KOMENTÁŘ | Z Libanonu je failed state. Místní jsou na to zvyklí a porážka Hizballáhu nic nezmění

Libanon zřejmě už přijal svůj osud – stát se takzvaných failed state neboli státem, který selhal. Válka mezi Izraelem a Hizballáhem opět ukázala, že libanonské úřady, ozbrojené složky ani banky nemají kontrolu nad územím, které mezinárodní společenství uznává jako samostatný a suverénní stát – zřejmě už zcela zbytečně.

Libanon čelí nejhorší vysídlovací krizi za čtyřicet let, národ je zničený ekonomickými obtížemi a nefunkční byrokracií. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl využít sektářských či náboženských rozporů v zemi. Podle komentátora serveru Politico Jamieho Dettmera by si to ale měl rozmyslet.

Z jeho komentáře vyplývá, že Libanonci „jsou na rozpadající se systém zvyklí“. Ač to zní jako nadsazené tvrzení, opak je pravdou. Libanonci se pokusili zavést konsociační model demokracie, kdy prezident je volen z řad maronitských křesťanů (tj. Maronitská katolická církev), předseda parlamentu je šíitský muslim a premiér sunnitský muslim. A zatímco šíitská menšina byla dlouhodobě upozaďována a často dokonce utlačována, dnes má díky činnosti Hizballáhu obrovský vliv.

Libanon má dlouhou historii korupce a nepotismu. Politický systém je založen na sektářském rozdělení, což vede k tomu, že různé politické frakce hájí zájmy svých komunit namísto celonárodního zájmu. Tento systém usnadňuje klientelismus a rozdělování veřejných zdrojů na základě osobních nebo sektářských vztahů.

Dlouhodobě se spoléhal na zahraniční půjčky a přímé investice, aby pokryl rozpočtové schodky. Veřejný dluh díky tomu rostl obrovským tempem a v roce 2020 dosáhl více než 170 procent HDP. Rostoucí zadlužení a nízká důvěra v ekonomiku vedly k tomu, že Libanon přestal získávat nové půjčky za výhodných podmínek.

To znamenalo problém pro libanonský bankovní systém, který fungoval na schématu vysokých vládních půjček zahraničním investorům tak, aby do zdejších bank vkládali dolary. Kvůli poklesu zahraničních investic ale bankovní systém postupně zkolaboval.

Pomyslným hřebíkem do rakve byl výbuch v bejrútském přístavu v srpnu 2020. Výbuch dusičnanu amonného zničil velkou část města a poškodil přístavní infrastrukturu. Byl to právě tento incident, který způsobil další ekonomické škody a prohloubil nedůvěru k vládním institucím, protože se ukázalo, že výbušniny byly uloženy v přístavu roky bez jakékoliv ochrany.

Izrael tak v současné situaci útočí v zemi, která je nepříjemně blízko k tomu, aby se stala takzvaným failed state neboli stát, který selhal. Stát jako takový má mít monopol na násilí (tedy mít armádu a policii), územní integritu (kontrolovat celé své území) a uznání mezinárodního společenství, aby mohl vůbec existovat.

V obecné rovině má Libanon uznání a armádu. Rozhodně ale nevládne územní integritou a suverenitou nad teritoriem, které vlastní. Izraelská armáda se pohybuje po Libanonu bez náznaku odporu libanonských ozbrojených sil – všechnu „práci“ za ně odvádí Hizballáh.

A s tímto vědomím zřejmě Izrael do války šel. Netanjahu velmi dobře věděl, že nepůjde proti suverénnímu státu, ale proti teroristické organizaci Hizballáh. Libanonská armáda, jak už EuroZprávy.cz informovaly několikrát, nemá šanci svému jižnímu sousedovi plnohodnotně vzdorovat.

Bohužel pro Libanonce, Netanjahu tímto krokem dokázal, že jejich země postrádá jakoukoli suverenitu a stala se skutečným „failed state“. Nemá pod kontrolou svou ekonomiku, území ani obyvatelstvo. Tu pravou roli jakýchsi bezpečnostních složek zde hraje Hizballáh, který v zemi uzurpuje moc na úkor sunnitů a křesťanů.

A není to Libanon, koho Írán podporuje. Finanční a jinou podporu z Teheránu získává hlavně teroristická organizace bez ohledu na to, jak by stabilní Libanon mohl být důležitý pro regionální bezpečnost.

Ač jde o poměrně malý stát, pod dobrou správou může mít velký vliv. To, co mu chybí na velikosti, může hravě doplnit jeho strategická poloha u Středozemního moře a na hranici arabského světa s Izraelem. Jenže to se dělá velice těžko s ekonomikou, společností a hlavním přístavem v troskách.

Libanon zahodil svůj potenciál, dlouhodobě se nechal zmítat sektářskými spory a zapomněl na geopoliticky nesmírně výhodnou polohu. Místo toho jej de facto kontrolují teroristé z Hizballáhu, kteří Libanoncům do jejich domovů přivedli válku.

Tato válka se totiž netýká libanonských občanů, což uznal sám Netanjahu, ale týká se bezprostřední bezpečnostní hrozby ze strany Hizballáhu – součásti takzvané Osy odporu. Libanon se mu „pouze“ odevzdal.

Související

Více souvisejících

komentář libanon

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

dárky

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce jsou časem radosti, ale ne všechny dárky, které dostaneme, odpovídají našim představám. Nevhodné velikosti, duplikáty nebo prostě něco, co se nám nehodí – to vše může být důvodem k vrácení nebo výměně dárku. Pokud jste se ocitli v této situaci, nezoufejte. Většina obchodů má pro takové případy řešení.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Čarovné jablko Prohlédněte si galerii

RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo

Den po nové štědrovečerní pohádce Tři princezny nasadila Česká televize do vysílání další premiérovou pohádku Čarovné jablko, která vznikla ve spolupráci se sousedy ze Slovenska. Je o souboji dobra se zlem, jak jinak. Jak ale dopadl pomyslný souboj vánočních pohádek? 

včera

včera

Královská rodina v Sandringhamu: Král, královna, William a Kate navštěvují bohoslužbu na Štědrý den Prohlédněte si galerii

Britské královské rodině začaly Vánoce v kostele. Králi zazpívali hymnu

Velká Británie na Boží hod vánoční bedlivě sleduje kroky členů královské rodiny. Král Karel III. či princ William se dnes zúčastnili bohoslužby v kostele svaté Máří Magdalény v Sandringhamu v hrabství Norfolk. Na královském sídle v Sandringhamu se rodina pravidelně schází každé Vánoce. 

Aktualizováno včera

Letoun, který havaroval v Kazachstánu, jen krátce před pádem.

V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě

V Kazachstánu havaroval dopravní letoun Embraer ázerbajdžánských aerolinek s téměř sedmi desítkami lidí na palubě. Stroj začal po pádu hořet. Kazašské úřady informovaly o 38 obětech neštěstí. Zbylých 31 osob na palubě přežilo. Příčina nehody není v tuto chvíli známá. 

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Karel III. ve vánočním projevu mluvil o svém boji s rakovinou

Britský král Karel III. ve svém vánočním projevu překvapil neobvyklou otevřeností, když se svěřil s osobním bojem proti rakovině, který letos sdílel s princeznou Kate. Vyjádřil hlubokou vděčnost zdravotníkům za jejich péči a podporu, která jim dodala sílu v těžkých chvílích.

včera

Robert Fico

Slováci mohou znovu vidět tajné nahrávky s Ficem z lesní chaty

Na Slovensku během Vánoc ožila kauza nahrávek tajných setkání na lesní chatě, jichž se účastnil i současný premiér Robert Fico (Smer-SD). Skupina žen se rozhodla nahrávky zveřejnit, upozornil web aktuality.sk. Fico už před třemi lety tvrdil, že na záznamech není nic zajímavého. 

včera

včera

včera

Finsko, ilustrační fotografie.

Finsko hlásí problém s kabelem do Estonska. Může jít o sabotáž

Elektrická síť mezi Finskem a Estonskem přes podmořské spojení Estlink 2 je v tuto chvíli přerušena. Informoval o tom server Yle. Zodpovědná společnost Fingrid v prohlášení uvedla, že příčina poruchy je předmětem vyšetřování. Nelze přitom vyloučit sabotáž. 

včera

včera

včera

Tři princezny viděly více než dva miliony lidí. ČT zaujala nejvíce diváků

Premiérovou štědrovečerní pohádku Tři princezny si na obrazovkách České televize pustily více než dva miliony lidí. Diváci si tradičně naladili i kultovní komedii Pelíšky či druhý díl pohádky Anděl Páně. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy