NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského

Postoj amerického lídra pramení podle The New York Times z frustrace nad tím, že Ukrajina pokračuje v útocích na cenné cíle uvnitř ruského území, což komplikuje jeho snahy o vyjednání hospodářských a politických dohod s Kremlem. Trump v nedávné době stranou odsunul oboustranně schválený zákon o nových tarifech vůči Rusku a dojednal nákup ruské nafty. Jeho vyjednavači současně připravují dohodu o získání majetkového podílu v ruské energetické společnosti Lukoil.

Vztah mezi Washingtonem a Kyjevem se vyhrotil poté, co Trump veřejně prohlásil, že Rusko se v otázce Ukrajiny chová zdrženlivě a nic zásadního nepodniká. Zcela přitom opomenul trvající ruské raketové a dronové útoky na ukrajinské obytné domy a energetickou síť. Americký prezident naopak opakovaně vyčítá Ukrajině údajnou nedostatečnou vděčnost za poskytnutou pomoc a tvrzení, že Zelenskyj o ukončení války v reálu nikdy nestál.

Ačkoli Trumpův kritický odstup od ukrajinského vedení není nový, současná situace přináší zásadní posun v jeho odhodlání donutit Kyjev k přistoupení na podmínky diktované Moskvou. Americká administrativa vysílá ukrajinským představitelům jasný vzkaz, že snaha o udržení okupovaných východních provincií nedává smysl. Podle představitelů Bílého domu by pro Ukrajinu bylo výhodnější nároky na ztracená území vzdát a otevřít cestu k obnově hospodářské spolupráce.

Tato strategie se stane hlavním tématem nadcházejících jednání v Oslu, kde se má americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff sejít přímo s prezidentem Zelenským. Schůzky se na dálku zúčastní také Trumpův zeť Jared Kushner společně s představiteli Norska a Finska. Finská účast je vnímána jako symbolická, neboť tato země po druhé světové válce musela Rusku odstoupit přibližně dvanáct procent svého území, které již nikdy nezískala zpět.

Po jednáních v Norsku plánují američtí vyjednavači odcestovat do Petrohradu k osobnímu setkání s Vladimirem Putinem. Součástí jejich agendy má být rovněž dojednání propuštění amerického občana Stephena Hubbarda, kterého ruské úřady vězní od roku 2022. Propuštění dlouho zadržovaného Američana má v předvolebním období posloužit Trumpově administrativě jako důkaz úspěšné politiky zaměřené na zájmy Spojených států.

Dlouhodobým cílem Bílého domu i Kremlem je plná obnovení diplomatických a obchodních vztahů, které se narušily po anexi Krymu v roce 2014. Současný vývoj naznačuje přípravu summitu tří jaderných mocností v Číně za účasti Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga, po kterém by mohl následovat i návrat ruského prezidenta na jednání skupiny G20 ve Spojených státech. Tento postup však znamená zásadní ústup od podpory ukrajinské demokracie a suverenity.

Změna kurzu ze strany Washingtonu vyvolává u západních diplomatů i ukrajinských představitelů hluboké obavy z historicky nevídaného obratu, kdy Spojené státy fakticky trestají oběť agrese a odměňují agresora. Prezident Zelenskyj v reakci na sílící tlak otevřeně přiznal, že bez pokračující americké vojenské a zpravodajské podpory má Ukrajina jen velmi malou šanci na dlouhodobou obranu vlastní nezávislosti.