Experti před klimatickou konferencí upozorňují, že limit 1,5 stupně není nahodilý

Přední světoví odborníci na klima před konferencí COP26 upozorňují, že limit zvýšení globální teploty o 1,5 stupně Celsia není nahodilý politický konstrukt, o kterém je možné se dohadovat. Hodnota, vytyčená jako jeden z cílů pařížské klimatické smlouvy, podle nich naopak představuje zásadní fyzikální hranici pro zemské klima, napsal dnes list The Guardian.

"Zvýšení (teploty) o 1,5 stupně Celsia není nahodilé číslo, není to politické číslo. Je to hranice planety. Každý další zlomek stupně je nebezpečný," řekl šéf Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu a jeden z předních světových odborníků na tuto problematiku Johan Rockström.

Zvýšení teploty o více než 1,5 stupně Celsia podle experta mnohonásobně zvyšuje riziko nevratných změn klimatu. Jde například o ztrátu arktické letní ledové pokrývky, což by přispělo ke zrychlení oteplování, či o nevratné změny pro Golfský proud. Ten ovlivňuje klima na celé planetě a přináší teplou vodu k Evropě. Jeho nevratné změny by znamenaly hrozbu narušení zemědělské produkce, zaplavení nízko položených oblastí i devastaci biodiverzity, upozornil Rockström.

"Jde o opravdovou vědu - je to opravdové číslo. Říkáme to s velkou důvěrou," řekl Rockström. Dostát závazkům pařížské úmluvy je ale podle něj možné. "Je to něco, čeho bychom se rozhodně měli snažit dosáhnout," dodal.

Rockströmova varování podporují i další přední odborníci na změnu klimatu. Mark Maslim z londýnské univerzity UCL uvedl, že svět čekají zásadní klimatické změny i v případě, že se limit 1,5 stupně podaří dodržet. Šéf výzkumu Granthamova institutu na Královské univerzitě v Londýně Joeri Rogelj připomíná, že podle vědeckých poznatků se riziko změn klimatu výrazně zvyšuje mezi oteplením o 1,5 a dvěma stupni Celsia.

Pařížská úmluva OSN o změnách klimatu, která byla uzavřena 12. prosince 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil takzvaný Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. OSN ale v nedávné zprávě varovala, že současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století.

Dodržení závazků plynoucích z pařížské smlouvy projednají od neděle ve Skotsku světoví lídři na konferenci OSN o změnách klimatu COP26. V Římě dnes zároveň začíná dvoudenní summit skupiny velkých světových ekonomik G20, na kterém hlavy států a vlád těchto zemí projednají kromě zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19 i klima.

Zatímco dodržení limitu 1,5 stupně má ambice naplnit například Evropská unie, Británie či Spojené státy, proti závazkům pařížské smlouvy se staví mimo jiné Čína, Saúdská Arábie nebo Rusko, připomíná The Guardian.

Související

OSN

Klimatická dohoda je pokrokem, ale nestačí, uvedl generální tajemník OSN

Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to dnes uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do "nouzového režimu". Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že skutečná práce na záchraně klimatu se odehrává mimo zasedací sály. Konferenci shrnula slovy: "Bla, bla, bla."

Více souvisejících

COP 26 (klimatická konference Glasgow) Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 33 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen

Tragický rodinný konflikt vyšetřuje plzeňská kriminálka od pondělního večera. V bytě v Plzni napadl muž svého bratra, který útok nepřežil, a také otce, jehož záchranáři převezli s vážným zraněním do nemocnice. Podezřelý je momentálně v nemocnici. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy