Rozhovor | Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie

Náčelník vojenské policie Otakar Foltýn v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil, jak se liší boj ruské a ukrajinské armády a svůj názor na možnost použití jaderných zbraní. „Největší rozdíl je v morálce, Ukrajinci prostě hájí svou vlast a disponují mimořádně vysokou morálkou umocněnou úspěchy, Je zcela vyloučeno, že by se vzdali, byť jen části území,“ myslí si plukovník. Foltýn také dodal, že po roce 2000 byl ruský jaderný arzenál v rámci ruské armády jedním z primárních příjemců financí. „Nechci přeceňovat ani tuto složku ruské armády, nicméně jaderných úderů je schopna jak na taktické, tak na strategické úrovni,“ hodnotí.

Jak byste srovnal postupy Rusů a Ukrajinců na frontě? Podle různých informací jsou Rusové dosti neorganizovaní, což může ještě více prohloubit doplnění okupační armády o nové zmobilizované rekruty.

V zásadě se jedná o diametrálně odlišné přístupy. Ukrajinci velmi dobře koordinují své jednotky a zároveň ponechávají vysokou úroveň iniciativy i velitelům nižších stupňů. Disponují velmi dobrým přehledem o bojišti a dávají vysokou relevanci kvalitní přípravě. Dokonce i v době, kdy ruská armáda signifikantně postupovala, Ukrajinci cvičené jednotky zpravidla nenasazovali a výcviku věnovali měsíce.

Naopak ruští vojáci mobilizovaní minulý týden se už nyní objevují u frontových jednotek. Tedy přicházejí prakticky bez výcviku. Nezkušení vojáci představují až 90 % ztrát a v případě nasazení ruských nováčků bez jakéhokoliv systematičtějšího výcviku a nulového sladění nedá mluvit o ničem jiném než o potravě pro děla. Ruský šlendrián a bezohlednost i k vlastním vojákům dále zhoršuje nedostatek důstojníků, kteří jsou mnohdy prostě mrtví a kvalitních poddůstojníků, kteří ruské armádě chyběli vždy.

Co do výbavy, která armáda ji má kvalitnější?

Na straně Ruska je to pořád zjevná převaha v palebné síle, a především v kvantitě dělostřelectva. Zásadní rozdíl je ovšem v kvalitě. Tam je zejména především přesnost západních zbraní faktorem, který do značné míry vyrovnává ruskou převahu v kvantitě. Nejedná se jen o známé HIMARS, technologicky nadřazený je prakticky jakýkoliv západní systém.

Mnohonásobná převaha v letectvu Rusku pomáhá ještě méně, vzrůstající efektivita ukrajinské PVO ruskou převahu v letectvu významně omezuje. Mnohdy až do očí bijící je rozdíl ve výstroji, kdy zejména separatistické jednotky mnohdy připomínají sovětské vojáky z druhé světové války. Největší rozdíl je ale v morálce, Ukrajinci prostě hájí svou vlast a disponují mimořádně vysokou morálkou umocněnou úspěchy, Je zcela vyloučeno, že by se vzdali, byť jen části území.

Byla by Ukrajina schopna takto bojovat s Ruskem bez západní pomoci?

Ne. Západní pomoc je mimořádně důležitá. I ta česká. I při běžném pohledu na mapu je zjevné, že Ukrajina by bez pomoci neměla šanci. Ve vojenské síle, rozloze i počtu obyvatel je prostě Ukrajina nesrovnatelně slabší. Samotný fakt, že bojují spravedlivou válku a jsou připraveni umírat by bez dodávek zbraní nestačil.

Myslíte si, že má Rusko technologie a kapacity pro rozpoutání jaderného konfliktu?

Samozřejmě. Ukrajina své jaderné zbraně odevzdala Rusku na základě Budapěšťského memoranda výměnou za slib Ruska ručit za územní celistvost Ukrajiny. Rusko naopak disponuje jaderným arzenálem v počtu hlavic srovnatelným se Spojenými státy. Ten přežil rozvrat ruské armády v devadesátých letech lépe než ostatní části ruské armády a po obnovení masívních investic po roce 2000 byl také prioritním příjemcem financí. Nechci přeceňovat ani tuto složku ruské armády, nicméně jaderných úderů je schopna jak na taktické, tak na strategické úrovni.

Jak taková jaderná zbraň funguje?

Pakliže se bavíme o aktuálně nejčastěji skloňovaných taktických jaderných zbraních, nejedná se o zbraň soudného dne, ale naopak o zbraně s relativně omezeným účinkem od 0,5 kilotuny nahoru. Následek takového použití se dá srovnat s masívním dělostřeleckým ostřelováním konvenční municí, přičemž i radioaktivní zamoření je výrazně menší než u strategických jaderných hlavic. Zcela zásadní je ovšem psychologický dopad, je to prostě jasná červená čára.

Předpokládám, že od shazování jaderných bomb z letadel už se technologie posunuly. Teď by to zřejmě bylo navíc velmi nepraktické. Pokud tedy půjde například o raketu dlouhého doletu, je šance, že by ji Ukrajinci mohli sestřelit?

Shoz z bombardérů je dosud jedním ze způsobů užití, ovšem v případě taktických jaderných zbraní by se jednalo o použití např. střel s plochou dráho letu nebo balistických střel, jako je například Iskander s doletem v řádu stovek km. Sestřelit je systémy PVO je sice možné, nicméně zejména v případě použití na kratší vzdálenosti mimořádně obtížné a vyžadovalo by to nasycení bojiště systémy PVO v kvantitě, kterou Ukrajina nemá.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Česko v minulosti podcenilo ruskou hrozbu, uvedli vojenští experti

Rusko je čistě kriminální stát, který ohrožuje Česko, a Česko je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na dnešní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to v Poslanecké sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn.
Karel Řehka (generál)

Novým náčelníkem generálního štábu bude zřejmě Řehka. Končí i šéf rozvědky ÚZSI a Vojenské policie

Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a bývalý velitel armádních speciálních sil Karel Řehka. Návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dnes schválila vláda, sdělila ČTK ministryně. Nominaci Černochová dnes projednala s prezidentem Milošem Zemanem, shodli se, že je jejich společným kandidátem. Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu. Náčelníka generálního štábu jmenuje prezident. Mění se také ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a náčelník Vojenské policie.

Více souvisejících

Otakar Foltýn rozhovor Rusko válka na Ukrajině Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Aktualizováno před 7 minutami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun.

Aktualizováno před 9 minutami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 10 minutami

před 25 minutami

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 27 minutami

před 30 minutami

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 33 minutami

Aktualizováno před 35 minutami

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Aktualizováno před 36 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč a v Sumské oblasti na severu Ukrajiny přišel o život při ostřelování nemocnice adolescent, sdělil Kyrylo Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře.

před 55 minutami

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 1 hodinou

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vít Rakušan

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

raketa

Ukrajina žádá NATO o dodání systémů Patriot

Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou přesně to, co Kyjev potřebuje, řekl po jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Vyzval k co nejrychlejšímu dodání těchto systémů, stejně jako i tanků typů, které využívá samo NATO. Informovala o tom agentura Reuters.

před 1 hodinou

Policie zasahuje na ambasádě Ukrajiny v Madridu

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Informují o tom místní média. Podle nich zatím není známo, kdo dopis poslal, ani druh výbušniny. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví.

před 2 hodinami

Zemřel významný český vědec, molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám

Ve věku 83 let v úterý zemřel významný český vědec, molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám. ČTK to dnes oznámila Akademie věd ČR, kde působil v Ústavu experimentální medicíny v pražské Krči. Šrám byl celosvětově uznávaným odborníkem v oblasti vlivu znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Získal řadu ocenění, například národní cenu Česká hlava nebo medaili Jana Evangelisty Purkyně.

Zdroj: ČTK

Další zprávy