ROZHOVOR | Nikdo nepochybuje, kdo Kachovku vyhodil do vzduchu. Proti Rusům teď míří těžká technika, upozorňuje vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz uvedl, že pokud se potvrdí zničení Kachovské přehrady ze strany agresorů z Ruska, půjde o další z jejich válečných zločinů, kterých na Ukrajině spáchali mnoho. Navíc by to nebylo poprvé, kdy Rusové přehradu na Dněpru zničili – v roce 1941 při ústupu před Němci po zničení vodního díla zemřelo až 120 tisíc civilistů, zatímco nacisté zaznamenali zhruba dva tisíce obětí mezi vojáky.  

Jak se díváte na celou situaci okolo Kachovské vodní nádrže, která způsobila ekologickou katastrofu a zaplavila území o ploše více než 600 kilometrů čtverečních? 

Jde o strašlivou tragédii, jejíž následky budou dalekosáhlé. A to nejen pro místní obyvatele, ale pro celý ekosystém v oblasti. Zatopené, poničené nebo zničené domy můžete postavit znovu poměrně rychle, ale obnovit fungování společně sdíleného prostoru lidí, zvířat i rostlin bude mnohem náročnější. Navíc je to pro nemalou část Ukrajiny problém i energetický a vodohospodářský. 

Podle dostupných důkazů šlo o cílený výbuch, nikoliv nehodu. Ať už za tím stojí kterákoliv strana, co to znamená v kontextu mezinárodních vztahů a práva? Je to válečný zločin nebo ekocida?  

Tak pokud se potvrdí, že šlo o cílený úder a sabotážní akci, pak jednoznačně jde o závažný válečný zločin, který navíc způsobil záplavovou vlnu, která si vyžádala řadu obětí. Koneckonců Mezinárodní trestní soud již začal vyšetřování a jeho zástupci navštívili oblast Kachovské přehrady.  

Jsou ve válečných konfliktech útoky na takto nebezpečnou infrastrukturu běžné, nebo se jedná o výjimečný jev? Údajně se totiž něco podobného na Dněpru nestalo poprvé… 

Výjimečné to není, například spojenci bombardovali během druhé světové války přehrady ve snaze ochromit německý válečný průmysl při známé operaci Chastise z roku 1943.  

Ohledně Dněpru je to smutná kapitola dnes i v minulosti, Dněperská vodní elektrárna byla podminována jednotkami NKVD a 18. srpna 1941 značnou měrou vyhozena do vzduchu, postupující německé jednotky to přitom téměř nezbrzdilo a počty obětí německých vojáků se vešly do dvou tisíc, naopak civilní obyvatelstvo nemalé části Ukrajiny bylo tímto sebedestruktivním rozhodnutím fatálně postiženo. Nejvyšší odhady počtu civilních obětí se tak u této akce pohybují až kolem 120 tisíc lidí.  

Jsou ze světa známé i jiné podobné případy? Nemusí jít nutně přímo o přehradní hráze, ptám se i na jakoukoli jinou potenciálně nebezpečnou infrastrukturu. 

Pro podobný příklad nemusíme chodit daleko od zničené přehrady. Pokud se stanou objekty zvláštního významu rukojmím ve válečných událostech, jde vždy o velmi závažnou hrozbu. Jen připomenu, že i nadále hrozí riziko i u Záporožské jaderné elektrárny, kde si i dle zjištění mezinárodních inspektorů Rusové v rozporu s veškerými úmluvami shromažďovali techniku a jaderná elektrárna jim sloužila jako rukojmí.  

Obecně vzato zranitelné objekty jako elektrárny a přehrady jsou na řadě míst světa speciálně chráněny. Dozorová centra fungují i u důležité infrastruktury jako mostů a tunelů. Zvláště tam kde je velká koncentrace lidí.  

Může ukrajinská strana nějak využít tuto katastrofu ve svůj prospěch, především v ohledu všude skloňované protiofenzívy? 

Může to opět pomoct nabudit motivaci vojáků zapojených do ukrajinské protiofenzívy, z nichž nikdo nepochybuje o tom, kdo tento čin spáchal. Rusko a jeho představitelé jsou vyšetřováni za řadu jiných předchozích aktů. Hromadnými popravami civilistů počínaje po deportace dětí konče. Nyní k tomu přibyla i přehrada, která byla v okamžiku zaznamenaných výbuchů v držení Rusů. Mezinárodnímu renomé Ruska to tedy i nadále uškodí i když na finální verdikt, jak to bylo, si ještě musíme počkat. Některé státy i na základě této události znovu zintenzivní svoji ekonomickou a vojenskou pomoc napadené Ukrajině.  

Když už jsem u té protiofenzívy, jak hodnotíte dosavadní vývoj situace na frontě? Mají Ukrajinci šanci na nějaký výraznější postup? 

Rozhodně mají, postupně rozleptávali ruskou obranu a důležité logistické trasy Rusů. Nemají sice vzdušnou nadvládu, ale snaží se to kompenzovat přesnými údery a stálým tlakem na ruské pozice. Je přitom klidně možné, že se část ruské obrany někde i zhroutí, hodně bude záležet na tom, jaké jednotky přitom obě strany nasadí.  

Ukrajinci mají v záloze několik brigád vybavených západní technikou, v rozhodující moment je jistě nasadí. Už nyní je ale také jasné, že to bude stát mnoho obětí i na straně Ukrajinců, což je u útočící strany očekávatelné. Svět tak obletěly i záběry zničené techniky používané Ukrajinci. Ruská propaganda se tím bude snažit zlehčovat závažnost situace, s odstupem času bude ale jasné, jaký je trend na bojišti.  

A mimochodem Ukrajinci si tím odhodlaným náporem říkají o další vojenskou pomoc a ukazují, že mají na to vytlačit okupační jednotky ze svého území. To by na začátku války tipoval jen šílenec. Jakákoliv další pomoc tak není a nebude výrazem soucitu, ale bude tvrdě vybojovaná.  

Je mi jasné, že jde především o teorie a výstřely do neznáma, ale myslíte, že budou obě strany někdy v blízké době ochotny jednat? Podle vyjádření ukrajinské strany útok na Kachovskou přehradu tuto možnost učinil daleko méně pravděpodobnou. 

V dohledné době se to jeví jako velmi nepravděpodobné. Vladimír Putin také ukazuje čím dál větší odtržení od reality, například už jen svými výroky o tom, že Rusko kráčí od vítězství k vítězství. S velkou nadsázkou uvedu, že to poněkud připomíná i Hitlera na konci války v bunkru, byť tak daleko pochopitelně ještě zdaleka nejsme a přehnaný optimismus není na místě.  

Válka bude podle mého názoru ještě dlouhá a myslím, že letos rozhodně neskončí. U Ruska hraje velmi negativní roli i to, že absolutně nerespektuje žádné dohody a jeho představitelé využívají lež jako běžný komunikační prostředek.  

To, kdy budou konečně obě strany ochotny zasednout k jednání tak ovlivní především to, jaká bude situace na bojišti. V momentě, kdy bude situace pro jednu ze stran již neudržitelnou, jednat se nepochybně začne. Každý konflikt moderních dějin totiž nakonec skončil u jednacího stolu a tento nebude výjimkou.  

Související

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Tomáš Řepa rozhovor

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 2 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 3 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

včera

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy