ANALÝZA | BRICS je nesourodé uskupení, členové mají úplně jiné zájmy

Lídři zemí BRICS se sešli v ruské Kazani, kde je přivítal šéf Kremlu Vladimir Putin. Od úterý se zde setkává dvacet hlav států, přičemž oficiálně má uskupení devět členů. Jedná se o první velkou mezinárodní schůzku v Rusku od začátku jeho invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Putin se snaží ukázat, že snahy Západu o izolaci Ruska selhaly.

Diskuse na summitu BRICS se mimo jiné zaměřují na myšlenku vytvoření platebního systému pod vedením BRICS, který by konkuroval mezinárodní síti SWIFT, a na eskalující konflikt na Blízkém východě.

Například prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa Putina ocenil. „„Rusko vnímáme jako cenného přítele, který nás podporoval od začátku – od dob našeho boje proti apartheidu až po současnost,“ řekl Ramaphosa. Dále zdůraznil významné diskuse, které delegace BRICS čekají v rámci summitu.

Právě Jihoafrická republika koncem loňského roku zahájila u Mezinárodního trestního dvora řízení proti Izraeli, a to v souvislosti s jeho postupem v Pásmu Gazy. Podle JAR se židovský stát dopouští genocidy proti Palestincům, což je v rozporu s Úmluvou o genocidě.

Naopak indický premiér Naréndra Módí vyzval k ukončení konfliktu na Ukrajině. „Věříme, že spory mohou být vyřešeny jen mírovou cestou,“ řekl Módí a nabídnul zprostředkování mírových rozhovorů.

Indie zastává k ruské agresi na Ukrajině velice zdrženlivý postoj. Nové analýzy ukázaly, že ukrajinská armáda získává indickou munici. Nejvíce jí posílají Itálie a Česká republika, která vede iniciativu dodávat ukrajinské armádě dělostřelecké granáty ze zemí mimo Evropskou unii. Na dovozu se podílí i Španělsko nebo Slovinsko.

U této záležitosti se v červenci dožadoval vysvětlení ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Indie na Ukrajinu dělostřelecké granáty neposlala ani neprodala,“ řekl mluvčí indické diplomacie Randhir Jaiswal už v lednu.

Indie podle jednoho z představitelů tamního obranného průmyslu nepodnikla žádné kroky proti těmto akcím. Podle některých osob obeznámených se situací je pro Dillí důležité, aby mohlo vyvážet zbraně, protože to pro něj znamená příležitost k rozvoji tohoto odvětví. 

Kromě jiných do Kazaně dorazil také generální tajemník OSN Antonio Guterres, který čelí kritice zejména ze strany Izraele. Jeho návštěvu Ruska odsoudila Ukrajina s tím, že jde o „špatnou volbu, která neprospívá věci míru“. Guterres předtím odmítl pozvání Kyjeva na mírový summit ve Švýcarsku.

„Dnes jsem prohlásil, že generální tajemník OSN je v Izraeli persona non grata a zakázal mu vstup do země. Každý, kdo nedokáže jednoznačně odsoudit ohavný útok Íránu na Izrael, jak to udělaly téměř všechny země světa, si nezaslouží vstoupit na izraelskou půdu,“ napsal na sociální síti X šéf izraelské diplomacie Israel Katz.

Obecně se mu nelíbí Guterresův přístup k válce mezi Izraelem a Hamásem. „Jedná se o generálního tajemníka, který dosud neodsoudil masakr a sexuální zvěrstva spáchaná vrahy z Hamásu 7. října, ani nevedl žádné úsilí o jejich prohlášení za teroristickou organizaci,“ zdůraznil Katz.

Guterres zamířil na místo, kde se kromě jiných setkají také lídři tří zemí, které mezinárodní společenství považuje za největší hrozbu. Zatímco Rusko a Čína jsou chápány jako hrozba spíše ze strany Západu, z Íránu má obavy daleko více zemí. Konkrétně jde třeba o velkou část Blízkého východu, neboť íránský jaderný program a konflikt mezi Tel Avivem a Teheránem ohrožuje prakticky každou zemi v tomto regionu.

Peking má na summitu BRICS jasný cíl už dlouhodobě: překonat hegemonii Spojených států a působit jako jejich protiváha. „ČLR usiluje o šíření vlivu jednoduše proto, že se jedná o šovinistický, imperialistický režim, jehož cílem je nahradit USA coby světového hegemona; pochopitelně v ohledu sebestřednosti, šovinismu a imperialismu navazuje KSČ na věkovité čínské tradice. Je to podobné jako se ptát, proč Kreml tolik usiluje o šíření ruského vlivu,“ popsal pro EuroZprávy.cz sinolog Lukáš Zádrapa.

Podle dalšího sinologa, Richarda Turcsányiho, je Čína v mezinárodním kontextu „jasně mocnější“ než Rusko „prakticky ve všech ukazatelích s výjimkou jaderných zbraní“. Mezinárodní vliv Moskvy popsal jako „moc či vliv, který plyne z vydírání a narušování mezinárodní stability“. 

Čína je ve „zcela jiné lize“ v i ohledu ekonomiky coby jednoho z nejdůležitějších rozměrů mezinárodní moci a vlivu. „Naproti tomu Čína má ve srovnání s Ruskem mnohem jasněji formulovanou pozitivní vizi budoucnosti a snaží se přimět velké množství států, ale i dalších aktérů, aby s ní při budování této vize spolupracovali,“ přiblížil olomoucký expert. 

Vliv Číny je podle něj značně odlišný od ruského. „Vliv Číny vnímám jako samostatnou kapitolu, již ve srovnání s Ruskem, ale ještě více ve srovnání s ostatními členy BRICS, kteří jsou skutečně velmi různorodí a někteří z nich jsou také poměrně důležitými a blízkými partnery EU a NATO,“ vysvětlil. „Vztah Ruska s Čínou je již dnes nerovným partnerstvím, kdy Rusko je mnohem slabší a potřebuje Čínu podstatně více než naopak,“ uvedl.

Turcsányi zmínil členy BRICS, kteří jsou „důležitými a blízkými partnery EU a NATO“. Takto lze hovořit například o Indii, Spojených arabských emirátech nebo Egyptu. Konkrétně SAE pro Evropskou unii znamenají důležitého partnera v oblasti energetiky. Ekonomická kooperace pak bují mezi Bruselem a Dillí.

Podle Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) činila hodnota obchodu se zbožím mezi EU a Indií za rok 2023 až 113,3 miliardy eur, přičemž EU je hlavní vývozní destinací pro indické zboží. Mezi hlavní vývozní položky z EU do Indie se řadí stoje a mechanická zařízení, letadla, kosmické lodě a jejich části, elektrické stroje a zařízení. Naopak Indové evropské trhy zásobují stroji, dopravními prostředky, chemikáliemi a dalšími souvisejícími výrobky.