Názory

Související články:

Trump chce Panamský průplav, USA na něj ale nemají nárok. Panamě definitivně patří od roku 1999

Ficův boj s Ukrajinou je politický, nejde mu o ekonomické blaho. Většina zemí EU se zvládá od ruského plynu oprostit

Boj slovenského premiéra Roberta Fica proti rozhodnutí Kyjeva o uzavření dodávek zemního plynu nabírá na obrátkách. Nejde ale tolik o ekonomický jako spíše politický boj. Ukrajinským uprchlíkům na Slovensku premiér pohrozil snížením finanční podpory, ačkoli je i z českého případu zřetelné, že právě tito lidé jsou po integraci důležitým zdrojem pro státní rozpočet.

Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla

Členské státy Severoatlantické aliance řeší, jak nastavit hranici výdajů na obranu. Podle lídrů zemí na východním křídle totiž dvě procenta nejsou dostačující. Některé státy však mají vážné problémy, byť jen s dosažením této původní hranice, komplikované je hlavně financování obranných výdajů.

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?

Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.

Co přijde v letošním roce? Česko bude v centru dění a nikdo nezná Trumpovy plány

S každou změnou letopočtu se snažíme bilancovat rok uplynulý a odhadovat, co nás čeká v tom dalším. Nejinak je tomu i v roce 2025, z něhož zub času ukousl teprve pár dnů. Každého v osobní rovině čeká něco jiného, existují ale věci, které mění všechny životy podobným způsobem.

Rok 2024 v kostce: Česká politická scéna balancuje mezi populismem a ztrátou důstojnosti

Rok 2024 na české politické scéně by se dal popsat mnoha slovy, avšak pojmy jako důstojnost, konzervatismus či liberální dialog mezi nimi rozhodně dominovat nebudou. Zatímco česká politika zdaleka nedosáhla míry polarizace známé například ze Slovenska, k ideálu funkční a důstojné politické kultury má stále velmi daleko.

Vánoční výročí bitvy u Trentonu. Tady se psaly dějiny vzniku moderních USA

S vánočními svátky se pojí jedna rozsahem malá, ale ve svých důsledcích velmi významná bitva, a to nejen pro samotný průběh americké války za nezávislost v rámci které se odehrála. Jedná se o bitvu u Trentonu 26. prosince 1776. Americká válka za nezávislost (1775–1783) představovala rozhodující střet mezi britskou korunou a třinácti americkými koloniemi, které usilovaly o svobodu a samostatnost. 

Fico námluvami s Putinem riskuje. Jde o pověst Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico riskuje izolaci Slovenska napříč západními spojenci a hraje riskantní hru, která spíše posiluje strategii šéfa Kremlu Vladimira Putina než cestu k míru. Zatímco EU drží více méně jednotnou linii vůči Rusku, Slovensko se vydává vlastní cestou, která může Bratislavu posunout na okraj evropské diplomacie a přiblížit ji k orbitu Moskvy.

Selhání protivzdušné obrany? Sestřelení ázerbájdžánského letounu připomnělo tragédii MH17

Sestřelení ázerbájdžánského letounu 8432 ruskou raketou Pantsir-S připomnělo tragédii letu MH17 z roku 2014. Zatímco tehdy šlo o úmyslný čin, nyní může jít o selhání protivzdušné obrany, která mohla reagovat na domnělou hrozbu v podobě ukrajinského dronu.

Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?

Slovenský premiér Robert Fico v neděli dorazil do Ruské federace a jednal s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Ukázal tak, že nejedná v zájmu své země, ale v zájmu vlastním. Dává v sázku budoucnost a bezpečnost nejen Slováků, nýbrž i jejich sousedů.

Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně

Od návratu Roberta Fica do premiérského křesla uběhl více než rok, a zatímco jeho čtvrtá vláda pokračuje v prosazování své agendy, debaty o geopolitickém směřování Slovenska a jeho oddanosti Západu se dostávají do pozornosti veřejnosti. Tyto diskuse přitahuje především premiérův politický posun – od původní doktríny, jež měla stavět Slovensko do „jádra Evropské unie“, k důrazu na „suverénní zahraniční politiku“. 

Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe

Tuto sobotu uplynul rok od jednoho z nejtemnějších dnů v historii České republiky. Připomněli jsme si smutné výročí tragické události, kdy na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vrah chladnokrevně připravil o život čtrnáct nevinných lidí, než sám ukončil svůj život.

Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové

Nasazení severokorejských elitních jednotek do války na Ukrajině vyvolává vážné obavy. Speciální síly Storm Corps, známé svou brutalitou a extrémním výcvikem, mohou konflikt přetavit v krvavou přetahovanou, připomínající hrůzy z druhé světové války. Jejich přítomnost bude eskalovat násilí na frontě a přinese další utrpení, které v moderním civilizovaném světě nemá místo. 

Ukrajincům se daří válku s Ruskem přenášet do Afriky a Sýrie. Pro Západ to je výhodné

Ruští a ukrajinští bojovníci se střetávají nejen na Ukrajině, ale i v Sýrii a Africe. Kyjev údajně podporuje povstalecké skupiny proti ruským zájmům, nasazuje drony a speciální síly. Tyto operace naznačují snahu Ukrajiny oslabit Rusko globálně a přenést konflikt také mimo Evropu.

Díváme se na smrt Sýrie? Málokdo má zájem na míru, po moci baží příliš aktérů

Pád režimu syrského diktátora Bašára Asada přinesl nejen do Sýrie, ale i do celého světa vlnu naděje a radosti. Ve městech po celém světě, včetně Prahy, se Syřané radují a slaví konec éry, kdy byli nuceni žít ve stínu strachu a útlaku autokratického režimu. Věří, že tato historická změna znamená počátek nové kapitoly svobody a důstojnosti.

Oko za oko? Rusko to Orešnikem přehnalo. Srovnání s ATACMS a Storm Shadow mluví za vše

Rusko použitím balistické střely Orešnik reagovalo nepřiměřeně. Tato zbraň se sice pohybuje na pomezí mezikontinentální a středního doletu, ale doletem a hrozbou zdaleka překonává střely ATACMS a Storm Shadow, které používá Ukrajina. 

Budoucnost Rusů v Sýrii po pádu Asada. Nemusí to být tak, jak se zprvu zdálo

Když se o minulém víkendu rozpadl režim syrského diktátora Bašára Asada, znamenalo to pro Rusko významný úbytek vlivu na Blízkém východě. Vojenské jednotky v zemi ale stále fungují a Moskva dokonce změnila rétoriku vůči opozičním silám – už je neoznačuje za teroristy, ale povstalce, a hodlá s nimi jednat. 

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami.