Názory

Související články:

Laškování s Putinem jako poslední hřebíček do rakve. Guterres musí skončit v čele OSN

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.

Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace

Australský odpor britskému panovníkovi je symbolem definitivního ukončování evropské koloniální nadvlády. Existuje ještě řada zemí, které v zámoří mají své provincie a dosud se jich nevzdaly. Mocnosti jako Čína nebo Rusko pak vytvářejí moderní imperialismus, který je v podstatě totéž, jako imperialismus minulých století – jen jinak provedený. A Spojené státy jsou kapitola sama o sobě. 

Jak se Brusel snaží vyhnout obchodní válce s USA?

Příští měsíc se při amerických prezidentských volbách rozhodne o budoucnosti vztahů mezi Washingtonem a Bruselem. Existuje reálná hrozba, že pokud volby ovládne republikánský kandidát Donald Trump, nastane napříč Atlantikem obchodní válka.

Chladná vypočitatelnost. Kim může dosáhnout konfliktu, který nevznikl ani během studené války

Ruský prezident Vladimir Putin zřejmě velmi ochotně přijal nabídku vojenské pomoci od severokorejského diktátora Kim Čong-una. Vojáci z KLDR už zřejmě brzy budou bojovat na Ukrajině. Pokud se tak stane, Jižní Korea nebude váhat nasadit vlastní vojáky – což může vyústit i v zapojení Spojených států. Jde o velice černý, ale nikoliv nereálný scénář.

BRICS je nesourodé uskupení, členové mají úplně jiné zájmy

Lídři BRICS se setkali v Kazani na prvním velkém mezinárodním summitu v Rusku od jeho invaze na Ukrajinu. Putin usiluje o to světu ukázat, že snaha o izolaci země selhala. Diskuse se zaměřují na vytvoření alternativy k bankovnímu systému SWIFT a na rostoucí napětí na Blízkém východě, přičemž přístupy členských zemí vůči vnějšímu světu jsou zcela nejednotné.

NATO, nebo jaderné zbraně. Zelenskyj má odvahu být k Rusům upřímný, Moskva si ale vytvoří záminku k agresi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden pohrozil, že jeho země buď vstoupí do NATO, nebo bude mít jaderné zbraně. Ačkoli Ukrajina ani zdaleka není bezzubá, ani jedna z věcí zřejmě není na pořadu dne. Vyřkl pouze několik slov, která Moskva může považovat za provokaci.

Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc

Spojené státy a Evropa za poslední století vytvořily na první pohled nepřekonatelné spojenectví, které čelilo nacistickému Německu, Sovětskému svazu i imperialistickému modernímu Rusku. Jenže všechno má své meze a každá krize nebo změna ve světě mohou vést k tomu, že celá transatlantická kooperace padne. Evropa se nutně potřebuje spolehnout na sebe samou, jinak ruské agresi nedokáže odolávat dlouho.

Uniklé dokumenty ukazují, jak měl Izrael zaútočit na Írán. Zjišťovali jsme podrobnosti

Americkým zpravodajským službám unikly na veřejnost tajné dokumenty o přípravě Izraele na útok proti Íránu. Ten má sloužit jako odplata za íránský raketový útok ze začátku října. EuroZprávy.cz se pokusily zjistit, jaké konkrétní informace se v daných dokumentech nacházely.

Z Libanonu je failed state. Místní jsou na to zvyklí a porážka Hizballáhu nic nezmění

Libanon zřejmě už přijal svůj osud – stát se takzvaných failed state neboli státem, který selhal. Válka mezi Izraelem a Hizballáhem opět ukázala, že libanonské úřady, ozbrojené složky ani banky nemají kontrolu nad územím, které mezinárodní společenství uznává jako samostatný a suverénní stát – zřejmě už zcela zbytečně.

Co bude po smrti Sinvára? Netanjahu má možnost volby mezi válkou a mírem

Smrt vůdce Hamásu Jahji Sinvára umožnila Izraelcům převzít iniciativu ohledně budoucnosti konfliktu v Pásmu Gazy. Teď je to vládní kabinet Benjamina Netanjahua, kdo může rozhodnout o tom, jestli válka skončí. Zdá se ale, že bude pokračovat – a navíc v daleko intenzivnější formě. Demoralizovaný a zmatený Hamás je totiž daleko jednodušším terčem.

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Migrace jako útěk před zlou situací a hybridní válka. EU ji neumí vyřešit a zřejmě ani nevyřeší

Společná unijní migrační a azylová politika se postupně blíží do fáze, která se dá popsat slovy „v troskách“. Stojí za tím příliš komplikované legislativní procesy a snaha o dosažení nemožného konsenzu, neochota zemí k solidaritě a neuvědomění si opravdové povahy krize.

Zelenského plán je troufalý, ambiciózní. A neuskutečnitelný

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil svým občanům plán na ukončení války. Stalo se tak poté, co ho za uplynulé týdny a měsíce představoval předním západním lídrům. Plán je to tak troufalý, že prakticky neexistuje šance na jeho uskutečnění – leda, pokud se do války zapojí i západní spojenci. Což se ale nestane.

Krevní msta i v 21. století stále funguje. Slova o ní by neměla překvapit

Koncept krevní msty se v moderní společnosti jeví jako něco nepředstavitelného. Když o něm promluvil Ramzan Kadyrov a slíbil, že bude vykonána na ruských zákonodárcích, bylo to možná překvapivé. Existují ale regiony, kde krevní msta stále funguje jako jakási náhrada moderního práva – a oblast Kavkazu je jednou z nich.

Válka na Korejském poloostrově hrozí nemilosrdností a brutalitou. KLDR nepomohou ani jaderné zbraně

Napětí na Korejském poloostrově se dále vyhrocuje. Severní Korea oznámila „zásadní vojenský krok“ a hrozí použitím jaderných zbraní. Jižní Korea odpověděla varováním o drtivé odvetě, která by mohla znamenat konec severokorejského režimu. Střet obou armád ale může být natolik brutální, že způsobí nenapravitelné škody.

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

Guterres nezvládá náplň své práce. Škodí i tak disfunkční Radě bezpečnosti

Generální tajemník OSN Antonio Guterres nezvládá základní náplň své práce. Místo toho, aby zachoval nestrannost a obhajoval mezinárodní právo se staví na stranu teroristů a teroristických režimů. Zdá se, že je potřeba nejen reformovat Radu bezpečnosti, ale také post, který zastává někdejší portugalský premiér a předseda Socialistické internacionály.

Válka na Ukrajině může skončit mírem za ruských podmínek. Co by to znamenalo?

Ukrajina nutně potřebuje mír, ale ne za ruských podmínek. Pokud Moskva ovládne mírová jednání svými požadavky, miliony Ukrajinců na novém „ruském“ území čeká krutý osud. Je čas zapojit veškeré diplomatické snažení do toho, aby se výsledná dohoda co nejvíce blížila návrhům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Svět další genocidu skutečně nepotřebuje. Pokud dojde ke splnění ruských požadavků, budeme se na ni muset dívat.

Úpadek amerického vlivu. Je ohrožena pozice nejmocnější země světa?

Americká pozice světové velmoci se otřásá v základech. Zatímco Čína rychle roste a vojensky dominuje v Jihočínském moři, USA ztrácejí vliv v různých koutech světa, od Blízkého východu až po Latinskou Ameriku. Výsledkem je narůstající geopolitická izolace a úpadek hegemonie.