Alexej Uljukajev

Nejchudší země světa a tropické oblasti budou mezi posledními, které pocítí přínosy případného dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Nová studie australských vědců podle webu The Guardian ukazuje, že nerovnoměrné dopady klimatické krize nevymizí ani v případě naplnění cílů Pařížské dohody. Zvrácení těchto regionálních rozdílů by podle odborníků mohlo trvat několik desetiletí i při aktivním odčerpávání oxidu uhličitého z atmosféry.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa připravila sankce namířené proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. Washington plánuje opatření vyhlásit v nejbližší době, čímž výrazně vyostřuje svůj dlouhodobý tlak na tuto mezinárodní instituci. Cílem amerických představitelů je přimět tribunál k odvolání zatykačů na izraelské činitele a k ukončení vyšetřování kroků amerických vojáků v Afghánistánu. Americká strana tímto krokem navazuje na své předchozí výhrady vůči fungování soudu.

Britský ministerský předseda Andy Burnham se v sídle Organizace spojených národů v New Yorku poprvé osobně setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Britského premiéra na diplomatické cestě doprovází jeho manželka Marie-France van Heel. Před plánovaným jednáním britský státník novinářům sdělil, že očekává nalezení společné reči s šéfem Bílého domu. Vztahy mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy jsou podle jeho slov v současnosti stejně silné, jako byly kdykoli v minulosti.

Americký prezident Donald Trump vystoupí v New Yorku s projevem na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Podle velvyslance Spojených států při OSN Mikea Waltze se šéf Bílého domu ve svém vystoupení zaměří na mírové dohody, kroky v západní hemisféře a posun v dvacetibodovém mírovém plánu pro Pásmo Gazy. Významnou část projednávaných témat bude tvořit také snaha zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Vystoupení amerického prezidenta na tomto mezinárodním fóru navazuje na každoroční tradici.

Litva vypracovala evakuační plány pro případ nárůstu hrozeb ze strany Ruska, v případě napadení je však připravena se bránit a nevzdá se. V rozhovoru pro stanici BBC to uvedl litevský premiér Mindaugas Sinkevičius. Podle jeho slov se obyvatelé pobaltské republiky cítí být pod neustálým tlakem ze strany Ruska. K těmto obavám přispívají mimo jiné opakované průniky bezpilotních letounů do litevského vzdušného prostoru.

Ministři zahraničí zemí skupiny G7 ve společném prohlášení vyzvali Írán, aby okamžitě ukončil vyzbrojování a podporu povstaleckého hnutí Hútíů v Jemenu. Zástupci nejvyspělejších ekonomik zároveň ostrými slovy odsoudili pokračující útoky této proíránské skupiny na Saúdskou Arábii. Podle šéfů diplomacií představuje nedávná eskalace bojů proti saúdskoarabským vládním silám vážnou hrozbu pro regionální i globální energetickou bezpečnost. Prohlášení bylo zveřejněno v souvislosti se setkáním na okraji výročního Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku.

Hlavní americké televizní stanice se dohodly na pozastavení společného televizního pokrývání akcí prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok představuje reakci na rozhodnutí Bílého domu, který zakázal vstup do svého areálu novinářům ze společností CNN, MS Now a Politico. Televizní sítě ABC, CBS, Fox News a NBC tímto způsobem vyjádřily solidaritu s vyloučenými médii, kterým bezpečnostní služba zabavila tiskové akreditace. Společný televizní fond, známý v USA jako pool, tak dočasně přestal poskytovat živé záběry ze zpravodajství o prezidentských událostech.

V hypotetických srpnových volbách do Poslanecké sněmovny by s přehledem zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Na druhém místě skončilo hnutí STAN, kterému vyjádřilo podporu 12 procent dotázaných. Třetí příčku obsadila ODS s 11 procenty, následovaná hnutím SPD se devíti procenty a Piráty se 7,5 procenta hlasů. Vyplývá to ze srpnového volebního modelu výzkumné agentury Median.

Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.

Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.

Měsíční výhled počasí slibuje jako celek teplotně nadprůměrné období, které zpočátku přeruší jen krátké ochlazení. Po přechodném poklesu teplot k jedenácti stupňům se však rychle vrátí babí léto s odpoledními maximy přesahujícími dvacet stupňů a ojedinělými letními dny. Z hlediska dešťových srážek bude nadcházející čtyřtýdenní úsek spíše sušší, přičemž občasné deště se vrátí až v jeho druhé polovině.

Americký prezident Donald Trump chystá osobní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraji týdne vysoké úrovně Valného shromáždění OSN v New Yorku. Hlavním tématem rozhovorů má být uzavření příměří v oblasti energetické infrastruktury, na které americký lídr důrazně naléhá. Nadcházející schůzka přichází v době, kdy Ukrajina stupňuje své údery na ruský energetický sektor a svět čelí výraznému růstu cen motorové nafty.

Skupina dvaadvaceti zemí přijala na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku společnou deklaraci zaměřenou na regulaci umělé inteligence. Signatářské státy v dokumentu zdůrazňují, že rozvoj této technologie musí zůstat pod přímým lidským dohledem, řízením a kontrolou. Zástupci zúčastněných národů zároveň navrhují vytvoření globálního dohledu, který by dohlížel na bezpečnostní rizika. Reagují tak na překotný vývoj takzvaných hraničních modelů umělé inteligence, které mohou představovat hrozbu pro globální bezpečnost.

Tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Organizaci spojených národů k zásadní revizi jejího fungování pod hrozbou výrazného omezení vlivu či rozpočtu. Tato situace se promítá do probíhajícího výběru nového generálního tajemníka, o jehož křeslo zatím soupeří sedm uchazečů. Snaha získat přízeň Bílého domu je u kandidátů patrná v jejich veřejných prohlášeních i programech. Současná hlava organizace António Guterres opustí svůj úřad po skončení druhého pětiletého funkčního období.

Mediální společnosti CNN, MS NOW a Politico podaly žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim byl zamezen přístup do Bílého domu. Prezident své rozhodnutí zdůvodnil tvrzením, že tyto organizace publikují smyšlené a nepravdivé zprávy. V reakci na zákaz hlavních médií významné televizní stanice pozastavily společné pokrývání prezidentských událostí.

Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.

Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.

Vláda se kvůli vysokým cenám paliv rozhodla obnovit regulaci cen u čerpacích stanic. Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že kabinet od prvního října zastropuje marže prodejců na 2,50 koruny za litr. Současně dojde ke snížení spotřební daně z nafty o 2,35 koruny za litr včetně daně z přidané hodnoty. Součástí přijatých kroků je také zavedení mimořádné sektorové daně zaměřené na zpracovatele ropy.

Představitelé evropských zpravodajských služeb varují před možnou stupňující se agresí ze strany Ruska vůči Severoatlantické alianci. Podle některých zástupců rozvědek by k provokacím či přímo testu odhodlání západních spojenců mohlo dojít v řádu několika měsíců, píše The Guardian.