Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronakrize se v ČR zhoršuje. Dnes další rekord v počtu nakažených, denně skoro 100 úmrtí s covidem

USA i dva týdny před dnem voleb dál evidují rozmach epidemie

Spojené státy v pondělí znovu zaznamenaly okolo 60.000 nových případů nákazy koronavirem a nárůst denních bilancí tak pokračuje i dva týdny před hlavním termínem letošních voleb. Objevují se proto spekulace, zda se může epidemická situace citelně promítnout do chování voličů. Samotné počty nových infekcí nicméně podávají zkreslený obrázek vývoje, nejen v důsledku rostoucího počtu testů, píše deník The New York Times (NYT).

Španělsko zavírá další města, v karanténě bude region Navarra. Tvrdé opatření čeká i Itálii

Vedení severošpanělského regionu Navarra kvůli rostoucímu počtu nakažených koronavirem od čtvrtka na dva týdny omezí pohyb svých obyvatel, opustit region budou moci lidé jen z důležitých důvodů, například kvůli práci. Podobná uzavírka platí ve Španělsku, kde se počet nakažených od počátku pandemie už blíží milionu, v řadě měst, včetně jeho metropole Madridu, kde má ale toto opatření skončit v sobotu.

Soud vyčinil pražským hygienikům. Zrušil zákaz osobní přítomnosti vysokoškoláků na výuce

Pražský městský soud dnes zrušil rozhodnutí pražské hygienické stanice, které v září zakázalo osobní přítomnost vysokoškolských studentů na výuce. Pravomocným rozsudkem vyhověl podané správní žalobě. Uvedl, že rozhodnutí hygieniků je nepřezkoumatelné, protože v něm chybí dostatečné zdůvodnění. Šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová ČTK řekla, že rozsudek nebude mít žádné praktické důsledky.

Pandemie covid: Evropa se může poučit v Itálii, na restrikce se tam reptá málo

Začátkem března upírala celá Evropa pohledy směrem k Itálii, kde se nezadržitelnou rychlostí šířil nový koronavirus, který položil na lopatky celý zdravotní systém. Některé země se snažily poučit se co nejrychleji z prvních italských zkušeností s bojem proti pandemii, jiným to trvalo trochu déle, než na vlastní kůži poznaly, že by se problém neměl zanedbat.

Ukrajina hlásí 113 obětí koronaviru za den, dosud nejvíce. Nový rekord padl v Rusku

Za poslední den zemřelo na Ukrajině 113 lidí s onemocněním covid-19, což je nejvíce od začátku pandemie. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní radu státu. Zároveň se v posledním dni rekordní počet lidí uzdravil, a to 3044 nakažených, píše server Ukrajinska Pravda. Nově se virem v zemi nakazilo 5469 osob.

Žáci prvních stupňů odjedou na školy v přírodě? Kolem návrhu je řada nejasností

Asociace dětské rekreace ani ministerstvo školství (MŠMT) neznají detaily návrhu, podle kterého by děti z prvních stupňů základních škol případně měly odjet na školy v přírodě a zamezilo by se tak šíření koronaviru ve společnosti. Podle místopředsedy asociace Romana Houšky je třeba vše promyslet a projekt schválit minimálně týden před jeho spuštěním.

Aplikace eRouška byla aktualizována, nová verze má být přesnější

Aplikace eRouška zaznamenávající kontakty s nakaženými covidem-19 by měla být po aktualizaci přesnější. Uživatelé si v poslední době stěžovali na falešná hlášení, uvedli na twitteru zástupci Chytré karantény, jejíž je aplikace součástí. Aktualizace je zatím pro telefony s operačním systémem Android, připravuje se i pro výrobky Apple. Aplikaci má aktivováno 1,265 milionu lidí.

Německo hlásí 6868 nových případů koronaviru, Horní Rakousy zpřísňují restrikce

Německo hlásí 6868 nových případů nákazy koronavirem a 47 úmrtí za posledních 24 hodin, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na Institut Roberta Kocha.

Slovensko zavede zákaz vycházení pro ty, kdo nepodstoupí test na covid

Připravované plošné testování obyvatel Slovenska na koronavirus bude patrně dobrovolné. Kdo se ale žádným testem neprokáže, bude muset nastoupit do karantény. Zákaz vycházení pro ně bude platit 10 dní. Novinářům to dnes řekl premiér Igor Matovič.

Bavorsko kvůli covidu zvažuje návrat hraničních kontrol, obává se situace v ČR a Rakousku

Kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem v Česku a Rakousku nelze vyloučit, že bude Bavorsko opět přísněji střežit své hranice. V rozhovoru poskytnutém mediální skupině Funke to dnes uvedl bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. Podle něj ale nechce vláda v Mnichově ohrozit hospodářské vztahy se svými sousedy. Ústřední vláda v Berlíně návrat kontrol na hranice odmítá.

Koronavirus přežije na površích podstatně déle, než se myslelo. Na mobilu téměř měsíc

Vědci z Australského centra pro prevenci nemocí (ACDP) zjistili, že nový typ koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, může na některých typech povrchů přežít až 28 dní. Je to podstatně déle, než se dosud předpokládalo.

Bez roušky v MHD. Pražští strážníci evidují za říjen již 3666 přestupků

Pražští strážníci zaznamenali od 1. do 20. října 3666 případů, kdy lidé v MHD porušili nařízení proti šíření nemoci covid-19 a neměli nasazenu roušku. Většina přestupků byla vyřešena domluvou. ČTK to dnes sdělil ředitel městské policie MPP) Eduard Šuster.

Plicní ventilátory pro nouzové použití: CoroVent dostane českou registraci, oznámil Prymula

Plicní ventilátory CoroVent vyvinuté na jaře s pomocí peněz českých dárců by podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) měly mít do středy českou registraci pro nouzové použití. Uvedl to ve videu, které bylo dnes ráno zveřejněno na jeho profilu na twitteru.

Úřady v Austrálii nařídily evakuovat loď, polovina posádky má koronavirus

Australské úřady u západního pobřeží evakuovaly posádku z lodě s dobytkem, protože asi u poloviny z 52 jejích členů byl potvrzen koronavirus. Jde za měsíc o čtvrtý podobný případ zaznamenaný na plavidle u břehů státu Západní Austrálie.

Předseda Sněmovny Vondráček je v preventivní karanténě

Předseda Sněmovny Vondráček (ANO) je v preventivní karanténě, na covid-19 byl pozitivně testován jeden z členů jeho rodiny. Vondráček ČTK napsal, že se nechá otestovat a bude postupovat podle pokynů hygieniků.

V Indii vyvstal nový problém: Města zahalil smog, ten urychluje šíření koronaviru

Indie dnes ohlásila nejnižší denní nárůst případů koronaviru a úmrtí s covidem-19 za poslední tři měsíce. Za uplynulý den se tam nákaza potvrdila u 46.790 lidí a zemřelo 587 lidí. Přesto zůstává země po USA co do nakažených druhou nejpostiženější na světě.

V Praze přibylo přes 1000 případů covidu, nemoci podlehlo již 259 pacientů

V Praze se denní nárůst potvrzených případů koronaviru vrátil zpět nad 1000, v pondělí přibylo 1050 nakažených. V neděli byl počet pozitivních testů zhruba o 400 nižší. Od března se v Praze nakazilo přes 32.000 lidí, z toho zhruba 14.500 se z nemoci vyléčilo a 259 pacientů s prokázanou nákazou zemřelo.

Covid: Přírůstek nakažených v ČR se vrátil nad 8000, nemocnice čeká nápor

Denní nárůst prokázaných případů nemoci covid-19 v Česku se vrátil nad 8000, v pondělí přibylo 8076 nakažených. Je to nejvyšší nárůst v prvním pracovním dni týdne od začátku epidemie. Předchozí pondělí bylo o téměř 3800 případů méně.

Lék nesmí být horší než nemoc. Profesor z Oxfordu promluvil o koronaviru

NÁZOR - V roce 1968, na vrcholu poslední velké chřipkové pandemie, zemřel po celém světě nejméně milion lidí, připomíná profesor Danny Dorling v komentáři pro server The Conversation. Sociální geograf z Oxfordské univerzity v té souvislosti zmiňuje tehdejší výrok epidemiologa A. M. Paynea, že boj s infekčními nemocemi není o absolutním úspěchu či absolutním selhání, ale rychlém a dostupném omezení problému na přijatelnou úroveň.