ROZHOVOR | Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jaderný útok ze strany Ruska by už nevyžadoval pouze prohloubení sankcí. „Šlo by o konkrétní kroky k odstavení Putina od moci nebo snahu Rusko co nejdříve vojensky rozdrtit,“ popsal odborník. „Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně,“ varuje.

Legitimizovalo si Rusko na základě anexe použití jaderných zbraní?

Pouze zdánlivě a pro vlastní propagandistické účely před domácím publikem. S výjimkou států jako je Sýrie či Bělorusko anexi stejně nikdo neuznává. Použití jaderných zbraní by opět dále ukázalo, že je Rusko mnohem slabší, než se jevilo.

Slabší?

Je to totiž argument spíše politický než vojenský, jde o ten efekt odstrašení. V momentě, kdy takové zbraně použijete, tak víte, že proti sobě máte celý svět, který Vás zcela bude izolovat, pokud dokonce nepřijde rovnou odvetný úder. Pokud k jejich použití dojde, co má svět dělat? Bude vhodné pokračovat v prohlubování sankcí?

To už by asi nebyla situace na nějaké další sankce, ale konkrétní kroky k tomu, jak Putina odstavit od moci nebo Rusko vojensky co nejdříve rozdrtit. Každý významný aktér mezinárodních vztahů by také v ten moment věděl, že máme co do činění se šílencem, který obětuje cokoliv pro svůj dnes, jak už také vidíme, neúspěšný imperiální sen.

Pokud Moskva použije jaderné zbraně, jak se k tomu postaví její "satelity" ze Společenství nezávislých států? Je to otázka především regionální mocnosti střední Asie Kazachstánu, jelikož ten drží v rukou nějakou moc.

Satelity z bývalého SNS už jsou i na základě toho, jak chabě si vede Rusko na frontě, na cestě vzdalující se z mocenského orbitu Moskvy. Je to dáno i tím, že Rusko vystupovalo vůči nim z pozice síly a tento obraz je nyní hodně oslaben. Jakékoliv použití jaderných zbraní by to jen ještě zhoršilo. Právě Kazachstán i ústy svého prezidenta Tokajeva jakékoliv silové působení Ruska a přepisování hranic odmítá.

Je jasné, že je to i z důvodu možnosti obdobného jednání ze strany Ruska vůči dalším sousedům včetně Kazachstánu. Tokajev odmítnul už dříve i anexi Krymu, nová oznámení o anektovaných území na Ukrajině jsou vnímaná stejně jako pošlapávání mezinárodního práva a projev naprosté svévole a nepředvídatelného jednání. Pozice Kazachstánu je navíc i velmi specifická díky stále sílícímu vlivu Číny.

Jak jste již zmínil, situace na frontě je velmi dynamická. Teď ale nabírá takových obrátek, že se západní činitelé jako například bývalý šéf CIA rozhodli k důrazným tvrzením. Konkrétně toto bylo ve smyslu, že pokud Moskva užije jaderných zbraní, tak dojde k likvidaci celé Černomořské flotily a ruských pozemních jednotek na Ukrajině. Co si myslíte o této tezi a také pozici NATO, které hodlá v daném případě reagovat podstatně jinak než sankcemi?

Bývalý šéf CIA sice není přímo osobou, která by o takovém nasazení jednotek NATO rozhodovala, je to však významný signál od člověka, který je rozhodně obeznámen s mnoha citlivými a neveřejnými informacemi. Jasné je zejména to, že kdyby skutečně došlo k použití jaderných zbraní, tak je to natolik alarmující, že by to USA i NATO nemohlo nechat bez odezvy. Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně.

Jaký na tuto situaci máte všeobecně názor vy?

Myslím si a chci věřit, že k použití jaderných zbraní nedojde, i když je fakt, že tak vyhrocenou situaci jsme tu měli naposledy v roce 1962 v rámci karibské jaderné krize mezi SSSR a USA. Je smutné sledovat, že se to v 21. století opět v jiných kulisách opakuje.

Co to tedy znamená?

Ruská jaderná doktrína hovoří o tom, že jaderné zbraně smí být užity jen v momentě existenčního ohrožení Ruska, na tom nic nezmění ani šaráda s nelegální anexí dalších ukrajinských území.

Nechci tady pořád přehrávat scénáře jaderné války, ale bohužel situace taková je. Myslíte si, že má Rusko vůbec šanci proti jednotnému NATO obstát co do jaderného arzenálu, ale také všeobecně, vojensky?

Vojenská kapacita zemí NATO, nebo i USA samotných, je tak velká, že kdyby skutečně došlo ke střetnutí se stále slabší a pošramocenou ruskou armádou, co se týká konvenčních zbraní, nemělo by Rusko žádnou šanci. Kvalitativně ani kvantitativně. Co se týká jaderného arzenálu, papírově je Rusko držitelem největšího počtu jaderných hlavic na světě (kolem 6000), tam by opravdu záleželo na tom, čeho by vůbec chtěli aktéři střetu dosáhnout. Ono totiž není od věci, když se tvrdí, že jaderná válka by neměla vítězů, a tak to skutečně je. Výsledek by byl jediný ten, že by svět zaniknul v podobě, jak ho známe. I omezený střet by měl navíc dalekosáhlé důsledky na všech zasažených územích.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor ,  Tomáš Řepa ,  Rusko ,  válka na Ukrajině ,  Jaderné zbraně ,  Ukrajina ,  NATO ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Trump si předělal Bílý dům k obrazu svému. Teď to budoucím prezidentům zakázal

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.

před 1 hodinou

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Prohrají USA technologický závod s Čínou? Lidé odmítají budování nových datových center

Nedávné volby ve Spojených státech přinesly výrazný politický posun a vlnu odporu vůči budování nových datových center, což může zásadně ovlivnit dosavadní rekordní investiční boom. Demokratická vítězství napříč zemí a překvapivá změna v texaském guvernérském klání hrozí přibrzděním největšího výdajového trendu v moderní americké historii. Tato situace by mohla narušit klíčový motor hospodářského růstu, který letos podle odhadů ekonomů tvořil až čtvrtinu celkového růstu amerického HDP.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Soud zablokoval stavbu Trumpova obřího oblouku

Americká federální soudkyně zablokovala stavbu triumfálního oblouku prezidenta Donalda Trumpa na dobu čtrnácti dnů. Stalo se tak pouhou hodinu poté, co projekt obdržel finální schválení od federální komise. Rozhodnutí přichází v době ostrých sporů ohledně legálnosti a dopadů plánovaného památníku v hlavním městě USA.

před 2 hodinami

Jicchak Herzog

Blesk z čistého nebe, reagují Izraelci na Trumpovo oznámení o ukončení americké finanční pomoci

Americký prezident Donald Trump oznámil ukončení americké finanční pomoci Izraeli ještě v průběhu letošního roku, což vyvolalo značné překvapení na politické scéně a podle televize CNN Izraelce šokovalo. Izraelský prezident Isaac Herzog označil toto prohlášení za blesk z čistého nebe a varoval před dopady na bilaterální vztahy. Rozhodnutí přichází navzdory platnému memorandu o porozumění, které mělo zajistit financování nákupu amerických zbraní až do roku 2028.

před 4 hodinami

včera

Oto Klempíř

Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi

Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

včera

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

včera

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

včera

včera

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

včera

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

včera

včera

Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám

První politické téma amerického prezidenta Donalda Trumpa po jasné porážce republikánů v listopadových kongresových volbách vás možná překvapí. Šéf Bílého domu se chce zasadit o to, aby ve Spojených státech amerických skončily pravidelné změny času. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy