ROZHOVOR | "Když zakřičíte, že zabijete prezidenta, tak to řeší policie." Exner pro EZ vysvětluje nový zákon proti škodlivému obsahu na internetu, cenzuru odmítá

Poslanec za Starosty a nezávislé a člen výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Martin Exner v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak bude vypadat nový zákon o blokování online obsahu ohrožujícího národní bezpečnost. „Když budete stát někde na Václaváku a křičet, že půjdete zabít prezidenta, policie to okamžitě řeší. Tento zákon umožňuje totéž v online prostoru,“ popisuje.

V rámci výboru pro bezpečnost PS se podílíte na tvorbě zákona o blokování obsahu ohrožující národní bezpečnost online. Co si pod ním máme představit?

Znamená to, že nám takový zákon nějakým způsobem umožní reagovat na určitý druh zpráv, které ohrožují národní bezpečnost. Jde o poplašné zprávy, nějaké šokující zprávy a zprávy, které by mohly způsobit nějaké nepřiměřené reakce obyvatelstva. Vidíme to v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo covidem, kdy byli lidé dezinformacemi nabádáni, aby používali nesmyslné přípravky proti onemocnění a ty jim mohly uškodit.

Musím ale zdůraznit, že zákon řeší pouze určitou výseč takových zpráv. Ne věci, které napíše nespokojená babička na svůj Facebook. Musí být splněny určité podmínky, které identifikují národní hrozbu nebo bezprostřední možnost takové hrozby. Musí tedy být založena na konkrétních skutečnostech a musí navazovat například na válku nebo covid a vypadat věrohodně. Nemůže se týkat třeba aprílového žertu. Újma musí mít celonárodní dosah a musí být nebezpečná pro stát. 

 Musíme vzít v úvahu, že obdobné skutky jsou trestně stíhatelné mimo online prostor. Když budete stát někde na Václaváku a křičet, že půjdete zabít prezidenta, policie to okamžitě řeší. Tento zákon umožňuje totéž v online prostoru.

 Jak to policie tedy bude řešit?

 Když se něco takového zachytí, reálně existuje hrozba, obsah se zablokuje a policie se tím začne zabývat. To omezení šíření se může udělat v několika stupních. Může se úplně znemožnit zveřejňování nebo omezit rozsah, nebo jen předcházet jeho využívání. Zákon je ale navržený tak, aby respektoval svobodu slova. Jde především o okamžité zamezení trestnému činu v online prostoru. Když někdo bude mít na náměstí maketu samopalu, tak na něj policista také skočí hned a nebude se ptát prodejce zbraní, jestli je to maketa nebo originál.

 Nemáte obavy, že budete obviňováni ze státní cenzury?

Není to cenzura, protože se nevztahuje na kritiku vlády a politiků. Vztahuje se opravdu na ty věci, které jsou v jiné úrovni toho ohrožení. Navíc máme několik pojistek. Před vydáním rozhodnutí o omezení obsahu se vyžádá stanovisko policie a zpravodajských služeb, které musí být kladné. Dotčené subjekty mohou podat žalobu k soudu a ten by měl do 7 dnů rozhodnout, jestli je blokace oprávněná, nebo ne. Když to soud neposvětí, tak bude ten obsah zase odblokován. Skrytí obsahu na 7 dní jistě není cenzura.

Budou do toho tedy zapojené i zpravodajské služby?

Samozřejmě, ty vydají stanovisko. Přezkum soudem, vyjádření policie a zpravodajských služeb tam je, finální slovo by měl mít Český telekomunikační úřad. Do konce roku 2024 bude přechodně rozhodujícím orgánem ministerstvo vnitra. Existovaly různé verze tohoto zákona, ale vše bylo projednáno s Rekonstrukcí státu, což byla podmínka STAN a Pirátů, a upraveno, takže se domnívám, že to bude v pořádku. 

Kdo vůbec vznik zákona inicioval?

Bylo to z rozhodnutí vlády, za úkol ho vypracovat dostalo ministerstvo vnitra. 

Máte už vyhlédnuté nějaké šiřitele zmiňovaného obsahu?

Toto opatření nelze brát cíleně na konkrétní subjekty, vždy jde o samotný obsah. Necháme to na orgánech, které se problému budou věnovat. Nicméně, jsou tady proruské weby, které podnikají takovou činnost. Když pak ale vyjde zákon, možná budou opatrní, jen občas vypustí nějaké balónky, kterými zákon vyzkouší. Kriminalita na webu je relativně nová věc a zákony se musí u všeho postupně vyvíjet.

Situace se výrazně proměnila se vznikem velkých platforem jako Twitter nebo Facebook. Vrátil bych se k příměru, že na ulici je policista schopen u podezření ze zločinu okamžitě zasáhnout, ale v online prostoru je toto potřeba ještě řešit. Na online případy často nemáme nástroje, které v normálním životě máme. Nejdříve to musíme zablokovat a teprve potom vyšetřovat. 

Dezinformace během covidu zabíjely. Podle mého soudu jsme ve válce, říká poslanec

Během nedávné kampaně před prezidentskými volbami jsme se setkali se strašením válkou. Otázka ale zní – opravdu jsme v informační válce?

Před tisíci lety se lidé bili klacky, později luky a kopími, pak byl vynalezen střelný prach, a nakonec jaderné zbraně. Podobně se vyvíjí pojetí války. Zajímavé navíc je, že se od druhé světové války formálně ještě nevyhlásila. Původní definice války zněla, že je to násilné donucení nepřítele k určitému jednání proti jeho vůli. V takzvané Gerasimově doktríně to Rusové modifikovali tak, že skrytým hybridním působením, například dezinformacemi, mohou protivníka donutit ke stejnému výsledku, bez použití násilí. Dospěli k tomu, že je zbytečné napadat zemi hned hrubou silou, protože to stojí velké náklady. Stačí společnost rozdělit, poštvat ji proti vládě a systému. Tím se společnost oslabí. Pak stačí už jen přijet a zabrat si území bez toho, aby se někdo účinně bránil. 

Obviňování ze strašení válkou, jaké jsme zažili v prezidentské kampani, je nepřípustné. Konstatování, že jsme v informační válce má přimět každého z nás, abychom zapojili kritické myšlení, ověřovali si zdroje a komunikovali i mimo svoje tzv. sociální bubliny. Podle mého soudu tedy ve válce jsme. Už během covidu se Rusko snažilo Evropu poškodit tím, že šířilo narativ, jak se na covid neumírá a pomáhá třeba Ivermektin. Někteří lidé se tím nechali zmanipulovat a na covid pak umírali. Nikdo je nezastřelil, zabily je dezinformace.

 Jak ale nevěřit dezinformacím?

 Dnešní doba je složitá, informací je přemíra. Máme takzvanou polykrizi, kdy si část starší generace vzpomíná na klidné komunistické bezčasí, kdy se zdánlivě nic nedělo. V současném světě se obtížně orientují a dezinformace a konspirační teorie jim mnohdy dávají snadné řešení, které nahradí komplikovanou a rychle se vyvíjející realitu. Je to ohromně výhodná situace pro dezinformační válku. Lidé mají potřebu jistot a bezpečí, mají potřebu chápat svět. Málokdo bude studovat desítky stránek, aby pochopil svou situaci. Nejraději by si to přečetl v pár větách, což reálně moc nejde. 

 Říká se, že před stovkami let člověk znal sto lidí, pohyboval se v okruhu 20 kilometrů okolo své vesnice a za den dostal pár nových informací. Když si dnes senior zapne internet, má tam deset řetězových mailů a příspěvky na Facebooku. Pak si pustí televizi, kde mají na výběr ze stovek stanic… Ale mozek máme všichni pořád stejný. Mnozí lidé zkrátka toto ohromné množství informací nezvládají vyhodnocovat. 

Jak boj s těmito problémy zvládá stát samotný?

Jsou různá doporučení od Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Nemám podrobné informace, jak to řeší různá ministerstva a další úřady, ale myslím si, že se na tom pracuje a na hrozby se reaguje. 

Z pozice bývalého starosty vím, jak k tomu přistupují obce. U nás v obci jsme měli vše zálohováno ještě na úplně odděleném serveru. Úřednice jsem proškolil, jaké maily neotvírat a mazat, jaká používat hesla a podobně. Nová Ves byla zajištěná snad dobře, ale vím, že je spousta obcí, které to tak nemají, protože není mnohdy v silách malých obcí to odborně zvládnout.

Mělo by se jim věnovat více pozornosti, pomoci jim s metodikou. Měly by se dělat testy odolnosti, které by odhalily slabá místa. Určitě je na všech úrovních co zlepšovat. Stát by měl zpružnit platovou politiku pro IT pracovníky zaměřené na bezpečnost. Není tak jednoduché je platit v rámci tabulek, které na to jsou dané. Obecně by státní správa měla být v IT sféře více vzdělaná. I kvůli tomu vázne digitalizace. Nejde o kritiku NÚKIB, ten má také jen omezené možnosti a pravomoci. Vývoj ale bude zvýšení odolnosti a odbornosti vyžadovat.

Takže slabost na komunální úrovni v této kyberbezpečnosti může ohrozit stát?

Stává se to firmám, známe kauzy u nemocnic, ale může se to stávat i obcím, že jim někdo zablokuje počítačovou síť a pak bude požadovat výkupné. Je to určitě nepříjemné, když přijdete o data a měl byste za ně platit. Nevím, jak to dělají, pokud za to platí, asi se to moc nezveřejňuje. Návod na to není, ale možná ta data někdy raději oželí. 

V rámci měření OECD máme nejmenší obce. Mnohé nemají odbornost a určité služby, jako právníky nebo IT, si zajišťují externě. Pak už záleží na tom, co jim starosta zadá a na co je upozorní. Záleží i na tom, na jakou týdenní kapacitu si je zaplatí a jak na ně dohlíží. Spousta lidí tomu nerozumí a nepokryjí si to dobře.

A kdyby třeba zkolabovala polovina vesnic na základě nějakého cíleného útoku, tak už je jasné, že jde o ohrožení státu. Zkolabuje samospráva a může dojít ke ztrátě nebo zneužití velkého množství dat. Větší města, ministerstva a kraje mají IT pracovníky a právníky, kteří jim pomohou. Menší obce ale tuto odbornou kapacitu často nemají. Problém by ale byl, i kdyby ze šesti tisíc obcí o data přišla tisícovka. 

Reakce sněmovní opozice? Podle Exnera bude kritická

Jak se stavíte vy ke své bezpečnosti v kyberprostoru?

Nepřipojuji se na veřejné nezaheslované wifi. Občas si vypínám telefon, protože když ho vypnu a zapnu, musel by se útočník nabourat znovu. Mám silná hesla, která nikomu neříkám. Na sociální sítích nepíšu věci, které by mohl někdo zneužít. Taky tam třeba nepíšu, že budu někde na dovolené.

Jak byste řešil věk uživatelů na sociálních sítích? Nevhodný obsah mohou vídat i děti bez nějaké větší snahy.

Je to těžké, pokud se přihlásí děti do nějaké platformy a zalžou o svém věku, to je jako když zalžou v trafice kvůli cigaretám. Zákon se týká všech platforem, ale toto řešit nemůže a ani to není jeho cílem. Děti mohou koukat na web i na televizi na všechno možné, a žádný zákon tomu nezabrání. Tady je nenahraditelná role rodičů, aby se zajímali, co jejich děti dělají, a jestli si nastaví například rodičovský zámek. 

Jaké předpokládáte náklady pro aplikaci tohoto zákona v praxi?

Zákon bude působit preventivně a platformy budou vědět, co můžou a nemůžou. Myslím si ale, že nijak velké nebudou. Je tam to přechodné období, kdy si to resort vnitra nechá do konce roku 2024. Předpokládám, že to bude v rámci stávajících kapacit. Fakt je, že na Českém telekomunikačním úřadu budou muset mít nějaký personál, ale nemyslím si, že půjde o něco významnějšího. 

Bezpečnost vždycky něco stojí, ale půjde o malé jednotky lidí, které to budou řešit. Předpokládám, že když se nastaví rámec a bude jasné, co se děje, tak se dezinformátoři trochu uklidní. Dovedu si představit, že v případě nějakého koordinovaného útoku rozšíří tisíc zpráv a u všech se odvolají k soudu. Pak by to bylo zatížení. Já bych si ale představoval, že to nastavíme tak, aby to nikdo nezkoušel. To je jako jízda na červenou. Řidiči vědí, že se na červenou nejezdí a dávají si pozor. 

Jakou očekáváte reakci opozice?

Určitě to bude kritizovat.

Ještě o tom s opozicí nejednáte?

Na výborech jsme to obecně probírali, kritizují to už z principu a kritizují i to, že jsme to dosud s nimi neprojednávali. Musí se to probrat nejdříve interně v koalici, pak s bezpečnostními složkami a neziskovými organizacemi. Opozice bude moct říkat cokoliv a jako u kteréhokoliv zákona dělat pozměňovací návrhy. Napřed ten zákon ale někdo musí napsat do nějaké podoby, aby bylo možné se o tom konkrétně bavit. 

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Dmytro Zolotukhin Rozhovor

EXKLUZIVNĚ: Evropa kromě nás jinou účinnou armádu nemá, Kreml převrací fakta, říká ukrajinský exnáměstek

Ukrajinský odborník na informační bezpečnost Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že Kreml už diplomacii nepraktikuje a spoléhá se výhradně na tajné operace. „V tuto chvíli by nám všem mělo být jasné, že nic, co Kreml říká nebo dělá, neodráží realitu. Hybridní režim agentů KGB a gangsterů, který vládne ruskému impériu, neustále hraje s lidskými životy,“ varoval.

Více souvisejících

rozhovor Martin Exner zákony Ministerstvo vnitra Kybernetická bezpečnost Policie ČR internet Boj proti dezinformacím a fake news dezinformační weby Starostové a nezávislí (STAN) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) válka na Ukrajině Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) obce Hackeři

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Kim Čong-un

Kim nařídil vyšetření „trestuhodné nedbalosti“ při spuštění lodi. Propaganda už přepisuje příběh

Severokorejské úřady zahájily interní vyšetřování vážného incidentu, k němuž došlo během slavnostního spuštění druhého torpédoborce nové generace na vodu v průběhu uplynulého týdne. Událost, která měla demonstrovat vojenský a technologický pokrok režimu, skončila technickým selháním, jež si okamžitě vyžádalo ostrou reakci samotného vůdce země Kim Čong-una.

včera

včera

včera

Air Force One

Bezpečnostní experty berou mrákoty: Trump nechá přestavět letoun z Kataru na Air Force One, navíc o něm lhal

Americké ministerstvo obrany oficiálně přijalo luxusní letoun Boeing 747 od Kataru s cílem upravit jej na dočasné prezidentské letadlo Air Force One. Tato kontroverzní volba, iniciovaná prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem obrany Petem Hegsethem, však vyvolává silnou kritiku napříč politickým spektrem kvůli bezpečnostním rizikům i možnému porušení ústavních pravidel.

včera

Koupelny, ilustrační fotografie

Českem se dál šíří žloutenka. Většina Čechů si nemyje správně ruce, upozorňuje SZÚ

Českem se opět šíří žloutenka typu A, rychle přibývá infikovaných. Nejčastěji se týká dětí, ale v poslední době byly zaznamenány případy i u dospívajících a mladých dospělých, také u osob drogově závislých či u bezdomovců. Žloutence typu A se říká nemoc špinavých rukou, proto je důležité dbát na prevenci. Základem je důsledná hygiena rukou. Řekneme si, co je to žloutenka, jak se šíří a jak si správně mýt ruce.

včera

včera

Harvardova univerzita

Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA

Prestižní Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA poté, co jí byla ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa odebrána možnost přijímat studenty ze zahraničí prostřednictvím amerických vízových programů. Tento bezprecedentní krok vyvolal šok v akademické sféře a rychle přerostl v právní bitvu, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celé americké vysoké školství.

včera

Donald Trump

Neřeší hodnoty, ale zájmy. Diplomat vysvětlil, proč je Trumpova vláda tak chaotická

Prezident Donald Trump se často odvolává na slogan „America First“, který je hluboce zakořeněn v americké historii, avšak dnes nabývá nové podoby. Podle bývalého diplomata Dennise Rosse, který se touto doktrínou podrobně zabývá, se Trump nevzdaluje tradici zahraniční politiky Spojených států – spíše na ni navazuje. Nejde o izolacionismus, ale o jednostrannost: Spojené státy se historicky vyhýbaly svazkům, které by je mohly zatáhnout do zahraničních konfliktů, ale zároveň byly připraveny prosazovat své obchodní a bezpečnostní zájmy silou.

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump zvyšuje tlak: EU pohrozil 50% clem, trhy se okamžitě propadly

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek znovu rozvířil obchodní napětí mezi Washingtonem a Bruselem, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán na zavedení padesátiprocentního cla na zboží z Evropské unie. Hrozba přichází v době, kdy se již několik týdnů nedaří dosáhnout průlomu v jednáních mezi oběma stranami.

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 

včera

včera

Donald Trump

Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil

Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.

včera

včera

Donald Trump

America first selhává. Trumpovu válku vyhraje Čína i celá Evropa

Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.

včera

Nové informace k případu smrti chlapce v Táboře. Dítě si mělo hrát se zbraní

Policisté od středečního večera pracují na objasnění případu tragické smrti nezletilého chlapce v jihočeském Táboře. Kriminalisté ho prověřují pro podezření z nedbalostního činu. Podle mediálních informací si chlapec měl smrtelné zranění způsobit perkusní pistolí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy