Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 20 minutami
WSJ: Omezení rychlosti Starlinku na Ukrajině nařídil Musk
před 1 hodinou
Konec voleb do EP, možnost vyvázat Německo... AfD dnes představí nový program
před 1 hodinou
Desetitisíce lidí v Praze budou bez pitné vody. Odstávka začne dnes
před 1 hodinou
Australské poslankyni Hainesové lékaři po útoku amputovali obě nohy
před 3 hodinami
Podzimní počasí očima meteorologů. Prozradili, co máme čekat
včera
Šťastný konec pátrání na Jihlavsku. Uprchlá samice servala se našla
včera
Slavia se prvního vítězství v Lize mistrů po 19 letech opět nedočkala
včera
Občanští demokraté a TOP 09 se dohodli na pokračování spolupráce v Senátu
včera
Babiš a Metnar adresovali zvěsti o uprchlické vlně z Ukrajiny
včera
Počasí si žádá výstrahu. V Česku zesílí vítr, varovali meteorologové
včera
Witkoff se před cestou do Moskvy setkal v Oslu se Zelenským
včera
Z TOP 09 přechází k lidovcům desítky členů. Havel se kvůli tomu pustil do Grolicha
včera
V Brně se dohodla široká koalice, v opozici bude jen ANO. Primátorem se stane Hruška
včera
Google postihl rozsáhlý výpadek. Nefunguje Revolut a další služby
včera
Trump: Francie byla velkolepý národ, který je ničen migranty. USA shoří podobně, pokud vyhrají Demokraté
Aktualizováno včera
Česko se rozloučilo s hercem Jiřím Štěpničkou. Obřad uzavřela hymna
včera
NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského
včera
Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump
včera
Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice
včera
Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží
Francouzská vláda se rozhodla zavést částečné zákazy vycházení v několika městech po celé zemi včetně vybraných částí Paříže. K tomuto zásadnímu kroku kabinet přistoupil poté, co ministr vnitra otevřeně přiznal, že bezpečnostní složky ztratily během víkendových násilných protestů nad situací v některých oblastech kontrolu. Francouzský premiér Sébastien Lecornu po krizovém zasedání vlády prohlásil, že je plně odhodlán obnovit veřejný pořádek a vyzval k uplatňování lokálních omezení. Předseda vlády zároveň zdůraznil, že plošný zákaz vycházení pro celá města v této fázi nepřipadá v úvahu.
Zdroj: Libor Novák