KOMENTÁŘ: Válka na Ukrajině možná spěje ke konci. Pokud ano, nebude co slavit

Ruský prezident Vladimir Putin včera stvrdil anexi čtyř ukrajinských regionů Ruskou federací. Ve svém doprovodném projevu ji ospravedlnil svérázným výkladem historie a nedávnými referendy, která ovšem postrádala elementární prvky legitimity. Zábor území cizího státu, které bylo předtím vojensky obsazeno v rámci nevyprovokované agrese, je nutné odsoudit a zasadit se o to, aby nebyl uznán jakýmkoliv relevantním mezinárodním aktérem. Zároveň není vyloučeno, že se otevírá cesta ke konci bojů na Ukrajině, avšak za podmínek, které nepřinášejí mnoho důvodů k optimismu.

Putinův projev obsahoval pasáže, které byly určeny domácímu publiku, stejně jako části, které směřovaly primárně za hranice Ruska. Vlastnímu obyvatelstvu nabídl kremelský autoritář především vysvětlení stávajícího konfliktu na Ukrajině. Dle Putinových slov již nejde o pouhý boj proti „neonacistům“ či „narkomanům“ v Kyjevě, ale o širší obranu Ruska před Západem a jeho politikou, která zneužila historické „tragédie“ v podobě rozpadu Sovětského svazu a snažila se Rusko udržet na kolenou, zotročit jej a zamezit jeho prosperitě. Ukázkou těchto záměrů měla být strastiplná ruská devadesátá léta.

Za kořeny aktuálního střetu na Ukrajině ruský vládce označil hybridní válku, kterou proti Rusku rozpoutal Západ z pozice technologického a finančního hegemona. Před Rusy se tak Putin snaží probíhající konflikt stále více legitimizovat jako vzdor proti údajnému západnímu „koloniálnímu“ přístupu a především Spojenými státy vedenému unipolárnímu světovému řádu.

Pokud by zde projev končil, bylo by svůdné mávnout nad ním rukou, byť se dá namítnout, že přináší cenný exkurz do myšlenkového světa muže, o kterém si sice můžeme myslet to nejhorší, ale jehož další kroky (zůstane-li u moci) budou pro mezinárodní vývoj mimořádně důležité. A další vývoj, nutno dodat že v mnoha směrech velmi pochmurný, může avizovat část Putinova projevu určená vnějšímu publiku.         

V bezprostředních reakcích politiků i komentátorů na vystoupení ruského vládce často zaznívalo, že Moskva anexí přibližně patnácti procent ukrajinského území současnou válku eskaluje. Není ovšem vyloučeno, že tento krok – snad netřeba opakovat, že naprosto nelegální – má naopak otevřít cestu k ukončení bojů.

Putin anexi světu prezentoval jako věc nezvratnou, obyvatelé Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti se podle něj „navždy“ stali občany Ruské federace. Kreml nemusí v tuto chvíli příliš trápit, že referenda jsou za hranicemi považovány za frašku a připojení regionu k Rusku patrně téměř nikdo neuzná. Za určitých okolností totiž může daný postup představovat způsob, jakým může putinský režim zastavit válku, jejíž průběh zdaleka nenaplnil jeho očekávání, a neztratit přitom tvář před domácím obyvatelstvem.

V projevu zazněla výzva Kyjevu k okamžitému zastavení palby a zahájení jednání. Putin dokonce zmínil perspektivu míru, bude-li Ukrajina anexi respektovat. Sotva kvůli tomu lze kremelského vládce, který agresi vůči sousednímu státu nařídil, považovat za mírotvůrce. Stejně tak stěží můžeme věřit jeho slibům, které v minulosti opakovaně bezostyšně porušil. V kontextu současné situace i posledních prohlášení dalších ruských činitelů se ale může jednat posun konkrétním směrem, který lze označit za únikovou strategii.

Zdá se, že pro Rusko by mohlo být ukončení, nebo alespoň zmrazení konfliktu výhodné a žádoucí. Válečná mlha a válce poplatné informace poskytované Moskvou i Kyjevem sice neumožňují učinit si zcela přesný obraz o situaci na bojišti, i tak je ale zřejmé, že ruská armáda má nezanedbatelné potíže. Stále méně tahá za delší konec pomyslného provazu. Momentálně není schopná obsazovat další ukrajinská území a naopak existují pádné indicie, že tváří v tvář odhodlaným ukrajinským vojákům, často vyzbrojeným západní technikou, nedokáže držet integrální frontovou linii podél dříve uchváceného teritoria.

Vojenská porážka je pro Putina nepřijatelná. Do války investoval enormní politický kapitál a její výsledek určí jeho další osudy. Čelit hrozícímu debaklu může mnoha způsoby. Ty konvenční s sebou ovšem přinášejí výrazně větší podřízení života v Rusku válce, což může z pohledu Kremlu vyvolat nevyzpytatelnou a potenciálně nežádoucí reakci dosud většinově pasivního domácího obyvatelstva. Nabízí se tedy využití nástroje, který snad jako poslední věc udržuje Rusko v pozici velmoci – jaderného arzenálu.

Možné nasazení jaderných zbraní na Ukrajině je předmětem spekulací prakticky od počátku konfliktu. Otázkou zůstává, zda by s ohledem na povahu probíhající války a z ní plynoucí absenci ideálních cílů mělo z vojenského hlediska pro Rusko kýžený přínos. Stejně tak není zřejmé, zda by se podařilo jaderný, třebaže omezený úder ospravedlnit před ruskou veřejností, která podle průzkumů z nedávných let chová k těmto prostředkům hromadného ničení značnou averzi. Díky jejich devastující síle a možné eskalaci s nedozírnými důsledky ale není vyloučeno, že by k zastavení bojů postačilo, pokud by Putin tímto arzenálem dostatečně hlasitě verbálně zarachotil.

Ruský autoritář uvedl, že anektovaná území vnímá za integrální součást své země a bude je bránit všemi silami a prostředky. Na rozdíl od dalších kremelských činitelů, například Dmitrije Medveděva, sice jaderným útokem přímo nepohrozil, svým projevem si však k takovéto eskalaci otevřel cestu. Patrně vyčká, co se na frontové linii stane v nadcházejících dnech a jaká bude praktická reakce Kyjeva na anexi, která se může lišit od bojovné rétoriky, s níž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přislíbil obnovit předválečné hranice své země.

Skutečně bude Ukrajina a především Západ riskovat eskalaci, pokud Putin v následujících dnech pohrozí jaderným útokem, neustanou-li ukrajinské snahy o opětovné dobytí Ruskem uchvácených území? Zkušenosti ze studené války ostatně ukazují, že jaderný bluf může fungovat velmi efektivně. Kreml by za takové situace současné územní zisky jistě dokázal Rusům propagandisticky vyložit jako vojenské vítězství a splnění mise.

Třebaže narychlo uspořádaná fraška označovaná za referenda patrně není projevem úspěchu ruského tažení proti Ukrajině, ale naopak dokladem přechodu Moskvy do defenzivy a snahy Kremlu prezentovat domácímu publiku alespoň nějaký úspěch nečekaně dlouhých vojenských akcí, nic z výše uvedeného není dobrou zprávou. Už jen z toho důvodu, že pokud by se Rusku podařilo válku pomocí jaderné hrozby ukončit, šlo by o názornou ukázku síly efektu jaderného odstrašení, a tudíž i velký impulz pro další šíření těchto zbraní. Svět by se v takovém případě stal opět o něco nebezpečnějším místem.     

Autor je historik.

Související

raketa

Ukrajina žádá NATO o dodání systémů Patriot

Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou přesně to, co Kyjev potřebuje, řekl po jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Vyzval k co nejrychlejšímu dodání těchto systémů, stejně jako i tanků typů, které využívá samo NATO. Informovala o tom agentura Reuters.
Policie zasahuje na ambasádě Ukrajiny v Madridu

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Informují o tom místní média. Podle nich zatím není známo, kdo dopis poslal, ani druh výbušniny. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví.

Více souvisejících

Ukrajina Rusko válka na Ukrajině Vladimír Putin Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Denisa Rohanová

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

před 25 minutami

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

Aktualizováno před 54 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 55 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 1 hodinou

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

před 2 hodinami

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 2 hodinami

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vít Rakušan

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

před 2 hodinami

NATO nevnímá Čínu jako protivníka. Sledujeme ale její rozvoj, tvrdí Stoltenberg

Severoatlantická aliance nevnímá Čínu jako svého protivníka. Tématem dnešního jednání ministrů zahraničí členských zemí aliance ale byl i její ambiciózní vojenský a technologický rozvoj, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg novinářům na závěr dvoudenní schůzky v Bukurešti.

Zdroj: ČTK

Další zprávy