ROZHOVOR | Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie

Náčelník vojenské policie Otakar Foltýn v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil, jak se liší boj ruské a ukrajinské armády a svůj názor na možnost použití jaderných zbraní. „Největší rozdíl je v morálce, Ukrajinci prostě hájí svou vlast a disponují mimořádně vysokou morálkou umocněnou úspěchy, Je zcela vyloučeno, že by se vzdali, byť jen části území,“ myslí si plukovník. Foltýn také dodal, že po roce 2000 byl ruský jaderný arzenál v rámci ruské armády jedním z primárních příjemců financí. „Nechci přeceňovat ani tuto složku ruské armády, nicméně jaderných úderů je schopna jak na taktické, tak na strategické úrovni,“ hodnotí.

Jak byste srovnal postupy Rusů a Ukrajinců na frontě? Podle různých informací jsou Rusové dosti neorganizovaní, což může ještě více prohloubit doplnění okupační armády o nové zmobilizované rekruty.

V zásadě se jedná o diametrálně odlišné přístupy. Ukrajinci velmi dobře koordinují své jednotky a zároveň ponechávají vysokou úroveň iniciativy i velitelům nižších stupňů. Disponují velmi dobrým přehledem o bojišti a dávají vysokou relevanci kvalitní přípravě. Dokonce i v době, kdy ruská armáda signifikantně postupovala, Ukrajinci cvičené jednotky zpravidla nenasazovali a výcviku věnovali měsíce.

Naopak ruští vojáci mobilizovaní minulý týden se už nyní objevují u frontových jednotek. Tedy přicházejí prakticky bez výcviku. Nezkušení vojáci představují až 90 % ztrát a v případě nasazení ruských nováčků bez jakéhokoliv systematičtějšího výcviku a nulového sladění nedá mluvit o ničem jiném než o potravě pro děla. Ruský šlendrián a bezohlednost i k vlastním vojákům dále zhoršuje nedostatek důstojníků, kteří jsou mnohdy prostě mrtví a kvalitních poddůstojníků, kteří ruské armádě chyběli vždy.

Co do výbavy, která armáda ji má kvalitnější?

Na straně Ruska je to pořád zjevná převaha v palebné síle, a především v kvantitě dělostřelectva. Zásadní rozdíl je ovšem v kvalitě. Tam je zejména především přesnost západních zbraní faktorem, který do značné míry vyrovnává ruskou převahu v kvantitě. Nejedná se jen o známé HIMARS, technologicky nadřazený je prakticky jakýkoliv západní systém.

Mnohonásobná převaha v letectvu Rusku pomáhá ještě méně, vzrůstající efektivita ukrajinské PVO ruskou převahu v letectvu významně omezuje. Mnohdy až do očí bijící je rozdíl ve výstroji, kdy zejména separatistické jednotky mnohdy připomínají sovětské vojáky z druhé světové války. Největší rozdíl je ale v morálce, Ukrajinci prostě hájí svou vlast a disponují mimořádně vysokou morálkou umocněnou úspěchy, Je zcela vyloučeno, že by se vzdali, byť jen části území.

Byla by Ukrajina schopna takto bojovat s Ruskem bez západní pomoci?

Ne. Západní pomoc je mimořádně důležitá. I ta česká. I při běžném pohledu na mapu je zjevné, že Ukrajina by bez pomoci neměla šanci. Ve vojenské síle, rozloze i počtu obyvatel je prostě Ukrajina nesrovnatelně slabší. Samotný fakt, že bojují spravedlivou válku a jsou připraveni umírat by bez dodávek zbraní nestačil.

Myslíte si, že má Rusko technologie a kapacity pro rozpoutání jaderného konfliktu?

Samozřejmě. Ukrajina své jaderné zbraně odevzdala Rusku na základě Budapěšťského memoranda výměnou za slib Ruska ručit za územní celistvost Ukrajiny. Rusko naopak disponuje jaderným arzenálem v počtu hlavic srovnatelným se Spojenými státy. Ten přežil rozvrat ruské armády v devadesátých letech lépe než ostatní části ruské armády a po obnovení masívních investic po roce 2000 byl také prioritním příjemcem financí. Nechci přeceňovat ani tuto složku ruské armády, nicméně jaderných úderů je schopna jak na taktické, tak na strategické úrovni.

Jak taková jaderná zbraň funguje?

Pakliže se bavíme o aktuálně nejčastěji skloňovaných taktických jaderných zbraních, nejedná se o zbraň soudného dne, ale naopak o zbraně s relativně omezeným účinkem od 0,5 kilotuny nahoru. Následek takového použití se dá srovnat s masívním dělostřeleckým ostřelováním konvenční municí, přičemž i radioaktivní zamoření je výrazně menší než u strategických jaderných hlavic. Zcela zásadní je ovšem psychologický dopad, je to prostě jasná červená čára.

Předpokládám, že od shazování jaderných bomb z letadel už se technologie posunuly. Teď by to zřejmě bylo navíc velmi nepraktické. Pokud tedy půjde například o raketu dlouhého doletu, je šance, že by ji Ukrajinci mohli sestřelit?

Shoz z bombardérů je dosud jedním ze způsobů užití, ovšem v případě taktických jaderných zbraní by se jednalo o použití např. střel s plochou dráho letu nebo balistických střel, jako je například Iskander s doletem v řádu stovek km. Sestřelit je systémy PVO je sice možné, nicméně zejména v případě použití na kratší vzdálenosti mimořádně obtížné a vyžadovalo by to nasycení bojiště systémy PVO v kvantitě, kterou Ukrajina nemá.

Související

Vojenská policie

Žalobce zastavil trestní stíhání, kvůli němuž skončil šéf Vojenské policie

Státní zástupce zrušil trestní stíhání bývalého šéfa inspekce Vojenské policie Tomáše Voráče, kterého Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila z nelegálního nákupu přístroje proti odposlechům. Uvedla to dnes Česká televize. Kvůli případu skončil ve funkci Voráčův tehdejší nadřízený, náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn.

Více souvisejících

Otakar Foltýn rozhovor Rusko válka na Ukrajině Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 51 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Bydlení v Praze, Černý Most.

Jak se lidem v Česku žije? Stát nepodporuje důchodce a bydlení, myslí si veřejnost

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) hodnotí 57 procent Čechů sociální politiku negativně, zatímco 38 procent ji hodnotí pozitivně. Nejvíce kritiky si vysloužily opatření týkající se podpory bydlení a zajištění na stáří, naopak nejlépe byly hodnoceny oblasti zdravotnictví a školství.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jaderná elektrárna Temelín

Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

německý tank Leopard 2 A7 02

Německo chce darovat Česku další bojové tanky Leopard 2A4

Armáda ČR má možnost získat další bojové tanky Leopard 2A4 z Německa. V současnosti probíhají jednání o dalším daru Spolkové republiky Německo za českou pomoc Ukrajině. Konkrétně by ČR mohla darem získat dalších 14 bojových tanků a jeden vyprošťovací. 

včera

včera

Češi by uvítali štědřejší sociální podporu od státu, ukázal průzkum

Státní sociální politiku hodnotí špatně 57 procent lidí, vyplývá z výsledků podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejhůře vnímají Češi podporu bydlení a zajištění na stáří. Nejlépe si stát vede v oblastech zdravotnictví a školství. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy