Názory

Související články:

Odchází Miloš Zeman. Prezident, který ztroskotal

Před 20 lety usedl na Hradě Václav Klaus. Vytrvale sledoval svou vizi, později však zašel příliš daleko, říká profesor Kopeček

Uplynuly dvě desetiletí od chvíle, kdy se 7. března 2003 ujal úřadu prezidenta republiky Václav Klaus. Podle politologa Lubomíra Kopečka nabízel vizi národně konzervativního prezidentství, která byla konzistentní a dá se mluvit o snaze vytvořit vlastní ideovou doktrínu. Profesor působící na Fakultě sociálních studí Masarykovy univerzity a v Národním institutu SYRI, který se Klausovu prezidentskému mandátu věnoval například v knize „Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman. Paralelní životopisy“,  v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil mimo jiné i to, proč lze druhou polistopadovou hlavu státu přirovnat k náboženskému prorokovi a kde hledat příčiny pozdější Klausovy radikalizace, která jej přivedla na politickou periferii a do názorové izolace v českém veřejném prostoru. 

Mezi Proudy: Spacáková revoluce, kulturní války a invaze umělé inteligence

Petr Nutil a Ondřej Fér v novém díle podcastu Mezi Proudy rozebírají 15 minut slávy ANO a SPD během mimořádného jednání k návrhu na snížení valorizace důchodů. Rozdělení českého internetu po zveřejnění zprávy o novém britském snímku The Three Musketeers (Tři mušketýři) v němž roli D’Artagnana hraje herec tmavé pleti Malachi Pullar-Latchman. A nakonec dojde i na invazi umělé inteligence do našich životů. 

Události Petra Nutila: Obstrukce a pohádka o Kecálkovi a Důchodomůrce

Máme za sebou jeden z těch týdnů, které byly dokonale absurdní, dokonce tak, že na to moc rádi, sami a dobrovolně zapomenete. Tak pojďme hned k hlavní věci, která plnila stránky novin po celý týden. Totiž v Poslanecké sněmovně proběhla bitva o snížení valorizace důchodů. 

Česká politika opakuje staré chyby. Škoda nejen pro důchodce, ale i ostatní

Říká se, že jen blázen dělá stejnou chybu dvakrát. Jenže nám v Česku stará moudra asi nic neříkají, a i kdyby platila, nám to prostě nevadí. Říkáte si, že ne? Ale ano. Ukázka toho, že nejen politikům, ale ani jejich voličům nevadí neustálé opakování starých chyb a jejich nenáprava, je tu doslova na denním pořádku. 

"Když zakřičíte, že zabijete prezidenta, tak to řeší policie." Exner pro EZ vysvětluje nový zákon proti škodlivému obsahu na internetu, cenzuru odmítá

Poslanec za Starosty a nezávislé a člen výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Martin Exner v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak bude vypadat nový zákon o blokování online obsahu ohrožujícího národní bezpečnost. „Když budete stát někde na Václaváku a křičet, že půjdete zabít prezidenta, policie to okamžitě řeší. Tento zákon umožňuje totéž v online prostoru,“ popisuje.

Rok války na Ukrajině i dopadů na světovou ekonomiku. Kolik stojí konflikt?

Jen před několika málo dny si nejen celá Evropa, ale celý svět připomněl, že krvavá válečná ruská agrese na Ukrajině trvá už rok. A ač je utrpení obyvatel Ukrajiny nezměrné a nepopsatelné, snad o to víc se v poslední době objevují zprávy, které vystavují doslova krvavý účet administrativě totalitního vůdce Ruska Vladimira Putina, který tuto zemi ničí. A nejde tak přitom ani o sumy, které souvisejí s nějakou pomocí.  

Evropa přihlíží růstu další jednostranné závislosti. Problém představují auta z Číny

Možná se to jen zdá, ale nepřijde vám, že se na tom našem „starém“ kontinentu, pohybujeme takříkajíc z extrému do extrému? Ještě nedávno jsme se tu všichni chovali přesně jako v jedné filmem proslavené písni: „Kupovat potřebné energetické komodity z jednoho zdroje, ale levně? Nevadí!“ Jenže ruská agrese na Ukrajině ukázala, že to byl hodně špatný nápad. Mezitím se odhalily i další závislosti vyspělého světa na podobných „dodavatelích“, i když zatím ne se skutečnými válečnickými aktivitami. A to ať už u léků, čipů nebo potřebných součástek do vojenské munice. Jenže, jak se zdá, zatím jsme se z toho moc nepoučili.  

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

O Criminals slyšel v Olomouci snad každý. Lidé občas mají předsudky, někdy jsou nepřející, říká bývalý vězeň

Bývalý vězeň Radek Čada v Olomouci pomohl založit skupinu Criminals Olomouc. Lidé jako on se skrze ni angažují ve společenském dění ve městě a okolí. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co dělají a jaké mají plány do budoucna. „Potřeboval bych, aby měl den padesát hodin. Mám hrozně moc nápadů, ale je těžké je realizovat,“ říká. Podělil se také o své zkušenosti z vězení.

Události Petra Nutila: Českým internetem hýbou spacáky Schillerové i černošský d'Artagnan

Vítejte u dalšího pravidelného vydání Událostí PN, které jsou – jako obvykle – stejně tak absurdní, jako svět sám. Mimochodem, mohlo by se zdát, že ono neustálé rýpání se v divnostech tohohle světa je jen nějakým pokusem o satiru. Není tomu tak. Nakonec v téhle rubrice nepokračuji v ničem jiném, než v navázání na romantismus, který ve vyhledávání divných míst, věcí a lidí nalezl zalíbení. A věřím, že stejně jako čtenáři před dvěma sty lety, i vy jste si sami na sobě všimli, že popis zřícenin, myšlenkových chatrčí, nebo poutových zrůd nejen politiky vyvolává hluboké city a sentiment. Ach.  

Putin snahou o odstoupení od New START překonal nejhorší sovětské diktátory. Pro Kreml brzy může znamenat přítěž

Ruský prezident Vladimir Putin při svém úterním projevu hodnotil dosavadní průběh jeho války na Ukrajině. Oznámil při ní, že Rusko pozastavuje účast na Smlouvě mezi USA a Ruskem o snížení počtu jaderných zbraní (SORT). Ta platila mezi lety 2003 a 2011, kdy ji nahradil New START. Obě strany souhlasily se snížením jaderného arzenálu na maximálně 2200 operačně nasazených hlavic.  

Politolog Broul: Den Putinovy invaze si budeme pamatovat dlouho, já hlavně pocity. Byl jsem upřímně zděšen

Politolog David Broul z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomněl, že Rusko všechny podobné jím rozpoutané války prohrálo. „Studenty na katedře jsem na brzkou možnost otevřeného konfliktu buď na Ukrajině, nebo na Tchaj-wanu upozornil na konci roku 2021. Přesto jsem si celoplošnou válku na Ukrajině nedokázal představit,“ popisuje Broul v rozhovoru. 

Rok války na Ukrajině. Můžeme být hrdí, žádné "o nás bez nás" se nekoná

Právě dnes je to rok, co začala válka na Ukrajině. Nejsem fanouškem historických paralel, ale jednou nám dobře známou událostí si teď pomohu. I Česko totiž dostalo příležitost obstát ve zkoušce, kterou představovalo uplynulých dvanáct měsíců. Jak se nám to podařilo? 

Rok ruské agrese proti Ukrajině, aneb dvě klíčové otázky, na které marně hledáme odpověď

Uplynul rok od chvíle, kdy ruská armáda spustila masivní útok na Ukrajinu. Konflikt zahájený 24. února, který se svým charakterem vymyká všemu, co Evropa zažila od konce druhé světové války, si za 12 měsíců vyžádal přinejmenším desetitisíce obětí. Jejich počet nelze z dostupných zdrojů přesně určit. Je však jisté, že v řádech tisíců se počítají i mrtví civilisté. Konec násilí není v dohledu. Válka, kterou agresor – bez veškerých pochybností ruský putinovský režim – plánoval jako rychlou a krátkou operaci, nabrala opotřebovávací charakter. Frontová linie se v posledních měsících posunuje jen málo a každý územní zisk je zjevně vykoupen obrovskými ztrátami. Palčivých otázek spojených s konfliktem přibývá. A dvě z nich vystupují do popředí. 

Rusko si připravuje problémy pro budoucí existenci, válka mu přináší kritiku, zhnusení a ztrátu kreditu, říká sociolog Sekot pro EZ

Ruská vojenská agrese na Ukrajinu byla dlouho připravovaná, mezinárodním společenstvím tušená a jasně monitorovaná. Jak přibližuje sociolog Aleš Sekot z Masarykovy univerzity v Brně během rozhovoru pro EuroZprávy.cz, zahájení invaze zřejmě nezapůsobilo ani šokově, jako spíše ohromením z brutality historicky známého imperiálního agresora. „Rok války, bez ohledu na její budoucí výsledky, tak přinesl i pro nás utěšující zjištění, že ruský imperiální apetit není rozhodně sycen odpovídající schopností ‚dobýt svět‘,“ hodnotí v rozhovoru profesor. 

Rok války na Ukrajině: Rusko dělá jednu chybu za druhou. Konflikt je skutečně globální, říká historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Masarykovy univerzity a Univerzity obrany v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá uplynulý rok ruské agrese proti Ukrajině. První otevřená válka mezi dvěma evropskými zeměmi od roku 1945 podle něj pro mnoho lidí znamenala šok, včetně nekritických fanoušků Ruska. „Já sám si budu vždycky pamatovat, co jsem právě dělal 11. září 2001 a taky si budu celý život pamatovat 24. únor 2022 a myslím, že to tak bude mít mnoho lidí,“ říká. 

Chemické útoky, kobercové bombardování. Saddámův zásah proti kurdským separatistům byl aktem státního terorismu, konstatuje odborník Kraus

Před 35 lety zahájil irácký režim diktátora Saddáma Husajna operaci al-Anfal. Několik měsíců trvající vojenské tažení proti Kurdům a další etnickým a náboženským menšinám na severu země, nazvané podle jedné ze súr Koránu (v překladu kořist), si vyžádalo přinejmenším desítky tisíc obětí, z velké části z řad civilistů. Přesných čísel se ale nelze dopátrat, upozorňuje politolog Josef Kraus v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ, který působí jako zástupce vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně dále vysvětlil, že operace měla nejen potlačit kurdské povstalce, ale v očích většinového obyvatelstva také potrestat celé etnikum za debakl, který Irák utrpěl v dlouhé a devastující válce se sousedním Íránem. Připouští, že cíl byl do značné míry splněn, použité prostředky ale měly genocidní ráz a naplňovaly definici státního terorismu. 

Pro mnohé slovenské oligarchy je současné dění odstrašující, říká 5 let po vraždě novináře Kuciaka politolog Baboš

Uplynulo 5 let od chvíle, kdy nájemný vrah Miroslav Marček zastřelil slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka i jeho partnerku Martinu Kušnírovou. Dvojitá vražda ze dne 21. února 2018, za níž podle vyšetřování stály oligarchické, na vrcholnou politiku napojené struktury, vedla k rozsáhlým protestům u našich východních sousedů. Nejenže přivodily pád tehdejšího premiéra Roberta Fica, ale předně ukázaly obrovskou nespokojenost se stylem vládnutí na Slovensku, uvádí politolog Pavol Baboš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na polarizaci společnosti a participací lidí ve veřejném prostoru z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě dále objasnil například to, proč s pětiletým odstupem mezi Slováky převládá spíše pocit zklamání a proč případ nakonec neukončil Ficovu politickou kariéru.  

Události Petra Nutila: Pokání Jiřího Ovčáčka a Babišovo peklo

„Stydím se za to, co jsem dělal. Nenávist je můj největší hřích,“ posypal si hlavu popelem v rozhovoru se Světlanou Witowskou končící hradní mluvčí Ovčáček. A v rozhovoru působil tenhle hradní komik, bývalý autor komunistických Haló novin, wannabe křesťan a věčná attention whore sociálních sítí Jiří Ovčáček slušně, smířlivě a skoro by se zdálo, že celé to svoje angažmá hodlá spláchnout jako roli, která mu byla přisouzena, vnucena a kterou musel hrát. Na což by mu, upřímně řečeno, mohl skočit jen člověk buď s poruchou paměti, nebo zcela dementní.