Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.
Odhlédněme od toho, že tuzemské vox populi jasné žádá, aby ti bohatí platili, na rozdíl od nás „chudých“, vyšší daně. Data ukazují, že si Česko zas tak na vysoké daně stěžovat nemůže. Tak třeba: Květnová zpráva Evropské unie ohledně daňového zatížení členských států, a to včetně těch, které platí eurem, říká, že nejvyšší daně z příjmů fyzických osob má Finsko (56,95 %), následované Dánskem (55,90 %) a Rakouskem (55 %).
České zemičce patří dvaadvacátá příčka s číslem 23 %. A ani u právnických osob si Česko nemá v porovnání nominálních čísel u daní možná na co stěžovat. Míra korporátního zdanění ukazuje, že zatímco tuzemsku patří s devatenácti procenty osmnáctá pozice z členských zemí EU, žebříček této kategorie vedou Malta (35 %), Německo (30 %) a Francie (26,5 %). A tak by se dalo pokračovat.
Bohužel se ale v Česku, možná zjednodušeně řečeno, ukázalo jedno. Totiž, že i přes letitou vládu levicových politiků se nějak výrazně kvalita státních služeb nezvýšila, stát v porovnání se svou Západní konkurencí nijak zvlášť neprospívá ani po změnách daní. Takže, filmovým klasikem řečeno, kdepak jsme asi udělali chybu?
Nesmíme se pak divit, že možné zvyšování daní v Česku, snad kromě zalepení obrovského státního zadlužení, způsobeného skutečnými "odborníky" z hnutí ANO a ČSSD, ve kterém se ale bohužel i kvůli okolnostem ve světě stále pokračuje i nyní, by s největší pravděpodobností nic výrazně lepšího nepřineslo.
Tak jaké mají být ty daně, ptáte se jistě se mnou. Receptů máme už dnes hodně. Ale jak už to tak bývá, pro politiky není snadné si ani z velké nabídky vybrat. Možná by proto stálo za to, i v těch daních udělat jednoduchou věc. A klidně ať ministr financí řekne, že se budou zvyšovat. A že se mýlil. Ale rád bych za to viděl srozumitelnou a pochopitelnou prezentaci o tom, co zvýšené daně přinesou, kde a jak bude stát šetřit a jak rychle bude zefektivňovat svou práci. Kde nejvíce ušetří a v jakém časovém horizontu. Ne virtuální plány.
Rád bych za to zvýšení daní viděl v prezentaci státu i to, do čeho a proč bude chtít investovat, čeho všeho a proč se zbaví a s jakými alternativami ekonomického vývoje se dá podle prognostiků vlády počítat (viz třeba nyní válka, inflace, krize) a jak na to bude po zvýšení těch daní stát připraven, co se bude dít, když své závazky úředníci a exekutiva nesplní. Nejen, že nebudou příště zvoleni. Ale možná, že toho chceme na tuzemské poměry příliš.
Nerad bych někomu sahal do svědomí, ale tak nějak podobně to fungovalo i ve vzývané Skandinávii, známé právě díky vysokým daním a tzv. sociálnímu státu, který dokázal skloubit fungování úředních stavů s poskytováním efektivních a snadno dostupných služeb a vytvářel i nezpochybnitelné podmínky pro byznys. Možná, že nyní jsou i tam ty staré dobré časy také pryč a vše se mění k horšímu.
Dobrá, ale mít jasnou vizi, prosazovat jí i v daních a říct lidem jasně, proč a kvůli čemu se daně zvyšují bude vždycky lepší než jen argumentovat čísly a procenty. Chce se mi říct, že to bude platit ať bude vládnout kdokoliv, ale…
Související

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Východní křídlo NATO nese tíhu samo. Pokud má Aliance obstát, musí konečně sdílet odpovědnost za jeho fyzickou ochranu
Aktuálně se děje
před 16 minutami

Příjemné letní počasí přetrvá. Po víkendu se oteplí, ale jen nepatrně
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera
Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
Nedávné americké a izraelské údery vrátily íránský jaderný měsíc o několik měsíců nazpět, tvrdí šéf francouzské rozvědky DGSE Nicolas Lerner. Na jeho slova upozornil web DW. Podle Lernera se podařilo zlikvidovat i část íránských zásob obohaceného uranu.
Zdroj: Lucie Podzimková