Myslíme si, že jsme energetickou krizi ustáli jenže… Sice jsme dokázali překonat závislost na ruském plynu, ale v energetice je vítězem ten, kdo je hlavně soběstačný. Česko pro svůj energetický mix jadernou energii potřebuje, říká v rozhovoru pro podcast Mezi Proudy Radek Škoda, jaderný vědec zaměřující se na energetiku i ekonomiku jaderných elektráren a šéfe výzkumného týmu projektu Teplátor.
Zkamenělá legislativa a mýty
Část lidí k jádru pořád přistupuje spíše s odporem a strachem vyvolaným tragickými událostmi minulosti. A i když se na druhou stranu Česko řadí k zemím spíše pro jádro, inovacím u nás dveře nejsou ještě úplně otevřeny. „Když přijdete a začnete v odborných kruzích říkat, že postavíte něco jiného, než jsou Dukovany nebo Temelín, tak se všem zježí vlasy na hlavě nebo začnou vymýšlet, proč to nejde,“ říká Radek Škoda. A s tímhle problémem je spojená i zastaralá a nekoncepční legislativa okolo které se v posledních týdnech rozvířila diskuse.
Mýtů okolo jaderné energetiky je ve společnosti několik. Hned jako první nás napadne nebezpečný jaderný odpad a radioaktivita. Za tím stojí řada filmů a seriálů, ale i špatná komunikace státu s obcemi. „V Simpsonech je jaderný odpad něco zeleného tekutého, ale tak to není. Jsou to čtyři až pět metrů dlouhé tyče, které jsou uloženy ve speciálním kontejneru hluboko pod zemí,“ upřesňuje Škoda a dodává „Když přijedete do vesnice a oznámíte jim« Tady vám postavím úložiště jaderného odpadu », tak tím nikoho nenadchnete. Finové to udělali jinak, obcím nabídli různé kompenzace a ať se sami rozhodnou.“
Některé státy jako např. Japonsko, Francie nebo Německo, dále využívají tzv. přepracované jaderné palivo. Z něj lze získat ještě velké množství uranu a plutonia. „Paliva se v elektrárně spotřebuje okolo čtyř procent, většina je pořád v článcích. Existují i technologie, díky kterým je můžete dál využívat, třeba na vytápění města,“ uvádí Škoda. A právě Radek Škoda se svým výzkumným týmem vědců z ČVUT a plzeňské univerzity pracuje na projektu Teplátor, který z vyhořelého paliva dokáže vytápět města i několik desítek let.
Malé reaktory
Nedávno se objevila zpráva, že chce ČEZ stavět malé modulární reaktory v Temelíně, Dukovanech nebo Mělníku, tedy v místech, kde jsou dnes uhelné ale i jaderné elektrárny. Cena stavby ani provozu není zatím známá. Podle Radka Škody musí mít tyto malé jaderné reaktory stejné bezpečnostní systémy, stejnou dozornu i ochranu, jako velké. Stavět je tedy v blízkosti velkých jaderných elektráren, které vyrobí více energie a její náklady nejsou tedy tak vysoké, není ekonomicky výhodné.
Poslechněte si celý díl podcastu Mezi Proudy s Radkem Škodou o energetické krizi, prodeji energií a jádru:
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
před 1 hodinou
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
před 2 hodinami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 3 hodinami
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 4 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 5 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 5 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 6 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 7 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 8 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
včera
Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy
včera
Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá
včera
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
včera
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
včera
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
včera
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.
Zdroj: Libor Novák