KOMENTÁŘ | Energie zlevňují, nižší by mohly být i zálohy. Má smysl si je teď upravit?

Cenové křivky energetických položek na světových komoditních burzách už nějaký ten pátek míří níž a níž. Tak jen pro představu: cena zemního plynu na Power Exchange Central Europe v Praze nyní dosáhla hodnoty 64 eur za 1 MWh, což je číslo, které trhy viděly naposledy v prosinci roku 2021. Vývoj ceny komodity na klíčových amerických burzách je podobný. A cena elektřiny má, jak se říká, vývoj jako „přes kopírák“. Na dříve zmíněné pražské komoditní burze se aktuálně jedna „megawatt hodina“ obchoduje za 161 eur. 

Takříkajíc shakespearovská otázka je, zda proto mají lidé vlivem rychlého poklesu cen nyní své tarify (samozřejmě u těch, které to s ohledem na podmínky kontraktu dovolují) fixovat nízké zálohy, anebo nemají. To je oč tu běží, chce se říct. 
 
Snad každému je jasné, že vlivem řady ať už domácích, nebo zvláště pak globálních událostí, se v minulém roce dostaly v řadě případů zálohy za odběr energetických komodit do někdy až pro řadu lidí neúnosné výše. A i proto, jak upozornila řada analytiků a energetických specialistů, tuzemská vláda zavedla zastropování cen energií. To aktuální, platné od začátku roku 2023, je 5000 Kč/MWh bez DPH u elektřiny a 2500 Kč/MWh u plynu. Zdálo by se proto, že současná situace s cenami na energetickém trhu nahrává tomu názoru, že zafixovat cenu na nízkých hodnotách se vyplatí. To může být pravda, jenže… Nejvážnějším argumentem, který nabádá i v tomto případě k velké opatrnosti je ten, že nikdo nemá křišťálovou kouli, aby věděl, zda se podmínky na trhu nezmění tak, že i při zafixování cen na nynějších hodnotách opět nedojde (i když je to zatím třeba málo pravděpodobné) na podobný vývoj, jaký jsme tu měli v loňském roce. 

Doporučené články

Naštěstí to s odpovědí na to, zda fixovat či ne, není tak jako u nějakého zapeklitého právnického problému, kdy, s nadsázkou řečeno, platí životem ověřená fráze tvrdící, že kolika právníků se zeptáš na názor, tolik řešení dostaneš. Neptal jsem se tedy desítek energetických odborníků, ale mohu snad říct, že shoda vládne na tom, že spekulovat nyní na nižší ceny energií se nemusí vyplatit. Každopádně, ti zákazníci dodavatelů energií, kterým končí kontrakty v průběhu letošního roku neprohloupí, když reflektují nějakou aktuální nabídku, která se nachází pod úrovní výše zmíněného cenového stropu.  
 
Leč je tu i další skupina zákazníků, s trochou jízlivosti řečeno, sestavená z lidí, kteří neustále spekulují nebo hledají za každou cenu levnou alternativu. A často bez ohledu na cokoliv. A i když i pro ně existuje řešení, je nutné počítat s tím, že je hodně rizikové. Platí však, že všichni ti, kteří snesou rizika a rádi spekulují, mohou odejít z kontraktu „na dobu určitou“ a přejít „na dobu neurčitou“. To by jim podle expertů mělo umožnit při klesajících cenách energií vybrat si dle libosti svého dodavatele a najít pro sebe nejlepší podmínky. Server EuroZprávy.cz už se tématice fixování energetických záloh věnoval zde, nejen kvůli vývoji cen, ale hlavně pro okolnosti, které mohou ovlivnit rozhodování lidí, jak postupovat při volbě kontraktů na další energetickou sezónu. 
 
Možná, že to budete, milí čtenáři, považovat za nošení dříví do lesa, platí ale hlavně doporučení řady energetických specialistů, které říká, že změna dodavatele energií jenom proto, že mu při výše popsaných cenách zaplatíte jen zlomek, může skončit hodně špatně. Není snad třeba převypravovat příběh Bohemia Energy, že? Zkrátka, vybrat si dodavatele energií, u kterého je, byť za jinou cenu, oproti tomu „super levnému“ zřejmě vyšší šance na dodržení smluvních podmínek, není zbytečnou radou. Platí i v tomto případě. Navíc je tu i české moudro, tvrdící, že dvakrát měřit a jednou řezat je rozhodně lepší než… Určitě si sami dosadíte správnou odpověď. 

Související

Donald Trump Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Donald Trump Komentář

Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu

Spojené státy zahájily ozbrojenou operaci proti Venezuele a krok obhajují bojem proti narkoterorismu. Washington přitom obviňuje prezidenta Nicoláse Madura z vedení drogového kartelu, což je de facto účelová záminka. O to problematičtější je tento zásah ve světle toho, jak tvrdě USA odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a samy současně zasahují do suverenity jiného státu.

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina plyn Bohemia Energy

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy