dekádě před válkou na Ukrajině ubývala na relevanci pro zahraniční partnery. Zejména Evropská unie nás mohla vnímat spíše jako přítěž než pomoc, s níž se dá počítat v případě krize.

Změnila to až vládní koalice v čele s Petrem Fialou. Založila svou diplomacii na principu solidarity a reciprocity s ostatními zeměmi. Právě Fialův kabinet čelí bezprecedentní krizi vyvolané Ruskem na Ukrajině.

Všichni politici i diplomaté museli činit rychlá rozhodnutí – směřovat spíše k appeasementu nebo pomoct napadené zemi? Fiala a spol. se úkolu zhostili profesionálně. Dali jasně najevo svůj postoj vůči Putinovskému Rusku a asistenci bránící se Ukrajině.

Bylo to při cestě do Kyjeva Petra Fialy s jeho polským a slovinským kolegou, kdy nás svět uviděl. Viděl v České republice odkaz Václava Havla, který v nás stále zůstal – ochota činit věci dobré i za cenu vlastního pohodlí či bezpečí.

Od června ČR předsedala Radě Evropské unie a nejedna osobnost evropské politiky české vedení této instituce popsala jako cílevědomé a profesionální.

Takových hodnocení se České republice v poslední dekádě příliš často nedostávalo – zvlášť po neúspěchu minulého předsednictví z roku 2009 a demisi vládního kabinetu Mirka Topolánka.

Pro demokracii a svobodu slova a projevu je zcela logické, že mé hodnocení vlády Petra Fialy nedojde pochopení a zaslouží si kritiku.

Nicméně bychom se měli snažit nahlédnout pod pokličku a přijmout vnímání České republiky v zahraničí. Za Miloše Zemana a Andreje Babiš nebylo nic moc, za poslední rok se ledy lámou.

Ve vládě nyní máme kompetentní profesionály, kteří se ve svých oborech pohybují léta a dělají to nejlepší, co umí a znají.

To samé nabídne od začátku března také úřad prezidenta republiky. Slova o Petru Pavlovi coby nezkušeném diplomatovi a politikovi nedotčeném politikou jsou nepravdivá. Bývalý generál dokáže komunikovat na nejvyšších diplomatických úrovních – pro české zahraniční vztahy je to k nezaplacení.

Jistou míru logiky dává kritika zvoleného prezidenta za fotografii s nynějším náčelníkem generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace Valerijem Gerasimovem z roku 2017. Faktem zůstává, že tehdy Pavel musel dovést nejvyšší vojenské funkcionáře NATO ke konsenzu, aby se s Ruskem vůbec mohlo o situaci na Krymském poloostrově jednat.

Jsou to hlavně plusové body pro naši diplomacii. Nutné je také pochopit nevinu nejen Petra Pavla, ale také Miloše Zemana či Andreje Babiše – nikdo z nich nevěděl, čeho Rusové budou zanedlouho schopni.

Zeman svým přístupem ke Kremlu bohužel pokazil naši zahraniční reputaci jako takovou a nový prezident bude mít co napravovat.

Důležité je dělat rozdíl mezi přátelským jednáním a jednáním z povinnosti. Petr Pavel s Rusy jednal, protože musel – hovořit s Moskvou je nutné pro zajištění bezpečí Evropanů. Podlézat jim a vycházet jim vstříc už není – je to spíše „zločin“ proti evropské bezpečnosti. A my, Češi, jsme Evropané a potřebujeme mít v bezpečí celý kontinent.

Můžeme si být jisti, že Petr Pavel nebude prezident, který jako první na každém summitu půjde na schůzku s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Andrej Babiš se například chlubí konexemi s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Mužem, jemuž dodržování lidských práv zrovna moc neříká. Turecká strana navíc po kritice svých kroků ze strany ČR několikrát sdělila, že na názoru českých politiků nezáleží. Otázkou je – budeme pro Turecko relevantními diplomatickými partnery, pokud nás nerespektují?

To samé platí i o Emmanuelu Macronovi. Francouzská zahraniční politika je vedená ve smyslu jediné jaderné mocnosti na evropském kontinentu a prostřednictvím stále doznívajícího stigmatu imperiální velmoci – toho se Francouzi nikdy nedokázali úplně vzdát. Nejen Babiš, ale jakýkoliv politik ze státu menšího než Německo či Polsko, bude pro Macrona užitečný pouze pro udržení celistvosti kontinentu. K jednání o míru a dalších podstatných věcech bude francouzská diplomacie potřebovat opravdu velké hráče.

Proto věřím, že právě Petr Pavel už začal prokazovat svou zkušenost a základní diplomatickou inteligenci. Jeho první zahraniční cesta povede samozřejmě za Zuzanou Čaputovou do Bratislavy. Připomněl možné tripartitní jednání s jeho polským protějškem Andrzejem Dudou a litevským Gitanem Nausedem.

Bude tedy jednat se politiky, kteří jsou zásadní pro udržování bezpečnosti východní evropské hranice – včetně Volodymyra Zelenského. Bez něj se už evropská bezpečnost vůbec neobejde.

Vedení České republiky – ve smyslu premiéra a prezidenta – bude od 9. března zkušené, slušné a rozumné. Měli bychom si toho vážit, jelikož ve stávající krizi je oligarchický populismus nebo neaktivita na Hradě pro Českou republiku velké nebezpečí.

Související

Donald Trump Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Donald Trump Komentář

Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu

Spojené státy zahájily ozbrojenou operaci proti Venezuele a krok obhajují bojem proti narkoterorismu. Washington přitom obviňuje prezidenta Nicoláse Madura z vedení drogového kartelu, což je de facto účelová záminka. O to problematičtější je tento zásah ve světle toho, jak tvrdě USA odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a samy současně zasahují do suverenity jiného státu.

Více souvisejících

komentář Petr Pavel

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy