KOMENTÁŘ | Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Aby bylo jasno, o čem je řeč. Ač to zní na spolek demokratických zemí dosti neobvykle, nová pravidla mají zajistit cenovou stabilitu energií. Dodavatelé elektrické energie tak budou mít třeba povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Podle plánů Evropské komise by se měl také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících právě k oné cenové stabilitě. Domácí agenturní zpravodajství k této věci dále uvedlo, že kolísání cen v extrémních výškách má dále pomoci „povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv“ při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Podle konstatování agentury ČTK má právě tento krok snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby.

Nehádejme se nyní o to, zda takové návrhy jsou nebo nejsou omezováním tržních principů či zaváděním principů státem omezovaného trhu nebo ne. Později se k tomu třeba vrátíme. I tahle diskuse ukazuje, proč ne všechno v naší malé zemičce funguje tak, jak má. Tak tedy: Když si uvědomíme, že ještě vloni na konci srpna atakovala cena elektřiny magickou hranici 1000 eur za MWh, nemluvě o ceně plynu, mohli jsme v tuzemsku často slýchávat až hysterické výlevy odborníků na slovo vzatých, kteří volali po zastropování cen a vinili snad všechny vůkol nás včetně vlády z asociálnosti. No jo no. Škoda jen, že často nyní stejní specialisté hovoří v podobném duchu o výše popsaných opatřeních. Člověk se tak chce jízlivě zeptat, kde je ten obyčejný člověk, kterého dotyční tak srdceryvně brání.

No nic, pojďme k těm cenám. EK sama definovala cíle a postup toho, jak bránit dříve popsané nechtěné tržní výkyvy u cen energií. Jak z toho ven, že? Diskuse by se proto měla točit okolo toho, co chceme a jak toho dosáhnout. Chceme mít nízké ceny energií bez zbytečných extrémních výkyvů? Chceme proto ještě více nebo méně deformovat energetické trhy v členských zemích Evropské unie, nebo ne? A jsme ochotni vzdát se části svých svobod tržní ekonomiky, abychom třeba mohli v dlouhodobém časovém výhledu zajistit při smysluplných podmínkách minimální extrémní cenové výkyvy životně důležitých komodit? A s tím je, jak se dá správně tušit, spojena řada podotázek, skrytých a nechtěných potíží a problémů. Bez jejich vyřešení to ale nebude fungovat. A při tom všem lze najít i odpovědi na to, zda chceme nebo nechceme, a za jakou cenu, mít svobodné, tržní nebo institucemi, chcete-li státem, omezované byznysové prostředí.

Takže, zpět k tuzemským poměrům. Nutno je tzv. prioritizovat věci a postupy. Hezké slovo, že? Tak ještě jednou a méně „technicistně“. Chce to mít jasně stanovené priority, harmonogramy, cesty k řešení problémů a srozumitelné argumenty proč. Pokud chceme být na mezinárodním poli platnými hráči, tak by si měla nejen současná opozice uvědomit, že výkřiky o asociálnosti či nedostatečném přístupu k lidem fakt nic nevyřeší (snad jen možná návrat ke stáním penězovodům ve vyhraných volbách, že?), ale mít připraveny smysluplné, parametry „vyfutrované“ návrhy, které by nejen v Česku, ale i v celé Evropě mohly mít kladný ohlas a měly šanci být přijaty. 

Návrh EK počítá mimo jiné i s tím, že si klienti firem, od kterých nakupují energie, budou moci u všech dodavatelů vybírat z více variant smluv a vždy budou mít k dispozici kontrakt s fixní cenou. Měli by navíc dostat i právo prodat do sítě nespotřebovanou elektřinu, kterou vyprodukují například jejich solární panely. Státy by také měly určit dodavatele poslední instance, kteří zajistí odběratelům elektřinu v případě nouze. Je jasné, že i uvedená opatření budou něco stát. Analytici třeba upozorňují na to, že samotný instrument dlouhodobých smluv sice energetické trhy může více stabilizovat, ale samotné komodity nebudou proto levnější. Spíše naopak. Ale jak se říká: Nic není zadarmo a pokud je prioritou stabilita trhu s energiemi, je nutné počítat s tím, že za to bude nutné něco zaplatit. Takže: prioritizovat, argumentovat, ne plkat a vyřvávat.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Energetika evropská komise EU (Evropská unie) Elektřina plyn

Aktuálně se děje

před 45 minutami

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 4 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 5 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

včera

včera

Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Severoatlantickou alianci a označil stávající úroveň americké podpory za naprosto absurdní. Tento výrok přichází necelý týden před klíčovým summitem NATO, který se má uskutečnit v turecké Ankaře. Podle šéfa Bílého domu je spojenectví s evropskými partnery jednostranné a postrádá jakoukoli reciprocitu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy