ROZHOVOR | Nikdo nepochybuje, kdo Kachovku vyhodil do vzduchu. Proti Rusům teď míří těžká technika, upozorňuje vojenský historik

Jak se díváte na celou situaci okolo Kachovské vodní nádrže, která způsobila ekologickou katastrofu a zaplavila území o ploše více než 600 kilometrů čtverečních? 

Jde o strašlivou tragédii, jejíž následky budou dalekosáhlé. A to nejen pro místní obyvatele, ale pro celý ekosystém v oblasti. Zatopené, poničené nebo zničené domy můžete postavit znovu poměrně rychle, ale obnovit fungování společně sdíleného prostoru lidí, zvířat i rostlin bude mnohem náročnější. Navíc je to pro nemalou část Ukrajiny problém i energetický a vodohospodářský. 

Podle dostupných důkazů šlo o cílený výbuch, nikoliv nehodu. Ať už za tím stojí kterákoliv strana, co to znamená v kontextu mezinárodních vztahů a práva? Je to válečný zločin nebo ekocida?  

Tak pokud se potvrdí, že šlo o cílený úder a sabotážní akci, pak jednoznačně jde o závažný válečný zločin, který navíc způsobil záplavovou vlnu, která si vyžádala řadu obětí. Koneckonců Mezinárodní trestní soud již začal vyšetřování a jeho zástupci navštívili oblast Kachovské přehrady.  

Jsou ve válečných konfliktech útoky na takto nebezpečnou infrastrukturu běžné, nebo se jedná o výjimečný jev? Údajně se totiž něco podobného na Dněpru nestalo poprvé… 

Výjimečné to není, například spojenci bombardovali během druhé světové války přehrady ve snaze ochromit německý válečný průmysl při známé operaci Chastise z roku 1943.  

Ohledně Dněpru je to smutná kapitola dnes i v minulosti, Dněperská vodní elektrárna byla podminována jednotkami NKVD a 18. srpna 1941 značnou měrou vyhozena do vzduchu, postupující německé jednotky to přitom téměř nezbrzdilo a počty obětí německých vojáků se vešly do dvou tisíc, naopak civilní obyvatelstvo nemalé části Ukrajiny bylo tímto sebedestruktivním rozhodnutím fatálně postiženo. Nejvyšší odhady počtu civilních obětí se tak u této akce pohybují až kolem 120 tisíc lidí.  

Jsou ze světa známé i jiné podobné případy? Nemusí jít nutně přímo o přehradní hráze, ptám se i na jakoukoli jinou potenciálně nebezpečnou infrastrukturu. 

Pro podobný příklad nemusíme chodit daleko od zničené přehrady. Pokud se stanou objekty zvláštního významu rukojmím ve válečných událostech, jde vždy o velmi závažnou hrozbu. Jen připomenu, že i nadále hrozí riziko i u Záporožské jaderné elektrárny, kde si i dle zjištění mezinárodních inspektorů Rusové v rozporu s veškerými úmluvami shromažďovali techniku a jaderná elektrárna jim sloužila jako rukojmí.  

Obecně vzato zranitelné objekty jako elektrárny a přehrady jsou na řadě míst světa speciálně chráněny. Dozorová centra fungují i u důležité infrastruktury jako mostů a tunelů. Zvláště tam kde je velká koncentrace lidí.  

Může ukrajinská strana nějak využít tuto katastrofu ve svůj prospěch, především v ohledu všude skloňované protiofenzívy? 

Může to opět pomoct nabudit motivaci vojáků zapojených do ukrajinské protiofenzívy, z nichž nikdo nepochybuje o tom, kdo tento čin spáchal. Rusko a jeho představitelé jsou vyšetřováni za řadu jiných předchozích aktů. Hromadnými popravami civilistů počínaje po deportace dětí konče. Nyní k tomu přibyla i přehrada, která byla v okamžiku zaznamenaných výbuchů v držení Rusů. Mezinárodnímu renomé Ruska to tedy i nadále uškodí i když na finální verdikt, jak to bylo, si ještě musíme počkat. Některé státy i na základě této události znovu zintenzivní svoji ekonomickou a vojenskou pomoc napadené Ukrajině.  

Když už jsem u té protiofenzívy, jak hodnotíte dosavadní vývoj situace na frontě? Mají Ukrajinci šanci na nějaký výraznější postup? 

Rozhodně mají, postupně rozleptávali ruskou obranu a důležité logistické trasy Rusů. Nemají sice vzdušnou nadvládu, ale snaží se to kompenzovat přesnými údery a stálým tlakem na ruské pozice. Je přitom klidně možné, že se část ruské obrany někde i zhroutí, hodně bude záležet na tom, jaké jednotky přitom obě strany nasadí.  

Ukrajinci mají v záloze několik brigád vybavených západní technikou, v rozhodující moment je jistě nasadí. Už nyní je ale také jasné, že to bude stát mnoho obětí i na straně Ukrajinců, což je u útočící strany očekávatelné. Svět tak obletěly i záběry zničené techniky používané Ukrajinci. Ruská propaganda se tím bude snažit zlehčovat závažnost situace, s odstupem času bude ale jasné, jaký je trend na bojišti.  

A mimochodem Ukrajinci si tím odhodlaným náporem říkají o další vojenskou pomoc a ukazují, že mají na to vytlačit okupační jednotky ze svého území. To by na začátku války tipoval jen šílenec. Jakákoliv další pomoc tak není a nebude výrazem soucitu, ale bude tvrdě vybojovaná.  

Je mi jasné, že jde především o teorie a výstřely do neznáma, ale myslíte, že budou obě strany někdy v blízké době ochotny jednat? Podle vyjádření ukrajinské strany útok na Kachovskou přehradu tuto možnost učinil daleko méně pravděpodobnou. 

V dohledné době se to jeví jako velmi nepravděpodobné. Vladimír Putin také ukazuje čím dál větší odtržení od reality, například už jen svými výroky o tom, že Rusko kráčí od vítězství k vítězství. S velkou nadsázkou uvedu, že to poněkud připomíná i Hitlera na konci války v bunkru, byť tak daleko pochopitelně ještě zdaleka nejsme a přehnaný optimismus není na místě.  

Válka bude podle mého názoru ještě dlouhá a myslím, že letos rozhodně neskončí. U Ruska hraje velmi negativní roli i to, že absolutně nerespektuje žádné dohody a jeho představitelé využívají lež jako běžný komunikační prostředek.  

To, kdy budou konečně obě strany ochotny zasednout k jednání tak ovlivní především to, jaká bude situace na bojišti. V momentě, kdy bude situace pro jednu ze stran již neudržitelnou, jednat se nepochybně začne. Každý konflikt moderních dějin totiž nakonec skončil u jednacího stolu a tento nebude výjimkou.