Vliv dezinformací na ochotu nechat se naočkovat: Jak se lidé rozhodují?

Mnoho vědeckých týmu se pustilo do vývoje vakcíny a během rekordního času bylo vyvinutou hned několik látek, které prošly testováním a byly předloženy ke schválení.

Zmíněná rychlost je zároveň jedním z hlavních argumentů, které používají odpůrci vakcíny. Státní ústav pro kontrolu léčiv na svých stránkách vysvětluje, že jedním ze zásadních faktorů bylo to, že výzkum koronavirů probíhá již řadu let a současné vakcíny v mnohém navázaly na vývoj vakcín pro SARS nebo MERS. Principy, které vakcíny používají, přitom nejsou nové. Zároveň vzhledem k celospolečenským dopadům získal vývoj vakcín na koronavirus nebývalou pozornost a s tím spojené masivní financování.

Tyto argumenty ale mnoha lidem nepřijdou dostatečně přesvědčivé a kolem očkování koluje spousta obav. Některé mohou být opodstatněné, jiné nemají racionální vysvětlení. Do této nejisté atmosféry potom vstupují šiřitelé dezinformací, kteří se snaží bezpečnost očkování zpochybnit.

Některá prohlášení se šíří po internetu, ale protivakcinační aktivisté využívají i klasické kampaně. Ve Vancouveru například došlo ke stažení kampaně, která naznačovala, že vakcína je horší nežli samotná nemoc na základě opakovaných stížností podaných k rukám Rady pro reklamní standardy. Rada billboardy označila za zavádějící.

Nabízí se přitom otázka, jaký vliv dezinformační kampaně na postoj lidí k očkování mohou mít. Proto se novináři z BBC Panorama rozhodli zorganizovat experiment, kdy skupině dobrovolníků pustili video, které bylo plné nepravdivých informací ohledně očkování, a následně s nimi rozebírali, jak zhlédnutí videa ovlivnilo jejich ochotu nechat se očkovat.

Video s názvem Ask the Experts, tedy zeptejte se expertů, působilo na různé dobrovolníky různě. Podle některých bylo sdělení velmi důvěryhodné, protože využívalo lidí stylizovaných do lékařů a klinických specialistů, během necelé půl hodiny jich vystoupilo 33. Ti charismaticky a klidně opakují podobné sdělení, mnoho z jejich výroků je ale zavádějících nebo nepravdivých.

Některé dobrovolníky odradilo, že někteří údajní experti zmiňovali, že se nejedná o skutečnou pandemii. To působilo nedůvěryhodně především na ty, kteří nemoc sami prodělali s nepříjemným průběhem.

Po zhlédnutí videa polovina z osmi dobrovolníků odpověděla, že mají větší obavy z vakcíny na covid-19 nežli předtím. Často zmiňovali právě přílišnou rychlost vývoje vakcíny. Někteří připouštěli, že video jen zopakovalo obavy, které měli již před experimentem. V takovém případě došlo k posílení jejich nedůvěry.

Jako poslední část experimentu novináři pozvali respektovaného experta, aby s dobrovolníky promluvil. Na základě diskuze bylo trpělivě vysvětleno, proč vakcína nemění lidskou DNA, že vakcína prošla testy na zvířatech a že není žádný biologický mechanismus, který by měl ovlivňovat plodnost.

Na konci diskuze se účastníci klonili k tomu, že se spíše rozhodnou pro vakcínu. Zdá se tedy, že dialog a korektní argumentace je pro finální rozhodnutí zásadní.