elektrokoloběžka

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek ve svém projevu slíbil hladké předání moci vítězi prezidentských voleb Donaldu Trumpovi, které má proběhnout 20. ledna příštího roku.

Ukrajina i nadále počítá s pokračující podporou ze strany Spojených států, přestože se americké prezidentské volby rozhodly ve prospěch republikána Donalda Trumpa. 

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se ve čtvrtek vyjádřil k politické krizi, která vypukla po rozpadu třístranné koalice v zemi. Podle něj je nezbytné udržet zdravý rozum a odpovědnost, aby Německo bylo schopno čelit globálním otřesům.

Militantní hnutí Hizballáh, které je silně podporováno Íránem a dlouhodobě se angažuje v konfliktu proti Izraeli, a to především na libanonské hranici, neočekává od nového prezidenta USA žádnou změnu.

Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil, že spolu s Donaldem Trumpem, vítězem amerických prezidentských voleb, chce čelit novým hrozbám, které plynou ze zapojení Severní Koreje do ruské invaze na Ukrajinu. 

Donald Trump, který si během svého prvního funkčního období zvykl na rozsáhlé pravomoci, věří, že prezident by měl mít téměř absolutní moc. To by podle CNN znamenalo, že ve svém druhém období by byl podstatně méně omezován politickými či právními kontrolami. 

Co vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách bude znamenat pro americkou zahraniční politiku vysvětlil v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední český expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity. „V zahraniční politice se zaměří hlavně na Čínu, protože čistě pragmaticky z podpory Ukrajině neplyne přínos pro jeho voliče, který by mohl dobře prezentovat,“ popsal.

V Evropě je nezbytné rychle prosazovat princip „míru prostřednictvím síly“, neboť kontinent čelí hrozbě od Ruska. Na plenárním zasedání Evropského politického společenství (EPC) v Budapešti to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Maďarský premiér Viktor Orbán v úvodním projevu 5. summitu Evropského politického společenství (EPC) ve čtvrtek v Budapešti varoval před těžkou a nebezpečnou situací, do které se Evropa dostala.

Ukrajina se ocitla před tvrdou realitou, kterou si mnozí jen neradi připouštěli: vítězství Donalda Trumpa, který slíbil ukončit válku během „24 hodin“. To však může znamenat omezení podpory a nátlak na Kyjev, aby přijal podmínky, jež by pro Ukrajinu nebyly výhodné. Trump, který už v minulosti zpochybňoval vojenskou pomoc USA a kritizoval prezidenta Zelenského, chce přerušit americké angažmá v zahraničních konfliktech, což by mohlo oslabit odpor Ukrajiny proti Rusku.

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se podniky a ekonomové z celého světa snaží analyzovat jeho slib z kampaně, že zavede plošné clo na veškeré zahraniční zboží. Trump vnímá cla jako způsob, jak podpořit americkou ekonomiku, ochránit pracovní místa a zvýšit daňové příjmy. Navrhované sazby mezi 10 % až 20 % by měly dopad na ceny po celém světě a znepokojují zejména Evropu, uvedl BBC.

Tajemník ruské Rady bezpečnosti Sergej Šojgu ve čtvrtek vzkázal Západu, že se ocitl před rozhodnutím, zda zahájí jednání s Ruskem ohledně Ukrajiny, nebo bude pokračovat v "ničení" ukrajinského obyvatelstva. 

Kamala Harrisová, viceprezidentka Spojených států, vstoupila do volební kampaně s velkými ambicemi, které se však rychle rozplynuly. Její cesta na vrchol začala, když Joe Biden po nepovedené debatě odstoupil a ona převzala vedení kampaně. Na počátku se těšila z podpory a generovala počáteční momentum, ale nakonec selhala v několika klíčových oblastech, které zmařily její šance na vítězství.

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu oznámil, že odvolal ministra financí Christiana Lindnera, předsedu koaliční Svobodné demokratické strany (FDP). Tento krok přišel v době, kdy mezi koaličními partnery panují hluboké rozpory ohledně hospodářské politiky. Scholz uvedl, že rozhodnutí bylo nezbytné, aby se zabránilo dalšímu poškození země. Odvolání ministra následovalo po zveřejnění Lindnerova programového dokumentu, který požadoval zásadní změnu ekonomické orientace vlády.

Donald Trump se stal vítězem prezidentských voleb a připravuje se na návrat do Bílého domu. Po úspěšném souboji s demokratkou Kamalou Harrisovou získal Trump dostatek hlasů k zajištění vítězství. Stane se tak prvním bývalým prezidentem po více než 130 letech, který se po odmlce znovu ujme úřadu, a zároveň nejstarším zvoleným prezidentem v historii USA, neboť v době inaugurace bude mít 78 let.

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách představuje zásadní bod zlomu v zahraniční politice Spojených států. Trump se vrací s přístupem „Amerika na prvním místě,“ který se zaměřuje na národní zájmy, neintervencionismus a protekcionismus. Tento postoj by mohl výrazně ovlivnit směřování USA vůči hlavním světovým krizím, zejména konfliktům na Blízkém východě, v Evropě a ve vztazích s Čínou. 

Ve volbách 2024 porazil Donald Trump Kamalu Harrisovou a stal se prvním prezidentem USA, který nastoupí do úřadu, přestože čelí řadě trestních obvinění. Trump získal 294 volitelů, zatímco Harrisová skončila s 223. Jeho návrat přináší mnoho otázek ohledně vlivu na soudní případy, jimž čelí. Odpověděl na ně server BBC.

Přední česká expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížila, jak případné neshody či obchodní válka mezi Evropskou unií a Spojenými státy po zvolení Donalda Trumpa prezidentem ovlivní Velkou Británii. „S Trumpovými protekcionistickými tendencemi, kdy hrozí zavedení plošných cel na evropské zboží, by Velká Británie jako silný exportér do USA mohla utrpět výrazné ekonomické škody,“ popsala.

Donald Trump se po vítězství v prezidentských volbách 2024 připravuje na návrat do Bílého domu s ambiciózním programem. Mezi jeho hlavní priority patří omezení migrace, ekonomické reformy a změny v oblasti klimatické politiky. Trump plánuje masové deportace nelegálních migrantů a slíbil dokončit zeď na hranici s Mexikem, což podle něj pomůže ochránit americké pracovní příležitosti.