Město ostřelují, ale máma v Rusku mně nevěří, říká Ukrajinka z Charkova

Oleksandra se spolu se svými čtyřmi psy od začátku ostřelování východoukrajinského Charkova ruskými vojsky ukrývá v koupelně svého bytu. Pětadvacetiletá žena pravidelně volá své matce, která žije v Moskvě. V rozhovorech ji ale nedokáže přesvědčit o nebezpečí, které jí hrozí, a to ani když jí posílá videa těžce ostřelovaného rodného města.

"Když jsem slyšela první výbuchy, vyběhla jsem z domu, abych psy dostala z jejich kotců. Lidé panikařili, opouštěli auta. Strašně jsem se bála," říká serveru BBC. "Nechtěla jsem rodiče vystrašit, ale napřímo jsem jim řekla, že umírají civilisté a děti," říká. "Ale i když se o mě bojí, pořád tvrdí, že se to nejspíš stalo omylem, že by ruská armáda nikdy necílila na civilisty. Že to jsou Ukrajinci, kteří zabíjejí vlastní lidi," dodává.

Mít na Ukrajině příbuzné, kteří žijí za hranicemi v sousedním Rusku, není ničím neobvyklým. Některým lidem se podobně jako Oleksandře stává, že mají jejich příbuzní úplně odlišné chápání nynějšího konfliktu. Ukrajinka věří, že to za to mohou zprávy z přísně regulovaných ruských státních médií.

Oleksandřina matka podle své dcery jen opakuje to, co slyší na kanálech ruských státních televizních stanic. "Opravdu mě vyděsilo, když moje máma přesně citovala ruskou televizi. Jen lidem vymývají mozky. A lidé jim věří," pokračuje. "Moji rodiče chápou, že se tu odehrává nějaká vojenská akce. Ale říkají, že Rusové přišli, aby nás osvobodili. Že nic nezničí, nedotknou se nás. Že se zaměřují pouze na vojenské cíle," vysvětluje Oleksandra, zatímco v Charkově pokračuje ostřelování.

Ve stejný den ale na ruských státních televizních kanálech nebyla jediná zmínka o raketách, které dopadají na charkovské obytné čtvrti, o civilních obětech, ani o čtyřech lidech, kteří zemřeli, když čekali ve frontě na vodu. Ruská média tvrdí, že ukrajinským civilistům ze strany ruských ozbrojených sil nic nehrozí - ohrožují je ukrajinští nacionalisté, kteří civilisty používají jako lidské štíty.

Za válku, kterou označují jako speciální osvoboditelskou operaci, je podle ruských státních médií zodpovědná Ukrajina a její agrese. Jakékoliv ruské zpravodajské médium, které v této souvislosti použije slova válka, invaze nebo útok, riskuje, že jej zablokují ruské regulační orgány za "úmyslné rozšiřování falešných informací o akcích ruských armádních příslušníků" na Ukrajině.

Někteří Rusové v protestu proti válce vyšli do ulic - ale ani tyto demonstrace se na obrazovkách hlavních státních stanic neobjevily.

Kyjevský restauratér Mychajlo neměl čas ani chuť koukat se na oficiální ruské zpravodajství o invazi. Když začalo ostřelování ukrajinské metropole, spolu s manželkou se soustředili hlavně na to, jak ochránit svou šestiletou dceru a nemluvně. Děti se v noci budily za zvuků explozí a nebyly k utišení. Rodina se rozhodla, že se přesune na okraj Kyjeva a potom uteče do zahraničí.

Odcestovali do Maďarska, kde Mychajlo nechal svou ženu a děti a vrátil se zpátky na západ Ukrajiny, aby pomohl ve válečném úsilí.

Překvapilo ho, že se mu neozval jeho otec, který pracuje v klášteře nedaleko Nižného Novgorodu v centrálním Rusku. Otci proto zavolal a popsal mu, co se děje. Otec mu na to odpověděl, že to není pravda; žádná válka není - Rusové ve skutečnosti zachraňují Ukrajinu před nacisty.

Mychajlo řekl, že věděl, jakou sílu má ruská propaganda. Když to ale slyšel od vlastního otce, zničilo ho to.

"Můj vlastní otec mi nevěří, i když ví, že tu jsem a vidím vše na vlastní oči. A moje máma, jeho bývalá manželka, si tím prochází taky. Schovává se s mojí babičkou v koupelně, kvůli ostřelování," dodal.

A další příběh: Anastasijiny rodiče bydlí v malé vísce 20 kilometrů od samozvané Doněcké lidové republiky, kterou ovládají proruští povstalci. Vesnice je pod kontrolou Kyjeva, ale na jejich obrazovce neustále běží ruská státní televize. Dokonce mají hodiny nastavené na moskevský čas, v odkazu na sovětskou minulost.

Když Anastasiju ráno 24. února v Kyjevě vzbudil zvuk sirén, věděla, jak budou rodiče reagovat. "Moje máma byla první člověk, kterému jsem v pět ráno zavolala, když jsem zmatená vyskočila z postele. Byla překvapená, že jí volám a zněla opravdu klidně, skoro bezstarostně," říká korespondentka BBC, která se do Kyjeva přestěhovala před deseti lety.

"Znovu jsem mámě volala. Řekla jsem jí, že se bojím. 'Neboj se', odpověděla mi konejšivě. '(Rusko) nikdy nebude bombardovat Kyjev'," vypráví Anastasija. Matce řekla, že Kyjev už přece bombardují.

"Řekla jsem jí, že umírají civilisté. 'Ale ti umírali i tady, Ukrajina zaútočila na Donbas,' odpověděla mi se smíchem. Na chvilku jsem nemohla dýchat. Slyšet vlastní mámu, jak to říká s takovou krutostí, mi prostě zlomilo srdce," dodává.

Související

Charkov po raketovém ostřelování

Nezlomný Charkov: Město, kde noční život bují navzdory ruským útokům

Z pohledu vojenského stratéga je jasné, že Charkov, dříve centrum vojenské výroby a akademického života, se proměnil ve válkou zasažené město, kde je válka neustále přítomná a cítit ji na každém kroku. Na rozdíl od relativně bezpečné a bohaté metropole Kyjeva, východoukrajinská města a samotný Charkov ztratily velkou část své populace.
Ruský útok na Charkov si vyžádal desítky zraněných. (3.5.2025)

Desítky zraněných po ruském útoku na Charkov. Zelenskyj apeluje na spojence

Rusové před dalším krátkodobým příměřím stupňují útoky vůči sousední Ukrajině. Dronový úder si v Charkově vyžádal téměř pět desítek zraněných, informovaly místní úřady podle DW. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po útoku opět apeluje na spojence ohledně lepší protivzdušné obrany. 

Více souvisejících

Charkov, Ukrajina válka na Ukrajině Rusko

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy