Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Rubl, ilustrační foto. Komentář

Eso v rukávu Západu. Ruské banky mimo SWIFT mají pomoci zastavit Putinovu agresi

Mělo to být skutečné eso v rukávu Západu, které pomůže rychle zastavit nikým nečekanou agresivní válku vyvolanou Vladimirem Putinem, u mezinárodního tribunálu v Haagu zažalovaným lídrem Ruské federace. A i když se teprve čeká, co vlastně toto eso skutečně způsobí ruské ekonomice po svém „vynesení“ na svět, které má přijít až 12. března 2022, už dnes je jasné, že jeho síla nemusí být taková, jakou mohla mít při úplném nasazení. Tím esem a klíčovou součástí sankcí uvalovaných na Rusko kvůli válečné invazi na Ukrajinu, je totiž vypnutí zatím jen několika ruských bank od systému SWIFT.
Následky ostřelování Charkova ruskou invazní armádou

Město ostřelují, ale máma v Rusku mně nevěří, říká Ukrajinka z Charkova

Oleksandra se spolu se svými čtyřmi psy od začátku ostřelování východoukrajinského Charkova ruskými vojsky ukrývá v koupelně svého bytu. Pětadvacetiletá žena pravidelně volá své matce, která žije v Moskvě. V rozhovorech ji ale nedokáže přesvědčit o nebezpečí, které jí hrozí, a to ani když jí posílá videa těžce ostřelovaného rodného města.
OSN

USA: Svět se těsně vyhnul jaderné katastrofě. Eskalace války představuje vážnou hrozbu

Svět se podle Spojených států v noci na dnešek jen těsně vyhnul jaderné katastrofě, když vypukly boje mezi ruskými a ukrajinskými vojáky o Záporožskou jadernou elektrárnu, při nichž vzplála jedna z budov v komplexu. Na mimořádném jednání Rady bezpečnosti OSN to dnes zdůraznila velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová a vyzvala Rusko, aby z elektrárny stáhlo svoje vojáky a podobná zařízení už do konfliktu nezatahovalo.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Útok na ukrajinskou jadernou elektrárnu byl vrcholem nezodpovědnosti, uvedl Bílý dům

Ruský útok na Záporožskou jadernou elektrárnu byl vrcholem nezodpovědnosti, řekla dnes mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. USA také vyšetřují, zda se Rusko nedopustilo na Ukrajině válečných zločinů, zatím však v této věci nedošly k závěru. Washington podle mluvčí rovněž uvažuje o způsobech, jakým by mohl přerušit import ruské ropy a zároveň snížit dopady takového kroku na světové zásoby a zákazníky.
KHL

Cizinci opouštějí ruský sport. Z ruské KHL odcházejí v houfu především Finové

Už dříve přicházely informace o tom, že se cizinci rozhodují, zda odejdou z ruské fotbalové ligy a už někteří tak učinili. To samé potkává i ruskou Kontinentální hokejovou ligu (KHL). Nejenže už tuto soutěž opustily některé neruské kluby, ale začínají ji opouštět i hráči z řad cizinců. Především se v současnosti jedná hlavně o Finy, nedá se však vyloučit, že jen těmi to jen tak neskončí.
Ilustrační foto

V Rusy ostřelovaném Mariupolu jsou lidé bez vody, elektřiny a tepla. Dochází jim i jídlo

V Rusy ostřelovaném Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny jsou lidé bez tekoucí vody, elektřiny a vytápění a dochází jim i jídlo, upozornil dnes podle Reuters starosta města Vadym Boječenko. Ve vystoupení přenášeném televizí Ukrajina 24 požádal o vojenskou pomoc a vyzval k vytvoření humanitárních koridorů, díky nimž by lidé mohli z města odejít. Mariupol již pátý den čelí útokům ruských sil, poznamenal Reuters.
Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Lidskoprávní rada OSN schválila vyšetřování ruského počínání na Ukrajině

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) dnes schválila rezoluci odsuzující možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Zároveň podle agentury Reuters podpořila ustavení komise, která bude tyto případy vyšetřovat. Rezoluci, kterou předložila Ukrajina, podpořilo 32 členů UNHRC, 13 se zdrželo a Rusko a Eritrea byly proti.
Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Kyjev i Moskva zvyšují údaje o ztrátách nepřítele, čísla stále nelze ověřit

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o 9166 vojáků, 251 tanků a 939 dalších obrněnců, 105 děl, 50 raketometů, 18 kompletů protivzdušné obrany, 33 letadel, 37 vrtulníků, 404 kusů automobilové techniky, dva čluny, 60 cisteren a tři drony, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Dodal, že údaje se upřesňují a že sčítání ztěžuje vysoká intenzita bojů.
Následky ostřelování Charkova ruskou invazní armádou.

Rusko podle ukrajinského poradce slevuje z požadavků

Rusko si uvědomuje, že vojenskou cestou nedosáhne stanovených politických cílů na Ukrajině, a tak začíná při rozhovorech postupně zmírňovat své požadavky, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. První dvě kola rozhovorů mezi ruskými a ukrajinskými vyjednávači se uskutečnila v pondělí a ve čtvrtek v Bělorusku, třetí kolo má následovat co nejdříve, napsala agentura Unian.
Vladimir Putin

Kreml ztrácí soudnost? Všichni chtějí zničit Rusko, i Ukrajina je plán Západu, tvrdí

Rusko se bude dál rozvíjet bez ohledu na to, jak je situace těžká, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Během ceremonie vztyčování vlajky na nové ruské lodi Maršal Rokossovskij, která má zajistit zásobování Kaliningradu, ruské enklávy na březích Baltu, apeloval na sousední státy, aby nestupňovaly napětí a nepřijímaly sankce, ale aby normalizovaly vztahy s Ruskem.
Jakub Líčka

Migrační vlna Ukrajinců bez ubytování teprve přijde, říká sekretář Charity ČR Líčka. Uprchlíkům chybí informace, tvrdí koordinátorka

Generální sekretář Charity Česká republika Jakub Líčka tvrdí, že migrační vlna Ukrajinců zasažených válkou, kteří budou v zemi hledat ubytování, teprve přijde. Zatím k nám přicházejí uprchlíci, kteří mají kam jít, postarají se o ně příbuzní či přátelé žijící u nás. „Doposud je pořád málo případů, že by Ukrajinci přijeli na nádraží a tam seděli na kufrech a nevěděli, kam jít. Vždyť i zařízení ministerstva vnitra ve Vyšních Lhotách, které poskytuje běžencům ubytování, není plné ani z poloviny,“ říká pro EuroZprávy.cz Jakub Líčka. Za nevyužitými kapacitami může podle národní koordinátorky pomoci Charity ČR v oblasti migrace Kláry Boumové stát nízká informovanost. „Pokud Ukrajinci nepřijedou na Hlavní nádraží v Praze, kde je informační stánek od magistrátu, pak při vstupu do republiky hned nevědí, na koho se mají obrátit.“
Obyvatelé Ukrajiny opouští kvůli válce zemi

Ukrajinští uprchlíci by mohli dostávat humanitární dávku 5000 Kč

Uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostávat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb. Příchozí v nouzi by ji mohli pobírat opakovaně, a to ještě až tři další měsíce. Domácnosti, které běžence ubytovaly, by mohly získat od státu příspěvek na náklady. Na ubytovanou osobu by měsíčně mohl činit 1000 korun, nejvýš ale 5000 korun.
Boris Johnson

Johnson připomněl čtyři roky od útoku novičokem v Salisbury, odsoudil Putina

Britský premiér Boris Johnson připomněl, že dnes uplynuly čtyři roky od útoku nervově paralytickou látkou novičok v anglickém Salisbury, z něhož Londýn viní Rusko a jeho vojenskou rozvědku GRU. Dodal, že Británie nyní stojí při Ukrajině a že útok ruského prezidenta Vladimira Putina na ni musí skončit nezdarem.

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC.

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi

Na veřejnost unikla nahrávka z privátní akce v New Yorku, na níž americký viceprezident JD Vance posměšně komentuje postoj Kanady v náročných obchodních jednáních. Vance na setkání s dárci prohlásil, že se kanadský premiér Mark Carney snaží před prezidentem Donaldem Trumpem vystupovat zbytečně tvrdě, přestože Ottawa v klíčových otázkách nakonec ustupuje.

včera

Švédská policie

Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila

Při útoku mečem na střední škole ve švédském městě Fagersta utrpěli těžká zranění dva dospívající studenti. Policisté byli na místo přivoláni v odpoledních hodinách a přímo na škole zadrželi jednoho podezřelého muže. Při zásahu utrpěla zranění ještě třetí osoba, přičemž podle místních médií policisté útočníka při zatýkání postřelili do nohy.

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.

včera

Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy

Řečtí zemědělci v roce 2024 čerpali evropské dotace na desítky tisíc hospodářských zvířat, která se podle oficiálních státních statistik vůbec nenacházejí na území státu. Analýza vládních dat webu Politico odhalila rozsáhlé nesrovnalosti mezi zmenšujícím se stádem skotu a počtem zvířat, na něž ministerstvo zemědělství vyplácelo finanční podpory. Odhalení přichází v době, kdy se řecká vláda snaží vypořádat s dotačními skandály v zemědělském sektoru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy