KOMENTÁŘ | Přestanou domácnosti zvládat zdražování? Lidé se umí přizpůsobit, a bude to třeba

Otázka ale je, kdy se vysoká inflace začne konečně snižovat? A co bude do té doby? A kde je ten cenový strop, kdy to už lidé prostě „nedají“?

Hned na začátku roku 2023 je jasné to, že tuzemsko letos čeká rok podstatného snížení inflace. A dosud doslova šílené tempo růstu cen by se mělo začít snižovat na jaře. Takové vyjádření dal tiskové agentuře ČTK sám guvernér centrální banky Aleš Michl. Podle něj vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb. Michl také ČTK řekl, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky - tedy zvyšování cen - bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent. „V naší prognóze počítáme s tím, že inflace bude významným fenoménem, který bude přetrvávat i v letošním roce. Definitivně se dvouciferné inflace podle nás v Komerční bance zbavíme až v roce 2024,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Jan Vejmělek, hlavní ekonom a vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum Komerční banky.

Ekonomové říkají, že v dalším boji s inflací bude klíčové to, jaká bude vykázána její hodnota na počátku letošního roku. Tedy za leden. To do značné míry ovlivní její celoroční výsledek. A vyloučeno prý není ani opětovné, jak říkají ekonomičtí odborníci, „testování“ nejvyšší úrovně ze září, kdy meziroční inflace dosáhla 18 procent. Ta lednová hodnota inflace je podle Petra Dufka, hlavního ekonoma banky Creditas důležitá proto, že už bude odrážet nové ceníky dodavatelů i obchodníků. Toto číslo bude k dispozici 10. února, týden po prvním letošním měnovém zasedání bankovní rady ČNB. A kdy začne inflace klesat? „Během první poloviny roku bude inflace klesat, v průběhu třetího čtvrtletí dočasně spadne pod deset procent, aby se na dvoucifernou úroveň opět vrátila v závěrečném kvartále, a to primárně kvůli efektu nízké statistické základny na kterou v závěru loňského roku působilo zavedení úsporného energetického tarifu,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Jan Vejmělek. Podle něj by se měla průměrná hodnota inflace za rok 2022 pohybovat těsně nad 15 %, pro letošní rok 2023 ji pak ekonomové Komerční banky vidí kolem 12 %. „Výrazně nižší podle nás bude růst cen až v roce 2024, v průměru kolem 2,8 procenta,“ dodal Jan Vejmělek.

Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas odhaduje, že inflace pravděpodobně začne na jaře postupně klesat a už v polovině roku by mohla být jednociferná. „K tomuto vývoji přispěje nejenom vysoký srovnávací základ, ale i několik dalších pozitivních trendů, které jsou v posledních týdnech patrné,“ dodává. Podle něj, jak řekl serveru EuroZprávy.cz, jde především o pokles cen ropy, díky němuž výrazně zlevnily pohonné hmoty. K příznivé korekci cen navíc dochází i u dalších světových cen surovin, a to v době, kdy sílí česká koruna. „Pozitivní je i vývoj v oblasti námořní přepravy, jejíž ceny se vrací na úroveň obvyklou před pandemií. Inflaci by v neposlední řadě měla brzdit i slabší domácí poptávka, která je výsledkem pokračujícího propadu reálných příjmů domácností,“ uvedl Petr Dufek. 

Velkou nejistotu jakéhokoliv inflačního výhledu však podle něj dál představují ceny energií. Postupně se podle Petra Dufka propisují do výrobní i spotřebitelské inflace, nicméně cenové stropy by měly zabránit jejich případnému drtivému dopadu. „Lze tedy uzavřít, že pokud by pokračoval současný příznivý vývoj na trhu s elektřinou a zemním plynem, mohli bychom se dočkat časem i rychlejšího ústupu inflace,“ uzavřel hlavní ekonom banky Creditas.

Ti, co se ale těší na to, že pokles inflace přinese i všeobecné snížení cen, budou asi zklamáni. Ekonomové se totiž shodují v tom, že pokles inflace nebude automaticky znamenat všeobecný pokles cen. Když už, tak pouze zpomalení dosavadního tempa zdražování. „Přesto ale signály o skutečném snížení cen jsou patrné už nyní – hlavně obrat na realitním trhu, který dramatickým inflačním vývojem procházel posledních sedm let. V tomto případě opadnutí poptávky vyvolané zejména růstem úrokových nákladů u hypoték přispěje k žádoucí korekci často neúměrných cen některých, po většinou starších nemovitostí,“ upřesnil pro server EuroZprávy.cz Petr Dufek.

Statistická data ukazují, že meziroční míra inflace v listopadu loňského roku činila 16,2 procenta. Podle listopadové prognózy ČNB by průměrná inflace za celý rok 2022 měla být 15,8 procenta, letos ji centrální banka očekává 9,1 procenta. S jistou mírou zjednodušení se tak dá říct, že uvedená čísla jsou (zatím) stropem inflačního znehodnocení. Je to ale ona hranice, která je pro většinu domácností už nepřekonatelná? A pokud ne, kde je? „Obecně se strop velmi těžko definuje, vždy domácnosti i firmy na situaci nějak reagují, ať změnou struktury výdajů, tak jejich výší či čerpáním úspor. Záleží také na tom, jak se budou vyvíjet jejich příjmy, a tedy jaký bude celkově reálný vývoj příjmů. Tady až takovými pesimisty nejsme. Vzhledem ke stále napjatějšímu trhu práce může růst mezd inflaci v letošním roce i vykompenzovat,“ odpověděl na otázku, jak určit nepřekročitelný inflační strop pro veřejnost Jan Vejmělek z Komerční banky.

Server iRozhlas.cz k tomu uvedl, že v posledních měsících vzrostl počet domácností, které cíleně šetří na spotřebních výdajích (23 %), na návštěvách restaurací, kultuře a cestování šetří 21 % a 18 % na potravinách. Jde zhruba o nárůst 7-10 procentních bodů oproti době před rokem. Výrazně a cíleně na některé z těchto věcí šetří více než čtvrtina populace (27 %). To je více než při covidových lockdownech. Poklesl počet domácností, které mají problémy se splácením nájmu, hypoték či půjček z 12 na 9 % a dostal se tak na loňské hodnoty. Další data ukazují, že zhruba 56 % lidí se snaží omezit topení a 42 % lidí v rámci omezení spotřeby využívá méně elektrická zařízení.

Ať tak či onak, jedno je jasné. Páky, které nasadila v minulém roce nejen centrální banka, ale i vláda naznačují, že měly své opodstatnění. Faktem ale je, že by na místě byla možná intenzivnější komunikace a součinnost mezi vládou a centrální bankou, aby výsledky boje s inflací mohly být ještě lepší. Snad to budou mít obě klíčové strany, které mají boj s inflací v tuzemsku na starost, dobře na paměti.