KOMENTÁŘ | Prezident Zeman podnikal setkání s autoritáři a vrahy. Reputaci už nezachránil a společnost dělil dál

Jak připomněly Seznam Zprávy, o České republice se v zahraničí dlouho mluvilo coby o podporovateli Čínou okupovaného Tibetu. Tento trend zavedl první český prezident Václav Havel a za našimi hranicemi nám dělal dobré jméno.

Miloš Zeman už šel na ruku hlavně Pekingu. Od takové spolupráce si sliboval podporu českých podnikatelů. Roku 2018 odcestoval na několik dní do Číny, aby se zúčastnil zahájení prvního ročníku dovozního veletrhu China International Import Expo. Přicestovalo sem mnoho zahraničních politiků či podnikatelů. Prezidenta samotného doprovodilo několik ministrů a 60 členů delegace Hospodářské komory ČR. Během pobytu večeřel s premiérem Ruska Dmitrijem Medveděvem, Vietnamu Nguyenem Xuanem Phucem, Maďarska Viktorem Orbánem nebo Pákistánu Imranem Chánem, jak tehdy upozornil Deník.cz. 

Zeman tak navázal (pro něj) důležité diplomatické vztahy a dodnes z nich těží. Když se loni v říjnu konal pražský summit, setkal se pouze se dvěma evropskými státníky – maďarským premiérem Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem. Jako hlavní společné téma bilaterálních setkání Zeman uvedl migraci.

Toho času se v Praze zastavil i katarský emír Tamim bin Hamád Sání, přesněji den před prezidentovým setkáním s autoritářskými vůdci. Emír podnikl setkání také s premiérem Petrem Fialou. Účelem bylo jednání o dodávkách zemního plynu. Početná katarská delegace plná emírových pobočníků a investorů musela dokonce přiletět dvěma letadly. Emír po setkání s Fialou a Zemanem večeřel i se zástupci českého byznysu.

Do dvou měsíců zaznamenal Evropský parlament po léta nevídanou kauzu. Podle serveru Politico belgická federální policie během 16 razií zadržela pět osob spojenými s kriminální organizací, korupcí a praním špinavých peněz. Účastníkem této kauzy je dokonce místopředsedkyně parlamentu Eva Kailiová. Celý skandál má být propojený právě s Katarem.

Místopředsedkyně Kailiová se dokonce setkala s katarským ministrem práce Alim bin Samikhem Al-Marrim. Poslední říjnový den loňského roku zveřejnilo katarské ministerstvo fotografii z jejich jednání. Účelem setkání mělo být prohloubení spolupráce v oblasti pracovní politiky. 

Zeman si v kontroverzi libuje

Roku 2015 se Miloš Zeman sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten přijal také kancléře Vratislava Mynáře a externího Zemanova poradce Martina Nejedlého. Besedy se z ruské strany zúčastnil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov spolu s poradcem Putina pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem. 

Putin údajně českého prezidenta informoval o ruském stanovisku k ukrajinské krizi. Přál si, aby došlo k decentralizaci Ukrajiny a podle něj měl mít každý ukrajinský region určitou míru relativní samostatnosti. 

Mimo to došlo k Zemanovu setkání se šéfem ruských železnic Vladimirem Jakuninem. Ještě rok předtím se prezident zúčastnil konference pořádané Dialog civilizací, pořádané právě Jakuninem. O tématu setkání prezident neinformoval. 

Jakunin téhož roku coby šéf ruských železnic skončil. Stal se součástí obrovské „pračky peněz“, o které informovalo Aktuálně.cz.  Klient „pračky“ si podle serveru založil tři firmy, zpravidla dvě ve Velké Británii a jednu v Moldavsku. 

„Britská firma A poskytla na papíře britské firmě B půjčku s klauzulí o obří pokutě v případě nesplácení. Ruská firma s nastrčeným moldavským jednatelem za úvěr ručila. Když úvěr nebyl splácen, obrátila se firma A na moldavský soud, který rozhodl o tom, že je potřeba peníze zabavit. Ty jakoby náhodou byly na korespondenčním účtu ruské banky RZB ve finančním ústavu Moldinconbank. Odtud putovaly do lotyšské Trastakomercbanka v Rize,“ vysvětlilo Aktuálně.cz roku 2017.

Takto se peníze dostávaly k ruským korupčníkům. Výše zmíněné firmy rozhodně nebyly všechny, přes které peníze proudily. Přes české banky proběhlo 175 plateb v celkové hodnotě téměř 38 milionů dolarů, jak uvedl server Investigace.cz. Finančně analytický úřad prý nahlásil transakce jako nestandardní, neměl je však důvod blokovat.

Vyšetřování se ale zřejmě nepodaří dotáhnout do konce, protože většina z původně obviněných měla vazby na Federální službu bezpečnosti, známější pod zkratkou FSB. Ta má v Rusku velký vliv a s největší pravděpodobností přímo ovlivňuje kremelský režim. 

Pro Zemana vtípek, v Rusku je mrtvý novinář realitou

Zeman při své návštěvě Pekingu v roce 2017 jednal opět s Vladimirem Putinem. „Novinářů je příliš, měli by se střílet,“ poznamenal v nadsázce, když se svým ruským protějškem přicházel mezi žurnalisty. Povolání novináře je přitom právě v Rusku velice nebezpečné. Jako příklad může sloužit vražda novinářky Anny Politkovské z roku 2006. Zaměstnankyni Novoje Gazety tehdy zabili přímo ve výtahu obytného domu, kde žila. „Shodou okolností“ zemřela v den 54. narozenin prezidenta Putina. 

Dva dny před její smrtí Rádio Evropa, které je nezávislé na kremelském režimu, označilo čečenského vůdce Ramzana Kadyrova za zbabělce. Chystala se její reportáž, kde měla popisovat mučení muže, vydaného z Ukrajiny do Čečenska. Jeho vyšetřování totiž spadlo přímo na Kadyrova.

Politkovská zachycovala korupci mezi ruskými politiky. Říkala, že je často považována za pesimistku a nevěří v sílu ruského lidu. Otázkám na to, jestli má strach, se podle zpravodajského serveru The Guardian vytrvale vyhýbala. Ještě roku 2004 totiž byla otrávena čajem na cestě z ruského Beslanu. Informovala o tamním masakru, kdy teroristé drželi jako rukojmí tisíc lidí, z nichž více než 300 zajetí a následný zásah bezpečnostních složek nepřežilo. 

Dalším ze zavražděných novinářů je Anatoly Levin-Utkin. Ten se podle informací Rádia Svobodná Evropa zabýval Putinovou minulostí v KGB. Utkin roku jednoho dne pozdního léta 1998 ani nedorazil k výtahu v domě, kde žil, a útočník mu rozrazil lebku železnou tyčí. Z místa činu utekl i s novinářovými dokumenty, penězi a kufříkem, v němž si Utkin nesl materiály pro svůj další případ, o kterém psal. Zemřel o čtyři dny později ve 41 letech. 

Jen osm dní před svou smrtí referoval o citlivém vyšetřování regionálního celního ředitelství v Petrohradu a o bezohlednosti ruského bankovního sektoru. Utkin v téže době šetřil právě Putinovu minulost. Roku 1998 současný ruský prezident nastoupil coby šéf FSB.

(Ne)zachránil se na poslední chvíli

Zemana musela invaze Ruska na Ukrajinu šokovat. „Prostudoval jsem si podrobně projev prezidenta Putina z dnešního rána a odpovím na něj jedinou větou. Domnělé nebo skutečné chyby, jako bylo bombardování Jugoslávie nebo vstupu do Iráku, nemohou být ospravedlněním chyb vlastních. Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru,“ řekl v den invaze 24. února loňského roku v mimořádném projevu. 

Video jeho projevu sdílela na svém facebookovém účtu poslankyně ANO Alena Schillerová. V sekci komentářů bylo zřejmé, že společnost je hluboce rozdělená a v Zemanových krocích komentující sledovali především nutnost sladění jeho politiky s oficiální politikou vlády a státu. 

Někteří z komentujících se vyjadřovali nesouhlasně k postupu Evropské unie a Severoatlantické aliance, někteří dokonce „cítili“, že „co prezident řekl, si sám určitě nemyslí“. Další z komentujících upozorňovali na to, že by bylo vhodné „vedle záběrů z Kyjeva vysílat paralelně i záběry z Bělehradu před 23 lety“. Sám Zeman však v projevu varoval před srovnáváním těchto dvou událostí s tím, že „chyby své nelze ospravedlnit chybami jiných.“

Sjednotit společnost – pokud se o to snad vůbec pokoušel – se mu už za poslední rok jeho vlády nepodařilo. Válka na Ukrajině všechno změnila a rozdělila Čechy na dva tábory. Situaci už se zřejmě stoprocentně nepodaří napravit a naše společnost zůstane v konfliktu ještě léta po konci ruské agrese či současné české vlády.