KOMENTÁŘ: Válka na Ukrajině možná spěje ke konci. Pokud ano, nebude co slavit

Ruský prezident Vladimir Putin včera stvrdil anexi čtyř ukrajinských regionů Ruskou federací. Ve svém doprovodném projevu ji ospravedlnil svérázným výkladem historie a nedávnými referendy, která ovšem postrádala elementární prvky legitimity. Zábor území cizího státu, které bylo předtím vojensky obsazeno v rámci nevyprovokované agrese, je nutné odsoudit a zasadit se o to, aby nebyl uznán jakýmkoliv relevantním mezinárodním aktérem. Zároveň není vyloučeno, že se otevírá cesta ke konci bojů na Ukrajině, avšak za podmínek, které nepřinášejí mnoho důvodů k optimismu.

Putinův projev obsahoval pasáže, které byly určeny domácímu publiku, stejně jako části, které směřovaly primárně za hranice Ruska. Vlastnímu obyvatelstvu nabídl kremelský autoritář především vysvětlení stávajícího konfliktu na Ukrajině. Dle Putinových slov již nejde o pouhý boj proti „neonacistům“ či „narkomanům“ v Kyjevě, ale o širší obranu Ruska před Západem a jeho politikou, která zneužila historické „tragédie“ v podobě rozpadu Sovětského svazu a snažila se Rusko udržet na kolenou, zotročit jej a zamezit jeho prosperitě. Ukázkou těchto záměrů měla být strastiplná ruská devadesátá léta.

Za kořeny aktuálního střetu na Ukrajině ruský vládce označil hybridní válku, kterou proti Rusku rozpoutal Západ z pozice technologického a finančního hegemona. Před Rusy se tak Putin snaží probíhající konflikt stále více legitimizovat jako vzdor proti údajnému západnímu „koloniálnímu“ přístupu a především Spojenými státy vedenému unipolárnímu světovému řádu.

Pokud by zde projev končil, bylo by svůdné mávnout nad ním rukou, byť se dá namítnout, že přináší cenný exkurz do myšlenkového světa muže, o kterém si sice můžeme myslet to nejhorší, ale jehož další kroky (zůstane-li u moci) budou pro mezinárodní vývoj mimořádně důležité. A další vývoj, nutno dodat že v mnoha směrech velmi pochmurný, může avizovat část Putinova projevu určená vnějšímu publiku.         

V bezprostředních reakcích politiků i komentátorů na vystoupení ruského vládce často zaznívalo, že Moskva anexí přibližně patnácti procent ukrajinského území současnou válku eskaluje. Není ovšem vyloučeno, že tento krok – snad netřeba opakovat, že naprosto nelegální – má naopak otevřít cestu k ukončení bojů.

Putin anexi světu prezentoval jako věc nezvratnou, obyvatelé Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti se podle něj „navždy“ stali občany Ruské federace. Kreml nemusí v tuto chvíli příliš trápit, že referenda jsou za hranicemi považovány za frašku a připojení regionu k Rusku patrně téměř nikdo neuzná. Za určitých okolností totiž může daný postup představovat způsob, jakým může putinský režim zastavit válku, jejíž průběh zdaleka nenaplnil jeho očekávání, a neztratit přitom tvář před domácím obyvatelstvem.

V projevu zazněla výzva Kyjevu k okamžitému zastavení palby a zahájení jednání. Putin dokonce zmínil perspektivu míru, bude-li Ukrajina anexi respektovat. Sotva kvůli tomu lze kremelského vládce, který agresi vůči sousednímu státu nařídil, považovat za mírotvůrce. Stejně tak stěží můžeme věřit jeho slibům, které v minulosti opakovaně bezostyšně porušil. V kontextu současné situace i posledních prohlášení dalších ruských činitelů se ale může jednat posun konkrétním směrem, který lze označit za únikovou strategii.

Zdá se, že pro Rusko by mohlo být ukončení, nebo alespoň zmrazení konfliktu výhodné a žádoucí. Válečná mlha a válce poplatné informace poskytované Moskvou i Kyjevem sice neumožňují učinit si zcela přesný obraz o situaci na bojišti, i tak je ale zřejmé, že ruská armáda má nezanedbatelné potíže. Stále méně tahá za delší konec pomyslného provazu. Momentálně není schopná obsazovat další ukrajinská území a naopak existují pádné indicie, že tváří v tvář odhodlaným ukrajinským vojákům, často vyzbrojeným západní technikou, nedokáže držet integrální frontovou linii podél dříve uchváceného teritoria.

Vojenská porážka je pro Putina nepřijatelná. Do války investoval enormní politický kapitál a její výsledek určí jeho další osudy. Čelit hrozícímu debaklu může mnoha způsoby. Ty konvenční s sebou ovšem přinášejí výrazně větší podřízení života v Rusku válce, což může z pohledu Kremlu vyvolat nevyzpytatelnou a potenciálně nežádoucí reakci dosud většinově pasivního domácího obyvatelstva. Nabízí se tedy využití nástroje, který snad jako poslední věc udržuje Rusko v pozici velmoci – jaderného arzenálu.

Možné nasazení jaderných zbraní na Ukrajině je předmětem spekulací prakticky od počátku konfliktu. Otázkou zůstává, zda by s ohledem na povahu probíhající války a z ní plynoucí absenci ideálních cílů mělo z vojenského hlediska pro Rusko kýžený přínos. Stejně tak není zřejmé, zda by se podařilo jaderný, třebaže omezený úder ospravedlnit před ruskou veřejností, která podle průzkumů z nedávných let chová k těmto prostředkům hromadného ničení značnou averzi. Díky jejich devastující síle a možné eskalaci s nedozírnými důsledky ale není vyloučeno, že by k zastavení bojů postačilo, pokud by Putin tímto arzenálem dostatečně hlasitě verbálně zarachotil.

Ruský autoritář uvedl, že anektovaná území vnímá za integrální součást své země a bude je bránit všemi silami a prostředky. Na rozdíl od dalších kremelských činitelů, například Dmitrije Medveděva, sice jaderným útokem přímo nepohrozil, svým projevem si však k takovéto eskalaci otevřel cestu. Patrně vyčká, co se na frontové linii stane v nadcházejících dnech a jaká bude praktická reakce Kyjeva na anexi, která se může lišit od bojovné rétoriky, s níž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přislíbil obnovit předválečné hranice své země.

Skutečně bude Ukrajina a především Západ riskovat eskalaci, pokud Putin v následujících dnech pohrozí jaderným útokem, neustanou-li ukrajinské snahy o opětovné dobytí Ruskem uchvácených území? Zkušenosti ze studené války ostatně ukazují, že jaderný bluf může fungovat velmi efektivně. Kreml by za takové situace současné územní zisky jistě dokázal Rusům propagandisticky vyložit jako vojenské vítězství a splnění mise.

Třebaže narychlo uspořádaná fraška označovaná za referenda patrně není projevem úspěchu ruského tažení proti Ukrajině, ale naopak dokladem přechodu Moskvy do defenzivy a snahy Kremlu prezentovat domácímu publiku alespoň nějaký úspěch nečekaně dlouhých vojenských akcí, nic z výše uvedeného není dobrou zprávou. Už jen z toho důvodu, že pokud by se Rusku podařilo válku pomocí jaderné hrozby ukončit, šlo by o názornou ukázku síly efektu jaderného odstrašení, a tudíž i velký impulz pro další šíření těchto zbraní. Svět by se v takovém případě stal opět o něco nebezpečnějším místem.     

Autor je historik.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Rusko válka na Ukrajině Vladimír Putin Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Vance přirovnal evropské lídry k tyranům z dob studené války. Ti konečně zareagovali

Viceprezident Spojených států JD Vance v pátek na Mnichovské bezpečnostní konferenci ostře kritizoval evropské politické elity a přirovnal jejich současné kroky k represivním režimům, které ovládaly část kontinentu během studené války. Podle něj Evropa stále více upouští od základních demokratických principů a uchyluje se k metodám, které kdysi sama odsuzovala.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Papež František a Robert Fico

Papež František se po jednání s Ficem nechal hospitalizovat

V pátek dopoledne přijal papež František na audienci premiéra Slovenské republiky Roberta Fica. Setkání se odehrálo ve Vatikánu a bylo zaměřeno na bilaterální vztahy mezi Svatým stolcem a Slovenskem, přičemž se diskutovalo o otázkách sociální soudržnosti, rodinné politiky a vzdělávání. Následně by papež hospitalizován v nemocnici.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Německu setkal se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem

Steinmeier vystoupil na konferenci s nezvykle tvrdým projevem. I vy budete potřebovat spojence, vzkázal USA

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na mnichovské bezpečnostní konferenci pronesl důrazný projev, ve kterém se zaměřil na budoucnost německé politiky, evropskou bezpečnostní architekturu a stav liberální demokracie. Během svého vystoupení se několikrát kriticky vymezil vůči nové administrativě prezidenta Donalda Trumpa a varoval před hrozbami, které by mohly destabilizovat současný světový řád.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie, ilustrační foto

EU na prahu finanční revoluce: Čekají nás celoevropské daně?

Evropská unie stojí před zásadní změnou své rozpočtové politiky. Klíčovým cílem je zjednodušení financování prostřednictvím menšího počtu cílených programů a posílení příjmů z vlastních zdrojů. Nejaktivněji se do debaty zapojuje Španělsko, které prosazuje zavedení celoevropských daní a až dvojnásobné navýšení rozpočtu pro léta 2028-2034.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Příměří mezi Izraelem a Hamásem může zkolabovat. Experti pro EZ varují před Trumpovými návrhy

Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na obnovu Pásma Gazy, který zahrnuje přesídlení palestinských obyvatel do Egypta a Jordánska, vyvolal silný odpor arabských zemí. Situace v regionu je napjatá, egyptský prezident dokonce varoval před válečným stavem. Příměří mezi Hamásem a Izraelem se hroutí a roste obava, že by mohlo dojít k dalšímu eskalování konfliktu. Experti pro EuroZprávy.cz upozornili, že Trumpovy radikální návrhy mohou získat na aktuálnosti, a varují před možnými důsledky pro celý Blízký východ.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Nevěřte Putinovi, varoval Zelenskyj svět. Věřím mu a chci Rusko v G7, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že věří v upřímný zájem ruského prezidenta Vladimira Putina o mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Ve čtvrtek v Oválné pracovně Trump uvedl, že s Putinem hovořil a že je přesvědčen o jeho ochotě jednat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy