KOMENTÁŘ | Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Aby bylo jasno, o čem je řeč. Ač to zní na spolek demokratických zemí dosti neobvykle, nová pravidla mají zajistit cenovou stabilitu energií. Dodavatelé elektrické energie tak budou mít třeba povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Podle plánů Evropské komise by se měl také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících právě k oné cenové stabilitě. Domácí agenturní zpravodajství k této věci dále uvedlo, že kolísání cen v extrémních výškách má dále pomoci „povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv“ při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Podle konstatování agentury ČTK má právě tento krok snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby.

Nehádejme se nyní o to, zda takové návrhy jsou nebo nejsou omezováním tržních principů či zaváděním principů státem omezovaného trhu nebo ne. Později se k tomu třeba vrátíme. I tahle diskuse ukazuje, proč ne všechno v naší malé zemičce funguje tak, jak má. Tak tedy: Když si uvědomíme, že ještě vloni na konci srpna atakovala cena elektřiny magickou hranici 1000 eur za MWh, nemluvě o ceně plynu, mohli jsme v tuzemsku často slýchávat až hysterické výlevy odborníků na slovo vzatých, kteří volali po zastropování cen a vinili snad všechny vůkol nás včetně vlády z asociálnosti. No jo no. Škoda jen, že často nyní stejní specialisté hovoří v podobném duchu o výše popsaných opatřeních. Člověk se tak chce jízlivě zeptat, kde je ten obyčejný člověk, kterého dotyční tak srdceryvně brání.

No nic, pojďme k těm cenám. EK sama definovala cíle a postup toho, jak bránit dříve popsané nechtěné tržní výkyvy u cen energií. Jak z toho ven, že? Diskuse by se proto měla točit okolo toho, co chceme a jak toho dosáhnout. Chceme mít nízké ceny energií bez zbytečných extrémních výkyvů? Chceme proto ještě více nebo méně deformovat energetické trhy v členských zemích Evropské unie, nebo ne? A jsme ochotni vzdát se části svých svobod tržní ekonomiky, abychom třeba mohli v dlouhodobém časovém výhledu zajistit při smysluplných podmínkách minimální extrémní cenové výkyvy životně důležitých komodit? A s tím je, jak se dá správně tušit, spojena řada podotázek, skrytých a nechtěných potíží a problémů. Bez jejich vyřešení to ale nebude fungovat. A při tom všem lze najít i odpovědi na to, zda chceme nebo nechceme, a za jakou cenu, mít svobodné, tržní nebo institucemi, chcete-li státem, omezované byznysové prostředí.

Takže, zpět k tuzemským poměrům. Nutno je tzv. prioritizovat věci a postupy. Hezké slovo, že? Tak ještě jednou a méně „technicistně“. Chce to mít jasně stanovené priority, harmonogramy, cesty k řešení problémů a srozumitelné argumenty proč. Pokud chceme být na mezinárodním poli platnými hráči, tak by si měla nejen současná opozice uvědomit, že výkřiky o asociálnosti či nedostatečném přístupu k lidem fakt nic nevyřeší (snad jen možná návrat ke stáním penězovodům ve vyhraných volbách, že?), ale mít připraveny smysluplné, parametry „vyfutrované“ návrhy, které by nejen v Česku, ale i v celé Evropě mohly mít kladný ohlas a měly šanci být přijaty. 

Návrh EK počítá mimo jiné i s tím, že si klienti firem, od kterých nakupují energie, budou moci u všech dodavatelů vybírat z více variant smluv a vždy budou mít k dispozici kontrakt s fixní cenou. Měli by navíc dostat i právo prodat do sítě nespotřebovanou elektřinu, kterou vyprodukují například jejich solární panely. Státy by také měly určit dodavatele poslední instance, kteří zajistí odběratelům elektřinu v případě nouze. Je jasné, že i uvedená opatření budou něco stát. Analytici třeba upozorňují na to, že samotný instrument dlouhodobých smluv sice energetické trhy může více stabilizovat, ale samotné komodity nebudou proto levnější. Spíše naopak. Ale jak se říká: Nic není zadarmo a pokud je prioritou stabilita trhu s energiemi, je nutné počítat s tím, že za to bude nutné něco zaplatit. Takže: prioritizovat, argumentovat, ne plkat a vyřvávat.

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Více souvisejících

komentář Energetika evropská komise EU (Evropská unie) Elektřina plyn

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně

Americké zpravodajské a bezpečnostní služby obvinily Rusko a Írán z toho, že zesílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně s cílem rozdělit americkou společnost před prezidentskými volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy