KOMENTÁŘ | Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Aby bylo jasno, o čem je řeč. Ač to zní na spolek demokratických zemí dosti neobvykle, nová pravidla mají zajistit cenovou stabilitu energií. Dodavatelé elektrické energie tak budou mít třeba povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Podle plánů Evropské komise by se měl také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících právě k oné cenové stabilitě. Domácí agenturní zpravodajství k této věci dále uvedlo, že kolísání cen v extrémních výškách má dále pomoci „povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv“ při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Podle konstatování agentury ČTK má právě tento krok snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby.

Nehádejme se nyní o to, zda takové návrhy jsou nebo nejsou omezováním tržních principů či zaváděním principů státem omezovaného trhu nebo ne. Později se k tomu třeba vrátíme. I tahle diskuse ukazuje, proč ne všechno v naší malé zemičce funguje tak, jak má. Tak tedy: Když si uvědomíme, že ještě vloni na konci srpna atakovala cena elektřiny magickou hranici 1000 eur za MWh, nemluvě o ceně plynu, mohli jsme v tuzemsku často slýchávat až hysterické výlevy odborníků na slovo vzatých, kteří volali po zastropování cen a vinili snad všechny vůkol nás včetně vlády z asociálnosti. No jo no. Škoda jen, že často nyní stejní specialisté hovoří v podobném duchu o výše popsaných opatřeních. Člověk se tak chce jízlivě zeptat, kde je ten obyčejný člověk, kterého dotyční tak srdceryvně brání.

No nic, pojďme k těm cenám. EK sama definovala cíle a postup toho, jak bránit dříve popsané nechtěné tržní výkyvy u cen energií. Jak z toho ven, že? Diskuse by se proto měla točit okolo toho, co chceme a jak toho dosáhnout. Chceme mít nízké ceny energií bez zbytečných extrémních výkyvů? Chceme proto ještě více nebo méně deformovat energetické trhy v členských zemích Evropské unie, nebo ne? A jsme ochotni vzdát se části svých svobod tržní ekonomiky, abychom třeba mohli v dlouhodobém časovém výhledu zajistit při smysluplných podmínkách minimální extrémní cenové výkyvy životně důležitých komodit? A s tím je, jak se dá správně tušit, spojena řada podotázek, skrytých a nechtěných potíží a problémů. Bez jejich vyřešení to ale nebude fungovat. A při tom všem lze najít i odpovědi na to, zda chceme nebo nechceme, a za jakou cenu, mít svobodné, tržní nebo institucemi, chcete-li státem, omezované byznysové prostředí.

Takže, zpět k tuzemským poměrům. Nutno je tzv. prioritizovat věci a postupy. Hezké slovo, že? Tak ještě jednou a méně „technicistně“. Chce to mít jasně stanovené priority, harmonogramy, cesty k řešení problémů a srozumitelné argumenty proč. Pokud chceme být na mezinárodním poli platnými hráči, tak by si měla nejen současná opozice uvědomit, že výkřiky o asociálnosti či nedostatečném přístupu k lidem fakt nic nevyřeší (snad jen možná návrat ke stáním penězovodům ve vyhraných volbách, že?), ale mít připraveny smysluplné, parametry „vyfutrované“ návrhy, které by nejen v Česku, ale i v celé Evropě mohly mít kladný ohlas a měly šanci být přijaty. 

Návrh EK počítá mimo jiné i s tím, že si klienti firem, od kterých nakupují energie, budou moci u všech dodavatelů vybírat z více variant smluv a vždy budou mít k dispozici kontrakt s fixní cenou. Měli by navíc dostat i právo prodat do sítě nespotřebovanou elektřinu, kterou vyprodukují například jejich solární panely. Státy by také měly určit dodavatele poslední instance, kteří zajistí odběratelům elektřinu v případě nouze. Je jasné, že i uvedená opatření budou něco stát. Analytici třeba upozorňují na to, že samotný instrument dlouhodobých smluv sice energetické trhy může více stabilizovat, ale samotné komodity nebudou proto levnější. Spíše naopak. Ale jak se říká: Nic není zadarmo a pokud je prioritou stabilita trhu s energiemi, je nutné počítat s tím, že za to bude nutné něco zaplatit. Takže: prioritizovat, argumentovat, ne plkat a vyřvávat.

Související

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu Komentář

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

Více souvisejících

komentář Energetika evropská komise EU (Evropská unie) Elektřina plyn

Aktuálně se děje

před 38 minutami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy