Názory

Související články:

Válka na Korejském poloostrově hrozí nemilosrdností a brutalitou. KLDR nepomohou ani jaderné zbraně

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

Guterres nezvládá náplň své práce. Škodí i tak disfunkční Radě bezpečnosti

Generální tajemník OSN Antonio Guterres nezvládá základní náplň své práce. Místo toho, aby zachoval nestrannost a obhajoval mezinárodní právo se staví na stranu teroristů a teroristických režimů. Zdá se, že je potřeba nejen reformovat Radu bezpečnosti, ale také post, který zastává někdejší portugalský premiér a předseda Socialistické internacionály.

Válka na Ukrajině může skončit mírem za ruských podmínek. Co by to znamenalo?

Ukrajina nutně potřebuje mír, ale ne za ruských podmínek. Pokud Moskva ovládne mírová jednání svými požadavky, miliony Ukrajinců na novém „ruském“ území čeká krutý osud. Je čas zapojit veškeré diplomatické snažení do toho, aby se výsledná dohoda co nejvíce blížila návrhům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Svět další genocidu skutečně nepotřebuje. Pokud dojde ke splnění ruských požadavků, budeme se na ni muset dívat.

Úpadek amerického vlivu. Je ohrožena pozice nejmocnější země světa?

Americká pozice světové velmoci se otřásá v základech. Zatímco Čína rychle roste a vojensky dominuje v Jihočínském moři, USA ztrácejí vliv v různých koutech světa, od Blízkého východu až po Latinskou Ameriku. Výsledkem je narůstající geopolitická izolace a úpadek hegemonie.

Z podnikatelů populisty: Babiš a Trump jsou v podstatě totéž

Může být velký podnikatel dobrý politik? Záleží na mnoha faktorech, osobnosti jako Donald Trump nebo Andrej Babiš ale ukázaly, že jim jde hlavní o vlastní image (a profit). Hranice mezi politikem-podnikatelem takového formátu a populistou je velice tenká a oba muži ji zdárně překročili.

Útok Izraelců na pracovníky mírové mise OSN připomíná jejich zranitelnost. Jak a kde působí?

Izraelská střelba na pracovníky mírové mise OSN v Libanonu připomněla nepříjemnou skutečnost. I když je mandát těchto vojáků založen na udržení míru a stability v regionu, stávají se často terčem útoků. EuroZprávy.cz přehledně zpracovaly historii a současnou podobu mírových misí.

Jak efektivně bojovat proti ruským špionům?

Úspěšný boj proti ruským zpravodajským službám působícím na území Evropské unie zahrnuje mimo jiné vzájemnou spolupráci členských států, boj proti dezinformacím a silná a nezávislá média. Bez těchto věcí se snaha o vykořenění ruské zpravodajské komunity nikdy nepodaří – právě naopak, stát bude infikovaný čím dál víc a jeho bezpečnost se dostane do bezprostředního ohrožení.

Partneři prezidentů si zaslouží plat od státu. Pavlová ukázala, že první dáma je důležitá

Česká republika potřebuje fungující první dámu a měl by tomu odpovídat i plat od státu. Role partnerů prezidentů či prezidentek je důležitá a pro reprezentaci země mohou znamenat mnoho. Obzvlášť, pokud se podíváme na mimořádně aktivní Evu Pavlovou.

Rok války na Blízkém východě: Ve jménu bezohlednosti a dezinformací

Přesně před rokem začal brutální konflikt mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Blízký východ od té doby viděl již dlouho neviděné krveprolití, které stálo životy až desítky tisíc lidí. A co je nejhorší, konflikt se ani zdaleka neblíží ke konci. Naopak, týden po týdnu je intenzivnější.

Jak zachránit Evropskou unii? Italští politici mají recept, Macron se Scholzem se přou

Evropská unie čelí zásadním neshodám mezi Francií a Německem ohledně obchodních politik. Prezident Macron varuje před „smrtí EU“ a prosazuje protekcionismus, zatímco německý kancléř Scholz zdůrazňuje nutnost otevřenosti. Téma rozděluje i další státy, jako Maďarsko a Itálii. Dva přední italští politici se ve svých nových zprávách o stavu unijní ekonomiky kriticky opřeli do Bruselu a nutnosti zvýšit ekonomickou bezpečnost a konkurenceschopnost.

Musí své červené linie nakreslit i Západ? Chránit ukrajinské nebe lze i bez války

Bývalý německý diplomat Wolfgang Ischinger vyzývá Západ k určení vlastních červených linií vůči Rusku, zejména kvůli útokům na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Západ dosud reagoval převážně sankcemi a vojenskou pomocí, ale bez jasného signálu, který by Moskvu odradil od dalších agresivních kroků.

Izrael válčí na několika frontách. Írán po celém regionu vytvořil rozsáhlou síť zástupných sil

Izrael bojuje na několika frontách. Kromě Íránu, Hizballáhu a Hamásu jeho bezpečnost ohrožuje daleko více organizací, které získávají podporu Teheránu. Tyto organizace jsou rozeseté po celém Blízkém východě a íránský teokratický režim si z nich vytvořil rozsáhlou síť zástupných sil, které mu pomáhají v boji s židovským státem.

Izrael má kapacitu na dlouhou válku. Vyplatí se mu to ale?

Izrael už od vyhlášení nezávislosti ležel v obklíčení nepřátel. Ze státních aktérů se ale postupně staly teroristické organizace. Boj s nimi je daleko záludnější a nebezpečnější. Izraelská armáda a zpravodajské služby ale mají dostatečné kapacity na to, aby tento boj zvládly – i kdyby trval dlouhá léta.

Proč bychom měli válku na Blízkém východě vnímat úplně jinak?

Současný konflikt na Blízkém východě může být interpretován jako střet Západu, který Izrael kulturně reprezentuje, a islámské civilizace, ke které patří Írán a jeho spojenci. Politické a historické faktory však hrají v těchto bojích také zásadní roli. Všechno napětí v regionu bychom měli vnímat úplně jinak. Nejde totiž o válku takového formátu, na jakou jsme do jisté míry zvyklí.

Izrael má právo odpovědět na íránský útok. Hizballáh a Hamás jsou plné zbabělců

Izrael má právo odpovědět Íránu na jeho silný raketový útok. Jakmile to ale udělá, zřejmě zasáhne další civilisty. Ať už se izraelské síly snaží zaměřovat teroristy sebelépe, je to prakticky nemožné. Jak Hizballáh, tak Hamás se zbaběle schovávají mezi nevinné lidi, kteří jsou následně společně s teroristy terčem izraelských útoků.

Íránské ozbrojené síly jsou mocné. Pozemní válku s Izraelem si ale nemohou dovolit

Íránský raketový útok proti Izraeli přináší řadu otázek. Jeden z velkých otazníků představuje samotná síla ozbrojených Teheránu. Jejich složení je totiž netradiční – spíše než na pozemní vojsko a letectvo kladou Íránci důraz na prostředky zastrašení. Primárním způsobem boje tak pro íránskou armádu jsou balistické rakety a bezpilotní letouny, jak jsme v posledních dnech a měsících měli možnost vidět.

Co Nassraláhova smrt udělá s Blízkým východem? Hrozí „svatá válka“ na obranu Libanonu

Smrt šéfa Hizballáhu Hassana Nassraláha vyvolala další růst napětí v regionu Blízkého východu. Izrael sebral Teheránu kus důležitého vlivu a lze očekávat, že se Íránci budou chtít pomstít. Zároveň stále není jasné, jak zareagují jiné arabské země – ne kvůli válce Izraele s Hizballáhem, ale kvůli napadení suverénního Libanonu.

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

Západ potřebuje změnit rétoriku ohledně Ukrajiny. Jde o Donbas a Krym

Západní představitelé nutně potřebují změnit rétoriku. Ukrajinské území brzy bude terčem plnohodnotné ruské agrese tři roky a situace od podzimu 2022 nedoznala výraznějších změn. Je potřeba se zaměřit na to, jakou formu rusko-ukrajinského vyrovnání podpořit, abychom nemuseli sledovat válku ještě další dekádu – a aby tito lídři neztratili poslední zbytky veřejné podpory.