ROZHOVOR | Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem

Odborník na ruskou politiku a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák v rozhovoru pro EuroZprávy.cz objasnil, co pro ruský režim znamená vojenská mobilizace, kterou ruský prezident Vladimir Putin přikázal. „Putin ve své paranoidní umanutosti zabředl už tak daleko, že pro něj zřejmě není důstojné cesty zpět,“ řekl. Není si jistý, jestli se vůbec podaří 300 tisíc vojáků na frontu dostat. „Ruským ‚vojevůdcům‘ je v podstatě jedno, koho do války posílají,“ připomněl Dvořák slova generála Jiřího Šedivého.

Ruský prezident Vladimir Putin se mobilizaci dlouhodobě vyhýbal. Teď však již byla v jeho očích nutná. Co to pro ruský režim znamená a může znamenat?

Těch možných důsledků je celá řada, a především jde o to, že jakmile začnou do Ruska z ukrajinských bojišť putovat tzv. náklady 200, tedy zinkové rakve s padlými, může to být pro Putina krušné. Rusové, kteří prezidentovi a jeho „speciální vojenské operaci“ přejí z pohodlných gaučů před televizními obrazovkami, mohou názor diametrálně změnit, jakmile budou nuceni válku sledovat nejprve z bahnitých a posléze ledových zákopů ukrajinských bojišť. Jiná věc je, že Putin ve své paranoidní umanutosti zabředl už tak daleko, že pro něj zřejmě není důstojné cesty zpět.

Je Rusko vůbec schopné naverbovat těch 300 tisíc mužů a udělat z nich vycvičené a bojeschopné vojáky? Nebudou spíš posláni na porážku?

Zajisté – to je velký problém. Uvidíme, zda se těch 300 tisíc vojáků vůbec podaří na ukrajinskou frontu dostat, a pokud se to povede, jestli se tito muži nestanou jen příslovečným kanónenfutrem. Jak upozorňuje i jeden z nejrespektovanějších českých vojenských odborníků gen. Jiří Šedivý, ruským „vojevůdcům“ je v podstatě jedno, koho do války posílají. Upozorňuje také na to, že solidní výcvik mobilizovaných vojáků by vyžadoval i několik měsíců. Na druhé straně je pravda, že nikdo na světě pořádně neví, co všechno je stále ještě k dispozici ve starých sovětských arsenálech a skladech.

Ovlivní tento krok protiofenzívu Ukrajiny?

Ovlivní ji tehdy, kdyby se Rusku podařilo ukrajinské vojenské síly významně přečíslit v živé síle, což ovšem Ukrajinci mohou do značné míry eliminovat moderními přesnými západními zbraněmi.

Může tento krok také znamenat, že se Putin snaží vyhnout užití jaderných zbraní?

Putin v posledních dnech dvakrát opakoval, že Rusko v boji s Ukrajinou využije „všech existujících prostředků“, což zajisté zahrnuje i případné nasazení přinejmenším taktických jaderných zbraní. Každopádně musíme vycházet z toho, že ruský prezident, jak v tomto roce už nejednou demonstroval, je schopen všeho, takže musíme přinejmenším hypoteticky počítat i s touto příšernou vizí.

K jaderným zbraním: Podle ruské obranné doktríny, pokud je Rusko v ohrožení, tak zbraně hromadného ničení může použít. Hrozí to i v případě, že vyhlášené referendum připojí Donbas k Ruské federaci?

Ruská vojenská doktrína vyhlašuje, že je-li ohrožena sama existence ruského státu, může Rusko tyto zbraně nasadit dokonce jako první. Takže když uvážíme, že o tom ohrožení existence státu nakonec rozhoduje stejně Putin, může se to stát kdykoli.

Podle mnohých lidí i expertů je Putin zahnaný do kouta. Čeho je podle vás schopen a co si reálně může dovolit?

Nevím, zda se cítí zahnaný do kouta on sám, ale v každém případě je za situace, podobné té dnešní či ještě horší, schopen všeho.

Je momentální situace mezi Ruskem a Západem napjatější než během studené války?

Docela určitě - a hned tak se to nezlepší. 

Existuje možnost, že se Rusko, jak jej známe, rozpadne, nebo se spíš dá počítat s pádem Putinova režimu?

O možném rozpadu Ruska mluví prakticky neustále slavný ruský spisovatel Vladimir Sorokin, který dokonce popisuje, jaké nové státní útvary na území Ruska mohou vzniknout. Pravděpodobnější mi ale připadá Putinův pád - byť v tomto okamžiku nevidím politické figury, které by se o něco takového dokázaly postarat. Putin si každopádně jámu pro sebe vykopal sám – a to by se mu mohlo vymstít.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Libor Dvořák Vladimír Putin válka na Ukrajině Rusko Ruská armáda Jaderné zbraně Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 4 hodinami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 4 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 7 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 7 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 8 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 9 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 10 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 11 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy