ANALÝZA | Jak se Brusel snaží vyhnout obchodní válce s USA?

Příští měsíc se při amerických prezidentských volbách rozhodne o budoucnosti vztahů mezi Washingtonem a Bruselem. Existuje reálná hrozba, že pokud volby ovládne republikánský kandidát Donald Trump, nastane napříč Atlantikem obchodní válka.

Spojené státy a Evropská unie si jsou vzájemně velice důležitými obchodními a strategickými partnery. Trhy těchto ekonomických hegemonů jsou tak obrovské, že při vzájemné spolupráci hravě dokáží překonat čínskou a ruskou hospodářskou sílu.

Už první prezidentství Trumpa ukázalo, že vztahy mezi EU a USA mohou být daleko křehčí, než se na první pohled zdá. Brusel se dokonce připravil na možnou obchodní válku, zřídil „síly rychlé reakce“, které budou mít za úkol připravit Unii na následky Trumpova zvolení. Informoval o tom server Politico.

Když Trump v roce 2018 uvalil vysoká cla na ocel a hliník z EU, Brusel byl zaskočen, píše prestižní server. To ale tentokrát neplatí. „Brusel má připravený seznam a je si celkem jistý, že tuto obchodní válku může vyhrát,“ uvedl nejmenovaný unijní diplomat, který má k dané problematice blízko.

EU totiž v roce 2018 uvalila pouze omezená odvetná opatření tak, aby zamezila eskalaci. Navzdory tomu Trump ještě v témže roce pohrozil uvalením cel na vývoz automobilů z EU. „Naposledy jsme nevěřili, jak daleko Trump skutečně zajde. Tentokrát jsme měli čas se připravit. Evropa se hodně změnila a my budeme připraveni jednat,“ poznamenal další z diplomatů.

Spirála odvetných opatření se může protáhnout na velmi dlouhou dobu – a odtud pochází nadnesený název „obchodní válka“. EU chce být připravená na Trumpův nástup a dotlačit ho k dohodě „už v prvním kole“. Trump se totiž netají plánem na plošné zvýšení cel ve výši deseti nebo dvaceti procent.

Trump kromě „snížení amerického obchodního deficitu“ chce dosáhnout i „zničení“ evropského průmyslu a přesunu továren do USA, jak opakuje během celé své předvolební kampaně. Republikánskému exprezidentovi se nelíbí ani vyšetřování amerických technologických gigantů ze strany EU – která má dojem, že se tyto společnosti v čele s Apple nebo Google snaží narušit hospodářskou soutěž.

„Víte, co je velmi tvrdé? Evropská unie – naše krásné evropské země. Když je sečtete, jsou téměř stejně velké jako my. Chovají se k nám tak špatně – máme deficit,“ uvedl podle serveru Telegraph Trump.

Trump je podle serveru Politico také „posedlý“ německým automobilovým průmyslem. Prestižní zpravodajský web upozorňuje na to, že hrozba zvýšení cel pro koncern Volkswagen a jiné velké automobilky může být pro Německo katastrofální – USA jsou největším dovozcem německých aut, a to dokonce před Čínou.

EuroZprávy.cz o krizi Volkswagenu psaly už v září. Významná německá společnost v prvním pololetí zaznamenala pokles čistého zisku o 14 %. Pokles se týká i BMW a Mercedes-Benz. „Německá vláda zvažuje způsoby podpory automobilky Volkswagen,“ sdělil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Koncem loňského roku byl Volkswagen nejprodávanějším autem v Evropské unii.

Jenže Trump proti německým autům brojí a při rozhovoru pro Telegraph se obul i do někdejší německé kancléřky Angely Merkelové. „Řekl jsem Angele Merkelové, když tam byla, už tam není, zajímalo by mě proč. Řekl jsem: Angelo, kolik máš v Berlíně Chevroletů? ‚Proč, Donalde, ty nemáš žádný‘. Přesně tak. Vy víte, kolik aut máme: Mercedes Benz, BMW, Volkswagen,“ vylíčil kandidát na šéfa Bílého domu.

Hrozba obchodní války nevisí ve vzduchu pouze kvůli Trumpovi – naopak, trhy obou hegemonů byly v obavách i během administrativy Joea Bidena, upozornil na to server Financial Times. Stála za tím především klimatická politika Bílého domu, která by v případě provedení stála 370 miliard eur a například Francie by kvůli ní přišla až o osm miliard – podniky by totiž dostaly pobídky k přesunu do USA, což pro EU může být katastrofální scénář, stejně jako v případě německých automobilek.

USA nabízejí dotace na podporu ekologických technologií a řešení emisí skleníkových plynů v průmyslu. Americká opatření zahrnují mimo jiné daňové úlevy pro kupce elektromobilů vyrobených v USA, významné průmyslové úvěry pro domácí iniciativy v oblasti čisté energie a dotace na technologie zachycování uhlíku. Evropské společnosti tak mohou využít tuto příležitost, přestěhovat se za oceán a produkovat zde. U menších firem nejde o zásadní problém, pokud by ale došlo k přesunům velkých koncernů jako je Volkswagen nebo Renault Group, má EU zaděláno na řádné problémy.

Německý ministr financí Christian Linder navrhuje jiný přístup. „Nebudeme bránit dezinvesticím evropských společností a jejich přesunu do USA ostrými slovy a tím, že se pustíme do soupeření o dotace, ale tím, že vytvoříme skutečně vynikající podmínky pro investice v Evropě,“ vysvětlil.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je Evropa naivní, když se drží politiky volného obchodu. „Máte Čínu, která chrání svůj průmysl, USA, které chrání svůj průmysl, a Evropu, která je otevřeným domem,“ řekl podle Financial Times.

Právě protekcionismus je aktuálně hlavním zdrojem konfliktu mezi předními evropskými ekonomikami, jak napsaly EuroZprávy.cz. Macron zdůraznil potřebu většího protekcionismu, načež německý kancléř Olaf Scholz opáčil, že snaha chránit unijní průmysl před nekalými obchodními praktikami „nesmí vést k tomu, že si budeme škodit sami“.

Oba lídři se neshodnou na důležitých otázkách, mezi které patří cla na dovoz z Číny nebo obchodní vyjednávání s jihoamerickými zeměmi. Francie například podpořila vyšetřování týkající se dotovaných čínských elektromobilů, což vedlo k zavedení prozatímních cel.

Německo, které je k obchodu s Pekingem daleko otevřenější, varovalo před tím, že se tento krok může vymstít. „Prostě nemáme stejné zájmy. Nemáme stejné priority, francouzský automobilový průmysl nevyváží do Číny, nebo jen velmi málo. Zatímco věci jako krize Volkswagenu znepokojují v Německu každého,“ vysvětlil předseda francouzsko-německé senátní skupiny přátelství Ronan Le Gleut.

Někdejší italský premiér Enrico Letta v nové zprávě varoval před stavem jednotného evropského trhu, jak informoval server Financial Times. „Problémem je, že v tomto světě jsme příliš malí. A pokud nebudeme interagovat, budeme upadat,“ naznačil Ital.

Upozornil na „setrvačnost v oblasti jednotného trhu“, která bude znamenat úpadek. „Spojené státy využívají svůj jednotný trh. A my ne,“ zdůraznil Letta. Hospodářský vliv EU vedle USA překonává také Čína.

Připomněl i potenciální opětovný nástup exprezidenta Trumpa do čela Bílého domu. „Trump 2 bude jiný než Trump 1. Jednotný trh na začátku byl pro malý svět, nyní potřebujeme jednotný trh se zuby pro velký svět,“ vysvětlil Letta.

Plán na posílení konkurenceschopnosti EU představil během září někdejší italský premiér a bývalá guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Zdůraznil, že EU se musí zaměřit na tři klíčové oblasti: překonání inovačního deficitu ve srovnání s USA a Čínou; vypracování plánu, který propojí cíl dekarbonizace se zvyšováním konkurenceschopnosti; a posílení evropské bezpečnosti s cílem snížit závislost na zahraničních ekonomických mocnostech.

Budoucnost EU shrnul do tří možností: rozpad, paralýza, nebo integrace. Podle Draghiho zachování evropského způsobu života závisí na zlepšení konkurenceschopnosti, což vyžaduje hlubší spolupráci a integraci mezi evropskými státy.

Související

Keir Starmer (labouristi)

Evropa hodila vidle do plánů Putina. Sankce proti Rusku nezruší

Evropští lídři na čtvrtečním summitu v Paříži důrazně prohlásili, že nyní není vhodný čas na zrušení sankcí vůči Rusku. Reagovali tak na požadavek Moskvy, která uvedla, že by přistoupila na dohodu o ukončení bojů v oblasti Černého moře zprostředkovanou Spojenými státy pouze v případě, že by některé sankce byly zmírněny, uvedl server CNN.
Praha a EU

Hrozba války roste, přiznává EU. Nachystejte si zásoby potravin, vody i léků, vyzvala půl miliardy občanů

Evropská unie vyzvala téměř půl miliardy svých občanů, aby si v případě krize vytvořili zásoby potravin a dalších nezbytných potřeb na nejméně 72 hodin. Tato doporučení jsou součástí nové strategie Evropské komise, která byla zveřejněna ve středu. Dokument podle CNN zdůrazňuje nutnost změny přístupu k bezpečnosti a posílení kultury „připravenosti“ a „odolnosti“ napříč Evropou.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) USA (Spojené státy americké) Ekonomika

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenskem otřásá smrt prokurátora. Našli ho zastřeleného

Slovensko řeší případ podezřelého úmrtí krajského prokurátora v Banské Bystrici. Jessyho Hassana našli v sobotu večer zastřeleného, o jeho úmrtí informoval i generální prokurátor. Policie pracuje s verzí, že Hassan mohl spáchat sebevraždu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Elon Musk

Elon Musk udělal nečekaný obchod se sítí X. Prodal ji sám sobě

Elon Musk, miliardář se značným vlivem na současnou administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámil nečekaný krok. Sociální síť X (dříve Twitter) prodal za 33 miliard dolarů společnosti xAI, kterou také vlastní. Jde o firmu věnující se oblasti umělé inteligence. 

včera

Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností.

RECENZE: Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností

Do široké distribuce se po bohaté festivalové štaci dostává celovečerní debut dokumentaristiky Marie-Magdaleny Kochové. Ta druhá zaostřuje na osmnáctiletou protagonistku, která je takzvaným „skleněným dítětem“. Film však ústřední problematiku přesahuje a nabízí mnohem víc. Jde o jeden z emočně nejsilnějších zážitků roku.

včera

včera

včera

včera

Změna času na letní

Dnešní noc bude kratší kvůli změně času. Jak se s letním časem vyrovnat?

Každé jaro a podzim se musíme přizpůsobit změně času – jednou posouváme hodiny vpřed, podruhé zpět. Letní čas, který začíná právě dnes v noci, nám sice přináší delší světlé večery, ale zároveň ubírá hodinu spánku. Jaké důvody stojí za touto změnou? Jak ovlivňuje naše zdraví a který čas by nám prospíval nejvíce?

včera

Aktualizováno včera

včera

Aleš Michal

Populismus v Česku. Politolog pro EZ hodnotí nové kampaně ANO, SPD či Motoristů

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentuje aktuální dění na české politické scéně v době, kdy naplno startují kampaně před podzimními parlamentními volbami. Věnuje se proměně rétoriky hnutí ANO, stabilní pozici SPD, rostoucí roli sociálních sítí v mobilizaci mladých voličů i proměnám tradičního pravolevého dělení. Vysvětluje také, proč čelit populismu neznamená kopírovat jeho jazyk.

včera

Deník shopaholičky, natáčení v oblacích Prohlédněte si galerii

Toulová dostala Langmajera na vrchol

Natáčení nového filmu Deník shopaholičky režisérky Evy Toulové se vyšplhalo doslova do nebeských výšin. Štáb se usadil v restauraci Oblaca na Žižkovské věži, 66 metrů nad zemí. Když si Bára Seidlová užívala filmové rande s Lukášem Langmajerem, režisérka čelila nečekanému problému – Langmajerovo tříchodové menu mizelo tak rychle, že filmaři sotva stihli spustit kameru.

včera

Motol bude mít od příštího týdne nové vedení. Válek prozradil jméno nového šéfa

Fakultní nemocnice v pražském Motole bude mít po nedávné kauze kolem ředitele Miloslava Ludvíka nové vedení. Od 1. dubna se ředitelem nemocnice stane Petr Polouček, který dosud šéfuje v sousední Nemocnici Na Homolce. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy