Názory

Související články:

Události Petra Nutila: 400 dnů války, vraždící zubařka a Kolečkův milostný trojúhelník

Kdo může za vysoké ceny potravin v Česku? My ne, volají všichni

Zákopovou válku musí připomínat lidem v tuzemsku „souboj“ odpovědných ministerstev s nejrůznějšími obchodníky. Vlnu pozdvižení naposledy vyvolala snaha ministra zemědělství podívat se na to, proč jsou v Česku extrémně vysoké ceny potravin, když, zjednodušeně řečeno, ve většině okolních států mají cenovky u nich výrazně nižší. Výsledkem je, protože jsme v Česku, že nikdo za nic nemůže. To ti druzí.  

Babišovo odborářské chucpe. O bundu nejde, mnohem horší je něco jiného

Víte, co je to chucpe? Jde o specifický druh drzosti, nestoudnosti či opovážlivosti, tento výraz je ještě silnější než nehoráznost. Dost často se tenhle princip ilustruje na příkladu „člověka souzeného pro vraždu svých rodičů, žádajícího soud o shovívavost, protože je sirotek.“ Jedné takové nehoráznosti jsme byli ve středu svědky.  

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Události Petra Nutila: Neuvěřitelná plodnost politika, hořící Francie a středeční extáze

Milí moji, týden se s týdnem sešel a je tu další díl souhrnu báječně absurdních událostí, které jsou ale jako vždy zcela pravdivé. 

Svět se kvůli krachujícím bankám znovu děsí finanční krize. Je důvod k obavám?

Dalo by se říct, že nejen finanční euro-atlantický svět zažívá po desítce let znovu finanční déjà vu. Určitě si to pamatujete. Na přelomu let 2008 a 2009 tu nejdřív byly nějaké ty zaoceánské krachy bank, pro připomenutí, kvůli problémům zastavila svou činnost jedna snad z nejtradičnějších amerických bank, Lehman Brothers, založená v roce 1850 a pak přišlo rychle hodně problémů nejen na finančních trzích, ale hlavně v ekonomikách zemí světa. Pro dobro věci asi nemá cenu znovu otevírat staré rány (a s ironií dodávám, že odpůrci splácení řeckých dluhů, jistě budou dobře vědět, o čem je řeč…). A teď je to tu znova. Otázkou je, zda i přes ujišťování nejrůznějších finančních, dohledových a já nevím ještě jakých autorit, se skutečně nebude opakovat finanční krize z let 2008/2009. 

Mezi Proudy: Demonstrace na václavském Václaváku, inaugurace nebo korunovace a budoucnost malých politických stran

Ondřej Fér a Petr Nutil v novém dílu podcastu Mezi Proudy rozebírají, kdo stojí za demonstrací na Václavském náměstí. Má Rajchl nebo Vrábel vlastně nějakou šanci na úspěch a přestali by demonstrovat, kdyby došlo ke splnění jejich přání?

Válka na jaře paralyzovala trh, Češi přečtou i několik knih za měsíc, říká zakladatel Knihobotu

Zakladatel českého startupu Knihobot zaměřujícího se na výkup a prodej použitých knih Dominik Gazdoš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil, jak celá společnost funguje. Od přijímání knih, přes skladování a expedici, až po expanzi firmy do zahraničí. Knihobot má totiž brzy zamířit také do Německa a Rakouska, nyní působí v České republice a na Slovensku. Startup se ale nevyhnul ani problémům. „Jaro pro nás bylo těžké, válka trh úplně paralyzovala a my jsme začali jít do červených čísel. Počítali jsme s růstem, nabrali lidi, které ale najednou nebylo z čeho platit. Navíc jsme počítali s investicí, ke které nedošlo, a najednou bylo třeba rychle přejít do zisku. Propustili jsme tedy část lidí, poškrtali výdaje na marketing, pozastavili expanzi,“ vyjmenovává Gazdoš v rozhovoru.  

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    

Události Petra Nutila: Prezidentská horákyně, zločinec Putin a hledání spravedlnosti v absurdním světě

Milí čtenáři, vítejte u pravidelného nedělního souhrnu toho podstatného, co se v tom našem krásném světě událo. A pro začátek si dáme aktuální přehled zpráv, které spolu na první pohled nesouvisí. Ale jak dávno víme, nic není takové, jaké se zdá. 

Putin je válečný zločinec. Už oficiálně

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou a obvinil je z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, konkrétně z únosů ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Psali jsme o tom zde. Co to znamená pro ruského vůdce a jaký signál to světu vysílá?

„Vietnamské Lidice“. Masakr v Mỹ Lai byl výbuch bezbřehého násilí, hodnotí historik Crhák

Uplynulo 55 let od chvíle, kdy příslušníci 23. pěší divize americké armády podnikly zásah v jihovietnamské vesnici Mỹ Lai. Na místě zůstalo několik stovek mrtvých civilistů, mnoho z nich bylo před smrtí mučeno či vystaveno sexuálnímu násilí. Přestože se jednalo o největší známý zločin vietnamské války, který vyčníval formou i rozsahem, podobné události ji provázely od počátku, jen díky svému menšímu měřítku nepřitáhly takovou pozornost, upozorňuje historik Národního muzea Ondřej Crhák. 

Kdyby ženy a muži brali stejně, pomohlo by to nejen české ekonomice

Překonání rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami by zvýšilo globální hrubý domácí produkt (HDP) zhruba o sedm procent, konstatuje zpráva vydaná ČTK, která cituje závěry studie společnosti Moody's Analytics. Aby bylo jasno, o čem je řeč: Existoval-li by nulový rozdíl mezi příjmy žen a mužů na stejných pozicích v zaměstnání, pak by mohl být světový HDP prý až o sedm bilionů dolarů (v přepočtu na koruny zhruba 155 bilionů) vyšší. Moody's Analytics ale upozorňuje, že při aktuálním tempu vyrovnávání rozdílů mezi ženami a muži potrvá minimálně 132 let, než se čísla srovnají. A i když svět dobře ví, v čem je zakopaný pes, nedaří se tyhle příkopy stále zasypat. 

Mezi Proudy s hostem Jiřím Kůsem: Je česká společnost dospělá a budeme se učit žít v metaverzu?

Budeme potřebovat víc technologii nebo víc psychologii? Je česká společnost dospělá? Proč roste počet mladých lidí s psychickými problémy? A budeme se muset naučit žít v metaverzu? Petr Nutil a Ondřej Fér v novém díle podcastu Mezi Proudy s hostem Jiřím Kůsem.

V Praze pozvali Rumunsko do NATO. Je to naše největší bezpečnostní záruka, říká velvyslankyně Barta pro EZ

Velvyslankyně Rumunska v Praze Antoaneta Barta v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala bezpečnostní situaci na hranicích s Ruskem v regionu, vzájemné vztahy České republiky a Rumunska a spolupráci na nejvyšších diplomatických úrovních. Právě na summitu v Praze roku 2002 Rumunsko obdrželo pozvánku do řad NATO a ministři zahraničních věcí se při příležitosti dvacátého výročí sešli loni v srpnu. Barta také zdůraznila, že Rumunsko pevně stojí za svými moldavskými sousedy, kteří čelí ruské hrozbě.

Události Petra Nutila: Rajchlova nepovedená věštba, válka proti Evropě, rabování na Hradě a fackovaná v podhradí

Milí čtenáři, máme za sebou perný týden, plný zásadních událostí. Tak si je pojďme shrnout.  

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 

Českým domácnostem klesá životní standard, krizové scénáře se ale nenaplnily, říká sociolog Martin Buchtík

Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík. Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. 

Důchodcům nezávidím. Změny penzijního systému jsou však nutné, platí to i pro valorizaci

Má, nebo nemá být schválená důchodová reforma, má, nebo nemá nově zvolený prezident, jak to po něm chce nejen opozice, ale i někteří mediální komentátoři, vetovat či potvrdit, prý v rozporu se zákony této země, navrhované snížení valorizačního mechanismu, který sníží částku v létě mimořádně vyplácených penzí? Celé nechutné opoziční divadlo, ukazuje na to, proč zásadní věci v Česku nefungují a země je pak musí často až hystericky řešit už ne na poslední chvíli, ale jak se říká s křížkem po funuse. A že důchody jsou toho nejviditelnějším příkladem, je jen smutná douška.