Lidé, kteří prodělali covid, čelí dva roky po nákaze zvýšenému riziku mozkových problémů

Lidé, kteří prodělali covid-19, čelí i dva roky po nákaze koronavirem zvýšenému riziku mozkových problémů včetně demence nebo deficitu kognitivních funkcí, běžně označovaného jako "mozková mlha".

Uvádí to studie britských vědců publikovaná tento týden v odborném časopise The Lancet Psychiatry, založená na analýze záznamů o téměř 1,3 milionu pacientů po covidu-19. Autoři také soudí, že vlna koronavirové varianty omikron byla spojená s podobným výskytem neurologických a psychiatrických problémů jako varianta delta, jakkoli byla méně smrtící.

Potíže s koncentrací či pamětí označované výrazem mozková mlha jsou typickým symptomem takzvaného dlouhého covidu, neboli chronických problémů různých tělesných funkcí, které zasahují nezanedbatelnou část lidí v návaznosti na infekci koronavirem. Vědci z Oxfordské univerzity, kteří se podíleli na nové studii, přímo o dlouhém covidu nehovoří, jejich zjištění nicméně přináší další poznatky o dlouhodobých rizicích spojených s virem SARS-CoV-2.

Autoři se zabývali výskytem 14 neurologických a psychiatrických diagnóz, přičemž jejich četnost u pacientů, kteří prodělali covid-19, srovnávali se stejně velkou kontrolní skupinou lidí, kteří se zotavovali z jiných onemocnění dýchacích cest. Hlavní závěr je takový, že zatímco frekvence deprese nebo úzkostných poruch byla po covidu-19 zvýšená jen asi dva měsíce, u "kognitivního deficitu", demence, psychotických poruch či epilepsie byl výskyt stále zvýšený i na konci zkoumaného dvouletého období.

Mezi dospělými mladšími 65 let zjistili vědci po covidu-19 výskyt mozkové mlhy na úrovni 640 případů na 10.000, zatímco v kontrolní skupině činil 550 na 10.000, uvádí web STAT, který se specializuje na zdravotnické zpravodajství. U seniorů, kteří měli covid-19, byly stejné kognitivní problémy diagnostikovány v 1540 případech na 10.000 ve srovnání s 1230 mezi členy kontrolní skupiny.

Zvýšené riziko některých problémů se podle britských expertů týkalo také dětí, kognitivní deficit ale údajně u této věkové kategorie nepřetrvával déle než 75 dní a jeho výskyt se po méně než roce a půl mezi dvěma zkoumanými skupinami srovnal. Jeden z autorů studie Max Taquet také zdůraznil, že absolutní počty daných diagnóz byly u dětí "často velmi malé" a výrazně nižší než u dospělých.

"Také se zdá, že po omikronu, jakkoli byl méně závažný při akutním onemocnění, následovaly srovnatelné míry těchto diagnóz," uvedl další spoluautor výzkumu Paul Harrison. STAT napsal, že vědci v souvislosti s variantou delta pozorovali skoro 40procentní nárůst frekvence mozkové mlhy ve srovnání s pandemickou vlnou varianty alfa. Podobná míra rizika pak údajně pokračovala po nástupu varianty omikron. Nedávná studie výzkumníků z londýnské univerzity King's College nicméně naznačovala, že příznaky dlouhého covidu byly po nákaze omikronem výrazně méně časté než u delty.

Nová studie Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústavu NIHR má v několika směrech rezervy. Autoři neznali intenzitu daných mentálních potíží ani přesný moment, kdy se u pacientů objevily, podotýká tisková zpráva univerzity. Do jejich výsledků vnáší určitou nejistotu také nezaregistrované případy covidu-19. Vědci se nezabývali ani tím, jak by mohl koronavirus dané problémy způsobovat. Někteří experti pracují s hypotézou, že za kognitivními potížemi jsou mikroskopické krevní sraženiny pozorované při nákaze, objevuje se ale i názor, že pramení spíše z celospolečenských otřesů v době pandemie.

Taquet řekl, že zjištění jeho týmu zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu ve snaze objasnit, "proč se tohle po covidu-19 děje". Je podle něj zjevné, že pandemie nepřináší "cunami nových případů demence", ovšem nárůst ve výskytu nelze ignorovat "vzhledem k závažnosti důsledků" takové diagnózy.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) nemoci

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

před 1 hodinou

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry

Vztahy mezi britskou královskou rodinou a princem Harrym, který ji před lety opustil, jsou velmi komplikované. Veřejnost proto nemůže tušit ani to, zda se s mladším synem panovníka počítá na budoucím pohřbu krále Karla III. Novináře se ale ponořili do plánů smutečního obřadu a zjistili pravdu. 

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit

Počasí v Česku se v posledních dnech umoudřilo. Po tropické epizodě přišlo ochlazení, vyskytly se i srážky, dokonce místy vydatné. Panují tak dobré podmínky pro růst hub. Potvrzují to informace od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

včera

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

včera

včera

včera

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

včera

včera

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy