Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.
Odhlédněme od toho, že tuzemské vox populi jasné žádá, aby ti bohatí platili, na rozdíl od nás „chudých“, vyšší daně. Data ukazují, že si Česko zas tak na vysoké daně stěžovat nemůže. Tak třeba: Květnová zpráva Evropské unie ohledně daňového zatížení členských států, a to včetně těch, které platí eurem, říká, že nejvyšší daně z příjmů fyzických osob má Finsko (56,95 %), následované Dánskem (55,90 %) a Rakouskem (55 %).
České zemičce patří dvaadvacátá příčka s číslem 23 %. A ani u právnických osob si Česko nemá v porovnání nominálních čísel u daní možná na co stěžovat. Míra korporátního zdanění ukazuje, že zatímco tuzemsku patří s devatenácti procenty osmnáctá pozice z členských zemí EU, žebříček této kategorie vedou Malta (35 %), Německo (30 %) a Francie (26,5 %). A tak by se dalo pokračovat.
Bohužel se ale v Česku, možná zjednodušeně řečeno, ukázalo jedno. Totiž, že i přes letitou vládu levicových politiků se nějak výrazně kvalita státních služeb nezvýšila, stát v porovnání se svou Západní konkurencí nijak zvlášť neprospívá ani po změnách daní. Takže, filmovým klasikem řečeno, kdepak jsme asi udělali chybu?
Nesmíme se pak divit, že možné zvyšování daní v Česku, snad kromě zalepení obrovského státního zadlužení, způsobeného skutečnými "odborníky" z hnutí ANO a ČSSD, ve kterém se ale bohužel i kvůli okolnostem ve světě stále pokračuje i nyní, by s největší pravděpodobností nic výrazně lepšího nepřineslo.
Tak jaké mají být ty daně, ptáte se jistě se mnou. Receptů máme už dnes hodně. Ale jak už to tak bývá, pro politiky není snadné si ani z velké nabídky vybrat. Možná by proto stálo za to, i v těch daních udělat jednoduchou věc. A klidně ať ministr financí řekne, že se budou zvyšovat. A že se mýlil. Ale rád bych za to viděl srozumitelnou a pochopitelnou prezentaci o tom, co zvýšené daně přinesou, kde a jak bude stát šetřit a jak rychle bude zefektivňovat svou práci. Kde nejvíce ušetří a v jakém časovém horizontu. Ne virtuální plány.
Rád bych za to zvýšení daní viděl v prezentaci státu i to, do čeho a proč bude chtít investovat, čeho všeho a proč se zbaví a s jakými alternativami ekonomického vývoje se dá podle prognostiků vlády počítat (viz třeba nyní válka, inflace, krize) a jak na to bude po zvýšení těch daní stát připraven, co se bude dít, když své závazky úředníci a exekutiva nesplní. Nejen, že nebudou příště zvoleni. Ale možná, že toho chceme na tuzemské poměry příliš.
Nerad bych někomu sahal do svědomí, ale tak nějak podobně to fungovalo i ve vzývané Skandinávii, známé právě díky vysokým daním a tzv. sociálnímu státu, který dokázal skloubit fungování úředních stavů s poskytováním efektivních a snadno dostupných služeb a vytvářel i nezpochybnitelné podmínky pro byznys. Možná, že nyní jsou i tam ty staré dobré časy také pryč a vše se mění k horšímu.
Dobrá, ale mít jasnou vizi, prosazovat jí i v daních a říct lidem jasně, proč a kvůli čemu se daně zvyšují bude vždycky lepší než jen argumentovat čísly a procenty. Chce se mi říct, že to bude platit ať bude vládnout kdokoliv, ale…
Související

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad

Co přinese nový prezident Pavel a jak se změní politická kultura a pohled na Česko v zahraničí?
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 56 minutami

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády
před 1 hodinou

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník
Aktualizováno před 1 hodinou

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela
před 1 hodinou

Pavel se sešel s Koudelkou z BIS, počítá s pravidelnými schůzkami
Aktualizováno před 2 hodinami

První gratulace z USA. Blinken poblahopřál Pavlovi k vítězství ve volbách
před 2 hodinami

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží
před 3 hodinami

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr
před 3 hodinami

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení
před 3 hodinami

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné
před 4 hodinami

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů
Aktualizováno před 4 hodinami

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit
před 4 hodinami

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu
před 4 hodinami

Slova, která Ukrajina neuslyší ráda. Krym už nikdy nebude její součástí, řekl chorvatský prezident
Aktualizováno před 4 hodinami

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek
před 4 hodinami

Přepis energií krok za krokem. Je to jednodušší a rychlejší, než si myslíte
před 5 hodinami

Policie řeší brutální napadení dívky v Ústí nad Labem, už zná podezřelou
Aktualizováno před 5 hodinami

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu
před 5 hodinami

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad
před 5 hodinami

Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
před 6 hodinami
Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci
Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.
Zdroj: ČTK