ROZHOVOR | Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jaderný útok ze strany Ruska by už nevyžadoval pouze prohloubení sankcí. „Šlo by o konkrétní kroky k odstavení Putina od moci nebo snahu Rusko co nejdříve vojensky rozdrtit,“ popsal odborník. „Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně,“ varuje.

Legitimizovalo si Rusko na základě anexe použití jaderných zbraní?

Pouze zdánlivě a pro vlastní propagandistické účely před domácím publikem. S výjimkou států jako je Sýrie či Bělorusko anexi stejně nikdo neuznává. Použití jaderných zbraní by opět dále ukázalo, že je Rusko mnohem slabší, než se jevilo.

Slabší?

Je to totiž argument spíše politický než vojenský, jde o ten efekt odstrašení. V momentě, kdy takové zbraně použijete, tak víte, že proti sobě máte celý svět, který Vás zcela bude izolovat, pokud dokonce nepřijde rovnou odvetný úder. Pokud k jejich použití dojde, co má svět dělat? Bude vhodné pokračovat v prohlubování sankcí?

To už by asi nebyla situace na nějaké další sankce, ale konkrétní kroky k tomu, jak Putina odstavit od moci nebo Rusko vojensky co nejdříve rozdrtit. Každý významný aktér mezinárodních vztahů by také v ten moment věděl, že máme co do činění se šílencem, který obětuje cokoliv pro svůj dnes, jak už také vidíme, neúspěšný imperiální sen.

Pokud Moskva použije jaderné zbraně, jak se k tomu postaví její "satelity" ze Společenství nezávislých států? Je to otázka především regionální mocnosti střední Asie Kazachstánu, jelikož ten drží v rukou nějakou moc.

Satelity z bývalého SNS už jsou i na základě toho, jak chabě si vede Rusko na frontě, na cestě vzdalující se z mocenského orbitu Moskvy. Je to dáno i tím, že Rusko vystupovalo vůči nim z pozice síly a tento obraz je nyní hodně oslaben. Jakékoliv použití jaderných zbraní by to jen ještě zhoršilo. Právě Kazachstán i ústy svého prezidenta Tokajeva jakékoliv silové působení Ruska a přepisování hranic odmítá.

Je jasné, že je to i z důvodu možnosti obdobného jednání ze strany Ruska vůči dalším sousedům včetně Kazachstánu. Tokajev odmítnul už dříve i anexi Krymu, nová oznámení o anektovaných území na Ukrajině jsou vnímaná stejně jako pošlapávání mezinárodního práva a projev naprosté svévole a nepředvídatelného jednání. Pozice Kazachstánu je navíc i velmi specifická díky stále sílícímu vlivu Číny.

Jak jste již zmínil, situace na frontě je velmi dynamická. Teď ale nabírá takových obrátek, že se západní činitelé jako například bývalý šéf CIA rozhodli k důrazným tvrzením. Konkrétně toto bylo ve smyslu, že pokud Moskva užije jaderných zbraní, tak dojde k likvidaci celé Černomořské flotily a ruských pozemních jednotek na Ukrajině. Co si myslíte o této tezi a také pozici NATO, které hodlá v daném případě reagovat podstatně jinak než sankcemi?

Bývalý šéf CIA sice není přímo osobou, která by o takovém nasazení jednotek NATO rozhodovala, je to však významný signál od člověka, který je rozhodně obeznámen s mnoha citlivými a neveřejnými informacemi. Jasné je zejména to, že kdyby skutečně došlo k použití jaderných zbraní, tak je to natolik alarmující, že by to USA i NATO nemohlo nechat bez odezvy. Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně.

Jaký na tuto situaci máte všeobecně názor vy?

Myslím si a chci věřit, že k použití jaderných zbraní nedojde, i když je fakt, že tak vyhrocenou situaci jsme tu měli naposledy v roce 1962 v rámci karibské jaderné krize mezi SSSR a USA. Je smutné sledovat, že se to v 21. století opět v jiných kulisách opakuje.

Co to tedy znamená?

Ruská jaderná doktrína hovoří o tom, že jaderné zbraně smí být užity jen v momentě existenčního ohrožení Ruska, na tom nic nezmění ani šaráda s nelegální anexí dalších ukrajinských území.

Nechci tady pořád přehrávat scénáře jaderné války, ale bohužel situace taková je. Myslíte si, že má Rusko vůbec šanci proti jednotnému NATO obstát co do jaderného arzenálu, ale také všeobecně, vojensky?

Vojenská kapacita zemí NATO, nebo i USA samotných, je tak velká, že kdyby skutečně došlo ke střetnutí se stále slabší a pošramocenou ruskou armádou, co se týká konvenčních zbraní, nemělo by Rusko žádnou šanci. Kvalitativně ani kvantitativně. Co se týká jaderného arzenálu, papírově je Rusko držitelem největšího počtu jaderných hlavic na světě (kolem 6000), tam by opravdu záleželo na tom, čeho by vůbec chtěli aktéři střetu dosáhnout. Ono totiž není od věci, když se tvrdí, že jaderná válka by neměla vítězů, a tak to skutečně je. Výsledek by byl jediný ten, že by svět zaniknul v podobě, jak ho známe. I omezený střet by měl navíc dalekosáhlé důsledky na všech zasažených územích.

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa Rusko válka na Ukrajině Jaderné zbraně Ukrajina NATO USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek poděkoval maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi za jeho podporu, když uvedl, že by Netanjahua pozval do Maďarska i přes zatykač, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy