KOMENTÁŘ | Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Odhlédněme od toho, že tuzemské vox populi jasné žádá, aby ti bohatí platili, na rozdíl od nás „chudých“, vyšší daně. Data ukazují, že si Česko zas tak na vysoké daně stěžovat nemůže. Tak třeba: Květnová zpráva Evropské unie ohledně daňového zatížení členských států, a to včetně těch, které platí eurem, říká, že nejvyšší daně z příjmů fyzických osob má Finsko (56,95 %), následované Dánskem (55,90 %) a Rakouskem (55 %).

České zemičce patří dvaadvacátá příčka s číslem 23 %. A ani u právnických osob si Česko nemá v porovnání nominálních čísel u daní možná na co stěžovat. Míra korporátního zdanění ukazuje, že zatímco tuzemsku patří s devatenácti procenty osmnáctá pozice z členských zemí EU, žebříček této kategorie vedou Malta (35 %), Německo (30 %) a Francie (26,5 %). A tak by se dalo pokračovat. 

Bohužel se ale v Česku, možná zjednodušeně řečeno, ukázalo jedno. Totiž, že i přes letitou vládu levicových politiků se nějak výrazně kvalita státních služeb nezvýšila, stát v porovnání se svou Západní konkurencí nijak zvlášť neprospívá ani po změnách daní. Takže, filmovým klasikem řečeno, kdepak jsme asi udělali chybu?

Nesmíme se pak divit, že možné zvyšování daní v Česku, snad kromě zalepení obrovského státního zadlužení, způsobeného skutečnými "odborníky" z hnutí ANO a ČSSD, ve kterém se ale bohužel i kvůli okolnostem ve světě stále pokračuje i nyní, by s největší pravděpodobností nic výrazně lepšího nepřineslo.

Tak jaké mají být ty daně, ptáte se jistě se mnou. Receptů máme už dnes hodně. Ale jak už to tak bývá, pro politiky není snadné si ani z velké nabídky vybrat. Možná by proto stálo za to, i v těch daních udělat jednoduchou věc. A klidně ať ministr financí řekne, že se budou zvyšovat. A že se mýlil. Ale rád bych za to viděl srozumitelnou a pochopitelnou prezentaci o tom, co zvýšené daně přinesou, kde a jak bude stát šetřit a jak rychle bude zefektivňovat svou práci. Kde nejvíce ušetří a v jakém časovém horizontu. Ne virtuální plány.

Rád bych za to zvýšení daní viděl v prezentaci státu i to, do čeho a proč bude chtít investovat, čeho všeho a proč se zbaví a s jakými alternativami ekonomického vývoje se dá podle prognostiků vlády počítat (viz třeba nyní válka, inflace, krize) a jak na to bude po zvýšení těch daní stát připraven, co se bude dít, když své závazky úředníci a exekutiva nesplní. Nejen, že nebudou příště zvoleni. Ale možná, že toho chceme na tuzemské poměry příliš.

Nerad bych někomu sahal do svědomí, ale tak nějak podobně to fungovalo i ve vzývané Skandinávii, známé právě díky vysokým daním a tzv. sociálnímu státu, který dokázal skloubit fungování úředních stavů s poskytováním efektivních a snadno dostupných služeb a vytvářel i nezpochybnitelné podmínky pro byznys. Možná, že nyní jsou i tam ty staré dobré časy také pryč a vše se mění k horšímu.

Dobrá, ale mít jasnou vizi, prosazovat jí i v daních a říct lidem jasně, proč a kvůli čemu se daně zvyšují bude vždycky lepší než jen argumentovat čísly a procenty. Chce se mi říct, že to bude platit ať bude vládnout kdokoliv, ale…