Dezinformátoři mají žně. Případ ženy, které po testu na covid kapal mozkomíšní mok, ale nepochopili

Není překvapením, že šiřitelé konspirací a dezinformací se chytnou jakéhokoliv případu, který byť jen okrajově potvrdí, že měli pravdu. Případ, který se odehrál v USA během výtěru z nosohltanu při testu na covid-19, je toho zářnou ukázkou. Ženě po výtěru skutečně začal kapat mozkomíšní mok z nosu. To je ale jen polovina pravdy. Nebo možná spíše třetina.

Nejprve si shrňme fakta. Čtyřicetiletá žena z americké Iowy skutečně podstoupila PCR test na covid-19, po němž se jí udělalo nevolno. Z nosu jí vytékala čirá tekutina, začala jí bolet hlava a udělalo se jí nevolno. Zjistilo se, že u ženy došlo k nepatrnému poškození, podstoupila proto banální zákrok, při kterém ji lékaři komplikace odstranili.

Způsob, jak tento zážitek prezentovat, je ale dvojí. Jednoho se chytla média a následně vyznavači dezinformací, protože se jim "hodí do krámu", a pravda je pro ně moc suchá a nudná.

Pokud půjdeme po stopách informací, zjistíme, že s příběhem přišly jako první bulvární servery. Weby jako Daily Star nebo Mirror lákaly na bombastický titulek, v němž sdělovaly, že u ženy po testu na covid došlo k poškození mozku. Odtud je jen krok k tomu, aby se příběhu chytli konspirátoři, kteří si ho vyložili po svém.

Případ podle nich dokazuje, že výtěry z nosohltanu jsou nebezpečné a mohou lidem vážně uškodit. Vlna odporů vůči testům proto dosáhla nové hranice a sociálními sítěmi tato zpráva rezonuje jako blesk. Bohužel lidé, kteří jí šíří, jen dokládají, že věc v zásadě nepochopili nebo chápat nechtějí.

Realita? Prostá, jen ji téměř nikdo nechce vidět

Skutečný stav věci je totiž odlišný od pohledu, který prezentují odpůrci roušek, vládních opatření, testů či lidé popírající existenci covidu. Abychom ji ale odhalili, musíme ke skutečnému zdroji informace. A tím je vědecká studie.

Ta byla publikována v respektovaném magazínu JAMA Otolaryngol Head & Neck Surgery a dočteme se v ní pozadí celého případu. Předně to, že žena trpí idiopatickou intrakraniální hypertenzí, tedy zvýšením množství tlaku a mozkomíšního moku. Před 20 lety jí také byly odebrány nosní polypy.

V roce 2017 žena podstoupila CT vyšetření, při němž bylo diagnostikováno onemocnění paranazálních dutin a následná endoskopie prokázala encefalokélu, vrozenou vadu, při níž dochází k výhřezu tkání centrálního nervového systému. Tato vada je poměrně vzácná a dochází při ní k defektu lebeční kosti.

Encefalokéla patří mezi takzvané rozštěpové vady neurální trubice a jde o velmi závažný stav. Tak závažný, že se na něj ve většině případů přijde krátce po porodu nebo ještě v těhotenství, přičemž z tohoto důvodu lze těhotenství ukončit.

O jak vzácný případ jde, ukazují statistiky z lékařských magazínů. Časopis Česká gynekologie v roce 2008 publikoval článek, v němž uvedl, že v období mezi lety 1994 až 2006 bylo z počtu 1 132 567 narozených dětí diagnostikována encefalokéla u 107 z nich. Jiné zdroje uvádí, že v období od roku 1961 do roku 2005 bylo v České republice diagnostikováno celkem 462 případů encefalokély.  

Procentuální zastoupení lidí s touto nemocí je tedy velmi malé. A pravděpodobnost, že o ní dotyčná osoba neví, je ještě mnohem menší. Vývojová vada totiž o sobě dává vědět, nemocného bolí hlava, má závratě, a to bez zjevných příčin. Jedinců, kteří by o své diagnóze nevěděli až do dospělosti, moc není. 

Zpět k našemu případu. CT vyšetření a magnetická rezonance ukázaly, že zmíněná žena trpí 1,8 cm dlouhou encefalokélou. Samotný test na covid ji ale nezpůsobil, pouze otvor rozdráždil, díky čemuž začal mozkomíšní mok z mozku unikat. Představy dezinformátorů, jak plastová tyčinka s vatou na konci dokáže prorazit lebku, se tedy nenaplnily (netřeba zmiňovat, že je to fyzikálně nemožné).

Může se něco takového opakovat? Šance téměř neexistuje

Vyloučit, že by se takový případ mohl opakovat, nelze. Šance na to jsou al neskutečně malé až nicotné. Podle statistik podstoupilo nějakou formu testu na covid zhruba půl miliardy lidí z celého světa. 

Určit, kolik lidí přesně se podrobilo výtěru z nosohltanu, sice nelze, řada zdrojů ale potvrzuje, že jde o nejběžnější test vůbec. A vzhledem k počtu dostupných testovacích metod lze odhadovat, že i kdyby zastoupení výtěru testu bylo padesátiprocentní, stále jde o stamiliony lidí s úspěšným testem, tedy bez jakéhokoliv poškození.

K tomu je ale potřeba přičíst i fakt, že tento výtěr se nedělá pouze v souvislosti s pandemií koronaviru. Lékaři jím disponují podstatně delší dobu a samotná historie výtěrů je zhruba sto let stará, PCR testy pak byly vyvinuty před necelými 40 lety chemikem Karym Mullisem.

Oproti tomu stojí první zdokumentovaný případ, kdy během něj došlo k poškození. A jak už jsme uvedli výše, u ženy, jejíž diagnózy nejsou zcela obvyklé.

Závěr je jednoduchý. Profesor z americké Tulane University Stephen A. Nelson vypočítal, že pravděpodobnost, že vás zasáhne meteorit, je 1:1 600 000. Tedy podstatně větší, než šance, že u vás během testu na covid dojde k poškození mozku či lebky.