KOMENTÁŘ | Z Libanonu je failed state. Místní jsou na to zvyklí a porážka Hizballáhu nic nezmění

Libanon zřejmě už přijal svůj osud – stát se takzvaných failed state neboli státem, který selhal. Válka mezi Izraelem a Hizballáhem opět ukázala, že libanonské úřady, ozbrojené složky ani banky nemají kontrolu nad územím, které mezinárodní společenství uznává jako samostatný a suverénní stát – zřejmě už zcela zbytečně.

Libanon čelí nejhorší vysídlovací krizi za čtyřicet let, národ je zničený ekonomickými obtížemi a nefunkční byrokracií. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl využít sektářských či náboženských rozporů v zemi. Podle komentátora serveru Politico Jamieho Dettmera by si to ale měl rozmyslet.

Z jeho komentáře vyplývá, že Libanonci „jsou na rozpadající se systém zvyklí“. Ač to zní jako nadsazené tvrzení, opak je pravdou. Libanonci se pokusili zavést konsociační model demokracie, kdy prezident je volen z řad maronitských křesťanů (tj. Maronitská katolická církev), předseda parlamentu je šíitský muslim a premiér sunnitský muslim. A zatímco šíitská menšina byla dlouhodobě upozaďována a často dokonce utlačována, dnes má díky činnosti Hizballáhu obrovský vliv.

Libanon má dlouhou historii korupce a nepotismu. Politický systém je založen na sektářském rozdělení, což vede k tomu, že různé politické frakce hájí zájmy svých komunit namísto celonárodního zájmu. Tento systém usnadňuje klientelismus a rozdělování veřejných zdrojů na základě osobních nebo sektářských vztahů.

Dlouhodobě se spoléhal na zahraniční půjčky a přímé investice, aby pokryl rozpočtové schodky. Veřejný dluh díky tomu rostl obrovským tempem a v roce 2020 dosáhl více než 170 procent HDP. Rostoucí zadlužení a nízká důvěra v ekonomiku vedly k tomu, že Libanon přestal získávat nové půjčky za výhodných podmínek.

To znamenalo problém pro libanonský bankovní systém, který fungoval na schématu vysokých vládních půjček zahraničním investorům tak, aby do zdejších bank vkládali dolary. Kvůli poklesu zahraničních investic ale bankovní systém postupně zkolaboval.

Pomyslným hřebíkem do rakve byl výbuch v bejrútském přístavu v srpnu 2020. Výbuch dusičnanu amonného zničil velkou část města a poškodil přístavní infrastrukturu. Byl to právě tento incident, který způsobil další ekonomické škody a prohloubil nedůvěru k vládním institucím, protože se ukázalo, že výbušniny byly uloženy v přístavu roky bez jakékoliv ochrany.

Izrael tak v současné situaci útočí v zemi, která je nepříjemně blízko k tomu, aby se stala takzvaným failed state neboli stát, který selhal. Stát jako takový má mít monopol na násilí (tedy mít armádu a policii), územní integritu (kontrolovat celé své území) a uznání mezinárodního společenství, aby mohl vůbec existovat.

V obecné rovině má Libanon uznání a armádu. Rozhodně ale nevládne územní integritou a suverenitou nad teritoriem, které vlastní. Izraelská armáda se pohybuje po Libanonu bez náznaku odporu libanonských ozbrojených sil – všechnu „práci“ za ně odvádí Hizballáh.

A s tímto vědomím zřejmě Izrael do války šel. Netanjahu velmi dobře věděl, že nepůjde proti suverénnímu státu, ale proti teroristické organizaci Hizballáh. Libanonská armáda, jak už EuroZprávy.cz informovaly několikrát, nemá šanci svému jižnímu sousedovi plnohodnotně vzdorovat.

Bohužel pro Libanonce, Netanjahu tímto krokem dokázal, že jejich země postrádá jakoukoli suverenitu a stala se skutečným „failed state“. Nemá pod kontrolou svou ekonomiku, území ani obyvatelstvo. Tu pravou roli jakýchsi bezpečnostních složek zde hraje Hizballáh, který v zemi uzurpuje moc na úkor sunnitů a křesťanů.

A není to Libanon, koho Írán podporuje. Finanční a jinou podporu z Teheránu získává hlavně teroristická organizace bez ohledu na to, jak by stabilní Libanon mohl být důležitý pro regionální bezpečnost.

Ač jde o poměrně malý stát, pod dobrou správou může mít velký vliv. To, co mu chybí na velikosti, může hravě doplnit jeho strategická poloha u Středozemního moře a na hranici arabského světa s Izraelem. Jenže to se dělá velice těžko s ekonomikou, společností a hlavním přístavem v troskách.

Libanon zahodil svůj potenciál, dlouhodobě se nechal zmítat sektářskými spory a zapomněl na geopoliticky nesmírně výhodnou polohu. Místo toho jej de facto kontrolují teroristé z Hizballáhu, kteří Libanoncům do jejich domovů přivedli válku.

Tato válka se totiž netýká libanonských občanů, což uznal sám Netanjahu, ale týká se bezprostřední bezpečnostní hrozby ze strany Hizballáhu – součásti takzvané Osy odporu. Libanon se mu „pouze“ odevzdal.

Související

Summit NATO 2024 ve Washingtonu Komentář

Vzájemně zaručené zničení se musí připomínat. Ruská snaha o aktivaci článku 5 může mít děsivé důsledky

Existuje riziko, že se Rusové snaží donutit Severoatlantickou alianci k aktivaci článku 5 Smlouvy o NATO. Tento vývoj ale bude mít zásadní dopady na celosvětovou bezpečnost, neboť západní spojenci mají dostatečné prostředky na zasažení většiny velkých ruských měst – a totéž platí pro Rusko, které dokáže zlikvidovat západní hlavní města bez mrknutí oka.

Více souvisejících

komentář libanon

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame

Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy