ROZHOVOR | Čína chce přetvořit systém tak, aby jí vyhovoval. Expert pro EZ odhalil vztahy Trumpa s Pekingem

Programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS) a odborný asistent na Univerzitě Palackého v Olomouci Richard Turcsányi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vylíčil čínský přístup ke zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Také popsal, jak se bude Trump chovat k Číně. „Trump v Bílém domě je pro všechny rizikem, protože je velkou neznámou a nikdo dopředu neví, co udělá a co se stane,“ říká.

Deník Shopaholičky

Jak se Čína bude chovat před nástupem Donalda Trumpa do funkce?

Nemyslím si, že Čína se chová nebo bude chovat nějak speciálně během období mezi volbami a nástupem Donalda Trumpa do funkce. Čínská diplomacie je tradičně poměrně stabilní – často rigidní – a klade velký důraz na protokol, prohlášení a podobně.

Po zbytek Bidenova prezidentství bude samozřejmě jednat s Bidenem a demokraty ve smyslu, že je na odchodu a připravuje si pozici pro jednání s prezidentem Trumpem a republikány. Stejně jako jiné země se Čína bude snažit o Trumpovu přízeň – během Trumpova prvního funkčního období se například Čína snažila umožnit Trumpovi a jeho rodině podnikat v Číně a s Čínou, čímž se Čína snažila získat lepší vztahy.

Jak Donald Trump vnímá Čínu?

Nevidím Trumpovi do hlavy, ale myslím, že paradoxně nevidí Čínu nějak a priori negativně. Nemyslím si, že by mu osobně vadily autoritářské praktiky Číny, stav lidských práv nebo situace v Hongkongu. Stejně tak si nemyslím, že by mu osobně nějak vadil Tchaj-wan nebo Ujgurové a podobně.

Z toho, co vidím, se mi zdá, že Trump vidí svět ve velmi jednoduchých transakčních vztazích, z nichž chce něco získat a chce být tím, kdo „obchoduje“. Trump se často dívá na jednoduché obchodní statistiky, a hlavně na to, kde se co vyrábí. Z tohoto pohledu se Trump staví k Číně velmi negativně, protože v ní vidí velký problém pro americký zahraniční obchod a výrobní kapacity. Proto se někdy říká, že by Čína mohla s Trumpem vyměnit ústupky v obchodování například za ústupky vůči Tchaj-wanu.

Můžeme očekávat zintenzivnění obchodní války mezi USA a Čínou? Pokud tedy budeme předpokládat, že už probíhá.

Ano, z toho, co víme, se zdá, že můžeme očekávat, že Trump zvýší cla na čínské – mimochodem nejen čínské, ale možná i evropské a další – výrobky, a obchodní válka se tak bude stupňovat. Problém však může být ještě širší v tom smyslu, že se může dále rozpadat mezinárodní systém a pravidla WTO a dalších institucí, které Trump nepovažuje za příliš důležité.

Zastane se Trump vojensky Tchaj-wanu v případě jeho napadení Čínou?

To je otázka za milion (nebo podstatně více) dolarů – myslím, že nikdo nezná odpověď. Pravděpodobně ani Trump. Samozřejmě, že o konkrétní politice USA budou rozhodovat a také ji realizovat jiní lidé a my si budeme muset počkat, kdo to bude.

Pokud by to byl například ministr zahraničí Mike Pompeo nebo někdo podobný, dalo by se očekávat, že USA Tchaj-wan podpoří, ale v každém případě bude Trump pravděpodobně požadovat větší investice do vlastní obrany Tchaj-wanu, stejně jako to bude požadovat od spojenců v NATO.

Často se mluví o Trumpově obdivu k autoritářům. Je to i případ Si Ťin-pchinga?

Do jisté míry asi ano – Trump vidí, že Si Ťin-pching je u moci už dlouho, že jeho moc je de facto kompletní – nemusí kandidovat ve volbách, odstěhovat se z prezidentského úřadu, ani se obracet na soudy. Zdá se, že Trumpovi taková moc imponuje a možná mu ji i závidí. Nevšiml jsem si, že by Trump měl něco osobně proti Si Ťin-pchingovi; zdá se, že ho respektuje – což se nedá říci například o jeho přístupu k Angele Merkelové a dalším evropským politikům.

Znamená Trump v Bílém domě pro Čínu riziko pro šíření jejího vlivu v zemích třetího světa?

Trump v Bílém domě je pro všechny rizikem, protože je velkou neznámou a nikdo dopředu neví, co udělá a co se stane. Celkově si však myslím, že Trump je pro Čínu lepší zprávou, než by byla Harrisová – viděli jsme to už v minulosti, Čína těží z toho, že se Trump stahuje z mezinárodních institucí, a ona tento vytvořený prostor vyplňuje.

Zároveň Čína těží z toho, že američtí spojenci nevědí, zda se mohou na USA nadále spoléhat. Pokud státy jako Filipíny, Jižní Korea nebo další nebudou mít jistotu americké podpory, možná budou muset upravit svůj postoj vůči Číně, možná budou muset slevit ze svých požadavků. Pokud jde o rozvojové státy například v Africe nebo jinde, nemyslím si, že se o ně Trump bude nějak zvlášť starat, což zase vytváří prostor pro Čínu.

Celkově Čína vnímá Trumpa jako důkaz toho, že moc USA a širšího Západu klesá, ona naopak roste a USA a Západ přestávají být dominantní mocností v mezinárodním systému. Čína tak chce přetvořit systém tak, aby jí vyhovoval.

Deník Shopaholičky

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

rozhovor Čína Donald Trump Richard Turcsányi

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 5 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 7 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko

Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy