Experti před klimatickou konferencí upozorňují, že limit 1,5 stupně není nahodilý

Přední světoví odborníci na klima před konferencí COP26 upozorňují, že limit zvýšení globální teploty o 1,5 stupně Celsia není nahodilý politický konstrukt, o kterém je možné se dohadovat. Hodnota, vytyčená jako jeden z cílů pařížské klimatické smlouvy, podle nich naopak představuje zásadní fyzikální hranici pro zemské klima, napsal dnes list The Guardian.

"Zvýšení (teploty) o 1,5 stupně Celsia není nahodilé číslo, není to politické číslo. Je to hranice planety. Každý další zlomek stupně je nebezpečný," řekl šéf Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu a jeden z předních světových odborníků na tuto problematiku Johan Rockström.

Zvýšení teploty o více než 1,5 stupně Celsia podle experta mnohonásobně zvyšuje riziko nevratných změn klimatu. Jde například o ztrátu arktické letní ledové pokrývky, což by přispělo ke zrychlení oteplování, či o nevratné změny pro Golfský proud. Ten ovlivňuje klima na celé planetě a přináší teplou vodu k Evropě. Jeho nevratné změny by znamenaly hrozbu narušení zemědělské produkce, zaplavení nízko položených oblastí i devastaci biodiverzity, upozornil Rockström.

"Jde o opravdovou vědu - je to opravdové číslo. Říkáme to s velkou důvěrou," řekl Rockström. Dostát závazkům pařížské úmluvy je ale podle něj možné. "Je to něco, čeho bychom se rozhodně měli snažit dosáhnout," dodal.

Rockströmova varování podporují i další přední odborníci na změnu klimatu. Mark Maslim z londýnské univerzity UCL uvedl, že svět čekají zásadní klimatické změny i v případě, že se limit 1,5 stupně podaří dodržet. Šéf výzkumu Granthamova institutu na Královské univerzitě v Londýně Joeri Rogelj připomíná, že podle vědeckých poznatků se riziko změn klimatu výrazně zvyšuje mezi oteplením o 1,5 a dvěma stupni Celsia.

Pařížská úmluva OSN o změnách klimatu, která byla uzavřena 12. prosince 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil takzvaný Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. OSN ale v nedávné zprávě varovala, že současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století.

Dodržení závazků plynoucích z pařížské smlouvy projednají od neděle ve Skotsku světoví lídři na konferenci OSN o změnách klimatu COP26. V Římě dnes zároveň začíná dvoudenní summit skupiny velkých světových ekonomik G20, na kterém hlavy států a vlád těchto zemí projednají kromě zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19 i klima.

Zatímco dodržení limitu 1,5 stupně má ambice naplnit například Evropská unie, Británie či Spojené státy, proti závazkům pařížské smlouvy se staví mimo jiné Čína, Saúdská Arábie nebo Rusko, připomíná The Guardian.

Související

OSN

Klimatická dohoda je pokrokem, ale nestačí, uvedl generální tajemník OSN

Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to dnes uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do "nouzového režimu". Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že skutečná práce na záchraně klimatu se odehrává mimo zasedací sály. Konferenci shrnula slovy: "Bla, bla, bla."

Více souvisejících

COP 26 (klimatická konference Glasgow) Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 2 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

Anonym vyhrožuje útoky po celém Česku. Policie spustila kontroly

Anonym v pondělí pohrozil bombovými útoky v budovách po celém Česku. Policejní kontroly probíhají za běžného provozu, relevance výhrůžky byla vyhodnocena jako nízká. Hrozba se podle dostupných informací týká stovek míst. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy