Víte, kdo vyhrál první mistrovství světa ve fotbale? Možná budete překvapeni

„...Po vedoucí brance Argentiny ovládlo stadion mrtvolné ticho. Uruguayské ženy vytáhly růžence a nahlas se modlily za vítězství svého mužstva. Uruguayský pánbůh je vyslyšel..." píše v knize Fotbal – vášeň 20. století Milan Macho. Jak je patrné, první mistrovství vyhrála pořádající Uruguay, což je pro mnohé jistě překvapující zpráva.

Psal se rok 1928, když bylo v nizozemském Amsterodamu rozhodnuto, že o dva roky později proběhne historicky první mistrovství světa v kopané. Stále populárnější sport měl ale v té době jednoho velkého nepřítele a tím byla hospodářská krize. Právě z tohoto důvodu se mundial neodehrál v některé z evropských zemí.

Jako pořadatel se nabídla Uruguay, která turnaj i finančně zastřešila a postavila nový stadion pro sto tisíc diváků, který dostal jméno Stadio del Centenario. Účast na turnaji muselo kvůli finančním problémům odříct hned několik velkých fotbalových zemí, jako například Španělsko, Nizozemsko, Anglie nebo Československo.

Třináct národních mužstev bylo rozděleno do čtyř skupin, přičemž vítěz šel rovnou do semifinále. Všechny zápasy probíhaly na třech stadionech hlavního uruguayského města Montevidea. Ze základních skupin vyšly dvě semifinálové dvojice ve složení Uruguay-Jugoslávie a Argentina-USA.

Boje o medaile začaly jasnými výhrami Uruguaye a Argentiny shodným výsledkem 6:1. Cesta tak byla umetena pro jihoamerické finále. Aby také ne, když na celém šampionátu bylo hned sedm týmu z tohoto kontinentu. V dresu pořadatelské země exceloval především Pedro Cea, který Jugoslávii vstřelil hattrick a stal se nakonec druhým nejlepším střelcem turnaje.

Finálové utkání sledovalo téměř sto tisíc diváků a uruguayští fanoušci nepochybovali o výhře svého mužstva. Když se ještě ujali vedení 1:0, všichni byli spokojeni. Argentina se ale nevzdala a ještě do poločasu zápas otočila. Ve druhé části se ovšem vrátila iniciativa na kopačky domácích, a když belgický sudí Langenus pískl konec, byl stav 4:2.

Argentinci, mezi nimi i nejlepší střelec turnaje osmigólový Stábile, byli velmi zklamáni, jak píše v publikaci Zlatá kniha kopané Oldřich Žurman. „...V Buenos Aires vypukly bouře. Přímo z lodí se navrátilci z Montevidea vydali na pochod městem a v ulicích se k nim přidávali tisíce dalších rozhořčených fanoušků."

Fotbalové svazy obou finálových účastníků spolu dokonce přerušily styk. I přes tuto nepříjemnou dohru mělo první mistrovství světa spíše pozitiva. Uruguay především prolomila neochotu světových zemí uspořádat šampionát, který s sebou nesl značné finanční riziko. O další mistrovství se přihlásilo hned třináct zájemců.