Jaderné zbraně

Tomáš Řepa Rozhovor

Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jaderný útok ze strany Ruska by už nevyžadoval pouze prohloubení sankcí. „Šlo by o konkrétní kroky k odstavení Putina od moci nebo snahu Rusko co nejdříve vojensky rozdrtit,“ popsal odborník. „Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně,“ varuje.
Vlak, který by měl údajně převážet ruský jaderný arsenál.

Rusové údajně dali do pohybu jaderný arsenál. NATO hledá ponorku Belgorod

Během posledních dvou dní se vyskytly indicie o pohybech částí ruské armády, které jsou zodpovědné za jaderné zbraně a jejich používání. Nejvíce s reakcemi twitterového světa a médií zatřásl polský analytik Konrad Muzyka, který zveřejnil videa vlaku vezoucího na první pohled nerozpoznatelné zbraně. Má podle něj jít o speciální vozidla užívaná složkami, které jsou zodpovědné za ruské jaderné zbraně. Nedá se však prokázat, že vlak doopravdy veze jaderné zbraně.
Vladimír Putin

KOMENTÁŘ: Válka na Ukrajině možná spěje ke konci. Pokud ano, nebude co slavit

Ruský prezident Vladimir Putin včera stvrdil anexi čtyř ukrajinských regionů Ruskou federací. Ve svém doprovodném projevu ji ospravedlnil svérázným výkladem historie a nedávnými referendy, která ovšem postrádala elementární prvky legitimity. Zábor území cizího státu, které bylo předtím vojensky obsazeno v rámci nevyprovokované agrese, je nutné odsoudit a zasadit se o to, aby nebyl uznán jakýmkoliv relevantním mezinárodním aktérem. Zároveň není vyloučeno, že se otevírá cesta ke konci bojů na Ukrajině, avšak za podmínek, které nepřinášejí mnoho důvodů k optimismu.
Otakar Foltýn Rozhovor

Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie

Náčelník vojenské policie Otakar Foltýn v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil, jak se liší boj ruské a ukrajinské armády a svůj názor na možnost použití jaderných zbraní. „Největší rozdíl je v morálce, Ukrajinci prostě hájí svou vlast a disponují mimořádně vysokou morálkou umocněnou úspěchy, Je zcela vyloučeno, že by se vzdali, byť jen části území,“ myslí si plukovník. Foltýn také dodal, že po roce 2000 byl ruský jaderný arzenál v rámci ruské armády jedním z primárních příjemců financí. „Nechci přeceňovat ani tuto složku ruské armády, nicméně jaderných úderů je schopna jak na taktické, tak na strategické úrovni,“ hodnotí.
Rusko, Kreml

USA kvůli hrozbám jaderným úderem pozorně sledují kroky Moskvy, píše server

Zpravodajské služby Spojených států a jejich spojenců ve světle ruských hrozeb o použití jaderných zbraní pozorněji sledují vojenské kroky Kremlu a pečlivě hledají náznaky jejich nasazení ve válce na Ukrajině. Serveru Politico to sdělilo pět zdrojů z řad současných a bývalých amerických činitelů. Varování, že se ruský prezident Vladimir Putin opravdu rozhodl nasadit v konfliktu jaderné zbraně, podle nich ale může i tak přijít příliš pozdě.
Vladimír Putin Komentář

Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zřejmě došly možnosti, jak před svými vlastními občany obhájit speciální vojenské operaci. Po vyhlášení částečné mobilizace již nemůže tvrdit, že jde o „speciální vojenskou operaci“, jejímž cílem je „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny. Za sedm měsíců bojů Rusové nedosáhli vytyčených cílů a místo toho se potýkají s tragickým stavem své armády a jejího zásobování. Situaci okupantů nevylepšuje ani protiofenzíva ukrajinských ozbrojených sil.
Libor Dvořák Rozhovor

Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem

Odborník na ruskou politiku a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák v rozhovoru pro EuroZprávy.cz objasnil, co pro ruský režim znamená vojenská mobilizace, kterou ruský prezident Vladimir Putin přikázal. „Putin ve své paranoidní umanutosti zabředl už tak daleko, že pro něj zřejmě není důstojné cesty zpět,“ řekl. Není si jistý, jestli se vůbec podaří 300 tisíc vojáků na frontu dostat. „Ruským ‚vojevůdcům‘ je v podstatě jedno, koho do války posílají,“ připomněl Dvořák slova generála Jiřího Šedivého.
Bílý dům, Washington D.C., USA

USA nevidí důvod k úpravě jaderného postoje

Spojené státy podle dnešního vyjádření Bílého domu nevidí důvod, proč by měly upravovat svůj jaderný postoj. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno Západ varoval, že neblufuje, když říká, že je připraven použít jaderné zbraně na obranu Ruska. Informuje o tom agentura Reuters.
Rusko, Kreml

Rusko: Moskva reaguje na akce Spojených států, jadernými zbraněmi nehrozí

Moskva reaguje a bude adekvátně reagovat na akce Spojených států, prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov na konferenci uspořádané v Rusku k 60. výročí karibské krize. Zároveň řekl, že otevřená konfrontace s USA a Severoatlantickou aliancí není v zájmu Ruska. Moskva nikomu jadernými zbraněmi nevyhrožuje, tvrdil rovněž podle ruských tiskových agentur. Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou podle něj nyní téměř na nulové úrovni.
Tomáš Řepa Rozhovor

Zásadní zvrat může přinést jen ruský jaderný úder, říká vojenský historik Řepa. Válka podle něj letos neskončí

Podle vojenského historika Tomáše Řepy, který působí na Univerzitě obrany v Brně, se válka rozhodne jedině na bojišti. „Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy. Jednoznačně potvrdil, že válka zřejmě potrvá až do příštího roku. „Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova,“ myslí si historik.
Írán, ilustrační foto

Francie, Německo a Británie: Írán v jednání o jeho jaderném programu nespolupracuje

Tři evropští účastníci rozhovorů o íránském jaderném programu, Francie, Německo a Británie, dnes kritizovali Írán za nespolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Íránská odpověď na dohodu, která má umožnit provádění té minulé z roku 2015 (JCPOA), podle těchto zemí vyvolává pochyby, zda se Írán chce k původní úmluvě vrátit.
Kim Čong-un, z dokumentu NG

KLDR se prohlásila za stát s jadernými zbraněmi, nebude jednat o odzbrojení

Severní Korea dnes schválila zákon, podle kterého je oficiálně státem s jadernými zbraněmi, informovala s odkazem na severokorejská státní média agentura Reuters. Podle vůdce KLDR Kim Čong-una je tento status nevratný a znamená to, že se jeho země do budoucna nebude účastnit žádných vyjednávání o jaderném odzbrojení.
Írán, ilustrační foto

MAAE: Írán má dostatek obohaceného uranu na výrobu jaderné bomby

Írán za poslední tři měsíce výrazně zvýšil své zásoby uranu obohaceného na 60 procent. Pokud by s obohacováním dále pokračoval, tak by takové množství stačilo na výrobu jaderné bomby, uvádí se podle agentury Reuters ve zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Miroslav Tůma (odborník na jaderné zbraně)

ROZHOVOR: Pět let od posledního jaderného testu KLDR. Nelze čekat žádný vstřícný krok Bidenovy administrativy vůči Kimovu režimu, uvádí Miroslav Tůma

V sobotu uplynulo pět let od prozatím posledního severokorejského testu atomové zbraně. Problematika jaderného a raketového programu komunistickou diktaturou ovládané země nejspíše nebude v nejbližší době na pořadu dne, domnívá se Miroslav Tůma, odborník na nešíření jaderných zbraní a bezpečnostní politiku, který v současnosti působí jako seniorní spolupracovník pražského Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil, jak bude v nadcházejícím období postupovat vůči KLDR aktuální administrativa ve Washingtonu a jakým směrem se může severokorejský vývoj jaderného arzenálu ubírat.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy