KOMENTÁŘ | Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc

Spojené státy a Evropa za poslední století vytvořily na první pohled nepřekonatelné spojenectví, které čelilo nacistickému Německu, Sovětskému svazu i imperialistickému modernímu Rusku. Jenže všechno má své meze a každá krize nebo změna ve světě mohou vést k tomu, že celá transatlantická kooperace padne. Evropa se nutně potřebuje spolehnout na sebe samou, jinak ruské agresi nedokáže odolávat dlouho.

Polsko-americká historička a nositelka Pulitzerovy ceny Anne Applebaumová varovala, že se Evropa do budoucna nemůže spoléhat na podporu Spojených států. Napsaly o tom EuroZprávy.cz.

„Pokud chce Evropa zůstat liberálně-demokratickou baštou, musí se připravit, že to zvládne bez USA … Jsem si docela jistá, že Trump v případě zvolení nebude vůdcem velké demokratické koalice, která by potlačila autokracii. Donald Trump je především politikem sám pro sebe. Zajímá ho vlastní moc a vlastní peníze,“ popsala Applebaumová.

Ekonomická a vojenská síla Spojených států vedla řadu (nejen) evropských zemí k tomu, že Washington označily za „garanta bezpečnosti“. Na americkou obranu se spoléhají nejen menší země, které zkrátka nějakého garanta potřebují, ale také země rozvinuté a silné, jako je Německo nebo Polsko.

Možný nástup Donalda Trumpa do čela Bílého domu způsobí, že slepá důvěra v roli USA jako bezpečnostního garanta se silně vymstí. Republikánský exprezident a aktuální kandidát na obhajobu totiž k ochraně evropských zemí nezastává zrovna pozitivní přístup a pokud by došlo na ruskou agresi přímo na území NATO, neexistuje žádná záruka, že USA pod vedením Trumpa zasáhnou na pomoc. Slepé spoléhání se na garanci od Američanů ale nadále pokračuje.

Tento přístup je u některých větších zemí poměrně překvapivý. Konkrétně Německo vždy platilo za silnou vojenskou mocnost a jeho potenciál se nejvíce prokázal během světových válek. Hlavním mezníkem jeho masivního posílení je rok 1871 a vznik sjednoceného Německého císařství a Itálie. Právě tehdy začalo Německo na evropském kontinentu budit obavu ze své přílišné síly. Kde je ale tato síla dnes?

Německo má oproti uplynulým dvěma stoletím velmi slabou armádu, která se spoléhá hlavně na americkou vojenskou sílu. Pokud by došlo na válku s Ruskem, budou to právě Američané, kdo se budou muset postavit (nejen) za Německo – což je vzhledem k ještě docela nedávných historickým událostem poměrně paradoxní.

Potřebu silné armády si uvědomují Poláci, jejichž vlády v posledních letech ohlásily velké investice do zbrojení a snahu o vybudování největšího tankového vojska v Evropě, které má hravě předčít i britské, německé a francouzské tankové vojsko dohromady. Za tímto účelem rozvinuli Poláci bohatou obchodní kooperaci s Jižní Koreou a USA.

Pokud se Polsku podaří vybudovat skutečně silnou armádu, může být právě Varšava evropským bezpečnostním garantem. Historicky často ponižovaná a slabší země se od pádu komunismu vyšvihla do kontinentální špičky v ne jedné oblasti – a může sloužit jako příklad toho, že komunistický režim se státy nedělá nic dobrého.

I Polsko se ale stále spoléhá na USA jako bezpečnostního garanta. Činí tak společně s pobaltskými republikami, kterým v podstatě nezbývá nic jiného – na jakýkoli odpor proti Ruské federaci jsou zkrátka příliš malé a slabé. Je jasné, že pokud Ukrajina padne, Pobaltí bude na řadě jako další – a právě zde je potřeba nového bezpečnostního garanta.

V současné chvíli se východoevropské země spoléhají na nasazení amerických sil v případě napadení Ruskem. Pokud dojde k ruskému útoku a Američané nepřispěchají na pomoc, Bukurešť, Varšava a Vilnius snadno dopadnou jako ukrajinský Bachmut nebo Mariupol.

Jak upozornila Applebaumová – hlavním faktorem jsou nečekané změny. Evropa by podle ní neměla čekat, až se problémy dostanou na povrch. Znamená to tedy, že by se měla zaměřit na zbavování se závislosti na USA.

Nástup Trumpa totiž nemusí způsobit jen odklon Washingtonu od garantování bezpečnosti, ale také obchodní válku s Evropskou unií. Pokud budou transatlantické vztahy v takovémto stavu, nelze se v žádném případě spolehnout na vojenskou kooperaci v případě napadení. Naopak, západní spojenci budou vystaveni ruské hrozbě ještě více, než jak je tomu dnes.

Důležitým faktorem je krize. Evropská unie se – zcela objektivně – nenachází v dobrém stavu – ekonomika utrpěla pandemií covidu-19 a energetickou krizí způsobenou ruským vpádem na Ukrajinu; v řadě evropských zemích posilují krajně pravicová a tzv. národovecká hnutí.

Situace se v mnoha ohledech podobá 30. letům minulého století. Tehdy celý svět sevřela hospodářská krize, která v konečném důsledku umožnila nástup fašismu v Německu a Itálii. Oslabené Spojené státy už nemohly nadále tak silně podporovat německou ekonomiku, aby spěla ke skutečné poválečné obnově. Velká Británie a Francie byly zamotané v dluzích, které nashromáždily během první světové války. Nově vzniklý komunistický Sovětský svaz byl kapitolou o sobě samé. To vše nakonec vedlo k nejhorší válce v lidských dějinách.

Pokud se evropské země poučily, tak vědí, že se nemohou spoléhat na jediného garanta bezpečnosti. Ten se totiž stáhne ve chvíli, kdy má své vlastní problémy a potřebuje je urgentně řešit. Stalo se to ve 30. letech a může se to stát za Donalda Trumpa – a už při jeho prvním funkčním období se USA Evropě nebezpečně vzdálily.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) USA (Spojené státy americké) Bílý dům USA

Aktuálně se děje

včera

včera

COP29

Největší konference o počasí dostala ránu. Světoví lídři na ni nepojedou

Na nadcházejícím klimatickém summitu COP29, který se koná v listopadu v ázerbájdžánském Baku, budou chybět klíčoví světoví lídři, včetně zástupců Spojených států, Evropské unie a Brazílie. Summit OSN o změně klimatu, jehož cílem je koordinovat globální úsilí proti klimatické změně, tak letos postrádá účast významných politických osobností, což může ovlivnit jednání a očekávané výsledky konference. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

Voda

Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie

Čistírny odpadních vod jsou zásadní pro odstraňování kontaminantů z vody, která se následně vrací do přírody nebo je recyklována pro jiné účely. Nová studie však naznačuje, že tyto čistírny nemusí být dostatečně účinné v boji proti patogenům, které se uchytí na mikroplastech. Pokud se některé lidské patogeny přichytí na mikroplasty, mohou přežít čisticí procesy a představovat nebezpečí pro lidské zdraví, varuje nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Plos One.

včera

Návštěva prezidenta Volodymyra Zelenského v muniční továrně v USA

Poskytne Biden Ukrajině vše, než bude příliš pozdě? Kyjev nástup Trumpa do úřadu znervózňuje

Kyjev, hlavní město Ukrajiny, bylo v noci po vítězství Donalda Trumpa plné znepokojených politiků, diplomatů a podnikatelů, kteří se sešli v jedné z kyjevských restaurací. Zatímco venku houkaly sirény, uvnitř panovala atmosféra plná nejistoty. Někteří se smáli, jiní vypadali zmateně a mnozí si kladli otázku, zda prezident Joe Biden nyní uvolní všechny restrikce a poskytne Ukrajině vše, co si přála, než bude příliš pozdě.

včera

včera

včera

včera

Kamala Harrisová se postaví proti Trumpovi.

Prohra Harrisové ve volbách vrací Američany k zásadní otázce týkající se žen

Tento týden Američané nezvolili Kamalu Harrisovou jako první prezidentku Spojených států, ale pro Janet Edwardsovou, Afroameričanku z Washingtonu, bylo důležité, že mohla během svého života sledovat, jak jiná žena tmavé pleti kandiduje na nejvyšší úřad v zemi. Přestože Harrisová 5. listopadu prohrála, Edwardsová zdůraznila, že nechce, aby tento neúspěch zcela zastínil radost z více než tříměsíční kampaně.

včera

včera

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu

Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Důchodová reforma schválena. Věk odchodu do penze poroste, stát chce na důchodcích ušetřit

Současný důchodový systém je podle vlády Petra Fialy (ODS) dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem. V Poslanecké sněmovně proto byla při třetím čtení návrhu MPSV schválena důchodová reforma, která byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.

včera

včera

včera

Mario Draghi

Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní

Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se otázka evropské ekonomiky stala ještě urgentnější. Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB), který před začátkem neformálního zasedání Evropské rady v Budapešti připomněl potřebu reformy evropské ekonomiky, vyjádřil obavy, že Evropa zaostává za USA v mnoha oblastech, včetně produktivity a hospodářského růstu. 

včera

včera

V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není

Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy