ROZHOVOR | Volby v Rusku jsou celé výmysl, je to fraška, tvrdí pro EuroZprávy.cz politolog Lysek

Politolog a expert na volební chování Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč čísla spojená s prezidentskými volbami v Rusku poskytována tamním režimem nelze brát příliš vážně. „Vlastně je překvapující, že tyto volby to falšování bylo tak masivní, jako by tím chtěl světu ukázat, že mu je to jedno a schválně zanechal stopy po falšování,“ říká v rozhovoru.

Stále přicházejí nové informace o možných podvodech při prezidentských volbách v Ruské federaci. Podle metody matematika Sergeje Špilkina je údajně možné, že až 31,6 milionu hlasů získal Putin podvodem. Jak lze zjistit, že k nějakému volebnímu podvodu došlo?

Jednoduše, pokud výsledky nemají takzvané normální rozdělení, určité číslice se vyskytují častěji, než odpovídá matematické teorii, a podobně. Těch možností je více a existuje mnoho matematických výpočtů v odborných matematických vědeckých časopisech, jak volební podvody detekovat.

Paradoxně to není zase tak složité. Vlastně je překvapující, že tyto volby to falšování bylo tak masivní, jako by tím chtěl světu ukázat, že mu je to jedno a schválně zanechal stopy po falšování. Navíc přestože pro matematiky ty výpočty složité nejsou, běžná veřejnost není schopna sama výsledky analyzovat, proto to masivní falšování nemá žádný vliv na podporovatele Ruska třeba v České republice.

Je nějakým způsobem proveditelné, aby ve volebních urnách skončilo o několik milionů hlasů více? Taková podezření panují například u voleb z roku 2018, kdy mělo v urnách skončit až o 10,3 milionu hlasů více; roku 2004 zhruba o 9 milionů. 

Volby v Rusku jsou celé výmysl, proveditelné je cokoliv. Je to fraška. Státní úředníci falšují volby sami od sebe, aby se odvděčili režimu. Není zde žádná kontrola, žádní mezinárodní pozorovatelé. Klidně bychom se jako naše katedra mohli nabídnout, že vyšleme naše studenty politologie do volebních komisí jako pozorovatele s podmínkou, že ty volební komise, kam je vyšleme, náhodně vybere počítač. Jsem zvědavý, jak by se Rusové tvářili.

Znáte nějaké příklady volebních podvodů z moderní éry, které bychom si mohli připomenout?

Patrně největší problémy měly Spojené státy na Floridě v roce 2000, kdy proti sobě stáli George Bush a Al Gore. Problémy byly se sčítacími stroji. V Česku rezonovaly rakouské prezidentské volby, ale tam k ničemu nedošlo, respektive komise jen předčasně zveřejnila výsledky bez započtení hlasů z hlasování poštou. Proto to vzbudilo kontroverze jako by hlasování poštou zvrátilo volby, to se ale nestalo. 

Evropské demokracie nemají problémy s administrací voleb a patří ve světě na špičku, zde bych rád pochválil Český statistický úřad, úředníky místních samospráv a volební komisi, fungují skvěle a v České republice jsou problémy jen okrajové ve srovnání s tím, co se děje třeba ve Spojených státech, což je dáno tím, že hlasovací pravidla si upraví jednotlivé státy samy. 

Exit-polls po uzavření volebních místností ukázaly, že Putin získal „okolo 88 % hlasů“. Ve skutečnosti jich získal 88,48 %. Je možné, aby byly takto extrémně přesné?

Možné to teoreticky je, ale upřímně, ani volby ani exit polly v Rusku nejsou svobodné, takže je jedno co režim zveřejní za čísla. 

Na druhé straně je zvláštní, že předvolební průzkumy ukazovaly o dost nižší čísla, většinou se pohybovala okolo 60-65 % pro Vladimira Putina. Můžeme takto frekventované nepřesnosti v průzkumech očekávat? 

Zvláštní to není, agentury jen prostě ještě nevěděly, jaká čísla mají zveřejňovat. To je celé. Exit polly byla jen taková hra režimu na demokratické volby. Rád bych se zeptal kohokoliv, jestli by dokázal vyjmenovat jedinou demokratickou zemi, kde by v prvním kole vyhrál prezident s 88 % hlasů. Ve svobodných volbách vždy proti sobě jdou relativně podobně silní kandidáti. 

Pravda je, že ve Francii, když se do druhého kola dostane kandidát extrémní pravice, tak náskok vítěze je zpravidla velký, ale nikdy ne 88 %. To je naprostý výmysl. V normálních zemích tyhle výsledky nikdy mít nebudeme, to se týká Ruska, Severní Koreji, možná nějakých obskurních diktátorů v Africe. 

Mohlo se třeba výzkumníkům stát, že by použili nekvalitní vzorky populace?

Nemohlo, otázka nedává smysl, protože o velikost či reprezentativitu vzorku tu vůbec nejde, v Rusku neexistují svobodné veřejné validní průzkumy až na centrum Levada, ale i tak je problém s validitou měření. V totalitních státech nemůžete logicky provádět sociologické šetření. 

Je to stejné, jako když se o něco podobného pokoušeli výzkumníci v rámci reformního úsilí před rokem 1968. Sice mohli udělat překvapivě svobodný průzkum, protože samotnou KSČ zajímaly tehdy nálady veřejnosti, lidé se ale ještě báli odpovídat dle svého svědomí a nevěřili v anonymitu výzkumu. Podobně tomu je v Rusku, i kdyby tam sbírala data naše katedra a naši studenti, nesesbírají validní odpovědi jednoduše proto, že společnost není svobodná. 

Stále častěji se hovoří o demokratickém úpadku či erozi demokracie, konkrétně například na Slovensku a v Maďarsku. Zvládl byste nějak zjednodušeně koncept eroze demokracie vysvětlit? Můžeme toto pozorovat i v Rusku, nebo zde ani nikdy nebyla demokracie, která by mohla „erodovat“? 

Ano, v Rusku nikdy nebyla plně etablovaná demokracii, proto tam nemělo co erodovat. Eroze demokracie je jednoduše proces, kdy dochází k postupnému odstraňování demokratické formy vládnutí. Eroze proto, že to je postupný a pomalý proces. Stejně jako v přírodě, kdy erozi hned nevidíme, ale plně se projeví až se zpožděním. 

Pak už je pozdě a kdysi úrodná pole již nevynášejí tolik zemědělské produkce, co dříve. Ta analogie je vlastně přesnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Například v Maďarsku se jednalo o velmi pomalý postupný proces, kdy si lidé zpočátku nedemokratických reforem ani nevšimli, koho zajímal rozhlas, televize, či soukromá média? Koho zajímají pravomoci obcí a krajů? 

Ale postupně Viktor Orbán demontoval nejenom svobodná média, pravomoci regionů, ale i ústavního soudu a dalších institucí. Zvýšila se korupce, klientelismus a ekonomika začala být kvůli erozi demokracie neefektivní. Země je teď proto daleko chudší, o hodně chudší než třeba Česko. Maďarsko kdysi bylo vzor, ale dnes zažívá ekonomický úpadek. 

Lidé by si měli uvědomit, že eroze demokracie se projeví negativně na jejich peněženkách, není to jen o nějaké televizi či ústavním soudu, v tom je ta analogie s půdní erozí paradoxně velice přesná. Bohužel to většina lidí neví. Na Slovensku se obávám, že ta eroze proběhne velice rychle. Slovensko pak bude mít velké ekonomické problémy. 

Související

Více souvisejících

volby v Rusku rozhovor Vladimír Putin Jakub Lysek

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se v Oválné pracovně ukázal úplně jinak. Takhle ho lidé neznají

Nového amerického prezidenta Donalda Trumpa lze vnímat jako výrazného řečníka, jehož projev často osciluje mezi charismatem a extravagantním vystupováním. V soukromějším prostředí se však jeho charakter proměňuje – Trump náhle působí jako pragmatický a rozvážný politik s vyrovnaným projevem. Nejlépe se to projevilo během návštěvy reportérů v Oválné pracovně po pondělní inauguraci. 

včera

Petr Hannig

Zemřel producent a politik Petr Hannig

Den po 79. narozeninách zemřel hudební producent a politik Petr Hannig. Informoval o tom deník Blesk s odvoláním na jeho dlouholetou přítelkyni. Hannig stál například za vzestupem zpěvačky Lucie Bílé. 

včera

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Starostové v čele s Rakušanem sbírají podpisy od občanů. Poslední setkání proběhlo v kavárně

Hnutí Starostové a nezávislí začalo svou kampaň k podzimním parlamentním volbám už minulý týden. Kandidáti se pravidelně setkávají s občany, aby sbírali podpisy, které ovlivní jejich umístění na kandidátkách. Předseda hnutí Vít Rakušan se nedávno setkal s voliči v Brandýse nad Labem, kde si vyměnil názory a diskutoval o jejich očekáváních.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Trump napravuje domnělé křivdy. Útočníci na Kapitol míří zpátky na svobodu

Americký prezident Donald Trump hned první den svého nového mandátu omilostnil přibližně 1600 osob, které se 6. ledna 2021 účastnily nepokojů a násilného útoku na budovu Kapitolu ve Washingtonu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy