ROZHOVOR | Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.

Izrael v současné době bojuje na několika frontách. Válku započal s Hamásem, nyní pokračuje s Hizballáhem a do toho všeho se motá Írán či Hutíjové. Vyplatí se Izraeli tolik bojů najednou?

Stát Izrael se od svého vzniku v květnu 1948 na Blízkém východě nachází ve velmi složité geopolitické situaci, kdy dlouhodobě čelí nepřátelům na mnoha frontách. V posledních letech se jedná o takzvané hnutí odporu, tedy de facto neoficiální regionální blok vedený Íránem a tvořený jeho spojenci, jako jsou šíitské skupiny Hizballáh v Libanonu a Hutíové v Jemenu, ale paradoxně i sunnitský Hamás či Palestinský islamistický džihád působící zejména v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. 

I když se tedy v současnosti Izrael vojensky angažuje hned na několika frontách zároveň, jedná se o vzájemně propojené konflikty proti aktérům, kteří se dlouhodobě vojensky, politicky, ekonomicky, ideologicky a jinak vzájemně podporují. Pro Izrael to samozřejmě ze strategického hlediska není ideální situace, ale v zásadě nemá příliš na výběr.

Konkrétně Hamás a Hizballáh jsou v západním světě označovány za teroristické organizace – tudíž se boj proti nim může zdát jako legitimní „protiteroristická akce“. Nezdá se ale, že by to širší region muslimských zemí viděl podobně. Jak tedy vnímat izraelské války proti tomu, co on sám i Západ vnímá jako teroristické hrozby?

V první řadě je důležité říci, že v definování toho, co je to terorismus, a jak proti němu bojovat, dlouhodobě neexistuje mezinárodní konsensus. Nezřídka se tedy stává, že to, co jedni označují jako terorismus, jiní vidí jako legitimní národně-osvobozenecký boj či spravedlivou snahu o změnu stávajícího uspořádání – a tato debata se zdaleka netýká jen regionu Blízkého východu. 

V minulosti čelily podobným dilematům například Velká Británie v Severním Irsku nebo USA ve válkách v Afghánistánu a Iráku. V případě arabsko-izraelského konfliktu je dlouhodobě situace o to komplikovanější, že se jedná o mnohovrstevnatý konflikt, kde se vedou spory o území, sebeurčení jednotlivých národů, různé náboženské principy a v neposlední řadě do těchto střetů promlouvají velmoci se svými vlastními pragmatickými zájmy. 

Ze západního i izraelského hlediska Hamás a Hizballáh teroristickými organizacemi jednoznačně jsou, nicméně dlouhodobě nezodpovězenou otázkou zůstává, jaké množství civilních obětí lze ve válce proti terorismu považovat za ospravedlnitelné. 

Do všeho dění výrazně promlouvá Teherán. Je ale dostatečně silný – vojensky, ekonomicky a podobně, na to, aby dokázal odolávat Izraeli a případně také USA?

Íránský teokratický režim dlouhodobě aspiruje na pozici regionálního hegemona s deklarovaným cílem exportovat do dalších zemí principy íránské islámské revoluce z roku 1978 vycházející z poměrně radikální interpretace šíitského islámu a náboženského práva. 

Boj proti Izraeli, ale též USA a arabským sunnitským státům na Blízkém východě tak představuje součást této kampaně. V minulých letech se Írán spolu se svými spojenci jevil jako poměrně vážná bezpečnostní hrozba, zejména v souvislosti s jeho údajným plánem vyvinout vlastní jaderné zbraně. 

Události poslední doby však ukazují, že reálně mohou být schopnosti Íránu mnohem nižší, než se předpokládalo. Oba jeho raketové útoky nenapáchaly na teritoriu židovského státu zásadní škody, íránský režim dokonce na území vlastního hlavního města Teheránu nebyl schopen ochránit svého blízkého spojence šéfa Hamásu Ismáíla Haníju před izraelským atentátem, a v neposlední řadě zejména mezi nejmladší íránskou generací dlouhodobě sílí odpor proti vládnoucímu teokratickému režimu. 

Nakolik bude oprávněná ozbrojená odpověď Izraele na předchozí útok Íránu?

Na izraelskou odpověď čeká se zatajeným dechem celé mezinárodní společenství, protože se bude jednat o důležitý indikátor dalšího průběhu současného konfliktu. Bez ohledu na případné kontroverze z pohledu mezinárodního práva nějaká forma odvety ze strany Izraele nevyhnutelně přijde (přišla v noci na sobotu - pozn. red.). V současném vypjatém bezpečnostním prostředí na Blízkém východě by totiž absence protiútoku pravděpodobně byla interpretovaná jako slabost.

Zdá se, že chování Izraele spojuje dohromady i nepřátelské země jako Írán a Saúdskou Arábii. Skutečně je nenávist vůči Izraeli tak silná, že se proti němu na Blízkém východě spojí v podstatě kdokoli s kýmkoli?

Situace, kdy na Blízkém východě stály téměř všechny muslimské země proti Izraeli, sice platila po většinu 20. století, ale současná geopolitická realita je již značně odlišná. V posledních letech v tomto regionu vidíme soupeření dvou velmocenských bloků vedených Íránem, respektive Saúdskou Arábií na poli politickém, ekonomickém, kulturním a v neposlední řadě také vojenském. 

Zatímco takzvaný Íránský blok podporovaný Ruskem následují skupiny jako Hizballáh, jemenští Hutíové, některé šíitské milice v Iráku nebo režim syrského prezidenta Bašára Asada, takzvaný Saúdský blok za podpory USA politicky slučuje konzervativní sunnitské státy Blízkého východu a paradoxně právě Izrael. 

Ostatně již od konce 70. let 20. století se židovskému státu daří postupně uzavírat mírové dohody s některými arabskými sunnitskými zeměmi (Egypt, Jordánsko, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Súdán), přičemž v nepříliš vzdálené budoucnosti se očekává podepsání přelomové a historické mírové smlouvy mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.

Tato otázka je asi poměrně náročná, v dnešní době je ale velice důležitá. Území, na kterém Izrael existuje – má ho na základě svých historických nároků „zabrané“ oprávněně? Jak si můžeme představit případnou existenci dvou států, židovského a palestinského?

Moderní Izrael vznikl na bázi pro mnohé poměrně kontroverzního principu takzvaného návratu židovského národa do své biblické domoviny, odkud byli Židé nedobrovolně vyhnáni Římskou říší v 2. století našeho letopočtu. 

Tento princip sice není v souladu se stávající podobou mezinárodního práva definovaného v Chartě OSN, nicméně je nutné poznamenat, že velká část současných států světa vznikala ve své době za poměrně problematických okolností ať už v důsledku mezinárodních či vnitrostátních konfliktů, revolucí, velmocenské politiky a tak dále. Zásadním problémem arabsko-izraelského konfliktu však zůstává skutečnost, že zatímco Židé svůj vlastní nezávislý stát v roce 1948 získali, Palestinci nikoliv. 

V současnosti se diskutuje možnost takzvaného dvou-státního řešení, tj. mírová koexistence suverénního Izraele a suverénní Palestiny vedle sebe, přičemž území Palestinského státu by tvořil Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy. S ohledem na současné dění se ale nezdá, že tento scénář bude mít v dohledné době šanci na úspěch, a to z mnoha důvodů.

Toto je otázka tak trochu na věšteckou kouli. Věříte, že se podaří vyřešit situaci na Blízkém východě smírem? Nebo Izrael bude tlačit až do doby, než definitivně zlikviduje struktury Hizballáhu a Hamásu nebo dovede region k totální válce?

Žádná válka netrvá a ani nemůže trvat věčně. V tuto chvíli se nicméně příkopy mezi jednotlivými aktéry zapojenými do konfliktu zdají být natolik hluboké, že naděje na nějaké komplexní mírové uspořádání Blízkého východu jsou spíše vzdáleným snem. 

V blízkém časovém horizontu bude pravděpodobně Izrael pokračovat ve svých snahách zničit vojenské struktury Hamásu a Hizballáhu, je však otázkou, zda se mu to může podařit úplně, a za jakou cenu to bude především s ohledem na životy lidí. 

Nehledě na to, že zejména díky podpoře Íránu, ale možná i Turecka a některých dalších tyto teroristické skupiny v rámci několika let budou usilovat o znovuobnovení zničené infrastruktury a pravděpodobně své řady doplní novými členy. 

Vypuknutí totální války na Blízkém východě v současnosti sice neočekávám, protože to pragmaticky není ani v zájmu Izraele, ani jeho protivníků, ale bezpečnostní situace v oblasti se samozřejmě může nadále zhoršovat a eskalovat například do velké uprchlické krize a vážné humanitární katastrofy přesahující hranice vícero států.

Související

Hilbo Fishchenko Rozhovor

Šmyhalova vláda byla úspěšná, ta nová Ukrajinu přiblíží k EU. NATO zůstává strategickým cílem, říká Fishchenko

Ukrajinská vláda Denyse Šmyhala zvládla podle Hliba Fishchenka, vedoucího Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti, válečné období se stabilitou a makroekonomickou vyrovnaností. „Jeho kabinet sice nebyl reformní vládou v klasickém slova smyslu, ale podařilo se mu zachovat makroekonomickou stabilitu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Fishchenko také promluvil o potenciálním členství v EU a NATO. „Jsem přesvědčen, že členy Unie budeme dříve než členy Aliance,“ podotýká.
Vendula Bechná Rozhovor

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.

Více souvisejících

rozhovor Eva Taterová Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izrael Írán Hamás Hizballáh Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidé jsou jako chodící mrtvoly. Do Pásma Gazy může vjet 6000 kamionů s pomocí, pokud je Izrael pustí

Situace v Pásmu Gazy dosáhla nového stupně zoufalství. Podle šéfa Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippa Lazzariniho se obyvatelé této válkou zničené enklávy ocitli na samotné hranici života a smrti. „Lidé v Gaze nejsou ani mrtví, ani živí, jsou to chodící mrtvoly,“ napsal Lazzarini na sociální síti X, odkazuje přitom na slova jednoho ze svých kolegů přímo z místa.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

F-16 thajské armády

Eskalace na thajsko-kambodžské hranici: Mezinárodní společenství mělo zakročit, říká expert

Napětí na thajsko-kambodžské hranici přerostlo v přímý vojenský střet. Thajská armáda podnikla letecké údery na kambodžské cíle poté, co při výbuchu miny utrpěl vážné zranění její voják. Obě země si stáhly velvyslance a vztahy se ocitly na bodu mrazu. Za eskalací stojí nejen spory o území a chrámy, ale i kyberkriminalita, čínský tlak a slabá domácí legitimita obou vlád. Mezinárodní společenství zůstává pasivní a situace se dál vyhrocuje. „Ani jedna ze stran si nemůže dovolit vypadat slabá,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz analytik David Hutt.

před 5 hodinami

Pásmo Gazy

Peklo v Gaze se prohlubuje: 1000 mrtvých ve snaze získat pomoc, důkazy o masovém hladovění jsou nepopiratelné

Od začátku nového systému distribuce humanitární pomoci v pásmu Gazy, který od konce května společně provozují Spojené státy, Izrael a nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), přišlo podle OSN o život již přes 1 000 Palestinců. Ti byli zabiti při pokusu získat potravinovou pomoc. Celkem má jít o nejméně 1 054 obětí. Dalších 766 lidí zemřelo v okolí stanovišť GHF a 288 při čekání u konvojů OSN a dalších organizací, uvádí zpráva OSN k 21. červenci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Bouřky

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal ve čtvrtek výstrahu před silnými bouřkami, které by měly během odpoledne a večera zasáhnout jihovýchodní část Moravy. Očekávají se přívalové deště a silné nárazy větru. Výstraha platí od čtvrtečních 16 hodin až do páteční jedné hodiny ranní.

před 7 hodinami

Daniela Ostrá

Ostrá: Cítím frustraci, hněv a zklamání. Politoložka tvrdě kritizuje rozhodnutí SOCDEM kandidovat s komunisty

Politoložka Daniela Ostrá exkluzivně pro EuroZprávy.cz razantně kritizovala spojení Sociální demokracie s koalicí STAČILO! pro podzimní sněmovní volby. Označila ho za zradu tradic a varovala před proruskými tendencemi. Podle ní tím strana ztrácí nejen důvěryhodnost, ale i šanci na návrat mezi relevantní levicové síly. „Bohužel, čas dal mému rozhodnutí opustit stranu za pravdu. Necítím však zadostiučinění. Cítím frustraci, hněv a zklamání,“ řekla.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii

Zatímco Ukrajina už více než tři roky vzdoruje ruské agresi, v posledních dnech vyvolalo mezinárodní pobouření dění na domácí scéně. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil kontroverzní zákon, který podle kritiků fakticky likviduje nezávislost dvou klíčových protikorupčních institucí — Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP). Tento krok vyvolal první celostátní protesty od začátku ruské invaze v roce 2022.

Aktualizováno před 8 hodinami

An-24

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli

Na ruském Dálném východě se ztratilo osobní letadlo An-24 se zhruba 50 lidmi na palubě. Podle informací agentury Reuters ztratili dispečeři s letounem kontakt ve čtvrtek během přiblížení k městu Tynda v Amurské oblasti, která sousedí s Čínou. Ruská média později oznámila, že trosky letadla byly nalezeny zhruba 15 kilometrů od města Tynda. Nehodu podle prvních informací nikdo nepřežil.

před 10 hodinami

Thajské stíhací letouny F-16

Thajsko zaútočilo na Kambodžu

Napětí mezi Thajskem a Kambodžou výrazně eskalovalo poté, co thajská armáda nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským cílům podél dlouho sporné hranice. Vzdušné útoky následovaly jen několik hodin poté, co v oblasti došlo k pozemním střetům mezi jednotkami obou zemí. Kambodža podle CNN varovala, že na útoky „rozhodně odpoví“.

před 11 hodinami

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?

Před 85 lety přepsal Franklin Delano Roosevelt dějiny amerického prezidentství. Potřetí za sebou byl nominován do nejvyššího úřadu a narušil dosavadní nepsanou tradici, podle níž prezidenti po dvou funkčních obdobích odcházeli. Roosevelt se však nezastavil ani po třetím mandátu, v roce 1944 totiž kandidoval znovu a vyhrál i počtvrté. Právě tato výjimečná skutečnost vedla americký Kongres k přijetí 22. dodatku ústavy, který od roku 1951 oficiálně zakazuje výkon prezidentské funkce více než dvakrát.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že předloží návrh zákona, který posílí právní řád v zemi a zároveň zaručí zachování nezávislosti protikorupčních institucí. Jeho krok přichází v reakci na vlnu veřejného rozhořčení kvůli nedávnému zákonu, který by mohl oslabit autonomii Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinci protestují, spojenci varují. Proč jsou všichni naštvaní na Zelenského?

Prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vlně nevole doma i v zahraničí poté, co v úterý podepsal kontroverzní zákon, který převádí kontrolu nad dosud nezávislými protikorupčními institucemi přímo pod výkonnou moc. Tento krok, jenž v očích mnoha Ukrajinců i zahraničních partnerů představuje ohrožení právního státu, vyvolal protesty v Kyjevě i dalších městech — první takto masové od začátku ruské invaze v únoru 2022. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Ukrajina podkopává šanci na přijetí do EU. Vysvětlete nám to, vyzvala von der Leyenová Zelenského

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyen ostře kritizuje rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v úterý podepsal nový zákon měnící strukturu protikorupčních institucí v zemi. Tento krok podle čelních představitelů EU vážně ohrožuje snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie a vyvolal v Kyjevě první rozsáhlejší vlnu veřejných protestů od začátku ruské invaze v roce 2022.

včera

včera

Auto se spalovacím motorem už si nepůjčíte? EU v tichosti zvažuje zásadní změnu

Evropská unie podle informací německého deníku Bild připravuje legislativní návrh, který by mohl výrazně urychlit konec vozů se spalovacím motorem v každodenním provozu. Od roku 2030 by totiž velké autopůjčovny jako Sixt či Europcar mohly být nuceny kupovat výhradně elektromobily. Pokud by se plán stal realitou, mohl by zásadním způsobem ovlivnit trh s automobily v celé Evropě – a to mnohem dříve než plánovaný zákaz prodeje nových spalovacích vozů v roce 2035.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy