KOMENTÁŘ | Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Trump pronesl dosud svůj nejextrémnější výrok za celou kampaň. „Spojené státy jsou okupovanou zemí,“ prohlásil v neděli podle stanice CNN v Madison Square Garden v New Yorku. Zopakoval svůj slib, že hned první den ve funkci zahájí masivní deportační program, aby „zvrátil invazi migrantů“. 

Vyšel tak přímo naproti slovům bývalého personálního šéfa Bílého domu Johna Kellyho, podle něhož Trump „splňuje definici fašisty“. Podle Kellyho mu Trump ještě během svého působení v Bílém domě sdělil, že si přeje, aby mu vojenský personál prokazoval stejnou úctu jako nacističtí generálové Adolfu Hitlerovi.

Jak zjistil americký list New York Times, Trumpova kampaň vráží klín i přímo mezi menšiny. Vyzývá černošské a latinskoamerické voliče, aby se stali součástí „nás“, pokud uznají, že existují „oni“. Navázal na nenávistnou rétoriku vůči cizincům, která mu získala post šéfa Bílého domu už v roce 2016. 

Odkazuje tak na nelegální migranty, kteří do USA prchají nejčastěji ze zemí, jako jsou Guatemala, Salvador nebo Honduras. Když hovoří směrem k voličům z řad menšin, varuje před nelegálními migranty jako důvody, proč stagnují mzdy, jsou problémy ve školství a roste kriminalita ve městech. 

Trumpův věrný politický poradce Stephen Miller zopakoval heslo Ku-klux-klanu „Amerika je jen pro Američany“ a moderátor Tucker Carlson pronesl, že Harrisová byla „první samojedsko-malajskou bývalou kalifornskou prokurátorkou s nízkým IQ“. 

Svůj závěrečný argument v úterý večer sdělila také Harrisová, její mítink se odehrál v Ellipse ve Washingtonu, odkud je možné vidět Bílý dům. „Hned první den, pokud bude zvolen, vstoupí Donald Trump do této kanceláře se seznamem nepřátel. Já tam po svém zvolení vstoupím se seznamem úkolů plným priorit, co udělám pro americký lid,“ prohlásila.

„Donald Trump hodlá použít armádu Spojených států proti americkým občanům, kteří s ním prostě nesouhlasí. Lidem, které nazývá ‚nepřítelem zevnitř‘. To není kandidát na prezidenta, který přemýšlí o tom, jak zlepšit váš život. Je to někdo, kdo je labilní, posedlý pomstou, pohlcený záští a toužící po nekontrolované moci,“ dodala.

Závěrečné proslovy Harrisové a Trumpa se výrazně lišily – zatímco demokratka varovala před svým republikánským sokem, exprezident slíbil masivní deportace migrantů. Zaútočili tak na nejslabší místa svých kampaní, a ani jednomu se to nepodařilo. 

Harrisová emotivně zopakovala to, co řekla už v nespočtu projevů. Trump díky extrémnímu přístupu pravděpodobně přichází o latinskoamerické a černošské voliče. V USA je možné najít řadu podporovatelů Harrisové i Trumpa z obou stran barikády – teprve u voleb se rozhodne, kdo je skutečný republikán a kdo demokrat. 

Technicky ani jeden z nich nezklamal. Promluvil přesně o tom, na čem postavil svou kampaň a čím chce pomoct Američanům. Harrisová zjevně míní, že její největší příspěvek bude nepřítomnost Trumpa v Oválné pracovně. Trump naopak hodlá (v souladu s fašistickou ideologií) vyhánět ne-Američany z USA. 

Naplno se ukázaly úmysly obou kandidátů. Zatímco se zdá, že Harrisová chce skutečně provádět politiku, Trump ukázal, že se stálým tempem blíží k uplatňování autoritářství – pokud si ho Američané zvolí. 

Jestliže se tedy Trump do Bílého domu dostane, můžeme čekat úpadek americké demokracie a ruský scénář. Ani zdaleka není možné přirovnávat Trumpa k lidem, jako byl Adolf Hitler nebo Benito Mussolini, rozhodně se ale ve svých autoritářských sklonech neodlišuje od ruského lídra Vladimira Putina. 

Spojené státy tak mohou směřovat k autoritářskému režimu, který nenávidí cokoliv neamerického a trestá to, kdo Američany nejsou. Totéž se děje tam, kde vládne pevná ruka Moskvy. Budoucnost USA je nyní v sázce a definitivně o ní rozhodnout voliči 5. listopadu.

Situace se nezdá tak odlišná od 30. let v Německu. I tehdy, ještě během demokratických voleb, politici varovali před nástupem nacistických stran v čele s NSDAP. A stejně tak v průběhu dalších let, kdy přicházela varování o možném nástupu komunismu v Evropě. 

Nakonec k oběma věcem došlo a celá Evropa se na dlouhé dekády ponořila do temnoty. Totéž čeká Američany, pokud si do čela zvolí Donalda Trumpa. Jeho první období mezi lety 2017-2021 bylo pouhým začátkem – a už tehdy stihl zpřetrhat stovky vazeb, které Amerika na demokratický a svobodný svět měla. Teď je Trump ještě o něco šílenější a vzteklejší.