Odborník na ruskou politiku a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák v rozhovoru pro EuroZprávy.cz objasnil, co pro ruský režim znamená vojenská mobilizace, kterou ruský prezident Vladimir Putin přikázal. „Putin ve své paranoidní umanutosti zabředl už tak daleko, že pro něj zřejmě není důstojné cesty zpět,“ řekl. Není si jistý, jestli se vůbec podaří 300 tisíc vojáků na frontu dostat. „Ruským ‚vojevůdcům‘ je v podstatě jedno, koho do války posílají,“ připomněl Dvořák slova generála Jiřího Šedivého.
Ruský prezident Vladimir Putin se mobilizaci dlouhodobě vyhýbal. Teď však již byla v jeho očích nutná. Co to pro ruský režim znamená a může znamenat?
Těch možných důsledků je celá řada, a především jde o to, že jakmile začnou do Ruska z ukrajinských bojišť putovat tzv. náklady 200, tedy zinkové rakve s padlými, může to být pro Putina krušné. Rusové, kteří prezidentovi a jeho „speciální vojenské operaci“ přejí z pohodlných gaučů před televizními obrazovkami, mohou názor diametrálně změnit, jakmile budou nuceni válku sledovat nejprve z bahnitých a posléze ledových zákopů ukrajinských bojišť. Jiná věc je, že Putin ve své paranoidní umanutosti zabředl už tak daleko, že pro něj zřejmě není důstojné cesty zpět.
Je Rusko vůbec schopné naverbovat těch 300 tisíc mužů a udělat z nich vycvičené a bojeschopné vojáky? Nebudou spíš posláni na porážku?
Zajisté – to je velký problém. Uvidíme, zda se těch 300 tisíc vojáků vůbec podaří na ukrajinskou frontu dostat, a pokud se to povede, jestli se tito muži nestanou jen příslovečným kanónenfutrem. Jak upozorňuje i jeden z nejrespektovanějších českých vojenských odborníků gen. Jiří Šedivý, ruským „vojevůdcům“ je v podstatě jedno, koho do války posílají. Upozorňuje také na to, že solidní výcvik mobilizovaných vojáků by vyžadoval i několik měsíců. Na druhé straně je pravda, že nikdo na světě pořádně neví, co všechno je stále ještě k dispozici ve starých sovětských arsenálech a skladech.
Ovlivní tento krok protiofenzívu Ukrajiny?
Ovlivní ji tehdy, kdyby se Rusku podařilo ukrajinské vojenské síly významně přečíslit v živé síle, což ovšem Ukrajinci mohou do značné míry eliminovat moderními přesnými západními zbraněmi.
Může tento krok také znamenat, že se Putin snaží vyhnout užití jaderných zbraní?
Putin v posledních dnech dvakrát opakoval, že Rusko v boji s Ukrajinou využije „všech existujících prostředků“, což zajisté zahrnuje i případné nasazení přinejmenším taktických jaderných zbraní. Každopádně musíme vycházet z toho, že ruský prezident, jak v tomto roce už nejednou demonstroval, je schopen všeho, takže musíme přinejmenším hypoteticky počítat i s touto příšernou vizí.
K jaderným zbraním: Podle ruské obranné doktríny, pokud je Rusko v ohrožení, tak zbraně hromadného ničení může použít. Hrozí to i v případě, že vyhlášené referendum připojí Donbas k Ruské federaci?
Ruská vojenská doktrína vyhlašuje, že je-li ohrožena sama existence ruského státu, může Rusko tyto zbraně nasadit dokonce jako první. Takže když uvážíme, že o tom ohrožení existence státu nakonec rozhoduje stejně Putin, může se to stát kdykoli.
Podle mnohých lidí i expertů je Putin zahnaný do kouta. Čeho je podle vás schopen a co si reálně může dovolit?
Nevím, zda se cítí zahnaný do kouta on sám, ale v každém případě je za situace, podobné té dnešní či ještě horší, schopen všeho.
Je momentální situace mezi Ruskem a Západem napjatější než během studené války?
Docela určitě - a hned tak se to nezlepší.
Existuje možnost, že se Rusko, jak jej známe, rozpadne, nebo se spíš dá počítat s pádem Putinova režimu?
O možném rozpadu Ruska mluví prakticky neustále slavný ruský spisovatel Vladimir Sorokin, který dokonce popisuje, jaké nové státní útvary na území Ruska mohou vzniknout. Pravděpodobnější mi ale připadá Putinův pád - byť v tomto okamžiku nevidím politické figury, které by se o něco takového dokázaly postarat. Putin si každopádně jámu pro sebe vykopal sám – a to by se mu mohlo vymstít.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Libor Dvořák , Vladimír Putin , válka na Ukrajině , Rusko , Ruská armáda , Jaderné zbraně , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 3 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 4 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 6 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 7 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 8 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.
Zdroj: Libor Novák