Příští měsíc se při amerických prezidentských volbách rozhodne o budoucnosti vztahů mezi Washingtonem a Bruselem. Existuje reálná hrozba, že pokud volby ovládne republikánský kandidát Donald Trump, nastane napříč Atlantikem obchodní válka.
Spojené státy a Evropská unie si jsou vzájemně velice důležitými obchodními a strategickými partnery. Trhy těchto ekonomických hegemonů jsou tak obrovské, že při vzájemné spolupráci hravě dokáží překonat čínskou a ruskou hospodářskou sílu.
Už první prezidentství Trumpa ukázalo, že vztahy mezi EU a USA mohou být daleko křehčí, než se na první pohled zdá. Brusel se dokonce připravil na možnou obchodní válku, zřídil „síly rychlé reakce“, které budou mít za úkol připravit Unii na následky Trumpova zvolení. Informoval o tom server Politico.
Když Trump v roce 2018 uvalil vysoká cla na ocel a hliník z EU, Brusel byl zaskočen, píše prestižní server. To ale tentokrát neplatí. „Brusel má připravený seznam a je si celkem jistý, že tuto obchodní válku může vyhrát,“ uvedl nejmenovaný unijní diplomat, který má k dané problematice blízko.
EU totiž v roce 2018 uvalila pouze omezená odvetná opatření tak, aby zamezila eskalaci. Navzdory tomu Trump ještě v témže roce pohrozil uvalením cel na vývoz automobilů z EU. „Naposledy jsme nevěřili, jak daleko Trump skutečně zajde. Tentokrát jsme měli čas se připravit. Evropa se hodně změnila a my budeme připraveni jednat,“ poznamenal další z diplomatů.
Spirála odvetných opatření se může protáhnout na velmi dlouhou dobu – a odtud pochází nadnesený název „obchodní válka“. EU chce být připravená na Trumpův nástup a dotlačit ho k dohodě „už v prvním kole“. Trump se totiž netají plánem na plošné zvýšení cel ve výši deseti nebo dvaceti procent.
Trump kromě „snížení amerického obchodního deficitu“ chce dosáhnout i „zničení“ evropského průmyslu a přesunu továren do USA, jak opakuje během celé své předvolební kampaně. Republikánskému exprezidentovi se nelíbí ani vyšetřování amerických technologických gigantů ze strany EU – která má dojem, že se tyto společnosti v čele s Apple nebo Google snaží narušit hospodářskou soutěž.
„Víte, co je velmi tvrdé? Evropská unie – naše krásné evropské země. Když je sečtete, jsou téměř stejně velké jako my. Chovají se k nám tak špatně – máme deficit,“ uvedl podle serveru Telegraph Trump.
Trump je podle serveru Politico také „posedlý“ německým automobilovým průmyslem. Prestižní zpravodajský web upozorňuje na to, že hrozba zvýšení cel pro koncern Volkswagen a jiné velké automobilky může být pro Německo katastrofální – USA jsou největším dovozcem německých aut, a to dokonce před Čínou.
EuroZprávy.cz o krizi Volkswagenu psaly už v září. Významná německá společnost v prvním pololetí zaznamenala pokles čistého zisku o 14 %. Pokles se týká i BMW a Mercedes-Benz. „Německá vláda zvažuje způsoby podpory automobilky Volkswagen,“ sdělil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Koncem loňského roku byl Volkswagen nejprodávanějším autem v Evropské unii.
Jenže Trump proti německým autům brojí a při rozhovoru pro Telegraph se obul i do někdejší německé kancléřky Angely Merkelové. „Řekl jsem Angele Merkelové, když tam byla, už tam není, zajímalo by mě proč. Řekl jsem: Angelo, kolik máš v Berlíně Chevroletů? ‚Proč, Donalde, ty nemáš žádný‘. Přesně tak. Vy víte, kolik aut máme: Mercedes Benz, BMW, Volkswagen,“ vylíčil kandidát na šéfa Bílého domu.
Hrozba obchodní války nevisí ve vzduchu pouze kvůli Trumpovi – naopak, trhy obou hegemonů byly v obavách i během administrativy Joea Bidena, upozornil na to server Financial Times. Stála za tím především klimatická politika Bílého domu, která by v případě provedení stála 370 miliard eur a například Francie by kvůli ní přišla až o osm miliard – podniky by totiž dostaly pobídky k přesunu do USA, což pro EU může být katastrofální scénář, stejně jako v případě německých automobilek.
USA nabízejí dotace na podporu ekologických technologií a řešení emisí skleníkových plynů v průmyslu. Americká opatření zahrnují mimo jiné daňové úlevy pro kupce elektromobilů vyrobených v USA, významné průmyslové úvěry pro domácí iniciativy v oblasti čisté energie a dotace na technologie zachycování uhlíku. Evropské společnosti tak mohou využít tuto příležitost, přestěhovat se za oceán a produkovat zde. U menších firem nejde o zásadní problém, pokud by ale došlo k přesunům velkých koncernů jako je Volkswagen nebo Renault Group, má EU zaděláno na řádné problémy.
Německý ministr financí Christian Linder navrhuje jiný přístup. „Nebudeme bránit dezinvesticím evropských společností a jejich přesunu do USA ostrými slovy a tím, že se pustíme do soupeření o dotace, ale tím, že vytvoříme skutečně vynikající podmínky pro investice v Evropě,“ vysvětlil.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je Evropa naivní, když se drží politiky volného obchodu. „Máte Čínu, která chrání svůj průmysl, USA, které chrání svůj průmysl, a Evropu, která je otevřeným domem,“ řekl podle Financial Times.
Právě protekcionismus je aktuálně hlavním zdrojem konfliktu mezi předními evropskými ekonomikami, jak napsaly EuroZprávy.cz. Macron zdůraznil potřebu většího protekcionismu, načež německý kancléř Olaf Scholz opáčil, že snaha chránit unijní průmysl před nekalými obchodními praktikami „nesmí vést k tomu, že si budeme škodit sami“.
Oba lídři se neshodnou na důležitých otázkách, mezi které patří cla na dovoz z Číny nebo obchodní vyjednávání s jihoamerickými zeměmi. Francie například podpořila vyšetřování týkající se dotovaných čínských elektromobilů, což vedlo k zavedení prozatímních cel.
Německo, které je k obchodu s Pekingem daleko otevřenější, varovalo před tím, že se tento krok může vymstít. „Prostě nemáme stejné zájmy. Nemáme stejné priority, francouzský automobilový průmysl nevyváží do Číny, nebo jen velmi málo. Zatímco věci jako krize Volkswagenu znepokojují v Německu každého,“ vysvětlil předseda francouzsko-německé senátní skupiny přátelství Ronan Le Gleut.
Někdejší italský premiér Enrico Letta v nové zprávě varoval před stavem jednotného evropského trhu, jak informoval server Financial Times. „Problémem je, že v tomto světě jsme příliš malí. A pokud nebudeme interagovat, budeme upadat,“ naznačil Ital.
Upozornil na „setrvačnost v oblasti jednotného trhu“, která bude znamenat úpadek. „Spojené státy využívají svůj jednotný trh. A my ne,“ zdůraznil Letta. Hospodářský vliv EU vedle USA překonává také Čína.
Připomněl i potenciální opětovný nástup exprezidenta Trumpa do čela Bílého domu. „Trump 2 bude jiný než Trump 1. Jednotný trh na začátku byl pro malý svět, nyní potřebujeme jednotný trh se zuby pro velký svět,“ vysvětlil Letta.
Plán na posílení konkurenceschopnosti EU představil během září někdejší italský premiér a bývalá guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Zdůraznil, že EU se musí zaměřit na tři klíčové oblasti: překonání inovačního deficitu ve srovnání s USA a Čínou; vypracování plánu, který propojí cíl dekarbonizace se zvyšováním konkurenceschopnosti; a posílení evropské bezpečnosti s cílem snížit závislost na zahraničních ekonomických mocnostech.
Budoucnost EU shrnul do tří možností: rozpad, paralýza, nebo integrace. Podle Draghiho zachování evropského způsobu života závisí na zlepšení konkurenceschopnosti, což vyžaduje hlubší spolupráci a integraci mezi evropskými státy.
Související
Evropská unie tlačí na účastníky BRICS: Donuťte Putina ukončit válku
Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc
EU (Evropská unie) , USA (Spojené státy americké) , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Tálibán přitvrzuje. V Afghánistánu už zakazuje i knihy
před 1 hodinou
Fiala podepsal dohodu mezi Českou republikou a Vatikánem
před 2 hodinami
Jak se Brusel snaží vyhnout obchodní válce s USA?
před 2 hodinami
Harrisová označila Trumpa za jeho obdiv k Hitlerovi za nepříčetného fašistu
před 3 hodinami
Putin opět blouzní. Myslí si, že Západ využívá války na Ukrajině
před 3 hodinami
Lukašenko: Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou nesmysl, jinak by NATO mělo důvod k útoku
před 5 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině? Nejsou tam, zjistili Poláci
před 6 hodinami
Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země
před 6 hodinami
Chladná vypočitatelnost. Kim může dosáhnout konfliktu, který nevznikl ani během studené války
před 7 hodinami
USA legitimizovaly zabíjení severokorejských vojáků na Ukrajině
před 7 hodinami
KLDR pod palbou kritiky: Kim prodal svou armádu, bude potrava pro kanóny
před 9 hodinami
Předpověď počasí na konec října: Výrazné ochlazení je v nedohlednu
včera
Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech
včera
Švédsko řeší svatbu krajně pravicového politika. Byl na ní kontroverzní host
včera
Lukašenko se po 30 letech nezastaví. Bude opět kandidovat na prezidenta
včera
Dva roky Karla III. na trůnu. Monarchie přežila, role panovníka se nemění
včera
Fiala čelí kritice ze Slovenska, protože dohodu s Babišem označil za politický handl
včera
Podezřelý z brutální vraždy v Plzni jde do vazby, rozhodl soud
včera
Ptačí chřipka se potvrdila ve velkém chovu na Hodonínsku
včera
BRICS je nesourodé uskupení, členové mají úplně jiné zájmy
Lídři BRICS se setkali v Kazani na prvním velkém mezinárodním summitu v Rusku od jeho invaze na Ukrajinu. Putin usiluje o to světu ukázat, že snaha o izolaci země selhala. Diskuse se zaměřují na vytvoření alternativy k bankovnímu systému SWIFT a na rostoucí napětí na Blízkém východě, přičemž přístupy členských zemí vůči vnějšímu světu jsou zcela nejednotné.
Zdroj: Jakub Jurek