ROZHOVOR | Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jaderný útok ze strany Ruska by už nevyžadoval pouze prohloubení sankcí. „Šlo by o konkrétní kroky k odstavení Putina od moci nebo snahu Rusko co nejdříve vojensky rozdrtit,“ popsal odborník. „Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně,“ varuje.

Legitimizovalo si Rusko na základě anexe použití jaderných zbraní?

Pouze zdánlivě a pro vlastní propagandistické účely před domácím publikem. S výjimkou států jako je Sýrie či Bělorusko anexi stejně nikdo neuznává. Použití jaderných zbraní by opět dále ukázalo, že je Rusko mnohem slabší, než se jevilo.

Slabší?

Je to totiž argument spíše politický než vojenský, jde o ten efekt odstrašení. V momentě, kdy takové zbraně použijete, tak víte, že proti sobě máte celý svět, který Vás zcela bude izolovat, pokud dokonce nepřijde rovnou odvetný úder. Pokud k jejich použití dojde, co má svět dělat? Bude vhodné pokračovat v prohlubování sankcí?

To už by asi nebyla situace na nějaké další sankce, ale konkrétní kroky k tomu, jak Putina odstavit od moci nebo Rusko vojensky co nejdříve rozdrtit. Každý významný aktér mezinárodních vztahů by také v ten moment věděl, že máme co do činění se šílencem, který obětuje cokoliv pro svůj dnes, jak už také vidíme, neúspěšný imperiální sen.

Pokud Moskva použije jaderné zbraně, jak se k tomu postaví její "satelity" ze Společenství nezávislých států? Je to otázka především regionální mocnosti střední Asie Kazachstánu, jelikož ten drží v rukou nějakou moc.

Satelity z bývalého SNS už jsou i na základě toho, jak chabě si vede Rusko na frontě, na cestě vzdalující se z mocenského orbitu Moskvy. Je to dáno i tím, že Rusko vystupovalo vůči nim z pozice síly a tento obraz je nyní hodně oslaben. Jakékoliv použití jaderných zbraní by to jen ještě zhoršilo. Právě Kazachstán i ústy svého prezidenta Tokajeva jakékoliv silové působení Ruska a přepisování hranic odmítá.

Je jasné, že je to i z důvodu možnosti obdobného jednání ze strany Ruska vůči dalším sousedům včetně Kazachstánu. Tokajev odmítnul už dříve i anexi Krymu, nová oznámení o anektovaných území na Ukrajině jsou vnímaná stejně jako pošlapávání mezinárodního práva a projev naprosté svévole a nepředvídatelného jednání. Pozice Kazachstánu je navíc i velmi specifická díky stále sílícímu vlivu Číny.

Jak jste již zmínil, situace na frontě je velmi dynamická. Teď ale nabírá takových obrátek, že se západní činitelé jako například bývalý šéf CIA rozhodli k důrazným tvrzením. Konkrétně toto bylo ve smyslu, že pokud Moskva užije jaderných zbraní, tak dojde k likvidaci celé Černomořské flotily a ruských pozemních jednotek na Ukrajině. Co si myslíte o této tezi a také pozici NATO, které hodlá v daném případě reagovat podstatně jinak než sankcemi?

Bývalý šéf CIA sice není přímo osobou, která by o takovém nasazení jednotek NATO rozhodovala, je to však významný signál od člověka, který je rozhodně obeznámen s mnoha citlivými a neveřejnými informacemi. Jasné je zejména to, že kdyby skutečně došlo k použití jaderných zbraní, tak je to natolik alarmující, že by to USA i NATO nemohlo nechat bez odezvy. Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně.

Jaký na tuto situaci máte všeobecně názor vy?

Myslím si a chci věřit, že k použití jaderných zbraní nedojde, i když je fakt, že tak vyhrocenou situaci jsme tu měli naposledy v roce 1962 v rámci karibské jaderné krize mezi SSSR a USA. Je smutné sledovat, že se to v 21. století opět v jiných kulisách opakuje.

Co to tedy znamená?

Ruská jaderná doktrína hovoří o tom, že jaderné zbraně smí být užity jen v momentě existenčního ohrožení Ruska, na tom nic nezmění ani šaráda s nelegální anexí dalších ukrajinských území.

Nechci tady pořád přehrávat scénáře jaderné války, ale bohužel situace taková je. Myslíte si, že má Rusko vůbec šanci proti jednotnému NATO obstát co do jaderného arzenálu, ale také všeobecně, vojensky?

Vojenská kapacita zemí NATO, nebo i USA samotných, je tak velká, že kdyby skutečně došlo ke střetnutí se stále slabší a pošramocenou ruskou armádou, co se týká konvenčních zbraní, nemělo by Rusko žádnou šanci. Kvalitativně ani kvantitativně. Co se týká jaderného arzenálu, papírově je Rusko držitelem největšího počtu jaderných hlavic na světě (kolem 6000), tam by opravdu záleželo na tom, čeho by vůbec chtěli aktéři střetu dosáhnout. Ono totiž není od věci, když se tvrdí, že jaderná válka by neměla vítězů, a tak to skutečně je. Výsledek by byl jediný ten, že by svět zaniknul v podobě, jak ho známe. I omezený střet by měl navíc dalekosáhlé důsledky na všech zasažených územích.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa Rusko válka na Ukrajině Jaderné zbraně Ukrajina NATO USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara

Do české fotbalové nejvyšší soutěže míří nečekané jméno. Ve čtvrtek se potvrdila zpráva, která překvapila tuzemskou fotbalovou veřejnost. Hradec Králové totiž posílí bývalý český reprezentant Tomáš Čvančara. To, že v dosavadním bundesligovém působišti Mönchengladbachu už nemají zájem o jeho služby, bylo známé delší dobu. Až nyní přišla televize Sky odkazující se na zdroje německých médií s tím, že v posledních dnech o českého fotbalistu projevil zájem právě východočeský klub.

včera

Rozbouřené Labe v Nymburce. (14.9.2024)

Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

4. září 2026 21:41

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno 4. září 2026 20:35

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy