ROZHOVOR | Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana

Kam kráčí Slovensko s nově zvoleným prezidentem Peterem Pellegrinim? Jak ovlivní volba zahraničně-politické směřování země a jaké ponaučení si ze slovenských prezidentských voleb můžeme vzít u nás? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly Juraje Smatany, bývalého slovenského politika, dlouhodobého občanského aktivisty a zástupce liberálně-demokratického, prozápadního směřování Slovenska. 

Jak hodnotíte výsledek druhého kola slovenských parlamentních voleb?

Nesdílím dnešní afekt "kavárny", která na sociálních sítích hlasitě oznamuje své fyzické pocity, obvykle spojované se špatným trávením, hodnotí slovenský národ slovy naplňujícími skutkovou podstatu trestného činu hanobení národa a ohlašuje svou blízkou emigraci. 
Vždyť přece už staletí žijeme v geopolitickém prostoru mezi velkým německým a ruským živlem a místní elity využívaly energii zahraničních mocností při naplňování svých cílů již od úsvitu dějin. Můžeme být zklamáni, ale nemůžeme být překvapeni.

Slovenský elektorát je od devadesátých let rozštěpen na vítěze a poražené polistopadové transformace. Ta dopadla na Slovensko podstatně tvrději, než na Českou republiku (náhlý propad HDP až o 25%). Slovy politologa Daniela Šmihuly, od roku 1992 o výsledku všech voleb na Slovensku rozhoduje posun v nevelkém segmentu asi 5 až 10 % voličstva. Takový výsledek se pak v "liberální bublině" interpretuje jako jakýsi "civilizační posun": buď směrem k optimistickému eurohujerstvu ("Slovensko potvrdilo svou vyspělost“), nebo k apokalypse ("potomci ľuďáků, arizátorů a komunistů nejsou schopni provozovat demokratický stát"). Aktuální příklad: Ivan Korčok získal 1,25 milionu hlasů a prohrál, ale to je o 200 tisíc hlasů víc, než získala Zuzana Čaputová v roce 2019.

Nechci však výsledek této volby banalizovat. Garnitura Roberta Fica se netají svými plány na ovládnutí veřejnoprávních médií, perzekvování části třetího sektoru, a otevřeně zpochybňuje loajalitu Slovenska vůči spojencům v NATO. Má to doslova až charakter kontrarevoluce, popření výsledků Listopadu 1989. Ve všech těchto oblastech mohl prezident Ivan Korčok představovat viditelnou mocenskou protiváhu - a prezident Peter Pellegrini ji představovat nebude.

Volební kampaň na Slovensku byla poměrně vyhrocená, šermovalo se hlavně válkou a mírem, ale také mnoha dezinformacemi, strachem a nenávistí. Jak moc tyto volby rozdělily zemi? A co podle vás nakonec v myslích občanů rozhodlo?

Jak jsem již naznačil v odpovědi na předchozí otázku, některé dělící linie jsou doslova historické. A polarizaci násobenou algoritmy sociálních sítí můžeme pozorovat po celém světě. Zaměřím se tedy na méně komentované faktory.

Kvůli korupční zátěži Ficova SMERu a občanskému pozvednutí po vraždě novináře Jana Kuciaka a Martiny Kušnírové došlo k odštěpení Pellegriniho strany Hlas. Pokud to nebylo plánem od začátku, Ficovi blízkým politikům to v pozdějších letech pomohlo pokrýt poměrně široké spektrum elektorátu. Od absolutních komunistických nostalgiků a přímých sympatizantů Kremlu, oslovovaných Ľubošem Blahou na Facebooku a později na Telegramu, až po kolísavého Pellegriniho, který dokázal mluvit i o povinné vakcinaci nebo vyzdvihovat Zelenského jako svůj vzor. Přičemž Pellegrini předstíral svou autonomii vůči Ficovi až tak úspěšně, že to oslabovalo mediální zájem o co nejdelší přežití Hegerovy vlády (sen o koalici Hlasu s Progresivním Slovenskem a SAS).

Během vlád Igora Matoviče a Eduarda Hegera, které rozvázaly ruce orgánům činným v trestním řízení, se začali vyšetřovatelé nepříjemně přibližovat k samotnému Robertu Ficovi a jeho družině. Svůj vliv měla i taková gesta, jako razie maskovaných policistů v sídle oligarchické skupiny PENTA a pobyt jejího majitele Haščáka ve vazbě. Fico poté vedl volební kampaň o své přežití doslova i přes mrtvoly zahraničněpolitických zájmů Slovenska. Jednu frontu mu pokrývala tradiční média vlastněná ohroženými oligarchy a druhá fronta probíhala na sociálních sítích. To vše v prostředí postcovidové ztráty důvěry v instituce, frustrace způsobené postupnými rozpady vlád vzniklých po volbách v roce 2020 a opadnutí nadšení po prvních až zázračných úspěších bránící se Ukrajiny. Ve finále se už na voliče valil obsah jinak obvyklý na dezinformačních webech i z úst ústavních činitelů v tradičních médiích.

Musím zmínit i zdánlivě kuriózní téma "útoků medvěda hnědého", na které se protizápadní a protimodernizační síly vozily podobně, jako antisystém na imigrantech v roce 2015. Oligarchy vlastněný bulvár neváhal stresovat veřejnost ještě i zprávou, že medvěd byl viděn v okolí obce Tatranská Lesná. Ale vysoké čtenosti takových zpráv neodolala ani některá seriózní média.

Významný byl vliv zahraničních aktérů, a to nejen Ruska, jehož dlouhodobé rozkladné aktivity nemusím čtenářům vašeho média představovat. Zásadní byl i vliv Maďarska, kde během volebního moratoria orbanizovaná státní televize dávala rozhovory s Petrem Pellegrinim několikrát denně.

Znamená to něco i pro Česko?

Pro Českou republiku může aktuální stav na Slovensku představovat případovou studii, na co je třeba se připravit v příštích volbách. Rozhodně by se česká občanská společnost neměla spokojit s pohodlným vysvětlením, že v České republice by se něco takového kvůli vyspělosti voličstva stát nemohlo. Petru Pavlovi se sice podařilo zvítězit nad "válečnou" kampaní, kterou tým Andreje Babiše opsal od Orbána, ale nikdo neumí říct, jaká bude situace na ukrajinské frontě v roce 2025.

My jsme také ještě nedávno měli vládu, která patřila mezi evropské premianty v poskytování zbraní i pomoci uprchlíkům, a jejíž informační služba prezentovala husarské kousky jako videozáznam ruského špiona uplácejícího redaktora místního dezinformačního webu.

Peter Pellegrini je označován za Ficova muže. A Ficova vláda tak bude mít svého prezidenta. Kam se tedy podle vás posune Slovensko s Pellegrinim coby prezidentem?

Plány Ficova kabinetu jsou veřejně známé: úplné ovládnutí státu, a Peter Pellegrini opakovaně deklaroval svou ochotu mu při tom pomáhat. Pochybuji, zda prezident Pellegrini vůbec bude mít nějakou červenou linii, od které by se začal chovat po vzoru prezidenta Michala Kováče, který se v jistý moment dokázal postavit vůči Mečiarovi, byť sám vzešel z jeho hnutí HZDS. Brzy však dojde k tomu, že na slovenský vývoj začne reagovat i Evropská unie, včetně možnosti pokut nebo obstavení eurofondů, a ti, kteří v nového prezidenta vkládají nějaké naděje, dostanou odpověď. 

Demokratické síly na Slovensku čeká obdoba roku 1998, kdy budeme muset zabojovat o naši příslušnost k západním strukturám. Ale tentokrát v mnohem komplikovanější mezinárodní situaci, než byla v dobách jelcinovského Ruska, zmítajícího se ve vnitřních problémech.

Jakou zprávu vysílá Slovensko tímto výsledkem partnerům v EU a NATO o celkovém zahraničně – bezpečnostním ukotvení?

Vím, že tito partneři mají dostatek informací na to, aby neztotožňovali Slovensko s aktuální vládnoucí garniturou. Pokud by však nebyli připraveni použít celé spektrum kroků od diplomatických náznaků až po institucionální izolaci neloajálního člena, ohrožovaly by tím vlastní zájmy a mocenské poměry v celé Evropě.

I s ohledem na výsledek těchto voleb, nepovažujete rozhodnutí Zuzany Čaputové, která se vzdala obhajoby prezidentského mandátu, za chybu?

Samozřejmě, že úřadující prezidentce by se bojovalo o pokračování ve funkci jednodušeji, než kandidátovi z pozice Ivana Korčoka. Avšak vyčítat jí, že nebyla ochotna dalších 5 let snášet útoky na své děti, může jen člověk, který takové situace zažil na vlastní kůži, a tuto oběť přinesl.

Související

Aleš Sekot Rozhovor

Sociolog o úspěchu AfD: Je děsivé si jen připustit, že by se z okrajové strany vygenerovala jasně totalitní a fašistická strana

Sociolog Aleš Sekot z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá vzestup Alternativy pro Německo (AfD) a její blízké napojení na administrativu Donalda Trumpa v Bílém domě. „Pohrdání evropskými vůdci by mělo bezodkladně iniciovat delegování skutečně důvěryhodného, smělého a na případný střet s odlišnou kulturou jednání připraveného, evropského lídra,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Juraj Smatana prezidentské volby na Slovensku 2024 Peter Pellegrini Ivan Korčok Zuzana Čaputová Robert Fico Slovensko Medvědi

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 59 minutami

Friedrich Merz (CDU)

Volby v Německu: Lidé jednoznačně odmítli Scholzovu vládu. S kým sestaví Merz koalici?

Německé parlamentní volby přinesly jasné odmítnutí dosavadní vládní koalice vedené sociálními demokraty (SPD) Olafa Scholze. Všechny strany dosluhujícího kabinetu – SPD, Zelení i liberální FDP – zaznamenaly výrazné ztráty. Největší propad postihl Scholzovu stranu, která spadla na přibližně 16 % hlasů oproti 25,7 % v roce 2021, uvedl server Deutsche Welle.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

V Praze proběhla demonstrace na podporu Ukrajiny k třetímu výročí ruské invaze. (23.2.2025) Prohlédněte si galerii

Tisíce lidí si na Staroměstském náměstí připomínají výročí války. Vystoupil Pavel i Vydra

Staroměstské náměstí v Praze se v neděli zaplnilo tisíci lidmi, kteří si přišli připomenout třetí výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. Hlavním cílem shromáždění bylo vyjádřit solidaritu s ukrajinským lidem a apelovat na pokračování podpory země, která se již tři roky brání ruské agresi. Na pódiu vystoupil i český prezident Petr Pavel, který ve svém projevu zdůraznil, že vítězství Ukrajiny je v zájmu celé Evropy.

před 2 hodinami

Aleš Sekot

Sociolog o úspěchu AfD: Je děsivé si jen připustit, že by se z okrajové strany vygenerovala jasně totalitní a fašistická strana

Sociolog Aleš Sekot z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá vzestup Alternativy pro Německo (AfD) a její blízké napojení na administrativu Donalda Trumpa v Bílém domě. „Pohrdání evropskými vůdci by mělo bezodkladně iniciovat delegování skutečně důvěryhodného, smělého a na případný střet s odlišnou kulturou jednání připraveného, evropského lídra,“ říká.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenskyj: Pokud to zaručí mír, rezignuji

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že je „připraven“ rezignovat na svůj post, pokud by to zaručilo mír v jeho zemi. Ve svém vyjádření naznačil, že by svou rezignaci mohl vyměnit za členství Ukrajiny v NATO.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merzova CDU vyhrála, přesto neslaví. Hranice 30 procent nepadla

Parlamentní volby v Německu přinesly triumf konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů. Navzdory vítězství však uvnitř CDU nepanovalo nadšení – strana doufala v dosažení psychologické hranice 30 procent. Naopak Alternativa pro Německo (AfD) slaví svůj historicky nejlepší výsledek, když se umístila na druhém místě s téměř 20 procenty hlasů. Sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze utrpěli drtivou porážku, když se s pouhými 16 procenty propadli na třetí místo.

Aktualizováno před 2 hodinami

Friedrich Merz

Volby v Německu vyhrála CDU. Svět na nás nečeká, prohlásil budoucí kancléř Merz

Německo má za sebou klíčové parlamentní volby, ve kterých zvítězila konzervativní unie CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem. Podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů a s velkým náskokem porazila své soupeře. Významným momentem voleb se však stalo také druhé místo krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která dosáhla historického úspěchu s 19,6 procenta hlasů. Tento výsledek otřásl politickou scénou nejen v Německu, ale i v celé Evropě.

před 3 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Německo hlásí hojnou volební účast. Jak by mohla vypadat německá politické scéna po volbách?

Nejsilnější evropská ekonomika stojí na prahu klíčového rozhodnutí. Němci dnes rozhodnutí o tom, kdo převezme politické opratě a povede zemi v následujících letech. Pro některé politické představitele by případní volebního neúspěch mohl znamenat derniéru na čele stran. Odpolední vysoká volební účast naznačuje vyšší zájem o volby v porovnání s předchozími roky.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Robert Fico

Politico: Fico se sbližuje s Trumpem. Tvrdí, že Kyjev válku prodlužuje a USA prokazují Evropě velkou službu

Slovenský premiér Robert Fico v pátek během vystoupení ve Washingtonu na konferenci Conservative Political Action Conference (CPAC) otevřeně podpořil politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho odmítavý postoj k pokračující vojenské pomoci Ukrajině. Před nadšeným publikem prohlásil, že Spojené státy „dělají Evropě velkou službu“ tím, že přehodnocují své závazky vůči NATO a Evropské unii.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Na Ukrajině může odstartovat třetí světová válka

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek během živého vysílání na sociálních sítích varoval, že válka na Ukrajině se může rozšířit za své současné hranice a stát se globálním konfliktem. Podle něj Rusko svou agresí přivedlo Evropu na pokraj světové války.

před 8 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo čelí možná nejdůležitějším poválečným volbám. Jak Scholz nahnal své voliče do náruče AfD?

Německo stojí před jednou z nejdůležitějších voleb ve své poválečné historii. Po turbulentním období vlády Olafa Scholze se očekává, že křeslo kancléře převezme Friedrich Merz, lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Jeho vítězství by znamenalo výrazný politický obrat, který by mohl změnit nejen vnitřní směřování Německa, ale i jeho postavení na mezinárodní scéně.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 11 hodinami

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy