Jak se dožít sta let? Vědci přinesli návod, který prý bude fungovat

Dlouhověkost je snem nejednoho z nás. Jak se ale dožít sta let i více? Podle vědců to jde, vyžaduje ale velké oběti.

Profesor Alex Zhavoronkov je přesvědčený, že člověk se může klidně dožít 150 let. Tajemství pokojného stáří se vám ale rozhodně nebude líbit, podle serveru Telegraph vyžaduje totiž velké oběti.

Sám věří tomu, že bude žít nejméně dalších 114 let. Světový expert na stárnutí a na biomedicínské výzkumy se už mnoho let věnuje otázkám dlouhověkosti a zlepšení zdraví. Ve své knize Věčně mladá generace vysvětluje, že pokud budeme následovat jeho rady a "nastartujeme" svá očekávání na dlouhověkost, můžeme se dožít velmi požehnaného věku.

A jak prodloužíte svůj život? Základem je pohyb. Sám Alex každé ráno cvičí jógu, protahuje se, dělá sto kliků, stojky a sedy-lehy. Tím prý chrání svou svalovou hmotu a kostru, což je základním předpokladem dlouhého života.

Jako pes si pak hlídá stravu. Denně spotřebuje 1600 - 1700 kalorií, nejčastěji jí ovoce, zeleninu, jogurty, proteinové tyčinky,pije kafe a příležitostně si dá i jablečný mošt, který kombinuje s prášky cukrovce, aby udržel hladinu glukózy. Také jí hovězí, ačkoli věří tomu, že je otázkou času, než bude maso dělané prakticky jen v laboratořích.

Není to tak dlouho co jeden lotyšský vědec prohlásil, že život se prodlouží, pokud se vzdáme manželství, vztahů, dětí, materiálního vlastnictví, ale i sexu. Podle něj nás to jako lidi velmi oslabuje a příliš rozptyluje, proto bychom s takovými věcmi měli počkat déle - třeba do sedmdesáti. A co si o tom myslí Zhavoronkov? Má podobný názor.

"Zdržovalo by mě to od mých výzkumů. Pokud se chci dožít 150, je manželství moc velkým rozhodnutím. Jste v něm velmi dlouho," řekl vědec. Samotnému se mu stává, že ho očaruje nějaká žena, všichni prý máme touhy, po sexu se prý ale často nudí.

Vědec zašel tak daleko, že v rámci vlastní posedlosti ze sebe udělal pokusného králíka. Sám na sobě testuje různé vitamíny a chemické látky. Otázkou ovšem zůstává, jestli to není právě jeho posedlost, která ho nakonec o život okrade.

Může se to zdát jako nesmysl, ale i dánští vědci tvrdí, že se klidně můžeme dožívat 135 let. Brání nám v tom ale naše mysl. Kdybychom byli přesvědčeni, že můžeme, žili bychom prý mnohem déle.

Sami sobě škůdcem. Podle týmu Rudiho Westendorpa z kodaňské univerzity nežijeme déle, protože si myslíme, že nemůžeme. Přitom je současná doba dožití nejvyšší v historii a stále narůstá. Mohla by být ale ještě vyšší, kdybychom věřili.

Podle dánských vědců se snažíme smířit se smrtí a průměrnou délkou života kolem 80 let, tím si ale nevědomky škodíme. Navíc nevěříme, že se můžeme dožít vyššího věku a umíráme relativně "mladí".

"Je špatné si myslet, že můžeme vzít život našich rodičů a prarodičů a překopírovat ho do svého vlastního," poukazuje doktor Westendorp ve své nové knize. Stejně tak ani doba, které se dožijeme, nebude stejná jako u našich předků.

Dánští akademici navíc tvrdí, že člověk, který se 135 let dožije, už se narodil. Průměrně se doba dožití bude zvyšovat o 6 let každou generaci, prohlašuje Westendorp. Profesor Alex Zhavoronkov přitom před nedávnem prohlásil, že lidé se mohou dožít i 150 let.

Související

Bern, Švýcarsko Komentář

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.

Více souvisejících

Lidé důchodci, senioři Vědci

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 2 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 3 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy