KOMENTÁŘ | Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Aby bylo jasno, o čem je řeč. Ač to zní na spolek demokratických zemí dosti neobvykle, nová pravidla mají zajistit cenovou stabilitu energií. Dodavatelé elektrické energie tak budou mít třeba povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Podle plánů Evropské komise by se měl také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících právě k oné cenové stabilitě. Domácí agenturní zpravodajství k této věci dále uvedlo, že kolísání cen v extrémních výškách má dále pomoci „povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv“ při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Podle konstatování agentury ČTK má právě tento krok snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby.

Nehádejme se nyní o to, zda takové návrhy jsou nebo nejsou omezováním tržních principů či zaváděním principů státem omezovaného trhu nebo ne. Později se k tomu třeba vrátíme. I tahle diskuse ukazuje, proč ne všechno v naší malé zemičce funguje tak, jak má. Tak tedy: Když si uvědomíme, že ještě vloni na konci srpna atakovala cena elektřiny magickou hranici 1000 eur za MWh, nemluvě o ceně plynu, mohli jsme v tuzemsku často slýchávat až hysterické výlevy odborníků na slovo vzatých, kteří volali po zastropování cen a vinili snad všechny vůkol nás včetně vlády z asociálnosti. No jo no. Škoda jen, že často nyní stejní specialisté hovoří v podobném duchu o výše popsaných opatřeních. Člověk se tak chce jízlivě zeptat, kde je ten obyčejný člověk, kterého dotyční tak srdceryvně brání.

No nic, pojďme k těm cenám. EK sama definovala cíle a postup toho, jak bránit dříve popsané nechtěné tržní výkyvy u cen energií. Jak z toho ven, že? Diskuse by se proto měla točit okolo toho, co chceme a jak toho dosáhnout. Chceme mít nízké ceny energií bez zbytečných extrémních výkyvů? Chceme proto ještě více nebo méně deformovat energetické trhy v členských zemích Evropské unie, nebo ne? A jsme ochotni vzdát se části svých svobod tržní ekonomiky, abychom třeba mohli v dlouhodobém časovém výhledu zajistit při smysluplných podmínkách minimální extrémní cenové výkyvy životně důležitých komodit? A s tím je, jak se dá správně tušit, spojena řada podotázek, skrytých a nechtěných potíží a problémů. Bez jejich vyřešení to ale nebude fungovat. A při tom všem lze najít i odpovědi na to, zda chceme nebo nechceme, a za jakou cenu, mít svobodné, tržní nebo institucemi, chcete-li státem, omezované byznysové prostředí.

Takže, zpět k tuzemským poměrům. Nutno je tzv. prioritizovat věci a postupy. Hezké slovo, že? Tak ještě jednou a méně „technicistně“. Chce to mít jasně stanovené priority, harmonogramy, cesty k řešení problémů a srozumitelné argumenty proč. Pokud chceme být na mezinárodním poli platnými hráči, tak by si měla nejen současná opozice uvědomit, že výkřiky o asociálnosti či nedostatečném přístupu k lidem fakt nic nevyřeší (snad jen možná návrat ke stáním penězovodům ve vyhraných volbách, že?), ale mít připraveny smysluplné, parametry „vyfutrované“ návrhy, které by nejen v Česku, ale i v celé Evropě mohly mít kladný ohlas a měly šanci být přijaty. 

Návrh EK počítá mimo jiné i s tím, že si klienti firem, od kterých nakupují energie, budou moci u všech dodavatelů vybírat z více variant smluv a vždy budou mít k dispozici kontrakt s fixní cenou. Měli by navíc dostat i právo prodat do sítě nespotřebovanou elektřinu, kterou vyprodukují například jejich solární panely. Státy by také měly určit dodavatele poslední instance, kteří zajistí odběratelům elektřinu v případě nouze. Je jasné, že i uvedená opatření budou něco stát. Analytici třeba upozorňují na to, že samotný instrument dlouhodobých smluv sice energetické trhy může více stabilizovat, ale samotné komodity nebudou proto levnější. Spíše naopak. Ale jak se říká: Nic není zadarmo a pokud je prioritou stabilita trhu s energiemi, je nutné počítat s tím, že za to bude nutné něco zaplatit. Takže: prioritizovat, argumentovat, ne plkat a vyřvávat.

Související

Česká národní banka Komentář

Pravidla pro hypotéky zmírňují. Pořídit si nemovitost ale pořád nebude jednoduché

Všechno zlé je k něčemu dobré, říká se rádo v tuzemských končinách. Když se v Česku rozjela inflace k hodnotám, které, vsadím se, nezažila stávající většina obyvatel země, jedno „dobro“ z onoho přísloví na úvod, se objevilo. A totiž, že se zastavil prudký růst cen nemovitostí. A nyní přichází (možná) další „dobro“. Domácí finanční regulátor ‒ Česká národní banka (ČNB) oznámila, že od července zmírní podmínky pro poskytování hypoték. Její Bankovní rada totiž rozhodla, že už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI).  

Více souvisejících

komentář Energetika evropská komise EU Elektřina plyn

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Chlapec na videu plivl ukrajinské spolužačce do tváře.

Školák poplival Ukrajinku a ještě se tím chlubil. Rakušan chování odsoudil

Ukrajinská dívka si natočila video, na němž ji skupinka českých dětí slovně a fyzicky napadá kvůli jejímu původu. Agresivní chlapec na snímku vychvaloval Rusko a jakmile se ohradila, plivl jí do tváře. Video sdílené na Twitteru získalo pozornost ministra vnitra Rakušana i školství Beka. Matce dítěte se podařilo získat právníka, který situaci bude řešit.

před 30 minutami

Aktualizováno před 46 minutami

Aktualizováno před 53 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Záplavy na Ukrajině: Výbuchy zřejmě přišly zevnitř, Kachovka by zvenčí odolala jadernému úderu

Rusové kvůli záplavám ztrácejí pozice, uvedl Institut pro studium války. Nyní už jsou některé osady na pravém břehu Dněpru mimo dosah ruského ostřelování. Dramatická situace způsobená zničením přehrady Nová Kachovka se však stále stupňuje. Ukrajinský prezident Zelenskyj vytkl mezinárodním organizacím, že ani přes výzvy dosud nevyslaly pomoc. Ten v dopoledních hodinách dorazil do Chersonu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Dmytro Kuleba je ukrajinský politik a diplomat, od března 2020 ministr zahraničí ve vládě premiéra Denyse Šmyhala.

Kuleba: Nechceme vojáky, NATO je stejně nepošle. Dejte nám zbraně

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tvrdí, že země NATO vojáky na Ukrajinu až do konce války nepošlou a země o ně ani nežádá. Míst toho potřebuje hlavně zbraně. Uvedl to v reakci na prohlášení bývalého generálního tajemníka Severoatlantické aliance Anderse Rasmussena.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce zabránit EU v pořádání klimatického summitu COP29

Podle interních e-mailů, které získala agentura Reuters, Rusko plánuje zablokovat možnost zemím Evropské unie hostit příští rok mezinárodní jednání OSN o klimatu COP29. Tento krok může představovat potenciální překážku pro Bulharsko, které jako člen EU a chtělo získat právo pořádat konferenci. Další zvažované země jsou Ázerbájdžán a Arménie. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Bělgorod, ilustrační fotografie.

"Jsme v Rusku, nebo kde?" Moskva ignoruje utrpení lidí v Bělgorodské oblasti

Do Ruska dorazila plnohodnotná válka, upozornil nezávislý ruský server Meduza. Má obrovské dopady na život ve městě Šebekino v Bělgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou. Čtyřicetitisícové město údajně už několik týdnů prožívá neustálou palbu, na začátku června místní úřady rozhodly o evakuaci obyvatel. Federální pomoc z Moskvy ale nepřichází, šéf wagnerovců Prigožin se dokonce „obává“ nasazení jaderné zbraně. 

před 4 hodinami

Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Na Ukrajinu by mohli zamířit vojáci ze zemí NATO, tvrdí bývalý tajemník aliance

Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Rasmussen uvedl, že skupina zemí NATO může být ochotna vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou na summitu ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky. Na jeho prohlášení upozornil server Guardian. Šlo by o závažné překročení červených linií vytyčených Ruskem, o kterých neustále hovoří Vladimir Putin, zatímco chrastí jadernými zbraněmi. 

před 4 hodinami

Ivo Vondrák (ANO).

Vondrák rezignoval. Novým hejtmanem Moravskoslezského kraje bude Krkoška

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák v úvodu zasedání krajského zastupitelstva rezignoval na svou funkci. Původně mu hrozilo, že ho dnes zastupitelstvo samo odvolá. Vondrák, podobně jako někdejší ostravský primátor Tomáš Macura (oba zvolení za ANO) podpořili v prezidentské volbě Petra Pavla proti svému stranickému šéfovi Andreji Babišovi. 

před 5 hodinami

Zelenskyj: Kyjev nevěděl nic o plánu souvisejícím s výbuchy ropovodů Nord Stream

Kyjev nevěděl nic o plánu souvisejícím s výbuchy ropovodů Nord Stream. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poté, co se začaly hromadit zprávy, že za výbuchy stojí Ukrajina. Uvedl to magazín Bild.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy