ROZHOVOR | Politolog Broul: Den Putinovy invaze si budeme pamatovat dlouho, já hlavně pocity. Byl jsem upřímně zděšen

Politolog David Broul z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomněl, že Rusko všechny podobné jím rozpoutané války prohrálo. „Studenty na katedře jsem na brzkou možnost otevřeného konfliktu buď na Ukrajině, nebo na Tchaj-wanu upozornil na konci roku 2021. Přesto jsem si celoplošnou válku na Ukrajině nedokázal představit,“ popisuje Broul v rozhovoru. 

Před rokem jsme se společně bavili o ekonomických sankcích, které může Západ uplatnit vůči Rusku. Jsou ze strany Západu sankce dostatečné, nebo by měly být přísnější? 

Sankce mají stále rezervy a mohly by být přísnější. To ale nic nemění na tom, že jsou bezprecedentní a již po roce nesou své ovoce. Cenové stropy na vývoz ropy a plynu stejně jako výrazné snížení dovozu těchto surovin do Evropy až prakticky na nulu začíná výrazně zasahovat ruskou schopnost vést zničující válku proti Ukrajině.

K tomu si připočtěme značně ztíženou dostupnost západních technologií, na nichž je Rusko z podstatné části závislé, anebo odstřižení významné části ruského bankovního sektoru od platebního systému SWIFT. Ruská propaganda bude mít čím dál těžší úkol zakrývat ekonomickou katastrofu, k níž se země blíží. 

Není na čase odstřihnout Rusko definitivně od platebního systému SWIFT?  

Už velmi dlouho se to nabízí. Ostatně Rusko se na tuto alternativu – stejně jako Čína – už dopředu připravovalo v rámci projektu „Pevnost Rusko“, když si mimo jiné vytvořilo vlastní platební systém SPFS. A tento systém pak vede mnoho diplomatů k úvahám o zbytečnosti absolutního odstřižení od SWIFT. Vzhledem k existenci SPFS by takový krok měl už jen marginální dopad, jednalo by se tak víceméně pouze o symbolické gesto. Ale jak víme, i symboly hrají velkou roli. 

Lidé často přirovnávají pocit z teroristických útoků na Dvojčata k takovému, který prožívali před rokem, když se dozvěděli o ruské invazi. Jak to máte vy, pamatujete si přesně, jaké to bylo? Myslíte si, že to zůstane v živé paměti lidí ještě dlouho? 

Přiznám se, že si z prvního dne pamatuji hlavně pocity a záblesky situací. O invazi jsem se dozvěděl z notifikací mediálních agentur na mobilu ihned po probuzení. Pamatuji si pocit zděšení, obav a zvláštní paralýzy, která mě nutila pouze sledovat online zpravodajství nebo psát přátelům. A z rozhovorů vím, že jsem první den a první dny invaze podobně neprožíval jen já. Nedalo se dost dobře soustředit na jinou mentální činnost, diskuse se stáčely ke konfliktu na Ukrajině a jeho budoucnosti. Ano, myslím, že den Putinovy invaze na Ukrajinu si bude mnoho lidí pamatovat velmi dlouho. 

Co pro vás jako odborníka celá válka na Ukrajině znamená? Změnil jste svůj pohled na mezinárodní vztahy a obdobné disciplíny, nebo jste předpokládal, že se něco takového opravdu může stát? 

Odpovědí navážu na předchozí vzpomínky. Byl jsem upřímně zděšen i přesto, že jsem na možnost eskalace do takové míry upozorňoval přibližně od listopadu předchozího roku. Podle některých vědců měl diktátor Putin úmysl okupovat celou Ukrajinu už v roce 2014. Již tehdy narazil na překvapivý odpor Ukrajinců, svého snu se ale nevzdal a postupnými kroky k němu směřoval.  

Studenty na katedře jsem na brzkou možnost otevřeného konfliktu buď na Ukrajině, nebo na Tchaj-wanu upozornil na konci roku 2021. Přesto jsem si celoplošnou válku na Ukrajině nedokázal představit. Nebyl jsem sám v úvahách o Putinově racionalitě, přece není možné, aby ruské rakety dopadaly i na Kyjev a Lvov. Probuzení 24. února 2022 tak bylo skutečně šokující.  

Válka na Ukrajině ale můj pohled na mezinárodní vztahy a s nimi spjaté disciplíny nijak nezměnila. Eskalace, ke které přistoupil Vladimir Putin, byla bohužel logickým vyústěním stupňování tlaku, který vyvíjel skrze svůj režim. Historie ruských vůdců je plná takřka totožných situací, teorie nedemokratického vládnutí takový vývoj předpokládají, v tomto smyslu se opět pouze naplnila dějinná logika. A ta mě i vede k mírnému optimismu. Rusko podobné jím rozpoutané konflikty zpravidla prohrálo. 

Vladimir Putin nedávno oznámil pozastavení ruské účasti na smlouvě Nový START, načež ruský resort zahraničí později uvedl, že Moskva bude smlouvu nadále dodržovat. Co mohou značit takovéto neshody? 
 
Jedná se o rozdíl rétoriky směrem k domácímu publiku a zahraničním aktérům. Vladimir Putin dovnitř země sděluje, že se oficiálně vyvazuje z účasti na smlouvě, která byla jeho rétorikou diktována Západem a k níž se Rusko v dobré vůli připojilo. Navenek – ale stále pro domácí publikum – navíc sděluje, že je odhodlaný eskalovat situaci až v případný jaderný konflikt; jedná se o tradiční taktiku strategie odstrašování nepřítele, aby se tento zdržel určitých akcí, zde zejména dodávek vojenského materiálu na Ukrajinu.  

Putin ale zároveň pomocí svých nižších administrativních složek zahraniční aktéry ujišťuje, že se zatím o žádnou zásadní eskalaci nejedná. V tomto smyslu se nic neděje bez vědomí Putina. Všimněme si také, že právě nižší administrativní složky jsou Putinem odsouzeny k přijímání kritiky zvnějšku: ohledně výkonu ruské armády, nedosahování stanovených cílů, porážek na bojišti apod.  

Ruský vůdce nesmí být kritizován, taková kritika by se jejímu autorovi nemusela vyplatit; zároveň by mohla předznamenat vůdcův pád. Zdánlivé neshody mezi Putinem a jeho podřízenými v ruské byrokratické struktuře tak značí dirigované vymezování pozic samotným Putinem.  
 
Promění se válka na Ukrajině v dlouhotrvající konflikt, stejně jako válka na Donbase trvající od roku 2014? 

Nacházíme se v jiné situaci než po okupaci Krymu a části Donbasu. V dnešní době prakticky nikdo nevolá po zachování statutu quo a obě strany se zdají být víc než odhodlané válčit za své zájmy; a to nejen Ukrajina, ale i globální Západ, který zatím razí tezi, že dohoda bez Ukrajiny je vyloučená. Jestli tedy nedojde k nějaké zásadní změně, jako třeba širší eskalaci konfliktu nebo změně v ruském vedení, bude jako v každém válečném konfliktu záležet na čtyřech zásadních faktorech – politické vůli, celkové vyčerpanosti, morálce a zdrojích. Dokud budou mít obě strany dostatek zdrojů a odhodlání vést válku, konflikt bude trvat ještě dlouho. 
 
Má Rusko šanci udržet válku ještě další rok? 

Myslím, že tu šanci má, nesmíme Putina v jeho ochotě bojovat a dát do války všechno podcenit. Zároveň se znovu odkážu na předchozí odpověď. 

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Martin Poliačik během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. (použito se svolením Martina Poliačika) Rozhovor

Prezidentské volby jako souboj o povahu Slovenska. Pellegrini by hrál vlastní politickou hru, říká Poliačik pro EZ

Prezidentské volby jsou soubojem o povahu slovenského státu, říká dlouholetý poslanec Národní rady SR Martin Poliačik v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V parlamentu seděl deset let, téměř tři desetiletí se věnuje kritickému myšlení. Zkušený politik, který loni působil jako zástupce ředitelky ukrajinské pobočky mezinárodní organizace GLOBSEC v Kyjevě, míní, že Peter Pellegrini nemusí být v případě volebního triumfu výrazně proruskou postavou v roli prezidenta. 

Více souvisejících

rozhovor David Broul válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Vladimír Putin protiruské sankce Tchaj-Wan SWIFT dohoda Nový START

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy